1 As 157/2012 — Nejvyšší správní soud

9 A 74/2022- 33 - text 13 9 A 74/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobkyně: CARS4SALE s.r.o., IČO: 08621659 sídlem Poděbradská 777/9d, 190 00 Praha 9 zastoupené advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 22. 6. 2022, č. j. MD-36376/2021-150/19, sp. zn. MD/36376/2021/150, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně podala dne 30. 8. 2022 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) žalobu proti rozhodnutí Ministerstva dopravy, odboru provozu silničních vozidel ze dne 22. 6. 2022, č. j. MD-36376/2021-150/19, sp. zn. MD/36376/2021/150 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 29. 7. 2021, č. j.: MHMP 1147045/2021, sp. zn.: S-MHMP 594042/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobkyni dle § 38b odst. 7 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o podmínkách provozu“), z důvodu závažného porušení povinnosti podle § 38b odst. 4 písm. d) zákona o podmínkách provozu odňato povolení manipulačního provozu s přidělenou zvláštní registrační značkou X (dále jen „zvláštní registrační značka“) a žalobkyně byla současně vyzvána, aby podle § 38c odst. 5 zákona o podmínkách provozu do pěti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí odevzdala správnímu orgánu prvního stupně tabulky s přidělenou zvláštní registrační značkou, doklad osvědčující přidělení zvláštní registrační značky a knihu jízd pro tuto zvláštní registrační značku. II. Napadené rozhodnutí 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně v zákonné lhůtě, dne 13. 8. 2021 blanketní odvolání, doplněné po lhůtě stanovené prvostupňovým orgánem podáním ze dne 29. 9. 2021 (dále jen „odvolání“). 3. První odvolací námitkou žalobkyně namítala, že nebylo prokázáno, že během silniční kontroly provedené dne 26. 4. 2021 v 10:36 hodin na ulici Černokostelecká v obci Praha 10 (dále jen „silniční kontrola“), kdy paní T. H. (dále jen „řidička“), řídila silniční motorové vozidlo tov. zn. Audi, model A6, VIN X (dále jen „kontrolované vozidlo“) opatřené zvláštní registrační značkou pro manipulační provoz X, řidička na výzvu policisty nepředložila záznam jízdy. 4. Ve druhé odvolací námitce žalobkyně uvedla, že i kdyby tomu tak bylo a řidička na výzvu policisty záznam jízdy nepředložila, nejedná se o porušení jakékoliv povinnosti stanovené § 38b odst. 4 zákona o podmínkách provozu, tím méně pak § 38b odst. 4 písm. d) zákona o podmínkách provozu, neboť to výrobci, dovozci, dopravci nebo prodejci ukládá povinnost vybavit vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné jízdě a naopak neukládá žádnou povinnost řidiči vozidla; tedy, i kdyby řidička kontrolovaného vozidla policistovi nepředložila záznam jízdy, nevyplývá z toho, že kontrolované vozidlo jím nebylo vybaveno. 5. Ve třetí odvolací námitce žalobkyně v návaznosti na tvrzení prvostupňového orgánu, který uvedl, že „bylo tak možné se domnívat, že ten, jemuž bylo uděleno povolení manipulačního provozu, závažným způsobem popsaným jednáním porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 38b odst. 4 písm. d)“, konstatovala, že prvostupňový orgán vydal rozhodnutí pouze na základě domněnek a spekulací, nikoliv na základě prokázání skutkového stavu. 6. Čtvrtou odvolací námitkou žalobkyně namítala, že prvostupňový orgán ani neuvedl, na základě jakých právních úvah a hodnocení právních předpisů dospěl k závěru, že se jedná o závažné porušení povinnosti. Prvostupňové rozhodnutí je tedy dle názoru žalobkyně zcela nepřezkoumatelné z důvodu absence řádného odůvodnění. 7. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 30. 6. 2022. 8. K první odvolací námitce žalovaný uvedl, že při silniční kontrole provedené dne 26. 4. 2021 bylo hlídkou policie prokázáno, a na video a foto dokumentaci spisu policie doloženo, že řidička kontrolovaného vozidla na výzvu policisty předložila záznam číslo E 599451 o jízdě prováděné dne 16. 4. 