10 Azs 194/2015 — Nejvyšší správní soud

4 Az 22/2025- 25 - text  10 4 Az 22/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: X., narozený dne X bytem X zastoupený zmocněncem X, narozeným dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2025, č. j. OAM-472/ZA-ZA11-HA15-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podané dne 23. 4. 2025 rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), se neuděluje. II. Obsah žaloby 2. Žalobce namítal, že žalovaný nesprávně posoudil důvody jeho žádosti, zejména obavy žalobce z návratu do vlasti z důvodu dluhů a hrozeb od věřitelů. Dle žalobce se nejedná pouze o ekonomický problém, tyto okolnosti mají úzkou souvislost s mocenskými strukturami režimu, které jsou spojeny s vládní stranou. Dle žalobce je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť se nevypořádává s tím, že daná žádost vychází z politických obav a nesouhlasu s komunistickým režimem. Namítal porušení zásady materiální pravdy, neboť žalovaný se omezil pouze na shromažďování informací týkajících se obecné situace ve Vietnamu, aniž by dostatečně zohlednil osobní poměry a politické postoje žalobce. 3. Žalovaný nesprávně interpretoval motivy žalobce, o mezinárodní ochranu žádal z důvodů politických, žalobce si na základě osobní zkušenosti i poznání ze zahraničních zdrojů uvědomil, že Vietnam je zemí ovládanou zkorumpovaným komunistickým režimem, jehož cílem je podporovat členy jeho strany a jejich rodiny, tvrdil, že i dluhy jeho rodiny jsou spjaty s osobami napojenými na komunistický režim, které je vykořisťují a zneužívají svého postavení. Žalobce odešel z Vietnamu, neboť nesouhlasí s režimem, chce žít v demokratické zemi, kde jsou respektována lidská práva, rád by se zde učil principům demokracie a v budoucnu by tyto znalosti chtěl využít, aby svému lidu pomohl změnit současný režim. 4. Žalobce namítal i porušení ust. § 14 zákona o azylu, kdy žalovaný opomenul posoudit osobní, rodinné a sociální vazby žalobce v ČR. Žalobce se zde vzdělává a snaží se zde integrovat, což by mělo být zohledněno v rámci humanitárních důvodů. 5. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný popíral oprávněnost žalobních námitek, nesouhlasil s nimi a odkázal na obsah správního spisu. Trval na správnosti vydaného rozhodnutí, protože zjistil skutečný stav věci, posoudil případ ve všech souvislostech, zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce uvedl během správního řízení, a opatřil si potřebné podklady. Nezjistil žádné důvody pro udělení mezinárodní ochrany v žádné z jejích forem. 7. Žalovaný podotkl, že žalobce neuvedl v průběhu správního řízení žádné skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že vyvíjel ve Vietnamu činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, za kterou by byl azylově relevantním způsoben pronásledován. Neuvedl ani skutečnosti, ze kterých by plynulo, že uplatňoval, jakkoliv dlouhodobě, cíleně či veřejně, svá politická práva a svobody a neuvedl ani skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by byl v této souvislosti vystaven jednání, která by šlo podřadit pod pojem pronásledování. 8. Žalovaný nedospěl ani k závěru, že by žalobce uvedl relevantní skutečnosti ve vztahu k existenci jeho odůvodněných obav z pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu. Výčet azylově relevantních skutečností v tomto ustanovení je taxativní, což znamená, že jiné skutečnosti, které nejsou v tomto výčtu uvedeny, nepředstavují azylově relevantní důvod. 9. Tvrzení žalobce ohledně jeho tužby učit se principům demokracie a v budoucnu pomoci svému lidu ke změně současného režimu žalovaný označil za nedůvěryhodné, neboť jej žalobce uplatnil až ve své žalobě. K tomu žalovaný podotkl, že žalobce měl povinnost uvést všechny důvody, o které opírá svou žádost o udělení mezinárodní ochrany, během poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. 10. Co se týče obav žalobce z kriminálního jednání věřitelů, žalovaný konstatoval, že jde o hrozbu ze strany soukromých osob a žalobce má možnost se v souvislosti s tímto jednáním obrátit s žádostí o pomoc na příslušné vietnamské instituce. Pokud by orgány země původy nebyly ochotny či schopny žalobci poskytnout odpovídající pomoc, tuto skutečnost by bylo možné považovat za azylově relevantní, odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 13. 