8 Afs 75/2005 — Nejvyšší správní soud

15 A 79/2025- 73 - text 10 15 A 79/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: Braiins Systems s.r.o., IČO: 241 47 931 se sídlem Křižíkova 34, Praha 8 zastoupená advokátem Mgr. Ondřejem Syllabou se sídlem Šafaříkova 17, Praha 2 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6 za účasti: Brainz Disruptive s.r.o., IČO: 278 69 032 se sídlem Fibichova 2, Praha 3 zastoupená advokátem Mgr. Markem Martinkou se sídlem Kubelíkova 22, Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 17. 4. 2025, č. j. O-518317/D24109952/2024/ÚPV takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 17. 4. 2025, č. j. O-518317/D24109952/2024/ÚPV se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 270 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Ondřeje Syllaby. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „předseda ÚPV“) specifikovaného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut její rozklad a současně bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 7. 10. 2024, č. j. O-518317/D23078168/2023/ÚPV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobkyně na zrušení obrazové ochranné známky č. 346356 v provedení [OBRÁZEK](dále jen „napadená OZ“), jejímž vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení, pro následující výrobky a služby mezinárodního třídění výrobků a služeb: „(9) počítačové a softwarové aplikace stahovatelné; (35) služby v oblasti grafické úpravy pro reklamní účely, psaní reklamních textů, reklamní agentury, reklamní texty (vydávání, zveřejňování, oznámení, vyhlášení, publikování); (42) konzultace v oblasti počítačového softwaru, konzultace v oblasti webového designu, tvorba software, tvorba a správa webových stránek (pro třetí osoby), hosting webových stránek, umísťování webových stránek.“ Návrh na zrušení napadené OZ podaný dne 12. 9. 2023 žalobkyně odůvodnila tím, že napadená OZ nebyla během relevantního období (od 11. 9. 2018 do 11. 9. 2023) pro zapsané výrobky a služby řádně užívána. Zrušení napadeného rozhodnutí požadovala žalobkyně v žalobě pouze v rozsahu výrobků a služeb ve třídách 9 a 42 mezinárodního třídění výrobků a služeb. 2. Předseda ÚPV v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že v řízení podle § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“) tíží důkazní břemeno ohledně užívání napadené OZ v rozhodném období pro zapsané výrobky a služby jejího vlastníka. Následně předseda ÚPV popsal 58 dokladů, které osoba zúčastněná na řízení za tímto účelem předložila. Cílem institutu zrušení je odstranit z rejstříku ochranné známky, které nejsou užívány v souladu s jejich rozlišovací funkcí. Ochranná známka musí být užívána v podobě neměnící její rozlišovací způsobilost. Posuzuje se množství dokladů, frekvence a kontinuita užívání. Za řádné se považuje užívání, jímž vlastník činí kroky ke své prezentaci, resp. k prezentaci svých výrobků nebo služeb na trhu tak, aby svým působením pokryl příslušnou část trhu. Musí jít o skutečné užívání v obchodním styku, zvláště užívání, které je v dotyčném hospodářském odvětví považováno za odůvodněné za účelem udržení nebo získání podílu na trhu pro výrobky nebo služby chráněné ochrannou známkou. Řádným může být i minimální užívání ochranné známky, slouží-li skutečnému obchodnímu účelu. 3. Ohledně námitky absence datace (časového zařazení do rozhodného období) některých předložených dokladů předseda ÚPV uvedl, že není vyžadováno přímé uvedení data dokladu, ale lze jej dovodit i z dalších předložených dokladů. Předložené nedatované prezentace lze přiřadit ke konkrétním fakturám či cenovým nabídkám. Některé doklady však nebylo možné časově zařadit či se nevztahovaly k rozhodnému období a předseda ÚPV k nim nepřihlížel, nebo je zohlednil maximálně jako podpůrné. Žalobkyně nejmenovala konkrétní doklady, u nichž mohla být chybějící datace na závadu. Osoba zúčastněná na řízení předložila dostatek jiných dokladů spadajících do rozhodného období, které bylo možné užít při hodnocení užívání napadené OZ. K námitce, podle níž se na části dokladů nevyskytuje napadená OZ v zapsané podobě ani žádný její relevantní prvek a slovní prvek „brainz“ není jejím dominantním prvkem (v dané oblasti jde o často užívaný termín a v rejstříku je zapsáno velké množství ochranných známek s tímto prvkem), předseda ÚPV uvedl, že počet ochranných známek s určitým prvkem nevypovídá o jejich známosti mezi spotřebiteli, přičemž ve vztahu k řešeným výrobkům a službám je zapsáno 6 ochranných známek s tímto prvkem (z toho 4 pro osobu zúčastněnou na řízení), což není mnoho. Dále odkázal na § 13 odst. 2 písm. a) ZOZ s tím, že v případě napadené OZ prvek „brainz“ zaujímá z důvodu jeho velikosti dominantní postavení. V předložených dokladech se jednak vyskytuje napadená OZ v podobě zapsané v rejstříku, ale i v několika obměnách, kdy je prvek „brainz“ (který si však zachovává stejný grafický design) doplněn některými dalšími prvky, které hrají doplňkovou roli. Na některých dokladech (články v tisku) se napadená OZ nevyskytuje, pojednávají nicméně o projektech osoby zúčastněné na řízení a je třeba je vykládat ve spojení s dalšími doklady (to platí i pro prezentace a cenové nabídky). Následně předseda ÚPV vysvětlil, proč je třeba zohlednit i cizojazyčné doklady ze zakázek uskutečněných pro zahraniční klienty osoby zúčastněné na řízení. 4. Osoba zúčastněná na řízení předložila značné množství dokladů sestávajících z cenových nabídek, faktur, prezentací a článků v médiích. Faktury pochází z celého relevantního období a jejich hodnota v souhrnu převyšuje několik milionů Kč. Řada z nich poměrně přesně poukazuje na dodávky počítačových a softwarových aplikací (stahovatelných) a s nimi souvisejících služeb, jako je tvorba software. Po vlastníku ochranné známky nelze požadovat, aby do dokladů vkládal doslovné výrazy ze seznamu výrobků a služeb chráněných ochrannou známkou. Opačný přístup by byl neúnosně formalistický. Podle dokladů se osoba zúčastněná na řízení zaměřuje na digitální marketing, v rámci čehož nabízí nové reklamní strategie a vizuální koncepty včetně tvorby webových stránek a aplikací, což obsahuje i vývoj a správu softwaru. Konkrétně ze zmiňovaného dokladu č. 3 vyplývá, že osoba zúčastněná na řízení nabízela klientovi redesign webových stránek, popř. vývoj SW aplikací a další marketingové nástroje, přičemž odkazuje i na realizované projekty předchozích zákazníků, jimž poskytla obdobné služby. 5. Pojem „software“ lze definovat jako druhové označení pro nehmatatelné komponenty počítačového systému. Nejběžněji se používá pro programy vykonávané počítačovým systémem a zahrnuje jejich symbolickou i vykonatelnou formu. Jde o autorské dílo, které se poskytuje udělením licence či ve formě jeho tvorby pro zákazníka. Dnes je běžně poskytován nikoli jako „zboží“, ale ve formě předplatného. Takový software může uživatel provozovat na vlastním hardwaru nebo na externím vybavení a uživateli je typicky zpřístupněn přes webovou aplikaci. Se softwarem jsou spojeny jeho údržba a další úpravy, související podpora, konzultace atd. 6. O užívání napadené OZ ve spojení s tvorbou softwaru i počítačových a webových aplikací svědčí doklady č. 1, 14, 22, 28, 44, 45, 49 a 52. Z nich vyplývá že osoba zúčastněná na řízení v rámci své obchodní činnosti vytváří software a softwarové aplikace dle individuálních požadavků klienta, který je následně využívá v rámci své marketingové kampaně. O vývoji webových aplikací svědčí i doklady č. 2, 23, 24, 34, 37, 54 a 55. Podle nich osoba zúčastněná na řízení vytvořila webová rozhraní s webovými aplikacemi určenými pro konečného zákazníka dle požadavků klienta. Jde o široký rámec služeb, který zahrnuje vytváření unikátního softwaru. Předložené doklady představují provázanou sestavu dokumentů podávající ucelený obraz o činnosti osoby zúčastněné na řízení, která prokázala užívání napadené OZ pro všechny zapsané výrobky a služby. 7. Předseda ÚPV se vyjádřil rovněž k požadavku žalobkyně na vyhodnocení výrobku „počítačové a softwarové aplikace stahovatelné“ a služby „tvorba software“ jako dostatečně rozsáhlé kategorie pro to, aby uvnitř nich mohly být rozlišeny samostatné (a samostatně chráněné) pod