5 A 15/2024 – Městský soud v Praze

5 A 15/2024- 93 - text 16 5 A 15/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobkyně: a) J. H. bytem X b) M. V. bytem X obě zastoupeny JUDr. Martinem Slavíčkem, advokátem sídlem U prosecké školy 864/2e, 190 00 Praha 9 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 za účasti: i) EFES, spol. s r.o., IČ: 41189710 sídlem Třebonice č. ev. 110, 155 00 Praha 5 zastoupena Mgr. Michaelou Jindrákovou, advokátkou, sídlem Ukrajinská 3, 101 00 Praha 10 ii) P&P Březina servis s.r.o., IČ: 26351919 sídlem Losiná 303, 332 04 iii) V. P., dat. nar. X bytem X iv) J. P., dat. nar. X bytem X v) L. B., dat. nar. X bytem X vi) M. B., dat. nar. X bytem X osoby na řízení zúčastněné iii) až vi) společně zastoupeny JUDr. Alanem Vitoušem, advokátem sídlem Dukelských hrdinů 406/23, 170 00 Praha 7 vii) SKANSKA a.s., IČ: 26271303 sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8 viii) Římskokatolická farnost Ořech, IČ: 47569484 sídlem Baarovo nám. 10, 252 25 Jinočany o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2023, č. j. MD-17414/2023-930/5, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2023, č. j. MD-17414/2023-930/5, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 15 730 k rukám jejich zástupce JUDr. Martina Slavíčka, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím ze dne 19. 12. 2022, čj. MHMP-2318790/2022/04/Lo (dále „prvoinstanční rozhodnutí“), Magistrát hl. m. Prahy, odbor pozemních komunikací a drah, vyhověl žádosti společnosti EFES spol. s r.o., IČ: 41189710 (dále „žadatelka“) ze dne 25. 3. 2022 o určení právního vztahu, jejímž předmětem bylo řešení otázky doby trvání stavby a veřejného přístupu stavby na pozemní komunikaci XA situované na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI, XJ, XK a XL vše k.ú. XA a na parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI, XJ a XK, k. ú. XB (dále jen „komunikace“), a podle § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“) s odkazem na ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále „zákon o pozemních komunikacích) určil, že na těchto pozemcích se (trvale) nachází veřejně přístupná účelová komunikace XA. 2. V odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí Magistrát hl. m. Prahy uvedl, že žadatelka vede s Úřadem městské části Praha 13 (dále „ÚMČP13“) správní řízení ve věci změny užívání staveb - změnu dočasných staveb na stavby trvalé s názvem: Skladový areál EFES – Skladové haly A a B1 včetně příslušných zpevněných ploch na adrese XA a Areál PPL - distribuční hala č. p. 181/8 na adrese XB, přičemž v těchto řízeních měla žadatelka na výzvu stavebního úřadu doložit deklaraci existence přístupové komunikace XA, jako veřejně přístupné účelové komunikace, trvalého charakteru. Tato skutečnost je pak důvodem, proč žadatelka požádala o určení charakteru komunikace podle § 142 správního řádu. Prvostupňový správní orgán dovodil, že stavba komunikace je stavbou trvalou (viz. územní rozhodnutí o umístění stavby podmiňujících investic č. j. OÚP A NVP - 1542/76 ze dne 11. 2. 1976 a navazující stavební povolení č. j. JZM 1 - 1729a/78-JV ze dne 5. 6. 1978). Cesta je seznatelná v terénu. Její délka vyplývající z pasportu komunikací hl. m. Prahy, kde je zakreslena pod číselným označením X (viz příloha č. 1 - pasport komunikací - výřez), činí 816 m od místní komunikace XB. Pozemní komunikace je v celé své délce opatřena asfaltovým povrchem, po její pravé straně, se v délce cca 400 m nachází chodník pro pěší. Podmínka seznatelnosti cesty v terénu je tedy splněna. Cesta spojuje pozemky ve vlastnictví účastníků řízení s místní komunikací III. třídy - ul. XB. Tato skutečnost je obecně známa a patrna z evidence katastru nemovitostí (viz mapový podklad KN), kde je vidět množství pozemků okolo účelové komunikace XA, která tímto slouží k jejich napojení na nejbližší místní komunikaci. Podmínka spojení komunikace s ostatními komunikacemi je tedy také splněna. Rovněž podmínka souhlasu vlastníka komunikace s jejím užíváním je splněna. Komunikace vznikla pro potřeby plochy zařízení staveniště CP1 v rámci výstavby Jihozápadního města - Stodůlky, na základě stavebního povolení Obvodního národního výboru v Praze 5. Sloužila jako obslužná komunikace k zásobovacímu závodu a ocelovým halám na ploše CP1 a chodníkem pro pěší vedle komunikace. Po zániku plochy CP1 byly některé pozemky navazující na tuto páteřní pozemní komunikaci odprodány a některé navráceny původním majitelům. Z archivních ortofotosnímků (viz TPR archiv, snímek) je tato pozemní komunikace patrná již od roku 1988. Z leteckých snímků z různých časových období je patrno, že tato cesta již léta plní svůj účel coby spojnice těchto nemovitostí s místní komunikací XB. Z předložené Hospodářské smlouvy č. 34/75a ze dne 31. 10. 1975, která byla uzavřena mezi tehdejším investorem výstavby Jihozápadního města 1 - Stodůlky, Výstavbou inženýrských staveb a Pražskými komunikacemi, Technickou správou komunikací hl. m. Prahy a.s., vyplývá závazek k předání a převzetí podmiňujících investic pozemních komunikací a budoucí závazek o převodu správy národního majetku společnosti Pražské komunikace, jenž byl podnikem hl. m. Prahy tak, jak je tomu i nyní. Předmětem této smlouvy jsou veškeré pozemní komunikace uvedené ve výrokové části územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury č.j. OÚP A NVP-1542/76 ze dne 11. 2. 1976, kterým byla umístěna i pozemní komunikace XA. Prvostupňový správní orgán z uvedeného dovodil, že souhlas byl vlastníkem dán konkludentně. Pouhým nahlédnutím do katastrální mapy lze zjistit, že všechny předmětné nemovitosti jsou zcela závislé na přístupu a spojení vzájemně a dále se sítí veřejných komunikací pouze skrze tuto účelovou komunikaci. Jak vyplývá z map i provedené obhlídky na místě, jde o jedinou spojnici na místní komunikaci III. třídy XB. Podmínka nezbytné komunikační potřeby je tedy též splněna. Umístěné dopravní značení přitom značí toliko místní úpravu provozu. Současně existují pochybnosti o legálnosti umístění daného dopravního značení. O případném omezení veřejného přístupu by bylo nutné vést řízení o omezení veřejného přístupu na pozemní komunikaci dle § 7 odst. 1 věta druhá zákona o pozemních komunikacích. ÚMČP13 zjevně takové řízení nevedl, rozhodnutí o omezení veřejného přístupu nebylo vydáno a je zde oprávněné podezření, že došlo k nezákonnému umístění uvedeného dopravního značení, nebo bylo při jeho stanovení a následném umístění postupováno v rozporu se zákonem. Proti tomuto rozhodnutí podaly žalobkyně odvolání. 3. Žalovaný odvolací námitky žalobkyň v napadeném rozhodnutí vypořádal tak, že k námitce, že napadené rozhodnutí se odvolává na ÚR o umístění stavby podmiňujících investice č. j. OÚP A NVP - 1542/76 ze dne 11. 2. 1976, kterým však pozemní komunikace na pozemcích žalobkyň nijak dotčena nebyla (XE, XM v k. ú. XA) toliko uvedl, že „napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posouzení všech předložených podkladů a jejich vzájemného poměření za účelem zjištění skutečného stavu věci. Jedná se o jeden z mnoha podkladů, který se týká předmětu řízení, ale rozhodně nikoliv o jediný podklad, na kterém by byl postaven výrok rozhodnutí.“ Rovněž další námitky týkající se nenaplnění všech pojmových znaků veřejně přístupné účelové komunikace odmítl s odůvodněním, že došlo k podrobnému vypořádání všech znaků veřejné přístupnosti. Dále uvedl, že z odvolání žalobkyň je patrné, že souhlas byl dán k účelu provozování podnikatelské činnosti, tedy pravděpodobně z důvodu nutné komunikační potřeby pro areál. To znamená, že v tuto chvíli se o pozemní komunikaci jedná, a to vzhledem k tomu, že nevyšla z užívání. K existenci souhlasu s užíváním stavby veřejností žalovaný dále uvedl, že „Dále odvolatelé zmiňují, že vedou soudní spor o odstranění staveb na svých pozemcích, který nyní probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 5. Je možno doplnit, že vlastníci dotčených pozemků v době vzniku dotčené pozemní komunikace pochopitelně akceptovali, nebo přímo odsouhlasili její stavbu a nejsou tak zcela bez práv už s ohledem na zmíněné dočasné období (po dobu existence areálu, či do doby než budou stavby areálu odstraněny), ale v tento rozhodný okamžik se jedná o pozemní komunikaci, která existovala a existuje (a není to ani nikým rozporováno, tj. ani vlastníkem pozemní komunikace, ani odvolateli, ani ÚMČ Praha 13), a to za účelem obsluhy nejen dotčeného areálu, tedy mj. pro užívání žadatelkou. Na základě zjištěného lze konstatovat, že pravděpodobně nedošlo k řádnému předání stavby dle původních dohod a nedošlo ani k řádnému stanovení místní úpravy provozu pro vozidla mimo dopravní obsluhy, pročež pro ostatní účastníky provozu je pozemní komunikace zcela přístupná bez jakýchkoliv omezení, což je