2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

18 A 4/2026- 67 - text pokračování 11 18 A 4/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka ve věci žalobce: I. S., státní příslušnost Ukrajina bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Ing. Martinou Zoubkovou sídlem Pod Všemi svatými 421/10, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve zrušení termínu k pořízení biometrických údajů, spojeném se zánikem registrace k povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, o čemž byl žalobce vyrozuměn dne 20. 10. 2025 takto: I. Zásah žalovaného, který spočíval ve zrušení termínu k pořízení biometrických údajů, spojeném se zánikem registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, a o kterém byl žalobce vyrozuměn dne 20. 10. 2025, byl nezákonný. II. Žalovanému se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobce a ukládá se mu, aby obnovil stav před zrušením termínu k pořízení biometrických údajů a zánikem rezervace. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 26 539 Kč k rukám jeho zástupkyně Mgr. Ing. Martiny Zoubkové, advokátky, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobce je držitelem dočasné ochrany dle § 3 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (lex Ukrajina). Vyjádřil svůj zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7p tohoto zákona. Následně provedl registraci k vydání průkazu povolení dle § 7s lex Ukrajina. 2. Dne 20. 10. 2025 byl prostřednictvím e-mailu i SMS zprávy žalovaným vyrozuměn o zrušení rezervace termínu k převzetí průkazů ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu (stanoveného na 6. 11. 2025) a o zániku jeho registrace. Důvodem mělo být to, že představuje hrozbu pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu na základě stanoviska Policie České republiky (též jen policie) nebo zpravodajské služby, a tím nesplňuje podmínku dle § 7t odst. 5 písm. d) lex Ukrajina. Žalobce nejprve žádal žalovaného o upřesnění důvodů zániku registrace, později více cestami o přezkum dosavadního postupu. Žalovaný v něm ovšem neshledal pochybení, zdůraznil, že dle stanoviska policie či zpravodajské služby žalobce či osoba s ním žijící ve společné domácnosti představuje nebezpečí pro veřejný pořádek či bezpečnost státu a nesplňuje tak podmínku bezúhonnosti. Jde přitom o postup mimo správní řízení, nelze proto využít běžné opravné prostředky. 3. Žalobce se svou žalobou, postoupenou zdejšímu soudu Krajským soudem v Plzni, brání proti zásahu spočívajícímu ve zrušení registrace, tj. i termínu převzetí průkazu (pozn. soudu). Požaduje, aby soud žalovanému zakázal pokračovat v zásahu a uložil obnovit stav před zánikem této registrace. Zdůraznil, že žije bezúhonný život, nikdy nebyl odsouzen ani trestně stíhán. Jelikož byl jeho manželce zvl. dlouhodobý pobyt udělen, musí jít o omyl. Zásah je dle něj neústavní, nezákonný a v rozporu s principy dobré správy. Zpochybnil právní úpravu daného institutu, kdy žalovaný nevede žádné podklady a jeho postup nelze nijak přezkoumat. Oproti tomu upozornil na postup při (ne)udělení dlouhodobého víza dle § 30 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (cizinecký zákon), jež je považováno za rozhodnutí dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), ač rovněž nejde o rozhodnutí dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (správní řád). To zakládá nerovnost mezi žadateli o různé druhy pobytů. Žalobce proto též navrhl, aby soud případně předložil věc Ústavnímu soudu postupem dle čl. 95 odst. 2 Ústavy s tím, že § 7o a násl. lex Ukrajina je v rozporu s ústavním pořádkem. II. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 4. Žalovaný potvrdil registraci žalobce k zvláštnímu dlouhodobému pobytu v souladu s § 7p lex Ukrajina. Taktéž potvrdil zrušení termínu skrze e-mail dle § 7t odst. 6 téhož zákona, který byl zaslán žalobci. Zdůraznil, že úspěšná registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu neznamená, že bude pobytové oprávnění vydáno. Osoba musí před pořízením biometrických údajů předložit požadované doklady, další podmínky pro vydání zvláštního povolení k dlouhodobému pobytu jsou uvedeny v § 7t odst. 5 lex Ukrajina. Jednou z těchto podmínek pak je, že dle stanoviska policie nebo zpravodajské služby není osoba nebezpečnou pro veřejný pořádek nebo státu. 