1 Ao 1/2005 — Nejvyšší správní soud

10 A 7/2026- 43 - text 10 A 7/2026-43 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci navrhovatele: České přístavy, a.s., IČO: 45274592, se sídlem Jankovcova 1627/16a, 170 00 Praha 7 proti odpůrci: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Magistrátu hlavního města Prahy, odboru pozemních komunikací a drah ze dne 08.01.2025, sp. zn. S-MHMP 614382/2024PKD, č. j. MHMP-1946301/2024/O4/Vz takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š. Odůvodnění I. Předmět sporu 1. Odpůrce dne 08.01.2025 vydal pod sp. zn. S-MHMP 614382/2024PKD, č. j. MHMP-1946301/2024/O4/Vz opatření obecné povahy (dále jen „napadené opatření“ nebo „napadené OOP“), kterým stanovil místní úpravu provozu na pozemní komunikaci v ulici Jankovcova v Praze 7 v úseku ulic Dělnická – U průhonu spočívající: - v umístění dopravního značení a zařízení na místní komunikaci I. třídy, vyznačení jízdního pruhu pro cyklisty v každém směru jízdy, tedy v - v demontáži svislých značek č. IP 20a, č. IP 20b, č. B 28, č. P 3, č. IJ 10, a - ve vyznačení vodorovných značek č. V 2b, č. V 9a, č. V 14, č. V 1b, č. V 4, č. V 20 a směrových sloupků na stávající značku č. V 13 podle přiložené dokumentace, která je nedílnou součástí tohoto stanovení. 2. Navrhovatel s napadeným opatřením nesouhlasí a navrhuje jej pro nepřezkoumatelnost, jakož i pro nezákonnost zrušit. II. Návrh na zrušení napadeného opatření a další vyjádření procesních stran 3. Navrhovatel v návrhu ze dne 28.01.2026 shrnul průběh řízení o vydání napadeného opatření. Dále osvětlil svou aktivní legitimaci. Věcně napadá stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci Jankovcova v úseku ulic Dělnická – U Průhonu, jež spočívá ve vymezení jízdních pruhů pro cyklisty. Trasa, na níž se místní úprava provozu vztahuje, představuje trasu hlavního dopravního napojení přístavu Praha Holešovice, jakož i jeho bezprostředního zázemí, na silniční síť. Soustava dopravních restriktivních opatření pro nákladní dopravu na alternativních příjezdových trasách totiž jinou možnost příjezdu a výjezdu z přístavu nedává. Zároveň jde o součást trasy dopravního napojení přístavu Praha Libeň na dálnici D8 (v dopravním napojení D8 – Městský okruh – Argentinská – Jankovcova – Přístav Praha Libeň). 4. Navrhovatel je vlastníkem pozemků zapsaných na LV č. 178 pro k. ú. Holešovice a na LV č. 771 pro k. ú. Libeň. Navrhovatel na těchto pozemcích provozuje pozemní části veřejných přístavů Praha Holešovice (dále „Přístav Holešovice“ nebo „Přístav“) a Praha Libeň (dále „Přístav Libeň“ nebo „Přístav“). 5. Namítl, že regulace stanovená napadeným opatřením ve svém důsledku zasahuje do veřejného zájmu na provozu a rozvoji přístavu a narušuje plnění jeho funkcí plynoucích z veřejnoprávních předpisů, protože ztěžuje dopravní přístup automobilů a těžké techniky do Přístavů. Tím zasahuje i do vlastnického práva navrhovatele a do jeho práva na podnikání. 6. Navrhovatel dále vymezuje veřejný zájem na provozu a rozvoji Přístavů. 7. Poukázal na to, že je provozovatelem veřejných přístavů s ochrannou funkcí ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, (dále „zákon o vnitrozemské plavbě“) a tyto mají zásadní strategický význam pro rozvoj dopravy a průmyslu v České republice. Je tedy nutno respektovat mimo jiné tyto předpisy: - nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1679 ze dne 13. června 2024 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, o změně nařízení (EU) 2021/1153 a (EU) č. 913/2010 a o zrušení nařízení (EU) č. 1315/2013 (dále jen „nařízení TEN-T“), - Evropskou dohodu o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu ze dne 19. ledna 1996 (dále jen „dohoda AGN“), - Evropskou dohodu o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech ze dne 1. ledna 1991 (dále jen „AGTC“), - zákon o vnitrozemské plavbě spolu s prováděcí vyhláškou Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí (dále jen „vyhláška č. 222/1995 Sb.“). 