4 As 210/2018 — Nejvyšší správní soud

5 A 36/2024- 54 - text 22 5 A 36/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce proti žalovanému Lesy České republiky, s.p., IČO: 42196451 se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2024, č. j. MZP/2024/210/645, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2024, č.j. MZP/2024/210/645, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 000,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím ze dne 20. 11. 2023, č. j. ČIŽP-42/2023/5876 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát České Budějovice (dále též „inspekce“), ve výroku I. v části A), shledala žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa (dále jen „zákon o inspekci“), kterého se žalobce dopustil tím, že: „svým jednáním způsobil ohrožení životního prostředí v lesích, když zadal, nechal provést, prostřednictvím smluvního dodavatele prací společnosti JD a.s., na základě Smlouvy o provádění komplexních lesnických činnosti s platností od 1.1.2019 do 31.12.2023 a zadávacího listu těžební činnosti ze dne 2.2.2023, v měsíci únoru roku 2023, soustřeďování dříví, na lesním pozemku určeném k plnění funkcí lesa parc. č. 3119/1 v k.ú. Jasánky, v lesním porostu 106Aa porostních skupinách 4a, 10/1d a na navazujícím bezlesí 102 vedených v lesním hospodářském plánu LHC Vyšší Brod, LHC č. 21400, s platností od 1.1.2019 do 31.12.2028 (dále jen „LHP“), v nevhodných klimatických podmínkách, prostřednictvím harvesterové technologie – vyvážecí soupravy, na neúnosné podmáčené lesní svážnici. Realizovaným soustřeďováním dříví došlo k nepřiměřenému poškození půdního krytu v celkové délce 343 m vytlačením kolejí o hloubce od 50 cm do 80 cm. V kolejích došlo k poškození kořenového systému minimálně 34 stromů rostoucích podél této lesní svážnice v lesním porostu 106Aa porostních skupinách 4a, 10/1d. Stromy s poškozeným kořenovým systémem jsou ohroženy infekcí škodlivých biotických činitelů dřevokazných hub. V trase lesní svážnice došlo k poškození stavu půdního profilu, negativnímu ovlivnění fyzikálních, hydrofyzikálních a půdně mechanických vlastností půdy, kdy dochází jednak k zhutnění, utužení půdního tělesa, k narušení půdního krytu a vzniku rizika eroze proudící vodou. K vodní erozi došlo v její západní svažitější části v lesním porostu 106Aa porostní skupina 4a, kdy zde v průběhu prací docházelo k smyvu zeminy na bezlesí 102. Ve střední a západní rovinaté části lesní svážnice v lesním porostu 106Aa porostní skupina 10/1d docházelo k stagnaci povrchové i podpovrchové vody, která má za následek podmáčení okolních lesních porostů, které jsou pak náchylnější na negativní působení škodlivých abiotických činitelů bořivých větrů a sněhu. LČR s.p. při realizaci soustřeďování dříví nedostatečně zasáhly v průběhu vznikajících škod, nepřijaly dostatečná opatření k zabránění vzniku škod a takto spáchaly přestupek podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o inspekci, tedy vytvořily podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů na les.“ Za výše uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 40 000 Kč podle § 4 odst. 2 zákona o inspekci, a výrokem II. rozhodnutí prvostupňového orgánu povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. Ministerstvo životního prostředí (dále jen „žalovaný“) odvolání žalobce zamítlo a potvrdilo prvostupňové rozhodnutí. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobce se přestupku dopustil v únoru roku 2023, kdy zadal a nechal provést prostřednictvím smluvního dodavatele soustřeďování dříví na lesním pozemku p.č. 3119/1 v k. ú. Jasánky. Soustřeďování dříví bylo realizováno s pomocí harvesterové technologie na neúnosně podmáčené lesní svážnici v nevhodných klimatických podmínkách, čímž došlo k nepřiměřenému poškození půdního krytu v celkové délce 343 m vytlačením kolejí o hloubce od 50 do 80 cm. Žalobce při realizaci předmětné činnosti nedostatečně zasáhl, resp. nepřijal dostatečná opatření, aby vzniku škod zabránil nebo je minimalizoval, čímž došlo k vytvoření podmínek pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů, a k ohrožení životního prostředí v lesích. Žalovaný ve shodě s inspekcí konstatoval, že odborná lesnická literatura vnímá za nepřiměřené