5. V případě žalobce uplatnila policie negativní stanovisko k vydání zvláštního dlouhodobého pobytu. Na základě toho byl žalobci v souladu s § 7t odst. 6 lex Ukrajina zrušen termín pro pořízení biometrických údajů. Tím došlo i k zániku jeho registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Daný postup (zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů, které má za následek zánik registrace) není rozhodnutím. Použití části druhé a třetí správního řádu, upravujících správní řízení a rozhodnutí, je dle § 7o odst. 5 lex Ukrajina vyloučeno. Nejde ani o rozhodnutí dle § 65 s. ř. s., přičemž nemůže jít ani o nezákonný zásah dle § 82 s. ř. s., jelikož na vydání pobytového oprávnění není právní nárok. Pro případ věcného posouzení žaloby pak žalovaný uvedl, že postupoval v souladu se zákonem. Stanovisko policie má formu jednoduchého sdělení „ano“ či „ne“, v případě negativního výsledku je překážkou udělení pobytového oprávnění bez dalšího. Žalovaný není oprávněn jej dále hodnotit (nevede řízení, nepoužívá správní uvážení). Žalovaný konečně avizoval, že soudu předloží odůvodněné stanovisko policie. 6. V replice z 4. 3. 2026 žalobce podotkl, že se žalovaný nijak nevypořádal s jeho argumentací. Řadu východisek žalovaného (absence správního řízení, nutnost automatizace) žalobce nerozporuje, žalovaný však vykládá a aplikuje právní úpravu tak, že jakýkoliv přezkum jeho postupu není možný. Nově přitom žalovaný připouští, že si může vyžádat odůvodnění stanoviska policie. Žalobce opětovně upozornil i na to, že jeho manželka zvl. dlouhodobý pobyt obdržela. Na podané žalobě setrval. III. Odůvodnění stanoviska policie, reakce žalobce a další postup soudu 7. Podáním z 11. 3. 2026 pak žalovaný soudu zaslal avizované odůvodnění stanoviska policie, konkrétně Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia z 23. 2. 2026, č. j. X. Policie uvedla, že žalobce je prověřován v souvislosti s úmyslnou trestnou činností dle § 209 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve věci možné účasti při investičním podvodu (vedeno pod č. j. X, úkony trestního řízení zahájeny 20. 8. 2025). Policie přitom pro účely odůvodnění svého stanoviska ověřila, že trestní řízení nadále probíhá, přičemž žalobce nelze vyloučit jako podezřelého ze spáchání uvedené trestné činnosti. Nelze tak vyloučit, že představuje nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu. 8. V replice z 18. 3. 2026 na toto sdělení žalobce zdůraznil, že nikdy nebyl ani v ČR ani na Ukrajině odsouzen či trestně stíhán. Je osobou zcela bezúhonnou. Je ženatý, s manželkou žije v ČR, kde si vybudovali zázemí. Jsou ekonomicky aktivní a pracují. Žalobce vede spořádaný život, pravidelně daruje krev. 9. Soud se následně přípisem z 7. 4. 2026 obrátil na žalovaného, aby ve lhůtě 2 týdnů zaslal soudu doplnění odůvodnění stanoviska policie. Připomněl mu, že je nutné, aby policie/zpravodajská služba srozumitelně a logicky konsekventně zdůvodnila, proč má za to, že určitá osoba představuje nebezpečí pro veřejný pořádek či bezpečnost státu a aby tato tvrzení měla alespoň základní oporu ve skutkových zjištěních. Seznámil jej i se svým předběžným názorem, že odůvodnění stanoviska policie prozatím neobsahuje ani potřebné základní obrysy toho, na základě jakých konkrétních skutečností je nebezpečí pro veřejný pořádek či bezpečnost státu vlastně dovozováno. Má-li se opírat jen o to, že žalobce je prověřován v rámci trestního řízení, nemůže bez dalšího takový závěr s ohledem na zásadu presumpce neviny obstát. Z odůvodnění není zřejmé, čeho se měl žalobce dopustit, na základě jakých skutečností je v tom spatřován důvod pro závěr, že představuje nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu, a z jakých skutečností policie s dostatečnou mírou pravděpodobnosti dovozuje, že se žalobce takového jednání též dopustil. 10. Žalovaný ani přes urgenci na tuto výzvu nijak nereagoval. IV. Posouzení věci soudem 11. Městský soud v Praze případ posoudil na podkladě § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (s. ř. s.). Vycházel při tom ze skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.). 12. O věci samé rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem vyjádřili souhlas. Neshledal ani důvod provádět ve věci samé dokazování a za tím účelem nařídit ústní jednání. Své závěry mohl učinit už jen na podkladě mezi stranami nesporných skutečností a jimi předložených li