3 A 68/2025 – Městský soud v Praze

3 A 68/2025- 63 - text  13 3 A 68/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: Pivovar Hubertus, a.s., IČO 27438104 sídlem Na Zámecké 1518/9, 140 00 Praha 4 zastoupená advokátem JUDr. Jakubem Lichnovským, MHA sídlem 28. října 3346/91, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2025, č. j. MZP/2025/210/785, sp. zn. ZN/MZP/2025/210/121 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně je akciová společnost provozující pivovar. Podle České inspekce životního prostředí (dále jen „Inspekce“) se dopustila dvou přestupků podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (dále jen „vodní zákon“). Přestupků se měla dopustit tím, že v roce 2022 neměřila množství odebírané podzemní vody a současně odebírala podzemní vodu nad limit povoleného ročního odběru 7 000 m³. 2. Žalobkyně nezpochybňuje, že množství odebírané podzemní vody neměřila. Namítá však, že odebrala méně podzemní vody, než byl stanovený limit povoleného odběru. Nesouhlasí se způsobem, kterým správní orgány množství odebrané vody v roce 2022 určily. 3. Jelikož žalobkyně množství odebrané vody neměřila, určila jej Inspekce odhadem, a to pomocí tří samostatných výpočtů. Výsledky všech těchto výpočtů vykázaly hodnoty, které limit 7 000 m3 značně přesáhly. Podle prvního výpočtu odebrala žalobkyně 15 626 m3 podzemní vody, podle druhého výpočtu odebrala 15 938,17 m3 podzemní vody a podle třetího výpočtu odebrala 15 804 m3 podzemní vody. 4. Žalobkyně namítá, že dva z těchto výpočtů vychází z obecných, zastaralých nebo nepřesných koeficientů. Má rovněž za to, že správní orgány měly přihlédnout ke znaleckému posudku, podle něhož k překročení povoleného limitu nemohlo dojít. Správní orgány se podle žalobkyně s tímto posudkem dostatečně nevyrovnaly. 5. Žalovaný uvádí, že již v napadeném rozhodnutí vysvětlil, že žalobkyní předložený znalecký posudek nelze považovat za spolehlivý, neboť pracuje s neověřitelnými a rozpornými údaji. Neplněním povinnosti měřit odběr vody dle žalovaného nelze znemožnit efektivní kontrolu množství odběru vody. Neplnění této povinnosti by nemělo vést k nižší sankci než při řádném měření. Obsah správního spisu 6. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti. 7. Dne 12. 7. 2023 oznámila Inspekce zahájení kontroly zaměřené na plnění povinností stanovených vodním zákonem. Inspekce konkrétně kontrolovala nakládání s vodami – odběr povrchových a podzemních vod. Kontrola proběhla dne 2. 8. 2023. 8. Z protokolu o kontrole ze dne 6. 9. 2023 vyplývá, že voda pro provoz pivovaru, restaurace a hotelu byla do konce května 2023 odebírána z kopané šachtové studny na pozemku p. č. 2028/1 v k.ú. Kácov. Od června 2023 je pitná voda odebírána z vodovodního řádu městyse Kácov. Povolení k odběru podzemní vody vydal Městský úřad Kutná Hora dne 30. 7. 2020, č. j. MKH/088073/2020. Povolení uvádí, že roční povolený odběr podzemní vody je 7000 m3 vody. Protokol dále uvádí následující: Podzemní voda odebíraná ze studny je vedena přes úpravnu vody v pivovaru do dvou zásobních tanků o objemu 80 m3 a 10 m3. Na výstupním potrubí z těchto tanků jsou instalovány vodoměry. Odečtem údajů na vodoměrech bylo zjištěno, že celkem bylo odebráno 47 413 m3 podzemní vody (15 618 m3 a 31 795 m3). V době kontroly nebylo zjištěno, kdy byly vodoměry nainstalovány, není tedy možné určit, za jaké období bylo uvedené množství podzemní vody odebráno. Dále nebyly předloženy doklady o kalibraci vodoměrů, dle požadavků zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. (…) Dále byla emailem doručeným na ČIŽP dne 24. 8. 2023 zaslána studie „Posouzení likvidace odpadních vod pivovaru Kácov“ zpracovaná Ing. J. M. CSc., v březnu 2015. V kapitole 2. Produkce odpadní vody a znečištění z pivovaru se uvádí, že specifická spotřeba vody v současné době činí přibližně 0,40 m3 vody na hl vystaveného piva, v současné době chybí měření spotřeby vody pro poruchu vodoměru. Z uvedeného vyplývá, že při výstavu piva 39 065,66 hl za rok 2022 byla spotřeba vody 156 262,64 hl, tj. 15 626,3 m3 podzemní vody. Rozhodnutím OŽP MěÚ Kutná Hora č.j.: MKH/088073/2020 ze dne 30. 7. 2020 je povoleno odebírat 7 000 m3 podzemní vody za rok. 9. Příkazem ze dne 18. 10. 2023 byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. b) a § 125c odst. 1 písm. a) vodního zákona a byla jí uložena pokuta ve výši 653 841 Kč. Proti příkazu podala žalobkyně dne 24. 