5 As 27/2006 — Nejvyšší správní soud

9 Ad 1/2025- 49 - text  14 9 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: DELTA legal, advokátní kancelář s.r.o. se sídlem Na příkopě 988/31, Praha 1 – Staré Město proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2024, č. j. 10000/8341395/24/353/SI, sp. zn. CSSZ/DEL/154/24 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla dle § 83 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (zákon o nemocenském pojištění), s účinností ode dne 1. 11. 2024 delegována místní příslušnost pro provádění pojištění zaměstnanců a ke kontrole plnění povinnosti v pojištění žalobce jakožto zaměstnavatele, stanovená podle ustanovení § 83 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, z Územní správy sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ), na Územní správu sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, Okresní správu sociálního zabezpečení Blansko (OSSZ v Blansku). 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že žalobce, který má podle registru pojištěnců přihlášených 10 zaměstnanců, je podle adresy sídla veden v registru zaměstnavatelů u PSSZ dle § 83 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění. Důvodem přijatého opatření bylo přetížení výkonu agend sociálního pojištění zajišťovaných v působnosti PSSZ. Vzhledem k riziku přetížení při výkonu agend sociálního pojištění, zejména časových prodlev při provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, přistoupila žalovaná k přijetí opatření, které umožnilo přesun výkonu agend sociálního pojištění zajišťovaných PSSZ tak, aby došlo k rovnoměrnějšímu rozložení agend mezi jednotlivé územní správy sociálního zabezpečení. K nesouhlasným vyjádřením žalobce ze dne 18. 6. 2024 (Vyjádření I.) a ze dne 16. 10. 2024 (Vyjádření II.) žalovaná uvedla, že delegací místní příslušnosti nedojde ke zvýšení jeho administrativní zátěže, a to vzhledem k vysoké míře elektronizace agend správ sociálního zabezpečení. Žaloba 3. Žalobce v podané žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí zcela vybočuje z mezí, které pro použití institutu delegace místní příslušnosti stanovuje § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění, a citoval z něj. Uvedl, že a cotrario v jiných než zákonem vymezených případech nelze o delegaci místní příslušnosti rozhodnout. Provádění nemocenského pojištění je organizováno na územním principu, k čemuž slouží institut místní příslušnosti upravený v § 83 zákona o nemocenském pojištění. Je povinností žalované organizovat svou činnost tak, aby odpovídala zákonným požadavkům, tedy plnit i povinnost přizpůsobit své personální a materiální zabezpečení úkolům, které jsou jí zákonem svěřeny. Poukázal na odbornou literaturu, dle které má být institut místní příslušnosti využíván zcela výjimečně, zejména pokud zaměstnavatel s velkým počtem zaměstnanců změní sídlo účtárny anebo soustřeďuje mzdovou agendu z více mzdových účtáren do jedné. Při využívání tohoto institutu má být postupováno obdobně jako při delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní dle § 18 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (daňový řád). Odkázal na judikaturu k delegaci místní příslušnosti správy daní, k níž bude docházet tehdy, kdy je skutečná činnost soustředěna na jiném území, než se nachází její zapsané sídlo. Místně příslušným tak má být správce daně se sídlem blíže místu reálného podnikání daného subjektu, pokud bude následně správa daní efektivnější a hospodárnější pro daňový subjekt i správce daně. Účelnost delegace je dána, pokud se místní příslušnost přesouvá tam, kde je reálně místo podnikání (reálného každodenního chodu) společnosti, eventuálně místo pobytu jednatele nebo společníka. Nikoliv však pro kapacitní důvody na straně správce daně. 4. Dle žalobce je tak smyslem institutu delegace místní příslušnosti umožnit provádět efektivní správu pojištění i tehdy, pokud by tomu bránily objektivní důvody vně žalované, předně v případech kdy by subjekty nemocenského pojištění administrativně přenášely své sídlo mimo obvod územních správ do míst, kde fakticky svoji činnost vykonávají. Nemůže však sloužit k řešení čistě interních problémů na straně žalované. V takovém případě by se jednalo o popření institutu místní příslušnosti, neboť by organizace nemocenské pojištění by byla fakticky dána na libovůli žalované. 