5 As 246/2021 — Nejvyšší správní soud

9 A 84/2023- 46 - text 18 9 A 84/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobkyně: BFT Management, a.s., IČO: 25619055 sídlem V Olšinách 16/82, 100 00 Praha 10 zastoupená advokátem Mgr. Janem Štýsem sídlem Kolodějská 84, 250 84 Sibřina proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 10. 3. 2023, č. j. MHMP 543642/2023, sp. zn. S-MHMP 2242737/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „soud“) dne 22. 5. 2023 domáhala přezkumu rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru živnostenského a občanskosprávního (dále jen „žalovaný“) ze dne 10. 3. 2023, č. j. MHMP 543642/2023, sp. zn. S-MHMP 2242737/2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru živnostenského (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 24. 10. 2022, č. j. P10-319728/2022, sp. zn. SZ P10-139724/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo žalobkyni podle § 58 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“), na dobu 6 měsíců pozastaveno provozování živnosti s předmětem podnikání „Provádění veřejných dražeb - dobrovolných - nedobrovolných“ (dále jen „živnost“) z důvodu opakovaného závažného porušení zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o veřejných dražbách“). 2. Vydání prvostupňového rozhodnutí předcházely kontroly Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) č. 1880 a č. 1886, provedené u žalobkyně ve dnech 21. 1. 2022 a 17. 2. 2022. 3. Kontrola č. 1880 se vztahovala k dodržování podmínek pro organizování a provádění dražeb podle zákona veřejných dražbách, konaných ve dnech 9. 2. 2021 (dražba nedobrovolná č. j. 74158) a 26. 3. 2021 (opakovaná dražba nedobrovolná č. j. 74437), zveřejněných na centrální adrese pod č. 10964898 (dále jen „kontrola č. 1880“). 4. Kontrola č. 1886 se vztahovala k dodržování podmínek pro organizování a provádění dražeb podle zákona veřejných dražbách, konané dne 17. 8. 2021 (dražba dobrovolná č. j. 74873) a zveřejněné na centrální adrese pod č. 10965637 (dále jen „kontrola č. 1886“). II. Napadené rozhodnutí 5. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně v zákonné lhůtě, dne 16. 11. 2022 odvolání, kterým jej napadla v celém rozsahu (dále jen „odvolání“). 6. Žalobkyně v podaném odvolání namítala, že prvostupňový orgán nepřezkoumatelným a nedostatečným způsobem zjistil a zhodnotil skutečnosti významné pro rozhodovanou věc, když nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným žalobkyní a jí označeným důkazům. Následně žalobkyně uvedla, že prvostupňové rozhodnutí je zjevně postaveno na tom, že kontrolní zjištění MMR z kontrol č. 1880 a č. 1886 byla bezvýhradně převzata jako skutková zjištění a právní hodnocení ve věci pozastavení živnosti. Žalobkyně měla za to, že prvostupňový orgán pokládal MMR za sobě nadřízený orgán se závazným právním názorem, ačkoli tomu tak nebylo. 7. Následně žalobkyně namítala, že prvostupňový orgán pominul článek v periodiku Konkursní noviny, jímž žalobkyně dokládala svou pochybnost o nepodjatosti kontrolního orgánu MMR, přičemž bližší zdůvodnění k tomuto svému postupu prvostupňový správní orgán neuvedl. 8. Žalobkyně dále konstatovala, že prvostupňový orgán (v rámci převzetí závěrů z kontrolního zjištění MMR z kontroly č. 1880) nevysvětlil, proč pokládá za nedostatečnou identifikaci vlastníka předmětu dražby prostřednictvím výpisu z katastru nemovitostí, na nějž se ve svém čl. III. Smlouva o provedení výkonu zástavního práva a dražby nedobrovolné č. j. 74158 odkazuje, přičemž předmětný výpis z katastru nemovitostí tvoří její přílohu. Obdobně prvostupňový orgán dle žalobkyně nepředložil jakoukoli argumentaci, proč pokládá za nepodstatnou okolnost, že ve svém čl. II. Smlouva o provedení výkonu zástavního práva a dražby nedobrovolné č. j. 74158 uvádí, že zástavní právo bylo zřízeno jednáním mezi navrhovatelem dražby v postavení zástavního věřitele a dlužníkem, který musel mít postavení vlastníka zastavovaných nemovitostí – předmětu dražby, jinak by toto právní jednání zkrátka nebylo možné. Dále nebylo dle žalobkyně zřejmé, proč MMR za důvod neplatnosti Smlouvy o provedení výkonu zástavního práva a dražby nedobrovolné č. j. 74158 (zřejmě) pokládá nepřiložení zástavní smlouvy. 