5 Afs 5/2008 — Nejvyšší správní soud

8 Af 5/2025- 51 - text 18 č. j. 8Af 5/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce PERSONALEK s.r.o., IČ: 062 94642, se sídlem Klivarova 986/14, Háje – Praha 4, zastoupeného Mgr. Ing. Martinem Kopeckým, advokátem se sídlem Plynárenská 671, Kolín IV proti žalovanému Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427, Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2024, č. j. 36317/24/5300-22443-701226, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) vydal dne 22. 6. 2023: dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) č. j. 5649166/23/2011-52522-112162, kterým byla žalobci za zdaňovací období leden roku 2020 doměřena daň ve výši 460 568 Kč a současně bylo předepsáno k úhradě penále ve výši 92 114 Kč dodatečný platební výměr na DPH č. j. 5649463/23/2011-52522-112162, kterým byla žalobci za zdaňovací období únor roku 2020 doměřena daň ve výši 473 913 Kč a současně bylo předepsáno k úhradě penále ve výši 94 783 Kč dodatečný platební výměr na DPH č. j. 5649617/23/2011-52522-112162, kterým byla žalobci za zdaňovací období březen roku 2020 doměřena daň ve výši 510 821 Kč a současně bylo předepsáno k úhradě penále ve výši 102 165 Kč dodatečný platební výměr na DPH č. j. 5649995/23/2011-52522-112162, kterým byla žalobci za zdaňovací období duben roku 2020 doměřena daň ve výši 371 671 Kč a současně bylo předepsáno k úhradě penále ve výši 74 335 Kč dodatečný platební výměr na DPH č. j. 5650045/23/2011-52522-112162, kterým byla žalobci za zdaňovací období květen roku 2020 doměřena daň ve výši 410 133 Kč a současně bylo předepsáno k úhradě penále ve výši 82 027 Kč dodatečný platební výměr na DPH č. j. 5650171/23/2011-52522-112162, kterým byla žalobci za zdaňovací období červen roku 2020 doměřena daň ve výši 473 872 Kč a současně bylo předepsáno k úhradě penále ve výši 94 775 Kč dodatečný platební výměr na DPH č. j. 5650221/23/2011-52522-112162, kterým byla žalobci za zdaňovací období červenec roku 2020 doměřena daň ve výši 470 397 Kč a současně bylo předepsáno k úhradě penále ve výši 94 080 Kč. 2. Správce daně takto rozhodl po té, kdy po provedené daňové kontrole zahájené v rozsahu přijatých zdanitelných plnění od korporace ANTOLOGY s.r.o. (od 16. 5. 2023 ANTOLOGY s.r.o. v likvidaci), DIČ: CZ24826065 (dále jen „ANTOLOGY“), která byla subdodavatem žalobce v dodávkách balicích a manipulačních služeb, které žalobce uskutečňoval pro korporaci WELL PACK s.r.o., DIČ: CZ2821148889 (dále jen „WELL PACK“), dospěl k závěru, že není pochyb o tom, že balicí a manipulační služby existovaly a že je žalobce použil pro svoji ekonomickou činnost. Současně však dle správce daně žalobce neprokázal, že prověřovaná plnění byla uskutečněna dodavatelem uvedeným na sporných daňových dokladech, ale ani jinými dodavateli v postavení plátce DPH. Navíc nebyl dle správce daně v některých případech prokázán ani rozsah přijatých plnění, čímž žalobce nesplnil formální podmínku vzniku nároku na odpočet daně ve smyslu § 73 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“. Dle správce daně žalobce neunesl své důkazní břemeno, v důsledku čehož neprokázal, že si uplatnil nárok na odpočet daně ve výši 7 693 552 Kč oprávněně, tedy v souladu s § 72 a § 73 ZDPH. 3. Žalobce podal proti dodatečným platebním výměrům odvolání, o němž zamítavě rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobce v podané žalobě namítá, že správce daně i žalovaný postupovali v rozporu s § 8 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), když nehodnotili předložené důkazy jednotlivě ani ve vzájemných souvislostech. Dle žalobce byly faktury, objednávky, kontrolní hlášení, platby, smlouvy a další dokumenty posuzovány tendenčně, s cílem nalézt rozpory, které by umožnily doměření daně, nikoliv s cílem vytvořit ucelený obraz o průběhu spolupráce se společností ANTOLOGY s.r.o. 5. Dále žalobce poukazuje na konkrétní příklady neobjektivního hodnocení důkazů. Žalovaný například považoval za nevěrohodné, že objednávky byly vystavovány s časovým odstupem po dodání služeb, a že mezi objednaným a dodaným plněním panovala absolutní shoda. Výpověď jednatele žalobce, že objednávky byly řešeny telefonicky, žalovaný označil za rozpornou s písemnými doklady, aniž by připustil možnost, že písemné objednávky mohly být vystaveny dodatečně pro evidenční účely. 6. Podle názoru žalobce žalovaný též nevhodně hodnotil svědeckou výpověď F. H., kterou označil za bez důkazního potenciálu, ačkoliv svědek výslovně uvedl, že žalobce plnil svému odběrateli WELL PACK i prostřednictvím subdodavatele ANTOLOGY, a uvedl i kontaktní osobu, kterou žalovaný nekontaktoval. 7. Další výtka žalobce směřuje k formalistickému přístupu žalovaného při hodnocení platebních dokladů. Ačkoliv žalobce v některých případech plnil společnosti ANTOLOGY bezhotovostně, žalovaný k těmto platbám nepřihlédl s odůvodněním, že byly provedeny se zpožděním a následně vybrány v hotovosti osobou, která neměla legální pobyt na území České republiky. Výdajové pokladní doklady byly odmítnuty jako nevěrohodné. 8. Žalobce dále namítá, že správce daně sice provedl výslech některých svědků, avšak jejich výpovědi nehodnotil věcně, čímž došlo k porušení § 92 odst. 2 daňového řádu. V odvolacím řízení žalobce rovněž poukázal na porušení zásady rovného zacházení dle § 8 odst. 2 daňového řádu, když správce daně vůči němu postupoval odlišně než vůči jiným daňovým subjektům - a to Carliq s.r.o. a EMOJI LOGISTIC s.r.o. - ve srovnatelné situaci. Zatímco u jiných subjektů správce daně důkazy zajištěné celními orgány vyžádal, v případě žalobce tak neučinil, ačkoliv byl o jejich zajištění informován. 9. Žalobce se dostal do situace, kdy jedna složka státní moci – policejní orgán – zajistila veškeré důkazní prostředky týkající se jeho spolupráce se společností ANTOLOGY, zatímco druhá složka – správce daně – po něm požadovala jejich předložení. Žalobci byly vráceny pouze některé výpočetní prostředky, nikoliv listinné důkazy, ani veškerá data. Správce daně tuto skutečnost nereflektoval a nadále postupoval tak, jako by žalobce měl důkazy k dispozici. 10. Žalobce v této souvislosti odkázal na § 92 odst. 2 a 3 daňového řádu a § 80 odst. 1 trestního řádu, a namítl, že správce daně měl důkazy vyžádat sám. Žalobce nemohl zajištěné dokumenty od policejního orgánu získat zpět. Sankcionování žalobce za to, že nemohl předložit dokumenty, které byly prokazatelně vydány jiné složce státní moci, je podle něj nezákonné. Žalobce navrhuje, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno. 11. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k podané žalobě uvedl, že v žalobou napadeném rozhodnutí postupoval v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů a nedopustil se nezákonného postupu. Odmítl tvrzení žalobce, že by rozhodnutí vycházelo z okolnosti neodvedení daně společností ANTOLOGY, neboť taková skutečnost není uvedena ani ve zprávě o daňové kontrole, ani v napadeném rozhodnutí. Podle žalovaného se jedná o spekulaci žalobce. 12. K hodnocení objednávek žalovaný uvedl, že argumentace žalobce je zavádějící, neboť popírá smysl písemných objednávek jako důkazního prostředku. Pokud žalobce tvrdí, že objednávky byly vystavovány zpětně jako potvrzení již uskutečněného plnění, pak tím podle žalovaného zpochybňuje jejich důkazní hodnotu. Z předložených objednávek ani z rámcové smlouvy nevyplývá žádný údaj, z něhož by bylo možné dovodit, jak konkrétní druh služby odpovídá určitému množství pracovní síly. 13. Daňové doklady podle žalovaného obsahují nespecifikované jednotky – nejčastěji v řádu tisíců až statisíců – bez jasného vymezení, zda se jedná o balíky, vozidla, objednávky či jiné výkony. V některých případech je množství uvedeno pouze číslicí „1“ bez specifikace jednotky, přičemž jednotková cena se pohybuje v řádu desítek až stovek tisíc Kč. Potřeba operativní spolupráce podle žalovaného není v rozporu s řádnou evidencí, zejména pokud je fakturováno konkrétní množství služeb. 14. K výpovědi svědka F. H. žalovaný uvedl, že svědek sice obecně potvrdil účast společnosti ANTOLOGY na dodávkách pro WELL PACK, avšak nedokázal uvést konkrétní provozy, na nichž měla ANTOLOGY prostřednictvím svých zaměstnanců plnění vykonávat, ani způsob jejich evidence. Ačkoliv svědek uvedl telefonní kontakt na určitou osobu, z žádných důkazních prostředků nevyplývá, že by se jednalo o osobu provázanou se společností ANTOLOGY. 15. K výslechu dalších svědků žalovaný uvedl, že správce daně vyslechl osoby, které měly dle žalobce pracovat pro něj prostřednictvím společnosti ANTOLOGY. Tito svědci však spolupráci s uvedenou společností nepotvrdili. Správce daně jejich výpovědi považoval za věrohodné