8 Ads 231/2019 — Nejvyšší správní soud

9 Ad 9/2022- 93 - text 12 9 Ad 9/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: SBS DŘEVOSTAVBY s.r.o., IČO 25721283 sídlem Francouzská 55/52, 101 00 Praha 10 zastoupené advokátem prof. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc. sídlem Revoluční 1546/24, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 6. 2022, č. j.: 332-8015-K3-8.4.2019-0108/JJ-2, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 7. 2022 u Městského soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“) ze dne 2. 6. 2022, č. j.: 332-8015-K3-8.4.2019-0108/JJ-2 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná nevyhověla žádosti žalobkyně ze dne 21. 1. 2029 o prominutí penále z důvodu odstranění tvrdosti zákona (dále jen „žádost o prominutí penále“) dle § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o provádění sociálního zabezpečení“), a to penále ve výši 236 972 Kč za pozdní zaplacení dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „penále“). II. Napadené rozhodnutí 2. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 10. 6. 2022. Žalovaná v napadeném rozhodnutí předně shrnula dosavadní průběh řízení, obsah žádosti žalobkyně o prominutí penále a závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2022, č. j. 3 Ad 11/2019-45 (dále jen „rozsudek 3Ad 11/2019-45“), kterým byla v dané věci vázána (viz níže). K samotnému posouzení žalovaná uvedla, že „v daném případě nelze spatřovat tvrdost, když žadatel odůvodňuje svoji žádost druhotnou platební neschopností, která spočívala ve skutečnosti, že úředníci Obvodního soudu v Mladé Boleslavi, jejich nedbalostí a neschopností zadržovali finanční plnění ve výši 278 400,- Kč za doplatek ceny díla a provedené vícepráce při stavbě rodinného domu, které byl nucen žadatel požadovat prostřednictvím soudního řízení. Celkem toto řízení trvalo od roku 2010 do roku 2017 a finanční prostředky za doplacení ceny díla byly žadateli vyplaceny až v lednu 2015, neboť druhotná platební neschopnost je běžným podnikatelským rizikem. Skutečnost, že při činnosti žadatele došlo k prodlení se splacením dluhu na pojistném způsobeném údajně hlavně úředníky Obvodního soudu v Mladé Boleslavi jejich nedbalostí a neschopností, nemůže jít k tíži České správy sociálního zabezpečení.“ III. Žaloba 3. V podané žalobě žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a neřídí se závazným právním názorem zdejšího soudu, který byl vysloven v rozsudku 3Ad 11/2019-45. Úvodem žaloby žalobkyně rekapitulovala obsah žádosti o prominutí penále, dosavadní průběh správního řízení, relevantní právní úpravu a závěry vyplývající z rozsudku 3Ad 11/2019-45. Zdůraznila, že jediný, komu může vzniknout velká materiální škoda, je ona sama, jelikož pro žalovanou je penále v celém rozsahu čistým ziskem nad rámec vybraného sociálního pojištění. 4. Žalobkyně napadanému rozhodnutí vytkla, že se nezabývalo naplněním podmínek pro prominutí penále uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení (dále jen „vyhláška č. 161/1998 Sb.“), což je i v rozporu se závěry soudu dle bodu 18 rozsudku 3 Ad 11/2019-45. Dle názoru žalobkyně všechny tyto podmínky splněny byly, když dlužné pojistné bylo žalobkyní zaplaceno, vůči žalobkyni nebyl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení ani tato nevstoupila do likvidace. 5. Žalobkyně dále namítala, že napadené rozhodnutí je nezákonné, protože žalovaná zneužila zákonem svěřené správní uvážení. Nezákonnost rozhodnutí vyplývá z toho, že žalovaná, jakožto orgán státu vyloučila, že by k prominutí penále v důsledku tvrdosti zákona mohlo dojít z důvodu nesprávného postupu jiného orgánu státu, a to Okresního soudu v Mladé Boleslavi a jeho zaměstnanců. Nesprávný postup Okresního soudu v Mladé Boleslavi spočívající v průtazích řízení byl dle žalobkyně legitimním důvodem, pro který měla žalovaná žalobkyni dlužné penále prominout. IV. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 29. 8. 2022 předně připomněla, že na prominutí penále není právní nárok. Dále konstatovala, že žádosti nelze vyhovět a penále prominout, neboť v důvodech uvedených žalobkyní nelze spatřovat tvrdost zákona a žalobkyně bez ohledu na její zákonnou povinnost spoléhala na skutečnost, že odvody budou provedeny až poté, kdy jí bude vyplacena částka ze sporu vedeného u Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Žalobkyni bylo na její žádost opakovaně povoleno k překlenutí tíživé situace placení dluhu ve splátkách, a to i přesto, že nehradila pojistné řádně a včas již od 1. 3. 2002. Vydaná rozhodnutí o povolení splátek však byla pro nedodržení stanovených podmínek ze strany žalobkyně následně zrušena. 7. Žalovaná dále upozornila, že pokud vznikla žalobkyni dle jejího názoru v souvislosti s uvedeným soudním sporem velká materiální škoda, bylo plně v kompetenci žalobkyně uplatňovat náhradu škody po orgánu, kterým byla způsobena. Dle žalované nelze požadovat v rámci jiného řízení kompenzaci této škody. S žalobním tvrzením, že penále je čistým ziskem žalované, se žalovaná neztotožnila, protože není subjektem soukromoprávních vztahů, nejedná se o její majetek, ale o majetek státu, který v rozsahu daném právní úpravou spravuje. V. Další podání účastníků 8. Žalobkyně v replice ze dne 20. 9. 2022 k vyjádření žalované konstatovala, že z napadeného rozhodnutí stále nejsou seznatelné úvahy, kterými se žalovaná při posuzování žádosti řídila. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nemůže být zhojena až v rámci soudního řízení sebeobsáhlejším vyjádřením k žalobě. Dále žalobkyně uvedla, že nerozporuje skutečnost, že na prominutí penále není právní nárok a doplnila, že v demokratickém právním státě je však aplikace zcela volného správního uvážení vyloučena a rozhodování správních orgánů nikdy nesmí být otázkou svévole a být zcela nahodilé. Dle žalobkyně spatřuje žalovaná důvod k neprominutí penále především ve skutečnosti, že žalobkyně řádně a včas neplatila pojistné, což byl ale ostatně důvod vyměření penále. Pokud by žalobkyně platila pojistné řádně a včas, nedošlo by k uložení penále a nemuselo by se žádat o jeho prominutí, což je de facto popřením institutu odstranění tvrdosti zákona prominutím penále. Závěrem repliky setrvala žalobkyně na již uvedeném a doplnila, že vznikne-li dluh na pojistném jako přímý důsledek nesprávného postupu orgánu státu, lze v povinnosti platit penále spatřovat tvrdost zákona. V úvahu je dle žalobkyně třeba vzít rovněž skutečnost, že výše zadržované částky 278 400 Kč u Okresního soudu v Mladé Boleslavi nebyla zanedbatelná a její vymožení bylo oddalováno průtahy v soudním řízení, které nebyly na straně žalobkyně. Tyto skutečnosti překračují běžné podnikatelské riziko, se kterým by musel každý podnikatel počítat. Žalobkyně doplnila, že je nutné zohlednit i skutečnost, že soudní řízení bylo vedeno v letech 2010 -2017 a že po vypuknutí ekonomické krize v roce 2009 na žalobkyni dopadly její důsledky, které pro ni jako pro zástupce stavebnictví znamenaly rapidní úbytek zakázek. 9. Žalovaná ve sdělení ze dne 6. 9. 2023 uvedla, že dle zákona č. 181/2023 Sb. o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů (dále jen „zákon o odpuštění penále“), bylo penále, jehož prominutí je předmětem napadeného rozhodnutí, ke dni 1. 7. 2023 žalobkyni odpuštěno ex lege, neboť žalobkyně naplnila podmínky dle citovaného zákona. Následně žalovaná na základě výzvy soudu postavila na jisto, že penále z pojistného ve výši 236 973 Kč bylo žalobkyni skutečně dle zákona o odpuštění penále odpuštěno, což žalovaná dne 2. 10. 2023 doložila prostřednictvím Potvrzení o stavu nedoplatků na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ze dne 28. 8. 2023, č. j. 42013/1064733/23/013/702/Šic (dále jen „potvrzení o bezdlužnosti“). VI. První posouzení věci Městským soudem v Praze 10. Městský soud v Praze žalobu usnesením ze dne 27. 11. 2023, č. j. 9 Ad 9/2022-42, podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení odmítl. Vzhledem ke zjevné souvislosti mezi napadeným rozhodnutím, jehož předmětem byla žádost žalobkyně o prominutí penále ve výši 236 973 Kč a mezi odpuštěním penále žalobkyni ve výši 236 973 Kč ex lege v důsledku naplnění podmínek z