1 As 175/2012 — Nejvyšší správní soud

37 A 1/2026- 59 - text pokračování 17 37 A 1/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Gabrielem Navrátilem ve věci žalobců: a) M. H. b) M. H. c) nezletilá T. H. d) M. H. všichni státní příslušníci Ukrajiny všichni zastoupeni advokátem JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D. sídlem Blanická 1008/28, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve zrušení termínu k pořízení biometrických údajů, spojenému se zánikem registrace k povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, o čemž byli žalobci vyrozuměni 7. 11. 2025 takto: I. Zásah žalovaného vůči žalobcům a) – d), který spočíval ve zrušení jejich termínu k pořízení biometrických údajů, spojenému se zánikem registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, o němž byli žalobci vyrozuměni 7. 11. 2025, byl nezákonný. II. Žalovanému se ukládá, aby obnovil stav před zrušením termínu k pořízení biometrických údajů a zánikem rezervace do pěti dnů od doručení tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení 72 789 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce. Odůvodnění: 1. Vymezení věci. 1. Žalobci se stali držiteli dočasné ochrany dle § 3 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (lex Ukrajina). Následně vyjádřili – žalobci a), b) a c) společně, žalobce d) samostatně – svůj zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7p lex Ukrajina. Poté úspěšně provedli registraci k vydání průkazů povolení dle § 7s lex Ukrajina. 2. Dne 7. 11. 2025 všichni žalobci obdrželi od žalovaného informace o zrušení registrace z důvodu, že někdo z nich podle stanoviska Policie České republiky (dále „policie“) nebo zpravodajské služby České republiky představuje hrozbu pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu, a tudíž nesplňuje podmínku uvedenou v § 7t odst. 5 písm. d) lex Ukrajina. 3. Žalobci se 20. 11. 2025 obrátili na žalovaného s žádostí o poskytnutí informace, který konkrétní orgán vydal stanovisko, na jehož základě byla jejich registrace zrušena. Žalovaný jim dopisem z 3. 12. 2025 odpověděl, že tuto informaci jim nesdělí. 2. Průběh soudního řízení. 4. Žalobci v žalobě podané 6. 1. 2026 požadovali prohlášení zrušení registrace žalovaným za nezákonný a obnovení stavu předcházejícího tomuto zásahu. Namítli, že registrace byla zrušena celé rodině na základě pouhého závěru neznámého správního orgánu, že někdo z žalobců „představuje nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu,“ aniž by bylo patrné, z jakých konkrétních skutkových okolnosti a ověřitelných zdrojů tento závěr plyne. Takový postup je formalistický a neodpovídá zásadě materiální pravdy ani požadavkům vymezeným v judikatuře správních soudů, podle níž oba pojmy předpokládají existenci skutečné, aktuální a dostatečně závažné hrozby, která musí být individuálně posouzena ve vztahu ke konkrétní osobě. Žalovaný však žádné takové individuální posouzení neprovedl. 5. Žalobci se domnívají, že jako nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu byl vyhodnocen žalobce c), jenž byl 11. 2. 2025 odsouzen pro přečiny podle § 181 odst. 1 a podle § 350 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Žalobce d) své pochybení reflektoval a uvědomil si jeho protiprávnost. I pokud by žalovaný tento incident považoval za relevantní, jde o jednorázovou a ukončenou událost, která sama o sobě bez dalších konkrétních a aktuálních zjištění neodůvodňuje jeho závěr. 6. Z judikatury správních soudů totiž vyplývá, že pojem „ohrožení bezpečnosti státu“ je nutno vykládat úzce a nelze jej chápat jako jakékoli ohrožení života, zdraví či majetkových hodnot a podřadit pod něj běžnou trestnou činnost spadající do kategorie obecné kriminality (rozsudek NSS 10 Azs 12/2023 z 8. 3. 2023). Obdobně „narušením veřejného pořádku“ může být jen takové jednání, které představuje skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti (rozsudek NSS 6 Azs 186/2024 z 23. 8. 2024). Také platí, že příslušné orgány nemohou dovozovat existenci hrozby pro veřejný pořádek jen z toho, že dotčená osoba byla v minulosti odsouzena za spáchání trestního činu, ledaže má tento trestný čin takový stupeň závažnosti či takovou povahu, že je nutné vyloučit pobyt pachatele na území (rozsudek NSS 5 Azs 135/2019 z 24. 11. 2021 a rozsudek SDEU ve spojených věcech C-381/18 a C-382/18 z 12. 12. 2019). 