— Nejvyšší správní soud

6 A 143/2001- 151 - text  6 A 143/2001-151 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce E. p. s., občanské sdružení proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2001, č. j. 24257/2001-6010, t a k t o: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 16. 10. 2001, č. j. 24257/2001-6010, s e z r u š u j e . Věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 480 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: I. Žaloba a žalobní body Žalobou podanou Vrchnímu soudu v Praze dne 28. 12. 2001 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno rozhodnutí Okresního úřadu Břeclav ze dne 11. 4. 2001, č. j. 1166/01-231.2/Ka, ve věci schválení revize manipulačních řádů jednotlivých nádrží vodního díla Nové Mlýny dle ustanovení § 9 a § 41 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), a dle ustanovení § 14 zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, za podmínek, že: 1) platnost manipulačních řádů jednotlivých nádrží soustavy vodního díla Nové Mlýny (dále i „VDNM“) se stanoví do odvolání s tím, že nejpozději do 31. 12. 2005 bude předložena věcně a místně příslušnému vodohospodářskému orgánu jejich revize; 2) manipulace s vodou v prostoru stálého nadržení jednotlivých nádrží VDNM bude prováděna dle kapitol C.4 manipulačních řádů; 3) manipulace s vodou v zásobním prostoru bude prováděna dle kapitol C.5 manipulačních řádů; 4) ve střední a dolní nádrži VDNM bude hladina udržována na kótě 170,00 m n. m. s manipulační tolerancí +- 15 cm, mimo období mimořádných situací; 5) manipulace s vodou za povodní budou prováděny dle kapitol C.6 manipulačních řádů; 6) budou prováděna veškerá opatření nutná pro dodržování předmětných provozních řádů; 7) pracovníci pověření obsluhou na VDNM budou řádně a prokazatelně proškoleni o povinnostech vyplývajících z provozních řádů, tak, že podmínka č. 1 odvoláním napadeného rozhodnutí zní: Platnost manipulačních řádů jednotlivých nádrží soustavy vodního díla Nové Mlýny se stanoví do odvolání s tím, že nejpozději do 30. 6. 2004 bude předložena věcně a místně příslušnému vodohospodářskému orgánu jejich revize. V ostatním zůstává napadené rozhodnutí beze změny. Žalobce tvrdí, že rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu I. stupně jsou vydána v rozporu se zákonem a žalobce byl jimi zkrácen na svých právech. Žalobní body lze rozčlenit takto: 1) Napadené rozhodnutí je nulitní. Žalovaný je absolutně věcně nepříslušný k rozhodování v předmětné záležitosti, neboť není nadán působností na tomto úseku státní správy ve vodním hospodářství; příslušným orgánem k rozhodování o odvolání žalobce je ministerstvo životního prostředí. Ústavní soud vyslovil nálezem sp. zn. IV. ÚS 23/2000, že příslušným k rozhodování ve věcech vodního hospodářství je ministerstvo životního prostředí. Žalovaný nemůže rozhodovat jako odvolací orgán o manipulačních řádech, neboť ty mohou bezprostředně ovlivňovat jakost povrchových vod, což potvrzuje i stanovisko okresního hygienika i vyjádření P. M.. 2) Žalobce byl zkrácen v právu vyjádřit se ke všem podkladům napadeného rozhodnutí. Žalobce se dostavil k nahlédnutí do spisu a jednak zjistil, že spis neobsahuje celé jeho odvolání a jednak, že spis byl doplněn o množství podkladů, které nebylo možno technicky opsat. Proto zažádal o pořízení kopií těchto podkladů pro rozhodnutí, avšak žalovaný jeho žádost odmítl. Z této příčiny požádal na místě o poskytnutí informací; žalovaný však ani této žádosti nevyhověl. Protože neměl žalobce reálnou možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, došlo tak k zásahu do jeho procesního práva, a tato skutečnost měla bezprostřední vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Skutkový stav byl zjištěn nedostatečně a je v rozporu s obsahem spisu. Veškeré výpočty a vztahy, ze kterých schválený manipulační řád vychází, operují s realitě neodpovídajícími podklady - odběry vody, na základě nichž byla uměle vykonstruována potřeba zvýšení hladiny ve střední nádrži na kótu 170,00 m n.m. Žalovaný se neodůvodněně nezabýval důkazy předloženými žalobcem, nahlédnutím do spisu žalobce zjistil, že tento neobsahuje protokoly, které žalobce zahrnul do svého odvolání a měly být tak součástí spisu. Na vodních dílech jsou vybudovány ostrovy, jejichž