4 Azs 246/2020 — Nejvyšší správní soud

8 A 18/2024- 32 - text 7 8 A 18/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému R. Z., narozený X zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 Policejní prezidium České republiky se sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2024, č. j. PPR-51085-2/ČJ-2023-990115 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce požadoval po žalovaném, aby mu podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále jen „zákon o zpracování osobních údajů“), sdělil informace, které o něm zpracovává. Žalovaný vyřídil žádost žalobce sdělením ze dne 17. 1. 2024, č. j. PPR-51085-2/ČJ-2023-990115 (dále jen jako „napadené rozhodnutí“), kterým žalobci vyhověl a sdělil mu všechny informace, které o něm zpracovává. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojí touto žalobou, jelikož jeho příbuzenský poměr k sankcionované osobě skončil. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce nejprve uvedl, že zavedení jeho osoby do systému SIS je rozhodnutím, proti kterému se může bránit žalobou proti rozhodnutí ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2016, č. j. 8 As 37/2016-31, a dále rozsudek ze dne 9. 8. 2018, č. j. 9 Azs 49/2018-50. V případě postupu dle ustanovení § 29 zákona o zpracování osobních údajů před podáním žaloby není nezbytné vyčerpat opravné prostředky, tedy obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 1 As 93/2009 - 273. 3. K samotnému napadenému rozhodnutí žalobce uvádí, že je nepřezkoumatelné, a dále pak namítá jeho rozpor s § 3 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). 4. Žalobce dále tvrdí, že je mu kladen k tíži jeho příbuzenský poměr k osobě vlastnící společnost na výrobu zbraní, které jsou využívány k válce na Ukrajině. Touto osobou je dnes již bývalý tchán žalobce, k čemuž odkazuje na rozhodnutí o rozvodu s dcerou sankcionovaného tchána a manželskou smlouvu, dle které z bývalého vztahu již neprofituje. 5. Podle žalobce je právní řád České republiky postaven na principu individuální odpovědnosti, a žalobce by tedy neměl být omezován na svých právech plynoucích z jeho pobytového oprávnění jen v důsledku výše zmíněné historické příbuzenské vazby, když k žalobci nejsou evidovány žádné jiné negativní poznatky, v důsledku kterých by měl být považován za nežádoucí osobu. 6. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 5. 2024 uvedl, že napadené rozhodnutí není v rozporu s platnou právní úpravou, a že postup žalovaného vůči žalobci nebyl nezákonný. Právní sféra žalobce tedy nebyla dotčena ve smyslu nezákonného krácení jeho práv. 7. Žalobce brojí proti jeho evidenci v Schengenském informačním systému (dále jen „SIS“), avšak žalobce nebyl ke dni vyhotovení napadeného rozhodnutí ani ke dni vyhotovení svého vyjádření k žalobě veden v SIS, nýbrž v evidenci nežádoucích osob (dále jen „ENO“). 8. Vláda České republiky Usnesením č. 607 ze dne 16. srpna 2023 souhlasila s návrhem na zápis žalobce na vnitrostátní sankční seznam a jeho zařazením na sankční seznam Evropské unie. Současně Vláda stanovila, že budou vůči žalobci uplatněna omezující opatření v rozsahu čl. 2 nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a v rozsahu § 8a písm. a) až c) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. Proti uvedenému usnesení Vlády České republiky podal žalobce námitku, která však byla Usnesením Vlády České republiky č. 802 ze dne 25. října 2023 zamítnuta a současně bylo tímto usnesením Vlády České republiky změněno odůvodnění zápisu žalobce na vnitrostátní sankční seznam, jež bylo uvedeno ve třetím odstavci přílohy Usnesení Vlády České republiky č. 607 ze dne 16. srpna 2023. 9. Žalovaný poukázal na relevantní právní úpravu v dané věci, zejména na ustanovení § 158 odst. 1, § 154 odst. 1, § 154 odst. 3 písm. c), § 154 odst. 6 a § 155 odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Žalovaný dále rovněž odkazuje na ustanovení § 8a zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí (dále jen „zákon o provádění mezinárodních sankcí“). 