8. Navrhovatel s poukazem na výše zmíněné předpisy definuje veřejný zájem na jím provozovaných Přístavech, které jsou součástí širší evropské sítě a mají strategický význam na evropské i tuzemské úrovni. Citované mezinárodní dokumenty tento veřejný zájem deklarují a v souvislosti s tím kladou požadavek, aby přístavy podobného významu byly napojeny na hlavní silnice a aby byl umožněn rozvoj přístavní průmyslové zóny. Nezanedbatelnou roli hrají přístavy i podle tuzemské úpravy, neboť se jedná o přístavy s tzv. ochrannou funkcí, které poskytují ochranu většině plavidel nacházejících se v době mimo povodňové ohrožení na řece tak, aby tato plavidla za vysokých vodních stavů neohrozila majetek jiných osob a historické památky v bezprostředním okolí řeky. Aby došlo k řádnému naplnění ochranné funkce, musí být zajištěn bezproblémový vjezd a výjezd do areálu Přístavů jakoukoliv těžkou technikou, vč. vozidel dopravujících lodě nebo jeřáby pro jejich přeložení na vodu. Dle § 9c odst. 1 a 3 písm. a) a b) vyhlášky č. 222/1995 Sb. veřejný přístav musí umožňovat tankování pohonných hmot do plavidel, vytažení malých plavidel z vody a jejich spuštění do vody s přístupem z pozemní komunikace, a vytvářet podmínky pro výkon zpracovatelských činností přímo v přístavu, což se neobejde bez neomezeného přístupu těžké dopravy. 9. Navrhovatel v souvislosti s veřejným zájmem na provozu Přístavů odkazuje též na územně plánovací dokumentaci, konkrétně Politiku územního rozvoje ČR a Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy, které rovněž reflektují důležitost těchto zařízení jakožto logistických center, které jsou součástí evropské sítě terminálů a přístavů TEN-T. Územně plánovací dokumentace tak na toto nařízení přímo navazuje a ukládá zajištění jejich ochrany, která mj. spočívá v jejich plnohodnotném napojení na jiné druhy dopravy. Správní orgány proto nemohou svými opatřeními znemožňovat plnění cílů a úkolů územního plánování – takový postup by byl v rozporu s ochranou veřejného zájmu a zásadou dobré správy. 10. Shrnuje, že jelikož napadené OOP omezuje dopravní přístupnost Přístavů, je toto v rozporu s požadavky tuzemské úpravy a mezinárodních dokumentů. Skutečnost, že plnění požadavků nařízení TEN-T je veřejným zájmem, podporuje odkazem na rozsudek KS v Praze ze dne 19.09.2018, sp. zn. 46 A 1/2016. 11. Navrhovatel napadenému opatření rovněž vytýká nepřezkoumatelnost pro nedostatek odůvodnění. 12. V této souvislosti poukazuje na to, že napadené OOP nařizuje demontáž stávajícího dopravního značení spočívajícího ve vyhrazených jízdních pruzích pro cyklisty a piktogramových koridorech a jeho nahrazení novou úpravou v podobě nevyhrazených pruhů pro cyklisty, které jsou širší než dosavadní vyhrazené pruhy, a to ve směru Dělnická – U Průhonu. V opačném směru pak dochází k nové implementaci nevyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty. Odůvodnění napadeného OOP však postrádá vysvětlení, proč k těmto úpravám dochází a proč stávající úprava není k zabezpečení cílů, k nimž napadené OOP směřuje, dostačující. 13. Navrhovatel dále namítl nezákonnost napadeného opatření, která podle jeho názoru spočívá v absenci proporcionality přijaté úpravy. 14. Navrhovatel poukázal na rozsudek NSS ze dne 27.09.2005, č. j. 1 Ao 1/2005-95, který definuje základní kritéria soudního přezkumu proporcionality opatření obecné povahy a v této souvislosti zmínil, že napadené opatření zásadně omezuje dopravní napojení Přístavů, čímž je zasaženo jak do veřejného zájmu na provozu a jejich rozvoji, tak do vlastnického práva navrhovatele, jakož i do jeho práva podnikat. 15. Odpůrce za cíl napadeného opatření klade zajištění plynulosti provozu všech vozidel a bezpečnosti účastníků provozu, spolu s celkovým zpřehledněním a přerozdělením stávajícího dopravního prostoru. Navrhovatel je přesvědčen, že řešení zvolené napadeným opatřením je ve vztahu k dosažení tohoto cíle kontraproduktivní. Vymezuje provedené změny a nejkritičtější místa (prostor u autobusové zastávky, kruhový objezd, rozšíření stávajících cyklistických pruhů a zavedení nových) a shrnuje, že tvrzení odpůrce, že se napadeným opatřením oproti dosavadnímu dopravnímu řešení nic nemění, je nepravdivé. 16. Dále poukazuje na skutečnost, že s vyznačením jízdních pruhů se pojí odlišná pravidla provozu na pozemních komunikacích, což odpůrce při vyhodnocení přiměřenosti napadeného opatření zcela pominul. V případě společného pruhu pro všechny účastníky silničního provozu platí jednoduché pravidlo, že přednost v jízdě má ten, kdo je v daném společném pruhu „první.“ V případě jízdních pruhů pro cyklisty je ale si