9 As 94/2011 — Nejvyšší správní soud

3 A 97/2024- 38 - text 13 3 A 97/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce: M. K., narozený dne X, bytem X, zastoupen advokátkou JUDr. Bc. Marcelou Lafek, sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2024, č. j. MV-147198-7/TP-2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2024, č. j. MV-147198-7/TP-2024, a rozhodnutí Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV ze dne 29. 8. 2024, č. j. NCOZ-6368-2/ČJ-2024-4100PI-E, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 14.870 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce, advokátky JUDr. Bc. Marcely Lafek. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“ či „soud“) se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV (dále jen „policie“ či „povinný subjekt“) ze dne 29. 8. 2024, č. j. NCOZ-6368-2/ČJ-2024-4100PI-E (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla odmítnuta žalobcova žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“ či „zákon o svobodném přístupu k informacím“). 2. Ze spisového materiálu vyplývají následující skutečnosti: 3. Žalobce se žádostí ze dne 15. 8. 2024 (dále jen „žádost“) po povinném subjektu domáhal poskytnutí „soupisu spisové dokumentace ze systému Elektronického trestního řízení (ETŘ) ve věci vedené PČR, NCOZ, Expozitura Hradec Králové pod č.j.: NCOZ-5939/TČ-2021-417501-O“ (dále též „soupis“). 4. Povinný subjekt žádost prvostupňovým rozhodnutím v celém rozsahu odmítl s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 6 InfZ. Rozhodnutí odůvodnil tím, že systém Elektronického trestního řízení (dále jen „ETŘ“), v němž je veden žalobcem požadovaný soupis, je pracovním prostředím pro vytváření spisu, nikoli elektronickým spisem. Jedná se o vnitřní pomůcku povinného subjektu sloužící k evidenci vytvořených nebo přijatých dokumentů. Právo nahlížet do spisu ve smyslu § 65 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“) se nevztahuje na nahlížení do materiálů, které jsou pouhými vnitřními pomůckami a pracovními materiály povinného subjektu, jako je tomu v případě elektronické evidence spisového materiálu jako celku a dokumentů v této evidenci obsažených. Povinný subjekt dále uvedl, že poskytnutím požadovaných informací by se žalobce, resp. veřejnost, dozvěděly, které konkrétní dokumenty policie potřebuje ke své činnosti, jaké instituce ke své činnosti využívá nebo s nimi spolupracuje a v jaké době je ze strany těchto institucí zasílána odpověď od doby odeslání požadavku. Byly by tak odkryty metody a formy vyšetřování policie, na které by mohla veřejnost reagovat a mařit úkony policejního orgánu, zejména v souvislosti s dokumentováním důkazních prostředků. 5. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí podal odvolání. Namítal jeho nepřezkoumatelnost z důvodu, že ve výroku rozhodnutí bylo uvedeno více ustanovení, dle kterých povinný subjekt postupoval, aniž bylo uvedeno, ke které části požadované informace se vážou. Dále žalobce namítal, že není možné, aby listiny v ETŘ byly vnitřním či personálním předpisem ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) InfZ, když byly vytvořeny v souvislosti s jedním konkrétním případem, v rámci trestního řízení, a žalobce nadto žádal o poskytnutí pouze seznamu – soupisu dokumentů vložených do systému ETŘ. Dále podle žalobce bylo prvostupňové rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť neobsahuje úvahy ohledně aplikace § 11 odst. 1 písm. a) InfZ. K aplikaci tohoto ustanovení žalobce uvedl, že veškeré podstatné informace by měly být součástí spisového materiálu předloženého obhajobě a soudu, včetně důkazních materiálů a informací o způsobu jejich opatření, v opačném případě by spis nebyl kompletní, čímž by došlo k porušení práva obviněných na spravedlivý proces. Žalobce rovněž namítal, že prvostupňové rozhodnutí neobsahuje žádné konkrétní (nýbrž pouze obecné) úvahy, které by zdůvodňovaly obavu, že poskytnutím informace dojde k ohrožení účelu trestního řízení. Na podporu uvedeného žalobce odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2021 č. j. 18 A 36/2021-54 (dále též „rozsudek č. j. 18 A 36/2021-54“). 6. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že mu bylo povinným subjektem umožněno seznámit se s žalobcem požadovaným soupisem listin v systému ETŘ. 7. K odvolací námitce, že z prvostupňového rozhodnutí není patrné, ke které části požadované informace se vážou užitá zákonná ustanovení, žalovaný uvedl, že je zřejmé, že byla žádost odmítnuta v celém rozsahu, tj. v rozsahu poskytnutí celého požadovaného soupisu spisové dokumentace ze systému ETŘ. 8. K námitce proti aplikaci § 11 odst. 1 písm. a) InfZ žalovaný uvedl, že požadovaná informace se týká dokumentů, které zachycují komunikaci v rámci interních hierarchických vztahů, a to jak přímo uvnitř policie, tak mezi zúčastněnými orgány činnými v trestním řízení navzájem, jež lze i dle soudní judikatury, např. rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 17. 2. 2011, č. j. 1 As 105/2010-73, považovat za interní pokyny ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) InfZ. Současně obsahem této komunikace jsou i informace bezprostředně se týkající prováděného dokazování a jeho analýzy, která vypovídá o určité procesní strategii a metodách postupu orgánů činných v trestním řízení. Jedná se o informace, které se nijak neprojevují vně orgánů činných v trestním řízení a současně mají vypovídací hodnotu s negativním dopadem na schopnosti státu v oblasti vnitřní bezpečnosti. Listiny dokumentují činnost policie a obsahují takové skutečnosti, které mohou vést orgány činné v trestním řízení k jejich uplatnění v jiných trestních věcech. Jejich odhalením by pak došlo k ohrožení schopnosti orgánů veřejné moci vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy, a to právě možností působení na případné třetí subjekty. Žalovaný neshledal v tomto ohledu prvostupňové rozhodnutí nepřezkoumatelným. 9. Žalovaný se neztotožnil ani s námitkou absence konkrétních důvodů pro odmítnutí poskytnutí informace podle § 11 odst. 6 InfZ. Dle názoru žalovaného povinný subjekt předestřel v souladu s rozsudkem č. j. 18 A 36/2021-54 své úvahy stran možných následků poskytnutí požadované informace. Poskytnutí požadované informace by mohl žalobce či jiný subjekt zneužít za účelem maření činnosti orgánů činných v trestním řízení, přinejmenším by se mohl dozvědět druh prověřovaných informací, jejich zdroje, z jejich názvů a času vzniku by dále mohl usoudit, jakým směrem se ubírá činnost orgánů činných v trestním řízení. Poskytnutím informací by tedy mohlo dojít k odhalení taktiky orgánů činných v trestním řízení. Úvaha povinného subjektu v tomto směru musela být do jisté míry obecnějšího charakteru, neboť pokud by povinný subjekt poskytl konkrétní popis následků zveřejnění požadované informace, mohlo by dojít k vyzrazení takových skutečností, které by mohly sloužit jako návod k tomu, jak se vyhýbat případnému trestnímu stíhání, mařit jeho průběh, ničit dosud nezajištěné důkazy apod. Jakkoli tedy povinný subjekt musí uvést přezkoumatelným způsobem důvody, pro které je přesvědčen, že by poskytnutí požadované informace ohrozilo činnost orgánů činných v trestním řízení, takové důvody musí být přiměřené účelu (cíli) trestního řízení. II. Žaloba 10. Žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného i prvostupňového rozhodnutí. 11. Žalobce namítá, že odůvodnění prvostupňového ani napadeného rozhodnutí neobsahují žádné konkrétní úvahy, které by zdůvodňovaly obavu, že poskytnutím požadované informace dojde k ohrožení účelu trestního řízení, nestranného objektivního zjištění skutkového stavu či práva obviněných na spravedlivý proces. Žalovaný a povinný subjekt argumentují těmito aspekty trestního řízení pouze zcela obecně, avšak neobjasňují, proč bylo třeba odmítnout žádost v tomto konkrétním případě. Žalobce cituje z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 18 A 36/2021-54, který se rovněž týkal žádosti o poskytnutí soupisu dokumentů ze systému ETŘ a kterým soud shledal obě správní rozhodnutí nepřezkoumatelnými, neboť odmítnutí poskytnutí informace bylo zdůvodněno příliš obecně. Žalobce upozorňuje na to, že v této věci byla správní rozhodnutí odůvodněna velmi podobně jako v nyní projednávaném případě. Cituje z napadeného rozhodnutí a porovnává jej s příslušnými pasážemi rozhodnutí žalovaného ve věci rozhodnuté rozsudkem č. j. 18