2021 řidičem Ing. M. M., tedy o jízdě prováděné jiným řidičem a v jiný den, než byl den silniční kontroly provedený policií (dále jen „záznam jízdy jiného řidiče z jiného dne“). Dle žalovaného tak řidička nepředložila zákonem předepsaný záznam o (právě) prováděné jízdě. Na předloženém záznamu jízdy ze dne 16. 4. 2021 nebyl doplněn údaj o datu a času sejmutí značky, z čehož může vyplynout, že jízda započatá dne 16. 4. 2021 dosud nebyla ukončena, a tudíž ani nebyl vystaven záznam o nové jízdě prováděné dne 26. 4. 2021. Avšak v případě ukončení předcházející jízdy je naopak dle žalovaného zjevné, že žalobkyně nevede záznamy o jízdách řádně, čemuž napovídá i výpověď řidičky zaznamenaná policií ve videodokumentaci ze silniční kontroly, která na otázku, zda má knihu jízd, zda ji vyplňovali a jak došlo k předání auta, odpověděla, že „…dostala od partnera auto, ať s ním dojede domu a nic víc…“ 9. Ke druhé odvolací námitce žalovaný vysvětlil, že tvrzení žalobkyně, že § 38b odst. 4 písm. d) zákona o podmínkách provozu neukládá povinnost vybavit vozidlo před zahájením jízdy dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné jízdě řidiči vozidla, ale pouze výrobci, dovozci, dopravci nebo prodejci, je pouze mylná interpretace tohoto ustanovení žalobkyní, stejně jako druhá část tvrzení, že i kdyby řidička vozidla policistovi nepředložila záznam jízdy, nevyplývá z toho, že kontrolované vozidlo jím nebylo vybaveno. Zákon o podmínkách provozu předepisuje povinnost vybavit vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o (právě) prováděné jízdě vozidla. Povinnosti řidiče pak vyplývají ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), kde zejména v ustanovení § 6 odst. 7 písm. b) tohoto zákona je předepsán doklad, který musí mít řidič při řízení u sebe a předložit jej na výzvu policisty ke kontrole. Náležitosti dokladu osvědčujícího přidělení zvláštní registrační značky pro manipulační a zkušební provoz a náležitosti knihy jízd pro tuto zvláštní registrační značku jsou uvedeny v § 38c odst. 6 zákona o podmínkách provozu a v § 37 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů, resp. v přílohách č. 20 a č. 21 této vyhlášky (dále jen „vyhláška o registraci vozidel“). Žalovaný uzavřel, že řidičkou byl předložen záznam o jiné jízdě provedené jiného dne a současně bylo řidičkou potvrzeno, že záznam o jízdě prováděné dne 26. 4. 2021 nebyl žalobkyní vůbec vytvořen (vyplněn v knize jízd), proto bylo policií i prvostupňovým orgánem konstatováno, že nebyl předložen záznam o (právě) prováděné jízdě. 10. Ke třetí odvolací námitce žalovaný uvedl, že prvostupňový orgán své rozhodnutí podrobně odůvodnil na základě skutečností dokumentovaných a předaných mu Obvodním ředitelstvím policie Praha IV, Dopravním inspektorátem (dále jen „policie“) včetně video a foto dokumentace, tedy na základě prokázání skutkového stavu policií. 11. Ke čtvrté odvolací námitce žalovaný uvedl, že policií dokumentované skutky řidičky při silniční kontrole provedené dne 26. 4. 2021 a dále předložené prvostupňovému orgánu, byly vyhodnoceny jako podnět k odejmutí povolení manipulačního provozu v souladu s ustanovením § 38b odst. 7 zákona o podmínkách provozu, když bylo dokázáno, že řidička na výzvu policie při silniční kontrole nepředložila knihu jízd zvláštní registrační značky pro manipulační provoz se záznamem o právě prováděné jízdě, kterým měl vozidlo, resp. řidičku, vybavit před prováděnou jízdou ten, jemuž bylo povolení manipulačního provozu uděleno, tedy žalobkyně. III. Žaloba 12. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a pro nedostatek důvodů. 13. První žalobní námitkou žalobkyně namítala, že žalovaný vyšel z důkazů (videozáznamu), které v řízení před prvostupňovým orgánem nebyly provedeny, a jako první je tak provedl až žalovaný, a to, aniž by byla žalobkyně o jejich provedení vyrozuměna, a aniž jí byla dána možnost se tohoto dokazování zúčastnit a k těmto podkladům pro vydání rozhodnutí se vyjádřit. Nadto žalobkyně namítá, že žalovaný vyšel z pouhého podání vysvětlení řidičky, ačkoliv podání vysvětlení není ve správním řízení použitelné jako důkaz. Z prvostupňového rozhodnutí dle žalobkyně nevyp