1 As 25/2010 — Nejvyšší správní soud

1 As 25/2010- 82 - text 1 As 25/2010 - 82 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: JUDr. R. H., zastoupena JUDr. Pavlem Pileckým, advokátem se sídlem Uruguayská 178/5, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) PaeDr. J. J., 2) Mgr. J. J., obě zastoupeny JUDr. Gejzou Karvaiem, advokátem se sídlem Kovářská 19, Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2007, č. j. SMHMP 128440/2007/OST/Kš, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2009, č. j. 6 Ca 111/2007 - 46 t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : [1] JUDr. R. H. (žalobkyně) je oprávněna právem chůze a jízdy po parcele č. parc. 2636 (po rozdělení č. parc. 2636/1 a 2636/2) k. ú. Smíchov, ve vlastnictví PaeDr. J. J. a Mgr. J. J. (stavebníci). Odbor výstavby Obvodního úřadu MČ Praha 5 (žalovaný) jako stavební úřad vydal na žádost stavebníků dne 26. 6. 2000, pod č. j. Výs.Sm.p.2636-788/200-Pí-R, rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, stavby NTL přípojky plynu, kabelové přípojky NN, přeložky stávající přípojky kanalizace s připojením k domu na pozemku č. parc. 2636 a stavby přípojky vody k domu na pozemcích č. parc. 2636, 2035/1 a č. parc. 4900/4 s napojením na vodovodní řád k. ú. Smíchov při ul. Na Popelce v Praze 5. Dále vydal stavební povolení na stavbu jednopatrového rodinného domu s podsklepením, NTL přípojky plynu a přípojky kanalizace na pozemku č. parc. 2636 a stavby přípojky vody na pozemcích č. parc. 2636, 2035/1 a č. parc. 4900/4 k. ú. Smíchov, ul. Na Popelce v Praze 5. Součástí stavby rodinného domu bylo oplocení, úprava přístupu do domu, příjezdu do vestavěné garáže a sadové úpravy okolí domu. [2] Na základě odvolání žalobkyně a dalších účastníků stavebního řízení Magistrát hlavního města Prahy, odbor výstavby, dne 22. 3. 2001 rozhodnutím č. j. MHMP-71229/2000/VYS/Mk/Lí dle ustanovení § 59 odst. 2 zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení změnil rozhodnutí odboru výstavby Obvodního úřadu městské části Praha 5 č. j. Výs.SM.p2636-788/2000-Pí-R ze dne 26. 6. 2000 tak, že z jeho výroku vypustil poslední větu „Rovněž se zamítají námitky Bytového družstva Obzor“. V ostatním výrok rozhodnutí zůstal nedotčen. Dále rozhodl dle ustanovení § 60 zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení, že zamítá jako opožděné odvolání družstva Garáže Popelka se sídlem Fr. Šrámka 2468/20, Praha 5, proti rozhodnutí odboru výstavby Obvodního úřadu MČ Praha 5 č. j. Výs.SM.p2636-788/2000-Pí-R ze dne 26. 6. 2000“. [3] Žalobkyně napadla rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odbor výstavby, ze dne 22. 3. 2001, č. j. MHMP-71229/2000/VYS/Mk/Lí podnětem k jeho přezkoumání mimo odvolací řízení u Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen MMR). Odbor stavebního řádu MMR přezkoumal podnět žalobkyně a svým opatřením č.j. 9686/01-32/P-213/01 ze dne 18. 8. 2001 neshledal důvody k zahájení řízení mimo odvolání, resp. ke změně nebo zrušení. V závěru opatření MMR je mj. uvedeno, že ve sporu o rozsah věcného břemene se jmenovaná může obrátit na soud i bez výzvy stavebního úřadu. Z příslušných správních spisů je nepochybné, že odvolatelé ani jejich právní zástupci od vydání rozhodnutí Obvodního úřadu MČ Praha 5 ze dne 26. 6. 2000, pod č. j. Výs.Sm.p.2636-788/200-Pí-R do rozhodnutí MMR nepodali správním orgánům důkaz o tom, že by tak učinili. [4] Dne 4. 9. 2002 vydal Odbor výstavby Obvodního úřadu MČ Praha 5 jako stavební úřad kolaudační rozhodnutí č. j. Výs.Sm.p.2636-3636/02-Pí-P. [5] Městský soud v Praze vydal dne 29. 10. 2002 rozsudek č. j. 38 Ca 281/2001 - 60, kterým rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru výstavby, ze dne 22. 3. 2001, č. j. MHMP-71229/2000/VYS/Mk/Lí, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. [6] Dne 15. 1. 2003 podala žalobkyně žádost na Obvodní úřad městské části Praha 5, odbor výstavby, o vyrozumění o tom, zda bylo v předmětné věci zahájeno kolaudační řízení. V případě že ano, požádala stavební úřad, aby s ní bylo jednáno jako s účastníkem kolaudačního řízení a bylo jí doručeno případné kolaudační rozhodnutí. Dne 20. 1. 2003 po nahlédnutí do spisové dokumentace si žalobkyně pořídila kopii předmětného kolaudačního rozhodnutí ze dne 4. 9. 