9. 2004 č. j. 4 Azs 185/2004, ze kterého plyne, že za pronásledování by mohlo být v souvislosti s ohrožením ze strany soukromých osob pokládáno jen odmítnutí veřejné moci poskytnout ochranu před tímto ohrožením, pokud by toto odmítnutí mělo povahu šikany ze strany veřejné moci pro některý z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu. 11. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 12. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal dne 23. 4. 2025 v České republice žádost o mezinárodní ochranu a v poskytnutí údajů k žádosti ze dne 28. 4. 2025 uvedl, že je vietnamským státním příslušníkem, politické přesvědčení nemá, členem žádné strany taktéž není, nikdy nebyl politicky aktivní. Do ČR přicestoval letecky v dubnu roku X, měl české vízum za účelem studia, je zdravý, nemá žádné zvláštní potřeby, je svobodný, děti nemá. Žalobce nikdy dříve ve státech EU nepobýval. Nikdy neměl problémy se zákonem, ani ve vlasti, ani v ČR. O mezinárodní ochranu žádá, protože zde nějakou dobu studoval a rád by ve studiu v ČR pokračoval, nyní ale nestuduje, protože nemá povolení k pobytu, kdyby jej ale měl, dále by studoval, má již zaplacené školné na jisté škole. Před svým odjezdem z Vietnamu si navíc půjčil určitou sumu peněz a nyní se obává věřitelů. 13. Při pohovoru dne 28. 4. 2025 žalobce uvedl, že vystudoval všeobecnou střední školu s maturitou, doma pomáhal rodičům v jejich obchodě, v roce X se rozhodl odjet studovat do ČR, neboť měl informaci, že jsou tu dobré podmínky k životu a člověk má lepší budoucnost, vyřídil si vízum přes zprostředkovatelskou agenturu, která mu i vybrala školu. Po příjezdu do ČR studoval nejprve přípravný kurz českého jazyka na vysoké škole, po 4 měsících začal se studiem na jiné škole, ale v březnu X mu bylo zrušeno povolení k pobytu, nestihl lhůtu k podání odvolání, známí mu poradili, že může požádat o azyl. Dále sdělil, že ve Vietnamu neměl před svým odjezdem vůbec žádné potíže, jediným důvodem odjezdu bylo, že chtěl v ČR studovat. Zpět do Vietnamu se bojí vrátit kvůli dluhu, neboť si tam před odletem půjčil společně se svými rodiči v přepočtu asi X Kč za účelem pokrytí nákladů na vyřízení českého víza a cesty do ČR, jedná se o tzv. černou půjčku s vysokým úrokem, dluh stále roste, půjčka je zastavena jejich majetkem, přesný obsah smlouvy žalobce nezná, sepisovali ji rodiče. Upřesnil, že dluh mají rodiče, i když žalobce by měl být ve smlouvě uveden jako dlužník, dluh splácejí rodiče, žalobce nikoli. Žalobce by chtěl v ČR pokračovat ve studiu a u toho příležitostně pracovat, aby pomohl tento dluh splatit. Kromě dluhu by po návratu do vlasti jiné potíže neměl. Zatím nestuduje žádný konkrétní obor, navštěvuje však přípravné kurzy za účelem zjištění, který obor je pro něj ten nejvhodnější, rodiče mu posílají peníze. 14. Žalovaný shromáždil tyto podklady týkající se situace ve Vietnamu: Informace OAMP – Vietnam – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Stav: červen 2024 ze dne 4. 6. 2024 a Informace MZV ČR – Vietnam, č. j. 100348-6/2025-MZV/LPTP ze dne 21. 1. 2025, Půjčky, úvěry a lichva. Žalobce se dne 5. 6. 2025 seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí, nijak se k nim však nevyjádřil a nechtěl nic doplnit. 15. V napadeném rozhodnutí ze dne 7. 7. 2025 žalovaný podrobně rekapituloval tvrzení žalobce, dospěl k závěru, že žalobci nelze udělit azyl z důvodu podle § 12 písm. a) a b) zákona o azylu. Při posuzování mezinárodní ochrany podle § 12 písm. b) žalovaný konstatoval, že žalobce o mezinárodní ochranu žádá z důvodu legalizace pobytu, neboť zde chce studovat a příležitostně pracovat, aby pomohl rodičům splatit dluh ve Vietnamu, obává se věřitelů. Pouhá legalizace pobytu však důvod k poskytnutí azylu nezakládá. Jeho obavy z dluhu a věřitelů nijak nesouvisejí s důvody taxativně stanovenými v § 12 písm. b). Důvodem těchto obav je výhradně snaha věřitelů vymoci od žalobce dlužnou částku. Žalovaný dále odkázal na § 2 odst. 6 zákona o azy