stavba stála 59,737 mil. Kč, přičemž převážná většina nákladů byla hrazena ze státních prostředků. Ostrovy měly být součástí biokoridoru, který měl propojit zachované komplexy lužních lesů a biotopů pod vodními nádržemi s lesy na soutoku Jihlavy a Svratky. Následkem zvýšení vodní hladiny na kótu 170,00 m n.m. dle napadených rozhodnutí došlo k celkovému zatopení ostrova I. a částečnému zatopení ostrova II. a 50 ha lesa – nově vzniklého biotopu. Dle znaleckého posudku tak došlo ke škodě na životním prostředí, která byla vyčíslena na cca 47 mil. Kč. Přestože žalobce opakovaně upozorňoval na tento fakt, žalovaný ani správní orgán I. stupně se touto námitkou nezabýval. 3) Další námitka žalobce směřuje proti postupu správního orgánu I. stupně. Součástí odvolání podaného žalobcem byly protokoly, které žalobce v bodě 3.1 svého odvolání označil. Správní orgán I. stupně sice vyrozuměl všechny účastníky řízení o obsahu podaných odvolání, avšak žalobcovo odvolání bylo neúplné, neboť uvedené protokoly neobsahovalo. V tomto postupu spatřuje žalobce porušení zásady rovnosti účastníků řízení; odvolání podané žalobcem nebylo žalovanému předáno úplné (tj. bez oněch protokolů), a žalovaný jej proto nemohl v úplnosti posoudit a vypořádat se tak se všemi námitkami. 4) K závažnému procesnímu pochybení došlo v řízení před správním orgánem I. stupně, v rámci něhož měl žalobce pouhých osm dní pro vyjádření k přepracované verzi revize manipulačních řádů, což je neúměrně krátká doba pro seznámení se s materiálem majícím 62 stran. Tato lhůta platí obzvláště za situace, že řízení probíhalo ještě následujících deset měsíců. Za nicotné považuje žalobce rozhodnutí ze dne 18. 7. 2000, č. j. vod. 493/7/00-231.2/Ka, kterým bylo přerušeno řízení z důvodů dořešení rozporu orgánů státní správy spolupůsobících v řízení ve smyslu ustanovení § 136 zákona č. 50/1976 Sb. Žalovaný vycházel při vydání rozhodnutí z nedostatečných podkladů, neboť protokol o ústním jednání ze dne 28. 3. 2000 byl vydán až 2. 5. 2000 jako materiál č. j. vod. 493/5/231.2. Tento materiál však nelze považovat za protokol, neboť nemá náležitosti požadované § 22 správního řádu. Tuto námitku žalobce uplatnil již v odvolání, avšak žalovaný se jí nikterak nezabýval. Všechny shora uvedené námitky mají za následek zásah do subjektivního práva žalobce a způsobily nezákonnost napadeného rozhodnutí, proto žalobce navrhuje, aby soud zrušil rozhodnutí žalovaného, rovněž tak rozhodnutí Okresního úřadu Břeclav, neboť vykazuje stejné nedostatky. Žalobce navrhl, aby soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. II. Vyjádření k žalobě Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl následující: Žalobou napadené rozhodnutí není nicotné. Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních správních orgánů České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb. (dále též „kompetenční zákon“), přešla k datu 1. 11. 1996, s výjimkou působnosti v oblasti přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, dosavadní působnost ústředního orgánu státní správy ve vodním hospodářství z Ministerstva životního prostředí na Ministerstvo zemědělství. Zákonodárce tak projevil jednoznačný úmysl realizovat faktický přechod některých kompetencí z Ministerstva životního prostředí na žalovaného. Po této novele kompetenčního zákona k povolování vodohospodářských děl (§ 9 vodního zákona) je příslušným ústředním orgánem žalovaný. Je skutečností, že byl vyvolán kompetenční spor ve věci rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 26. 11. 1999, č. j. 2799/99-5220, před Ústavním soudem. Ústavní soud sice obecně zavrhl současně používanou metodu výkladu vrchního soudu, sám však připustil, že v každém individuálním případě je nutno posoudit, zda se jedná o ochranu vod a jejich přirozenou akumulaci. K této věci bylo uveřejněno odlišné stanovisko JUDr. P. V., se kterým se žalovaný zcela ztotožňuje. Postup žalovaného v této věci je zcela v souladu s ustanovením § 28a kompetenčního zákona. Žalovaný si nechal zpracovat odborný posudek, jehož cílem bylo věcné a technické posouzení, zda se jedná v daném případě o řízení týkající se ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod. Rovněž tak nová právní úprava [zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých