4 Ads 30/2004 — Nejvyšší správní soud

4 Ads 30/2004- 182 - text č. j. 4 Ads 30/2004 - 182 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: V. Š., zast. JUDr. Jiřím Drahotou, advokátem, se sídlem Jindřichův Hradec, Masarykovo nám. 70/II., proti žalovanému: Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny, se sídlem Orlická 4, Praha 3, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2004, č. j. 11 Ca 181/2003 – 55, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Odměna zástupci stěžovatele, JUDr. Jiřímu Drahotovi, advokátu, se sídlem Jindřichův Hradec, Masarykovo nám. 70/II., s e u r č u j e částkou 1075 Kč, a bude mu vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30ti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Podáním ze dne 21. 4. 2003, které došlo Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 24. 4. 2003, podal žalobce žalobu proti rozhodnutí o povolení obnovy správního řízení Okresní pojišťovny VZP, Jindřichův Hradec, ze dne 7. 4. 2003, č. j. VP 271/2003. Uvedl, že povolením obnovy řízení bylo zdravotní pojišťovně umožněno trvale a dále porušovat jeho ústavní a základní občanská práva. Namítal dále, že před povolením obnovy řízení mu bylo upřeno řádné správní řízení podle zákona č. 71/1967 Sb. (správního řádu) v letech 1993 – 1996. Podle názoru žalobce mělo povolení obnovy za cíl krýt protizákonný správní postup z let 1993 – 1997. Žalobci bylo teprve dne 2. 2. 1998 doručeno oznámení o zahájení správního řízení s tím, že žalobce byl neoprávněně zařazen do skupiny plátců označené „S“. Podle názoru žalobce tak dochází k legalizaci věci promlčené a právně nevymahatelné. Žalobce proto navrhoval zrušení rozhodnutí o obnově řízení. Současně podal žádost o ustanovení zástupce s odkazem na skutečnost, že je plně invalidní a stará se o dvě nezletilé děti. K žalobě připojil pouze „Oznámení o zahájení správního řízení“, vydané dne 3. 4. 2003 Všeobecnou zdravotní pojišťovnou v Jindřichově Hradci pod č. j. 460917/058. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 6. 2003, č. j. 10 Ca 82/2003 – 8, byla věc postoupena Městskému soudu v Praze s poukazem na ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s., neboť nešlo podle názoru Krajského soudu v Českých Budějovicích o věc důchodového pojištění, důchodového zabezpečení ani o věc nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Doplněním žaloby ze dne 16. 9. 2003, které došlo na Městský soud v Praze dne 18. 9. 2003, se žalobce domáhal zrušení usnesení RO VZP ČR ze dne 16. 10. 2002, č. j. 9200/02/kar. Uvedl, že toto usnesení úmyslně pomíjí poškození jeho práv v letech 1993  1994, kdy mu bylo upřeno právo na řádnou obhajobu. Poukazoval na to, že pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny se stal až v roce 1998 jako osoba pobírající částečný invalidní důchod. Vyslovil názor, že rozhodnutí o povolení obnovy se nezabývá tím, že došlo k promlčení pojistného, a tím, že dlužné pojistné nebylo nikdy řádně vyměřeno. Konstatoval, že rovněž Okresní soud v Jindřichově Hradci věc odložil s tím, že nepovažoval za nutné ve věci dále postupovat, a žalovaný přesto ve věci dále jedná, aby to bylo ku prospěchu Okresní pojišťovny v Jindřichově Hradci. Současně se žalobce domáhal vydání předběžného opatření, kterým by soud zrušil veškerá rozhodnutí žalovaného vydaná až do pravomocného rozhodnutí soudu. Žalovaný ve svém vyjádření podaném k žalobě konstatoval, že rozhodnutí č. j. VP 271/2003 ze dne 3. 4. 2003 není rozhodnutím žalovaného, ale jde o oznámení o zahájení správního řízení, které bylo vydáno na základě rozhodnutí žalovaného č. j. 9200/02/kar ze dne 16. 10. 2002, kterým byla povolena obnova řízení ve věci rozhodnutí Rozhodčího orgánu VZP ČR č. j. 611/02/kar ze dne 5. 6. 2002. Žalovaný provedl rekapitulaci doby pojištění žalobce u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Konstatoval, že žalobce byl v období od 1. 1. 1993 do 19. 10. 1997 zařazen do kategorie – osoba bez zdanitelných příjmů a následně do 31. 8. 2000 registrován jako uchazeč o zaměstnání, do 31. 3. 2001 byl veden jako příjemce rodičovského příspěvku a od 1. 4. 2001 je registrován u jiné zdravotní pojišťovny. Uvedl dále, že žalobce v prosinci 1992 nesplnil oznamovací povinnost a nepřihlásil se do žádné kategorie plátců pojistného. V roce 1997 mu bylo zasláno vyúčtování dlužného pojistného za období od 1. 1. 1993 do 19. 10. 