9. Ve vztahu ke kontrolním zjištěním MMR z kontroly č. 1886 žalobkyně uvedla, že z prvostupňového rozhodnutí nevyplývalo, jak se vypořádal prvostupňový orgán s dosavadními vyjádřeními žalobkyně k okolnostem předcházejícím termínu tam řešené dobrovolné dražby vyhlášené na návrh navrhovatele – spotřebitele, zejm. k tomu, že předmětná dražba byla formálně ponechána v nařízeném stavu v kontrolovaném režimu právě v zájmu ochrany práv spotřebitele (jejího navrhovatele). S ohledem na nepřítomnost přihlášených dražitelů v závěrečné fázi dražby nedošlo neupuštěním od této dražby k zásahu do práv jakýchkoli osob. Žalobkyně proto nesouhlasila, že „poškozuje základní práva třetích osob”, přičemž k tomuto závěru nepodal prvostupňový orgán jakékoli bližší vysvětlení. 10. Závěrem odvolání žalobkyně navrhla, aby žalovaný rozhodnutí prvostupňového orgánu zrušil a vrátil věc k novému projednání. 11. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 20. 3. 2023. Žalovaný předně uvedl, že náležitosti protokolu o kontrole upravuje § 12 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), dle něhož protokol o kontrole musí mj. obsahovat kontrolní zjištění, obsahující zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí. Protokol o kontrole, resp. výsledky kontroly zachycené v protokolu o kontrole, včetně podkladů, ze kterých kontrolní zjištění vycházejí, byly podkladem pro vydání prvostupňového rozhodnutí. Dle žalovaného nelze z ničeho vyvozovat, že by prvostupňový orgán pokládal MMR za sobě nadřízený orgán s pro něj závazným právním názorem. K povaze protokolu o kontrole a rozhodování o námitkách proti němu žalovaný uvedl, že protokol o kontrole má charakter veřejné listiny, platí tzv. presumpce správnosti, podle které dokud právní akt není stanoveným postupem opraven nebo zrušen, je považován za právně bezvadný. Není-li tedy dokázán opak, protokol o kontrole potvrzuje pravdivost toho, co je v něm uvedeno. 12. Dále žalovaný uvedl, že mu nepřísluší hodnotit kontroly provedené MMR, ale konstatuje, že v rámci vyřizování námitek (včetně námitek podjatosti) se MMR s námitkami vypořádalo, o čemž svědčí ve spisové dokumentaci založené doklady o doručení vyřízení námitek proti kontrolním protokolům. MMR nemůže uložit za žádné porušení zákona o veřejných dražbách sankci. Proto v případě, že dražebník (nyní žalobkyně) svým jednáním či opomenutím poruší povinnosti uvedeným zákonem přímo označené jako závažné porušení povinností, je jediným možným postihem za toto závažné porušení zákona pozastavení předmětné živnosti na dobu určitou nebo její zrušení. Živnostenské úřady (prvostupňový orgán), v jejichž gesci je takový postup, jsou i proto příslušným návrhem orgánu se speciální působností přímo vázány. 13. Žalovaný zkoumal správnost aplikace § 58 odst. 2 živnostenského zákona, který řeší situaci, kdy živnostenský úřad povinně ruší živnostenské oprávnění/ pozastaví provozování živnosti. Bylo posouzeno, zda návrh podal orgán, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi (resp. je momentálně příslušný k vydání takového stanoviska) a zda byl návrh podán proto, že žalobkyně závažným způsobem porušila podmínky stanovené buď rozhodnutím o udělení koncese, nebo zvláštními právními předpisy. 14. Žalovaný dále upozornil na znění § 150 odst. 2 správního řádu („[v] řízení o vydání příkazu může být jediným podkladem kontrolní protokol pořízený podle zvláštního zákona týmž správním orgánem, který je věcně a místně příslušný ke správnímu řízení navazujícímu na kontrolní zjišťování, pokud protokol pořizoval ten, kdo může být oprávněnou úřední osobou, a pokud se kontrolovaný seznámil s obsahem protokolu nebo byl k seznámení se s obsahem protokolu řádně vyzván, popřípadě pokud byly v souladu se zákonem vyřízeny námitky kontrolovaného proti obsahu protokolu a pokud o obsahu protokolu nejsou pochybnosti ani z jiného důvodu“) a názor poradního sboru ministra vnitra, dle kterého není v navazujícím řízení třeba provádět zjišťování stavu věci ve smyslu § 3