2002 č. j. Výs.Sm.p.2636-3636/02-Pí-P a podala odvolání proti kolaudačnímu rozhodnutí. [7] Odvolání žalobkyně proti kolaudačnímu rozhodnutí bylo posouzeno odborem výstavby Úřadu MČ Praha 5 jako podnět k přezkoumání mimo odvolací řízení a odvolacím orgánem byl zaslán dopis dne 24. 11. 2003, č.j. MHMP-44326/2003/ostk/Kr o vyrozumění o odložení odvolání. [8] Dne 5. 1. 2004 Magistrát hlavního města Prahy, stavební odbor vzhledem k námitce žalobkyně, že rozhodnutím odboru výstavby Úřadu městské části Praha 5 č. j. Výs.Sm2636-788/2000-Pí-R ze dne 26. 6. 2000 je dotčena na svých právech, odkázal žalobkyni na příslušný soud a v souladu s ustanovením § 137 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu řízení o odvolání přerušil. [9] Žalobkyně napadla správní žalobou jak dopis ze dne 24. 11. 2003, č. j. MHMP-44326/2003/ostk/Kr, tak i kolaudační rozhodnutí ze dne 4. 9. 2002, č. j. Výs.Sm.p.2636-3636/02-Pí-P. Dne 30. 11. 2005 Městský soud v Praze usnesením č. j. 5 Ca 25/2004 - 36 obě žaloby odmítl. V odůvodnění uvedl, že rozhodnutí ze dne 24. 11. 2003 o odložení odvolání nelze chápat jako právní úkon, neboť postrádá náležitosti správního rozhodnutí dle § 47 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Důsledkem toho je výše zmíněný právní úkon dle § 70 zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení, vyloučen ze soudního přezkumu. Odmítnutí žaloby proti kolaudačnímu rozhodnutí odůvodnil Městský soud v Praze tak, že žaloba byla podána dříve, než žalobci vyčerpali řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, žalobce podal odvolání proti kolaudačnímu rozhodnutí, o kterém nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Městský soud navíc v odůvodnění uvedl: „Pro úplnost odůvodnění však soud dodává, že s ohledem na obsah odvolání, kterým se žalobci domáhali přezkumu kolaudačního rozhodnutí, lze mít podle soudu za to, že 1. žalovaný o tomto podání žalobců doposud nerozhodl. V dané věci bylo na místě aby 1. žalovaný v případě že odvolání žalobců považoval za opožděné nebo nepřípustné, o tomto odvolání rozhodl podle § 60 správního řádu, nikoliv aby postupoval podle § 65 a násl. správního řádu.“ [10] O odvolání žalobkyně ze dne 31. 3. 2003 bylo rozhodnuto rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, stavební odbor dne 26. 3. 2007, sp. zn. S-MHMP 128440/2007/OST/Kš tak, že odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Odboru výstavby Obvodního úřadu MČ Praha 5 ze dne 4. 9. 2002, č. j. Výs.Sm.p.2636-3636/02-Pí-R se zamítá jako nepřípustné. [11] Žalobkyně se domáhala přezkoumání rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního ze dne 26. 3. 2007, sp. zn. S-MHMP 128440/2007/OSTK/Kš u Městského soudu v Praze. Namítala, že se žalovaný nevypořádal s jejími námitkami ohledně jejího účastenství v kolaudačním řízení, skutečnosti že nenabylo právní moci rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve věci sloučeného územního a stavebního řízení a nebyla splněna jedna ze závazných podmínek rozhodnutí o umístění stavby. Soud však její žalobu rozsudkem ze dne 3. 11. 2009, č. j. 6 Ca 111/2007 - 46, zamítl. V odůvodnění uvedl, že vzhledem k předmětu soudního přezkumu je pouze to, zdali žalovaný nepochybil, jestliže došel k závěru, že žalobkyně v kolaudačním řízení neměla postavení účastníka řízení. V tomto ohledu shledal, žalovaný nepochybil. II. Stručné shrnutí základních argumentů uvedených v kasační stížnosti [12] Proti posledně citovanému rozsudku městského soudu brojila žalobkyně (stěžovatelka) včas podanou kasační stížností. V ní uplatnila důvody dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. [13] Tvrdila, že byla rozhodnutím orgánu veřejné správy zkrácena na svých právech. Správní orgán, který vydal kolaudační rozhodnutí, nepostupoval v souladu se zákonem, jelikož své rozhodnutí vydal bez potřebných podkladů. Namítala, že správní orgán pokračoval v procesu odmítání práva tím, že odmítl řešit nesoulad mezi zrušeným rozhodnutím o umístění stavby rodinného domu, stavebním povolením na stavbu jednopatrového domu s podsklepením a kolaudačním rozhodnutím v mimoodvolacím řízení. [14] Dále stěžovatelka odkázala na svoji argumentaci uvedenou ve správní žalobě. V té namítala, že správní orgán vydal rozhodnutí, které není v souladu se zákony a nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Dle názoru stěžovatelky se správní orgán nevypořádal se všemi námitkami uvedený