5. Dle žalobce se žalovaná snaží řešit toliko své vlastní kapacitní problémy. Ty nesouvisí s prováděním pojištění, ale pouze s její organizační neschopností. Přetíženost zaměstnanců PSSZ lze řešit organizačními a technickými opatřeními (posílením kapacit v Praze, přičemž nic nebrání tomu, aby k internímu posílení kapacit v Praze využila nedostatečně vytížené zaměstnance OSSZ Blansko, není nezbytné, aby její zaměstnanci fyzicky seděli v Praze). Místo posílení interních kapacit však žalovaná zvolila řešení, které dopady její vlastní organizační neschopnosti externalizuje. Žalobce k tomu poukázal na sdělení žalované o přesunech agend zaměstnavatelů na méně vytížené OSSZ ze dne 2. 7. 2024 s tím, že je napadené rozhodnutí výsledkem systematického organizačního opatření, které žalovaná realizovala vůči tisícům zaměstnavatelů. Ze strany žalované tedy dochází ke svévolnému zneužívání institutu delegace místní příslušnosti v přímém rozporu se základním atributem tohoto institutu spočívajícím ve výjimečnosti jeho užití. 6. V daném případě není delegace místní příslušnosti účelná, neboť na straně žalobce neexistují žádné objektivní důvody, které by delegaci místní příslušnosti jakkoli odůvodňovaly. Adresa žalobce se nachází na Praze 1, kde se rovněž nachází kancelář žalobce využívaná k poskytování služeb, a kde je soustředěna veškerá jeho činnost včetně činnosti jeho zaměstnanců. Oproti tomu v Blansku, ani kraji Vysočina, Jihomoravském kraji nebo Zlínském kraji žalobce žádnou provozovnu, pobočku kanceláře ani jiné zastoupení nemá. Delegace vede k administrativní zátěži na straně žalobce, nadto se změna dotkne dalších povinností zaměstnavatele (informovat zaměstnance, provést změny v používaných vzorech pracovněprávních dokumentů, interních předpisech, apod.). 7. Závěrem nesouhlasil se způsobem, jakým s ním byla delegace místní příslušnosti projednána. Postup žalované, která uvedla, že zaměstnavatele písemně vyrozumí o delegaci a poté postupuje podle případné reakce zaměstnavatele, nelze považovat za projednání. Tím se obecně rozumí vzájemná diskuze spojená s výměnou stanovisek a vysvětlení, zpravidla s cílem dosáhnout shody. Ve Vyrozumění o delegaci místní příslušnosti ze dne 10. 6. 2024 (Vyrozumění) bylo uvedeno, že k samotné delegaci dojde až na základě vydaného správního rozhodnutí s tím, že předpokládaným dnem delegace je 1. 9. 2024. Jelikož do tohoto data žalobce žádné vyjádření ani rozhodnutí ze strany žalované neobdržel, legitimně očekával, že jeho argumenty ve Vyjádření I., které zaslal žalované dne 18. 6. 2024, byly zohledněny a že k delegaci místní příslušnosti nedojde. Sdělení žalované ze dne 14. 10. 2024, zn. 100000/6454194/24/353/SI, č. j. CSSZ/DEL/154/24/2-4 (Sdělení), reagující na Vyjádření I., obdržel až dne 14. 10. 2024, tedy téměř po čtyřech měsících. To nepředstavuje vyřízení věci bez zbytečných průtahů, přičemž argumenty žalobce byly žalovanou zcela opomenuty. Bez řádného zdůvodnění odmítla žalovaná také analogii s institutem delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní. 8. Dle žalobce je delegace místní příslušnosti pouze z kapacitních důvodů na straně žalované (provedená výše popsaným způsobem) zároveň v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů vymezených v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád (správní řád), podle nichž má správní orgán mimo jiné vyřizovat věci bez zbytečných průtahů, šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy dotčených osob, zasahovat do práv dotčených osob jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu a postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžovat. 9. Žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Vyjádření žalované a další podání účastníků řízení 10. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná předně uvedla, že historicky byla místní příslušnost správy sociálního zabezpečení (§ 83 odst. 1 písm. a/ zákona o nemocenském pojištění) určena místem mzdové účtárny a pokud zaměstnavatel neměl mzdovou účtárnu, pak byla určena jeho sídlem (tedy místem, kde zaměstnavatel zpracovával mzdovou a personální agendu, resp. uchovával mzdové a personální podklady). Zachování takto učené místní příslušnosti již ztrácí své opodstatně