7 Ao 2/2010 — Nejvyšší správní soud

7 Ao 2/2010- 78 - text  č. j. 7 Ao 2/2010 - 91 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatele: PhDr. P. S., zastoupen Mgr. Pavlem Barešem, advokátem, se sídlem Panská 12/14, Brno, proti odpůrci: Statutární město Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 1, Brno, zastoupeno JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, se sídlem Těsnohlídkova 9, Brno, k návrhu na zrušení opatření obecné povahy – o závazných částech regulačního plánu „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně - Bohunicích“ v části „CH“ z roku 2006, schváleného Zastupitelstvem města Brna dne 19. 12. 2006, vyhlášeného vyhláškou č. 29/2006 Statutárního města Brna, t a k t o : I. Návrh se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel PhDr. P. S. (dále také „navrhovatel“) se návrhem ze dne 14. 4. 2010, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 16. 4. 2010, domáhá zrušení opatření obecné povahy o závazných částech regulačního plánu „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně-Bohunicích“ v části „CH“ z roku 2006, schváleného Zastupitelstvem města Brna dne 19. 12. 2006 a vyhlášeného vyhláškou č. 29/2006 Statutárního města Brna. Navrhovatel spatřuje zkrácení na svých právech tím, že na pozemku parc. č. 1197/83 v k.ú. Bohunice, jehož je vlastníkem (pozemek získal darem od své matky dne 21. 1. 2000 a vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl proveden dne 4. 6. 2000), je naprosto nesmyslně a z nepochopitelných důvodů bez jakékoliv ekonomické opodstatněnosti zakreslen II. až III. podlažní objekt, který má sloužit pro obchod a služby. Zakreslení, limity a specifikace objektu jsou přitom tak podrobné (v označení SO/1.1/0.5/0.0 je 1.1 indexem podlažních ploch, 0.5 je indexem zastavěných ploch a 0.0 je koeficientem smíšenosti), že objekt je v podstatě umístěn jako v územním rozhodnutí. Tento objekt tak zcela nelogicky a bez veřejného zájmu blokuje pozemek, kde v důsledku toho nelze umístit jinou stavbu (přestože podle územního plánu by zde jinak byly přípustné stavby obchodních a servisních provozoven a administrativy). Není si vědom ani toho, že by ve věci probíhal řádně projednávaný územně plánovací proces. Nelze sice vyloučit, že odpůrce nějak formálně doloží projednanou územně plánovací dokumentaci, ale reálné dodržení procesních kroků podle stavebního zákona je jen ztěží prokazatelné. Je tomu tak proto, že s vlastníky pozemků nikdo nejednal, i když šlo o podrobné zasažení těchto nemovitostí. Odpůrce však zásadním způsobem porušil pravidla subsidiarity, proporcionality a minimalizace zásahu při územním plánování, jak je vytýčil ve svém usnesení rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č.j. 1 Ao 1/2009 – 120. Nikomu totiž není vůbec známo, proč orgán územního plánování chce na dotčeném místě „CH“ umístit přesně konkretizovaný objekt, který zde nikdo nechce, tím méně ve vrchnostensky, direktivně a nelogicky nadiktované podobě, tedy bez jakéhokoliv veřejného zájmu. Nezbytně nutná míra zásahu je markantně překročena právě z tohoto důvodu. Nezbytnost daného řešení a šetrnost nebyla v procesu územního plánování vůbec zkoumána, natož, aby byla zjistitelná. Stavba je právě opakem nezbytně nutné míry zásahu při územním plánování. Z uvedených důvodů je také excelentní ukázkou libovůle orgánu územního plánování. Nezákonným faktorem je i skutečnost, že ač je uvedená stavba ve své vnější podobě velmi detailně umístěna, v grafické části lokality označené „CH“ chybí její zakreslení do pozemků (parcel). Grafická část je přitom u regulačního plánu – jež pojednává lokalitu až do podrobností jednotlivých pozemků – velmi závažná. Návrh tedy není řešen na podkladě katastrální mapy (Příloha 2. čl. III. bod 2. A. vyhlášky č. 131/1998 Sb.). Proto také navržený objekt svými hranicemi nesleduje jednotlivé pozemky (pozemkovou mapu). Odpůrce Statutární město Brno v písemném vyjádření ze dne 29. 4. 2010 k návrhu Ph.Dr. P. S. především uvedl, že nesouhlasí s tvrzením o omezení výkonu vlastnického práva navrhovatele a o znehodnocení pozemku navrhovatele regulačním plánem. Je tomu tak proto, že pozemek parc. č. 1197/83 v k.