poškození lesa již vytlačení kolejí o hloubce nad 25 cm, neboť tím vznikají trvalé deformace půdního tělesa a dochází k přetrhání kořenů nacházejících se pod povrchem. V nyní řešeném případě činila hloubka kolejí více než dvojnásobek uvedeného limitu, není tedy pochyb, že tento stav nelze za přiměřené opotřebení linky označit. Žalovaný shrnul, že má za dostatečně prokázané, že vytýkaným jednáním došlo k poškození lesa/lesního ekosystému nad míru, kterou zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen „lesní zákon“) v § 33 odst. 6 a § 34 odst. 1 při hospodaření v lese ještě připouští. Poznamenal, že účelem § 33 odst. 6 lesního zákona je chránit lesní ekosystém před negativními dopady těžebních prací, které jsou kromě jiného i důsledkem použití nevhodných mechanizačních prostředků a postupů při přibližování či vyvážení vytěžené dřevní hmoty z lesa, což je i řešený případ. 3. Ke stanovení výše pokuty žalovaný uvedl, že negativní dopady poškození půdního krytu a kořenových systémů okolních stromů na lesní ekosystém inspekce vyhodnotila sice jako lokálního charakteru, v daném místě jsou však neopomenutelné a významné. O době trvání protiprávního jednání inspekce uvážila jako o krátké, neboť předmětná činnost proběhla v únoru 2023, přičemž počátkem března již bylo přistoupeno k částečné nápravě závadného stavu. Způsob spáchání přestupku inspekce označila jako opomenutí zákonných povinností. Žalovaný se s těmito úvahami inspekce ztotožnil. Přitěžující okolnosti nebyly shledány. Ve prospěch žalobce však inspekce zohlednila řadu okolností, např. krátkou dobu trvání protiprávní činnosti a skutečnost, že vytvořil podmínky pro výkon kontroly a s kontrolujícími spolupracoval, a poté se snažil napomoci i při objasňování přestupku. Přihlédla též k tomu, že bezprostředně po ukončení prací bylo přistoupeno k úpravě linky, a že další dílčí opravy proběhly i v pozdější době, což bylo ověřeno a doloženo při ústním jednání dne 19. 9. 2023. Za polehčující okolnost inspekce označila i to, že podíl na vzniku protiprávního stavu měla též nečekaná změna povětrnostních podmínek v lokalitě. Žalovaný ve shodě s inspekcí zároveň podotknul, že žalobce hospodaří na cca 45–50 % rozlohy lesů ČR a disponuje kvalifikovaným lesnickým personálem. Žalobce se prezentuje jako podnik s certifikací PEFC, což kromě jiného znamená, že má usilovat o trvale udržitelném hospodaření v lesích a o zlepšení všech funkcí lesů ve prospěch životního prostředí. Žalovaný se ztotožnil s uložením pokuty ve výši 40 000 Kč, jak žalobci, tak společnosti JD a.s., která soustřeďování dříví prováděla. Inspekce a žalovaný konstatovali, že žalobce a společnost JD a.s., se na naplnění skutkové podstaty přestupku podíleli shodnou měrou. Pokuta byla uložena při samé spodní hranici zákonem stanoveného rozpětí. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného 4. Žalobce se v žalobě domáhal zrušení žalobou napadeného rozhodnutí, jakož i rozhodnutí prvostupňového správního orgánu v části A) výroku I. a II. 5. V části II. žaloby žalobce namítal nepřezkoumatelnost výroku prvostupňového rozhodnutí. Uvedl, že z výroku není zřejmé, jaký skutek je mu kladen za vinu. Zda je sankcionován za to, že - zadal, nechal provést soustřeďování dříví, anebo - při realizaci soustřeďování dříví nedostatečně zasáhl v průběhu vznikajících škod, nepřijal dostatečná opatření k zabránění vzniku škod. Žalobce byl přesvědčen, že z výroku není zřejmé, v čem spočívá skutková podstata vytýkaného přestupku. Samotným zadáním těžby nelze spáchat delikt, potrestání za opomenutí je u tohoto přestupku vyloučeno. Uvedl, že sankční odpovědnost je u předmětného deliktu primárně odvozena od jednání, kterým dojde k poškození nebo ohrožení životního prostředí v lesích vytvořením podmínek pro působení škodlivých činitelů. Správní orgány kladou žalobci za vinu nikoli realizaci samotné těžby, ale „toliko“ její zadání, resp. její objednání a umožnění její realizace. Dle žalobce pro jeho odpovědnost by muselo být v řízení prokázáno, že uvedenou činnost prováděnou jinou osobou řídil, kontroloval a uděloval ke způsobu provádění pokyny. Takové jednání by pak muselo být označeno v rámci popisu skutku. Prvostupňové rozhodnutí však nepopisuje, jakým