10. Žalovaný se dále uvedl způsoby, jakými lze dle zákona o pobytu cizinců cizince označit za nežádoucí osobu a následně ho evidovat v ENO. Prvním způsobem je postup, kdy Policie ČR sama rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě ustanovení § 154 odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Druhým způsobem je pak postup, kdy Policie ČR automaticky označí cizince za nežádoucí osobu při naplnění některé právní skutečnosti předvídané zákonem o pobytu cizinců. Žalobce byl vložen do ENO na základě Usnesení Vlády České republiky č. 607 ze dne 16. srpna 2023, ve znění Usnesení Vlády České republiky č. 802 ze dne 25. října 2023, neboť Vláda stanovila, že proti žalobci budou provedena omezující opatření v rozsahu § 8a písm. a) až c) zákona o provádění mezinárodních sankcí. 11. K povinnosti žalovaného označit žalobce za nežádoucí osobu a evidovat ho v ENO poukázal žalovaný na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 363/2020 – 80 ze dne 16. června 2023. Ačkoliv Nejvyšší správní soud posuzoval ve zmíněném rozsudku případ vedení záznamu v ENO na základě pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území České republiky (§ 154 odst. 3 písm. a) zákona o pobytu cizinců), lze jeho závěry analogicky vztáhnout i na případy uvedené v § 154 odst. 3 písm. c) téhož zákona, a to i s ohledem na systematiku daného zákona, resp. zákonných důvodů vedoucích k povinnosti žalovaného zapsat cizince do ENO. 12. Žalovaný tedy měl povinnost evidovat žalobce do ENO, neboť ustanovení § 154 odst. 3 zákona mu ve světle výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 363/2020 – 80 neponechává možnost jakéhokoliv správního uvážení. Žalovaný měl tedy bez dalšího v důsledku již uložených a existujících sankčních opatření povinnost žalobce do ENO evidovat a provedl pouhý administrativní úkon. Jelikož žalobce rozporuje primárně důvody jeho zařazení na sankční seznam, měl uplatňovat své nároky vůči orgánu, který o omezujících opatřeních rozhodl, tj. proti vládě ČR. III. Posouzení žaloby 13. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Městský soud v Praze úvodem rekapituluje obsah správního spisu. Z něho vyplývá, že žalobce podal dne 2. 11. 2023 žádost adresovanou žalovanému, v níž požadoval sdělení informací o zpracování osobních údajů dle § 28 odst. 1 zákona o zpracování osobních údajů ve spojení s § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006, o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace, čl. 58 rozhodnutí Rady 2007/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES. 15. Napadeným rozhodnutím žalovaný žalobce informoval o tom, že je veden ve věci vícero trestných činů krádeží prostých. Dále je žalobce veden ve věci trestného činu vydírání. V jednom případě je žalobce veden jako pachatel ve věci trestného činu krádeže vloupáním. Žalovaný rovněž zpracovává osobní údaje získané při provedených kontrolách na různých místech ČR. Žalobce je dále veden jako majitel aktivního záznamu po vícero pohřešovaných a odcizených registračních značkách motorových vozidel. Žalobce je dále veden jako prověřovaný ve věci zločinu loupeže. Žalovaný rovněž žalobce informoval o tom, že jsou zpracovávány jeho údaje ve věci přestupku podle § 156 odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců. Žalobci byla rovněž vyhotovena daktyloskopická karta a je veden v evidenci provedených identifikačních úkonů. Údaje o žalobci jsou rovněž zpracovávány ve věci jeho oznámení o napadení, a dále pak ve věci přestupku v dopravě. 16. Žalobce byl dále informován o tom, že (s ohledem na výše již uvedené důvody obsažené ve vyjádření žalovaného) byl zaevidován do ENO ode dne 17. srpna 2023