ú. Bohunice je v katastru nemovitostí zapsán druhem pozemku „ostatní plocha“ se způsobem využití „jiná plocha“. V souladu s tímto využitím lze pozemek užívat bez omezení. Územní plán stanoví cílové využití plochy, na níž se tento pozemek nachází, jako návrhovou plochu smíšenou (obchod a služby). Vlastník může využít navrhované užití pozemku nebo může užívat pozemek dosavadním způsobem. Vzhledem k tomu, že návrhová plocha smíšená (obchod a služby) je plochou stavební, je pozemek parc. č. 1197/83 naopak zhodnocen. Regulační plán, který byl v daném případě pořízen podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nevymezuje konkrétní stavby, pouze zastavitelné části funkčních ploch a vlastní stavba se bude umisťovat až v územním řízení. Jednotlivé pozemky nemusí tvořit stavební plochu a nemusí být ani samostatně zastavitelné v rámci funkční plochy. V případě zástavby smíšené plochy v části „CH“, jež se týká i pozemku parc. č. 1197/83 v k. ú. Bohunice, je zastavitelná část pozemku vymezena stavebními hranicemi, stanovena výška zástavby (II. až III. nadzemní podlaží), stanoveny index podlažní plochy, index zastavitelné plochy, vstupy a dopravní obsluha z nové obslužní komunikace napojené na ulici Ukrajinskou. Pokud jde o vlastní pořizování regulačního plánu to bylo zahájeno v roce 1996 zpracováním Urbanistické studie „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně-Bohunicích“, která byla veřejnoprávně projednána a po schválení souborného stanoviska Zastupitelstvem města Brna v roce 1997 nahradila koncept Územního plánu zóny „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně - Bohunicích“. Následně byl v roce 1999 zpracován a vystaven k projednání návrh Územního plánu zóny „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně-Bohunicích“, který musel být upraven ve smyslu schválené změny Územního plánu města Brna (komunikace Jihlavská) přímo ovlivňující řešené území z hlediska dopravní obsluhy. Upravený návrh Regulačního plánu „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně  Bohunicích“ byl znovu veřejnoprávně projednán v roce 2001. Pořizovatel neobdržel v žádném stupni projednávání regulačního plánu námitky vlastníků pozemků v předmětné lokalitě. Oznámení o všech stupních veřejného projednávání této územně plánovací dokumentace proběhlo podle tehdy platného stavebního zákona a bylo oznámeno veřejnou vyhláškou (zákon neukládal povinnost obesílat jednotlivé vlastníky). Urbanistická studie (koncept územního plánu zóny) byla veřejně oznámena ve dnech 12. 2. 1997 až 14. 3. 1997), návrh územního plánu zóny (včetně změn Územního plánu města Brna z něho vyplývajících) ve dnech 3. 2. 1999 až 5. 3. 1999 a upravený návrh regulačního plánu ve dnech 25. 9. 2001 až 25. 10. 2001. Regulační plán „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně  Bohunicích“ včetně výsledků projednávání návrhu a upraveného návrhu byl schválen Zastupitelstvem města Brna na zasedání konaném dne 15. 10. 2002 (Z3/041). Obecně závazná vyhláška o závazných částech Regulačního plánu „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně-Bohunicích“ nabyla účinnosti dne 21. 11. 2002 a v prosinci 2002 byl vydán čistopis tohoto regulačního plánu. Dne 22. 12. 2006 pak nabyla účinnosti obecně závazná vyhláška Regulačního plánu „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně-Bohunicích“ č. 29/2006. Návrh Regulačního plánu „Území při západním vstupu na Ústřední hřbitov v Brně - Bohunicích“ byl zpracován podkladě tehdy platné katastrální mapy v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky č. 131/1998 Sb. Statutární město Brno již v roce 1997 uzavřelo s Katastrálním úřadem Brno-město smlouvu o poskytování hromadných výstupů z katastru nemovitostí. Na základě této smlouvy byly pořizovateli poskytovány v pravidelných intervalech aktuální výstupy z katastru nemovitostí, které sloužily jako mapové podklady pro pořízení územně plánovacích podkladů v souladu s uvedenou vyhláškou. Územně plánovací dokumentace byla v zásadě zpracovávaná na podkladě katastrální mapy předané aktuálně katastrálním úřadem v době zahájení prací. Stavební zákon ani jiný právní předpis nestanoví povinnost měnit mapové podklady v procesu pořizování územně plánovací dokumentace podle aktuálního stavu katastru nemovitostí. Do grafické části územně plánovací dokumentace nelze zasahovat nebo zpřesňovat její mapový podklad podle změn katastru nemovitostí. Navrhovatel ve svém stanovisku ze dne 3. 6. 2010 k tomuto vyjádření odpůrce především zdůraznil, že nežádá o zrušení celého regulačního plánu, ale pouze o naprosto okrajovou a v celém záměru nepodstatnou část „CH“. Vyjádření odpůrce se pak nezakládá plně na pravdě, popř. se zcela míjí s podstatou věci.