7. V důsledku formalistického posouzení, zda některý ze žalobců představuje nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu, byla celé rodině zrušena registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Tento postup představuje zásah do soukromého života ostatních žalobců, který je nepřiměřený ve vztahu k uplatněnému důvodu. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě potvrdil, že se všichni žalobci registrovali v souladu se zákonem k zvláštnímu dlouhodobému pobytu v souladu s § 7p lex Ukrajina: žalobci a), b) a c) tak učinili společně, žalobce d) samostatně. Žalovaný zdůraznil, že úspěšná registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu neznamená, že bude pobytové oprávnění vydáno. Osoba musí před pořízením biometrických údajů předložit doklady uvedené v § 7p odst. 2 a 3 lex Ukrajina. Další podmínky pro vydání zvláštního povolení k dlouhodobému pobytu jsou uvedeny v § 7t odst. 5 lex Ukrajina. Jednou z těchto podmínek pak je, že dle stanoviska policie nebo zpravodajské služby není osoba nebezpečnou pro veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky (ČR). 9. V případě žalobců a) a c) uplatnila policie negativní stanovisko k vydání zvláštního dlouhodobého pobytu. Skutečnost, že dva ze žalobců představují hrozbu veřejnému pořádku či bezpečnosti státu dle § 7t odst. 5 písm. d) lex Ukrajina, byla zjištěna již před pořízením biometrických údajů. Na základě tohoto byl v souladu s § 7t odst. 6 lex Ukrajina zrušen termín pro pořízení biometrických údajů jak žalobcům a), b) a c), jímž tak zanikla společná registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, tak žalobci d), jenž disponoval samostatnou registrací. O těchto skutečnostech žalovaný žalobce elektronicky informoval. 10. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že postup dle § 7t odst. 6 lex Ukrajina, tedy zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, který má za následek zánik registrace k dlouhodobému pobytu, není rozhodnutím ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jelikož použití části druhé a třetí tohoto zákona upravujících správní řízení a rozhodnutí je dle § 7o odst. 5 lex Ukrajina vyloučeno. Stejně tak pak nelze na stanovisko policie aplikovat § 149 odst. 1 správního řádu, neboť žalovaný nevydává žádné rozhodnutí, jehož podkladem by mohlo být závazné stanovisko. Žalovaný je tedy toho názoru, že jeho postup odpovídal dikci zákona. Za situace, kdy není na vydání zvláštního dlouhodobého pobytu právní nárok, nemohl postup žalovaného zasáhnout do právní sféry žalobců a nelze ho považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále „s. ř. s.“). Proto také nelze přezkoumávat konkrétní důvody stanoviska policie, pro které dva ze žalobců považuje za hrozbu dle § 7t odst. 5 písm. d) Lex Ukrajina, ale pouze to, zda takové stanovisko existuje, nebo ne. 11. Zároveň žalovaný předložil soudu odůvodnění stanoviska podle § 7t odst. 5 písm. d) lex Ukrajina, vypracované 29. 1. 2026 policií, v němž jsou popsány důvody, pro které policie považovala žalobce a) a d) za nebezpečí pro veřejný pořádek: u žalobce a) šlo o odsouzení pro úmyslný trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jejž se dopustil v roce 2019, u žalobce d) o odsouzení pro úmyslný trestný čin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a úmyslného trestného činu padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu podle § 350 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku, jejž se dopustil v roce 2024. 12. Žalobci v replice označili za nesprávný argument žalovaného, podle nějž nemohli být zkráceni na svých právech, pokud není na zvláštní dlouhodobý pobyt právní nárok. I v takovém případě totiž existuje právo nebýt nezákonně vyloučen z postupu upraveného zákonem a právo, aby zásah veřejné moci byl zákonný a přezkoumatelný. Tvrzené zkrácení na právech tak nespočívá v tom, že žalobcům nebyl udělen zvláštní dlouhodobý pobyt, ale ve zrušení termínu a tím zániku registrace, čímž přišli o možnost pokračovat v zákonem předvídaném postupu. Žalobci upozornili na to, že stanovisko policie předložené v soudním řízení vzniklo až po podání žaloby, takže žalovaný v době zásahu neměl k dispozici podklady umožňující řádné a přezkoumatelné posouzení splnění podmínky dle § 7t odst. 5 písm. d) Lex Ukrajina. Dodatečně doplnění stanoviska přitom neznamená, že je žalovaný může bez dalšího převzít jako důvod pro zru