1997 s výzvou, kdo byl za něho plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Žalobce na uvedenou výzvu nereagoval a k zahájení správního řízení se nevyjádřil. Na základě toho vystavila Okresní pojišťovna Jindřichův Hradec následně platební výměr na dlužné pojistné a penále. Žalobce se proti platebnímu výměru neodvolal. Po nařízení výkonu uvedeného platebního výměru začal žalobce podávat na soudního vykonavatele žaloby. Výkon rozhodnutí byl zastaven z toho důvodu, že u žalobce nebyly nalezeny věci postižitelné výkonem rozhodnutí. V období od 20. 10. 1997 do 31. 8. 2000 byl žalobce registrován jako uchazeč o zaměstnání a plátcem pojistného byl proto stát. Od 1. 9. 2000 do 31. 3. 2001 byl žalobce příjemcem rodičovského příspěvku a za uvedené období žalobci nebylo vyměřeno dlužné pojistné ani penále. Dne 3. 12. 2001 byl vydán platební výměr, kterým bylo vyměřeno penále za neuhrazení shora uvedeného platebního výměru na dlužné pojistné. Odvolání žalobce bylo žalovaným zamítnuto. Následně podal žalobce žádost o revizi rozhodnutí o zamítnutí odvolání s tím, že je poživatelem částečného invalidního důchodu. Z důvodu podání žádosti o revizi rozhodnutí ze dne 5. 6. 2002 bylo rozhodnuto dne 16. 10. 2002 o povolení obnovy řízení. Byla provedena oprava platebního výměru a původně vyměřená částka byla snížena a změněno zařazení žalobce do kategorií tak, že od 1. 4. 1997 je žalobce veden jako důchodce (a následně jako uchazeč o zaměstnání a příjemce rodičovského příspěvku). Proti tomuto platebnímu výměru, který vydala Okresní pojišťovna VZP Jindřichův Hradec dne 25. 8. 2003, podal žalobce odvolání k žalovanému. Žalovaný dále poukázal na to, že námitka promlčení nebyla ze strany žalobce v předešlém řízení nikdy uplatněna a předložil argumenty pro závěr, že námitce promlčení nelze vyhovět. Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 2. 2004, č. j. 11 Ca 181/2003 – 55, rozhodl tak, že žádost žalobce o ustanovení právního zástupce zamítl. Dále rozhodl o tom, že návrh žalobce se odmítá, a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve svém rozhodnutí vycházel z obsahu správního spisu, z něhož zjistil, že rozhodnutím ze dne 16. 10. 2002, č. j. 9200/02/kar, rozhodl žalovaný o tom, že podle ustanovení § 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 71/1967 Sb. se povoluje obnova řízení ve věci rozhodnutí Rozhodčího orgánu VZP č. j. 611/02/kar ze dne 5. 6. 2002, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti platebnímu výměru Okresní pojišťovny VZP Jindřichův Hradec č. 2140101333 ze dne 3. 12. 2001, kterým byla žalobci uložena povinnost zaplatit penále ve výši 24 586 Kč. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 1. 11. 2002. Dne 3. 4. 2003 pod č. j. VP 271/2003 vydala Okresní pojišťovna Jindřichův Hradec oznámení o zahájení správního řízení, kterým žalobci oznámila, že se s žalobcem zahajuje správní řízení ve věci porušení povinnosti stanovené § 10 zákona č. 592/1992 Sb. Správní řízení bylo zahájeno z důvodu rozhodnutí o obnově řízení, neboť byly předloženy nové skutečnosti. Oznámení bylo doručeno žalobci dne 7. 4. 2003. Soud dále konstatoval, že z žaloby, kterou žalobce podal dne 24. 4. 2003 plyne, že napadl jednak oznámení o zahájení správního řízení ze dne 3. 4. 2003, č. j. VP 271/2003, které mu bylo doručeno dne 7. 4. 2003, a rovněž (jak plyne z doplnění žaloby ze dne 18. 9. 2003) napadl rozhodnutí o povolení obnovy řízení č. j. 9200/02/kar ze dne 16. 10. 2002. Pokud jde o oznámení o zahájení řízení ze dne 3. 4. 2003 (žalobcem nesprávně označované datem doručení, tedy dnem 7. 4. 2003), dospěl soud k závěru, že oznámení správního orgánu o tom, že se zahajuje správní řízení, není úkonem správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Svoje závěry podrobně odůvodnil a konstatoval, že žalobu proti uvedenému oznámení je třeba odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Pokud jde o rozhodnutí o povolení obnovy správního řízení ze dne 16. 10. 2002, zjistil soud, že uvedené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 1. 11. 2002, žaloba však byla podána až 23. 4. 2003, kdy byla podána k poštovní přepravě. Soud poukázal na ustanovení § 250k zákona č. 99/1963 Sb. (o. s. ř. v jeho znění do 31. 12. 2002), podle něhož žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, s tím, že zmeškání lhůty nelze prominout. Stejný obsah má i ustanovení § 72 zákona č. 150/2002 Sb.