1 Afs 218/2020 — Nejvyšší správní soud

1 Az 14/2025- 43 - text  13 1 Az 14/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobce: V. P., narozeného X, státní příslušnost X, hlášeným pobytem X, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Čechem, advokátem, sídlem V Zahradách 1445/1, 252 19 Rudná, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 936/3, Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2025, čj. OAM-1630/ZA-ZA11-K18-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žádost žalobce o mezinárodní ochranu žalovaný vyhodnotil tak, že žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13 a § 14 zákona o azylu neudělil a ve vztahu k doplňkové ochraně dle § 14a a 14b téhož zákona konstatoval, že jí nelze udělit pro existenci důvodů dle § 15a. II. Obsah žaloby 2. Žalobce namítl, že napadené rozhodnutí je nesprávné, neboť nebyly splněny zákonné podmínky ohledně skutkových zjištění a podmínky pro průběh správního řízení. Ohledně skutkového stavu žalobce namítl, že byl zjištěn nesprávně a neúplně, žalovaný neprovedl navržené důkazy a na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Předně žalovaný nezohlednil, že v ČR žije matka, manželka a dcera žalobce. Žalovaný při správní úvaze porušil zásadu tzv. legální licence, neboť extenzivním výkladem rozšířil zákonem stanovený výčet v § 15a zákona o azylu, který stanovuje důvody neudělení azylu, a tyto důvody jsou postaveny naroveň trestných činů proti míru, válečných zločinů či zločinům proti lidskosti. Avšak v případě žalobce žalovaný podřadil skutek, který mu byl kladen za vinu, pod obecně definovaný pojem „vážný zločin“ bez opory v zákoně. Dle žalobce je však nepřípustné, aby správní orgán při výkonu veřejné moci nadužíval své pravomoci a rozšiřoval okruh podmínek v neprospěch žadatele o azyl. 3. Žalovaný dále nezohlednil skutečný průběh předchozího trestního řízení vedeného proti žalobci, přístup samotného žalobce v uvedeném řízení, výši skutečně uloženého trestu, jakož i skutečnost, že žalobce byl následně podmínečně propuštěn po relativně krátké době. Žalobce je po podmíněném propuštění bezúhonný a vede řádný život, ani to však žalovaný nezohlednil. Všechny tyto skutečnosti svědčí dle žalobce o tom, že se choval řádně a hodlá své předchozí pochybení napravit. Žalovaný přitom akcentoval v neprospěch žalobce horní sazbu možného trestu, aniž by zohlednil okolnosti selhání, které žalobce k trestné činnosti vedly, dále skutečnost, že žalobce nebyl v roli organizátora distribuce, nebo osoby podílející se na výrobě, či projevenou lítost a snahu o nápravu. Nebyl zohledněn ani celkový rozsah prokázané činnosti. Žalovaný pouze argumentuje tím, že pobyt žalobce v ČR by mohl představovat nebezpečí pro společnost. 4. Žalobce dodal, že žalovaný porušil zákonem stanovené zásady pro činnost správních orgánů a nesprávný právní názor žalovaného je nejen v rozporu s vnitrostátními předpisy, ale i s ústavním pořádkem ČR. 5. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, dle jeho názoru se nedopustil nezákonného postupu nebo rozhodnutí. Odkázal přitom plně na správní spis, zejména na samotnou žádost o mezinárodní ochranu, výpověď žalobce a na napadené rozhodnutí. Žalovaný zopakoval, že žalobce netvrdil azylově relevantní důvody, a zdůvodnil proč. Dále žalovaný upozornil na trestnou činnost páchanou žalobcem dlouhodobě, která byla natolik vážná, že vylučuje možnost žalobci udělit doplňkovou ochranu. 7. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze 8. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; dále jen „s. ř. s.“) podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí, a s přihlédnutím k § 32 odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), podle kterého soud zohlední i nové důležité skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí ministerstva, jedná-li se o takové skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledování nebo k hrozbě vážné újmy, a dále s přihlédnutím k čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013, o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (tzv. procedurální směrnice). IV.A. K zamítnutí návrhu na odročení ústního jednání dne 4. 8. 2025 9. K projednání a rozhodnutí věci soud nařídil na základě žádosti žalobce ústní jednání v souladu s § 49 s. ř. s. na den 4. 8. 2025, 11:00 hod, přičemž pro účely jednání soud neustanovoval tlumočníka, neboť žalobce tlumočníka nepožadoval a ze správního spisu vyplynulo, že plynně mluví česky, pročež nepožadoval tlumočníka ani pro účely pohovoru k žádosti o mezinárodní ochranu. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalobci prostřednictvím datové schránky jeho zástupce doručeno dne 18. 7. 2025. 10. V den jednání, 4. 8. 2025, v 10:33 hod obdržel soud písemnou omluvu žalobce a jeho zástupce z jednání a žádost o odročení (fakticky písemnost samosoudkyni předána v 10:52 hod). Žalobce uvedl, že se z jednání omlouvá ze zdravotních důvodů, neboť patrně utrpěl otravu jídlem, pročež byl odvezen záchrannou službou do nemocnice pro silné bolesti břicha, opakované zvracení, průjem, malátnost, bledost, studený pot a závratě, k čemuž doložil lékařskou zprávu z urgentního příjmu Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, Interní kliniky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice ze dne 4. 8. 2025, 4:36 hod. (dále jen „lékařská zpráva FTN“). Žalobce dále sdělil, že se hodlá jednání účastnit osobně, ale z uvedených důvodů musel požádat o odročení jednání. Zástupce žalobce dodal, že také svou účast na jednání omlouvá a žádá o odročení jednání na jiný termín, kromě v žádosti blíže uvedených termínů, v nichž má zástupce žalobce již dojednána či nařízena jiná jednání. 11. Z doložené lékařské zprávy FTN vyplynulo, že žalobce se ráno dne 4. 8. 2025, tedy v den, kdy bylo ve věci jeho žaloby zdejším soudem nařízeno ústní jednání, dostavil na urgentní příjem FTN pro bolest v epigastriu trvající cca. od 21:00 hod, a po provedené triáži (selekci pacientů dle závažnosti zdravotních potíží) byl ve 3:55 hod umístěn na expektační lůžko. Žalobce ke svým potížím uvedl, že se mu náhle udělalo nevolno v oblasti nadbříška bez progrese (propagace), třikrát zvracel, bez krve a černého obsahu. Neguje černou stolici, krev z konečníku, teploty, zimnici, kašel, dušnost, bolest na hrudi. Břicho má vzedmuté, flaty+, má průjem. Diagnosticky byly potíže žalobce zařazeny dle mezinárodní klasifikace nemocí pod kód R11 – nauzea a zvracení. Před vznikem obtíží jedl tučnou rybu, na bolest břicha nyní nic neužil. Žalobce dále při vyšetření uvedl, že v roce 2022 mu byla na Ukrajině potvrzena VCHGD (vředová choroba gastroduodenální). V objektivním nálezu lékařská zpráva FTN popisuje naměřené hodnoty z vyšetření obecně v normě (teplota, výška, váha), tlak zvýšený, celkově byl žalobce orientovaný, hydratace v normě, dýchání v normě (eupnoe), přiloženy jsou též výsledky z nativního snímku břicha (NSB) – také v normě (viz zápis MUDr. Fialové v 4:31 hod), a dále z vyšetření krve, biochemie a toxikologie. Z této zprávy dále vyplývá, že u žalobce byl na základě provedených vyšetření stanoven horní dyspeptický syndrom s negativní amylasou. Žalobci byl podán iontový roztok (plasmalyte) a léčiva (10 mg controloc a 1 amp degan). Žalobce byl zamedikován, délka terapie byla stanovena na 1 až 4 týdny, na bolest mu bylo předepsáno léčivo ve formě kapek a navržen další postup při přetrvávání bolesti břicha nebo zhoršení stavu. Lékařská zpráva FTN závěrem uvádí, že žalobce byl „odeslán do domácí péče kardiopulmonálně kompenzovaný, stabilní, náležitě edukovaný“. 12. K tomu soud předně upozorňuje, že podle § 32 odst. 4 zákona o azylu [b]yl-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany uložen trest vyhoštění nebo je-li vedeno řízení o jeho vydání do cizího státu nebo o jeho předání do jiného členského státu na základě evropského zatýkacího rozkazu podle jiného právního předpisu, krajský soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení nebo ode dne, kdy se po zahájení řízení dozvěděl o uložení trestu vyhoštění […]. Je-li v těchto případech proti rozhodnutí krajského soudu podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti, nebo ode dne, kdy se po případném odstranění vad nebo doplnění všech náležitostí kasační stížnosti dozvěděl o uložení trestu vyhoštění […] (zvýraznění podtrž