10. 2023 odpor, který odůvodnila tím, že tolik vody, kolik uváděl příkaz, nespotřebovala. K důkazu navrhla vyjádření Ing. M., konkretizaci vodoměrů v pivovaru a znalecký posudek na spotřebu vody. 10. Ve spisu je založena studie Posouzení likvidace odpadních vod pivovaru Kácov z března 2015, kterou vypracoval Ing. J. M. CSc. Studii Inspekci doručila žalobkyně prostřednictvím emailu dne 24. 8. 2023. Ve studii je mimo jiné uvedeno, že specifická spotřeba vody v současné době činí přibližně 0,40 m3 odpadní vody na hl vystaveného piva, v současné době chybí měření spotřeby vody pro poruchu vodoměru. Z toho vyplývá produkce odpadní vody 0,23 m3/hl vystaveného piva, protože existují ztráty vody do výrobku, rozstřikem, odparem i odvozem s odpadními hmotami (např. mláto). 11. Ve spise je dále založena Smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod uzavřená mezi žalobkyní a vodohospodářskou společností Vrchlice-Maleč, a. s. (dále jen „vodohospodářská společnost“). Ve smlouvě je ujednáno, že množství odváděných odpadních vod se rovná výstavu (výrobě, pozn. soudu) piva v hl vynásobené koeficient 0,35 m3. 12. Spis dále obsahuje výpočet stočného pro rok 2022. Ve výpočtu vodohospodářská společnost uvádí, že v roce 2022 nahlásila žalobkyně 34 375,91 hl vystaveného piva, což za užití smluveného koeficientu představuje 12 031,57 m3 odpadní vody. 13. Žalobkyně rovněž zaslala žalovanému znalecký posudek ze dne 28. 2. 2024 vypracovaný doc. Ing. L. C., Csc. Posudek mimo jiné uvádí, že v roce 2022 nemohlo dojít k přečerpání množství odebíraných podzemních vod z kopané studny. Ke znaleckému posudku je připojeno vyjádření Ing. M., podle kterého jím ve studii uvedený koeficient 0,40 m3 vycházel z průměrné spotřeby jiných pivovarů. V případě pivovaru žalobkyně nemusel být pravdivý. 14. Rozhodnutím ze dne 20. 12. 2024, č. j. ČIŽP/41/2024/9464, shledala Inspekce žalobkyni vinnou ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. b) a § 125c odst. 1 písm. a) vodního zákona a byla jí uložena pokuta ve výši 653 841 Kč (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Inspekce v prvostupňovém rozhodnutí provedla 3 odhady. Odhad vycházející z koeficientu Ing. M., odhad vycházející z údajů z vodoměrů a odhad vycházející z přepočtu vystaveného piva na stočné. Všechny tři odhady zjistily, že byl překročen limit pro čerpání podzemních vod. Limit byl překročen v případě výše uvedených odhadů o 8 626,3 m3, 8 804 m3 resp. 8 938,17 m3. 15. Dne 5. 2. 2025 se žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala. V odvolání nesouhlasila s výtkami Inspekce proti žalobkyní předloženému znaleckému posudku, rozporovala výpočet množství odebrané vody ze stočného a měla rovněž za to, že výše uložené pokuty pro ni byla likvidační. 16. Odvolání žalovaný zamítl žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 11. 6. 2025. Žaloba 17. V podané žalobě ze dne 18. 6. 2025 se žalobkyně domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. S žalobou žalobkyně spojila návrh na přiznání odkladného účinku. Žalobkyně zároveň avizovala, že žalobu doplní o odůvodnění ve lhůtě pro podání žaloby. 18. Dále žaloba obsahuje shrnutí skutkového stavu, ve kterém však zároveň žalobkyně uvádí i své hlavní výtky proti rozhodnutím správních orgánů. Namítá porušení zásady in dubio pro reo a má rovněž za to, že správní orgány měly vycházet ze znaleckého posudku a nikoli ze studie vypracované Ing. J. M. Dále nesouhlasí s odhadem množství odebrané vody vycházející ze stočného, jelikož podle žalobkyně ze Smlouvy o dodávce vody a o odvádění odpadních vod nevyplývá, že by na 1 litr vyrobeného piva bylo zapotřebí 3,5 litru vody. Doplnění žaloby 19. Žalobkyně ze dne 1. 8. 2025 namítá, že v přestupkovém řízení nebyly předloženy žádné důkazy či zjištění, které by prokázaly, že žalobkyně odebrala podzemní vodu nad množství, které měla povolené. 20. Žalovaný při výpočtu výše neoprávněně čerpané podzemní vody vycházel z posudku Posouzení likvidace odpadních vod pivovaru Kácov, vypracované Ing. J. M.. Výsledný neoprávněný odběr vypočítává tak, že roční výstav piva násobí obecným průměrným koeficientem, který Ing. M. stanovil pro účely výpočtu odpadních vod. Sám autor posudku výslovně uvádí, že jeho původní dokument z roku 2015 obsahoval pouze odhad produkce a znečištění odpadní vody z pivo