3 Afs 168/2016 — Nejvyšší správní soud

3 Afs 168/2016- 163 - text 3 Afs 168/2016 - 176 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: Colosseum, a. s., se sídlem Londýnská 730/59, Praha 2, zast. Mgr. Viktorem Klímou, advokátem se sídlem Melantrichova 477/20, Praha 1, proti žalované: Česká národní banka, se sídlem Na Příkopě 28, Praha 1, o přezkoumání rozhodnutí bankovní rady žalované ze dne 4. 10. 2012, č. j. 2012/2887/110, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2016, č. j. 6 Af 45/2012 – 104, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Rozhodnutím žalované ze dne 19. 6. 2012, č. j. 2012/5872/570, bylo vysloveno, že žalobkyně: (i) v období od 29. 4. 2009 do 4. 12. 2009 poskytovala investiční poradenství zákazníkovi Ing. M. M. způsobem, který vedl k podávání pokynů k obchodům s investičními nástroji v takové frekvenci, při které zákazník uhradil za provedené obchody provize v celkové výši 4,7 mil. Kč, tj. 52 % investovaných prostředků, a poměr mezi veškerými náklady uhrazenými zákazníkem za poskytování investičních služeb k průměrnému čistému majetku zákazníka v tomto období dosáhl hodnoty 126,4 % (po přepočetu na roční základ 75,84 % p. a.), přičemž tímto způsobem investičního poradenství žalobkyně sledovala cíl spočívající v maximalizaci svého příjmu z poplatků za realizaci obchodů, (ii) ve stejném období při poskytování investičních služeb Ing. M. M. i přijala od společnosti MF Global UK Ltd., Sugar Quay, Lower Thames Street London (dále jen „MF Global“), pobídku ve výši 4,1 mil. Kč, tj. 87 % celkové provize uhrazené zákazníkem a 46 % vkladu jmenovaného zákazníka, aniž jej před poskytnutím investiční služby jasně, srozumitelně a úplně informovala o výši nebo hodnotě pobídky, nebo způsobu jejího výpočtu a přijatá pobídka byla v rozporu s povinností žalobkyně jednat v nejlepším zájmu tohoto zákazníka, čímž porušila ad (i) povinnost uloženou § 15 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“), jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmů svých zákazníků, ad (ii) zákaz vyplývající z § 15 odst. 3 ZPKT ve vazbě na § 44 odst. 1 písm. b) vyhlášky České národní banky č. 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních služeb, přijmout při poskytování investičních služeb odměnu, která může vést k porušení povinnosti stanovené v § 15 odst. 1 ZPKT, a spáchala tak správní delikt podle § 157 odst. 2 písm. b) ZPKT, za což jí byla uložena pokuta ve výši 6.000.000 Kč a konkrétní opatření k nápravě. [2] Rozhodnutím bankovní rady žalované ze dne 4. 10. 2012, č. j. 2012/2887/110, byl zamítnut rozklad žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. [3] Proti rozhodnutí bankovní rady žalované podala žalobkyně žalobu, v níž namítala nepřezkoumatelnost obou správních rozhodnutí, porušení svého práva na spravedlivý proces, nedostatečné zjištění skutkového stavu, nesprávné právní posouzení věci, a stejně tak i porušení povinností správních orgánů při stanovení výše pokuty. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) neshledal jednotlivé žalobní body důvodnými, a žalobu proto rozsudkem ze dne 7. 6. 2016, č. j. 6 Af 45/2012 – 104, zamítl. II. Obsah kasační stížnosti a navazujícího vyjádření žalované II. A. Kasační stížnost [4] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), tedy pro nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit (přičemž za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost), a nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. [5] Nejvyšší správní soud předesílá, že kasační stížnost stěžovatelky je poněkud nepřehledná, neboť stěžovatelka i několikrát opakuje některé námitky, což do značné míry znesnadňuje celkovou orientaci v její právní i skutkové argumentaci (např. nenařízení ústního jednání, nemožnost účasti na jednání rozkladové komise a bankovní rady žalované atd.). Soud se proto na jedné straně sice snažil zachovat stěžovatelkou vytyčenou strukturu kasační stížnosti (tzn. rozčlenění námitek do dílčích okruhů), na straně druhé však opakovaně uplatněné námitky v rekapitulaci kasační stížnosti pro přehlednost již opakovaně neuvádí. [6] Stěžovatelka předně poukázala na skutečnost, že s předmětným řízením souvisí další správní řízení, které je proti ní vedeno ze strany žalované a stejně tak i civilní řízení vedené u Městského soudu v Praze, ve kterém se Ing. M. M. domáhá po stěžovatelce zaplacení náhrady škody. [7] Průběh nově zahájeného řízení před žalovanou dle názoru stěžovatelky dokládá, že u žalované mělo dojít k určité „sebereflexi“. Žalovaná zejména nyní používá jiné výpočty hodnoty ukazatele C/E (Cost to Equity), v důsledku čehož neopakovala stejnou chybu, které se měla dopustit, a sice nesprávného přepočtu ukazatele na roční základ. Ačkoliv stěžovatelka nadále tuto metodu odmítá, je přesvědčena, že hodnoty C/E jsou stěžejním prvkem výroků napadených rozhodnutí, a tato vada je tak důvodem pro jejich zrušení. Stěžovatelka se dále domnívá, že pokuta ve výši 3.000.000 Kč, k jejímuž uložení došlo ve druhém správním řízení, měla městský soud vést k závěru o snížení pokuty v probíhajícím řízení. [8] Pokud jde o související civilní řízení, z protokolu z ústního jednání, jež se před městským soudem uskutečnilo dne 15. 1. 2014, dle názoru stěžovatelky plyne, že Ing. M. je inteligentní muž, který má k dispozici vysoký obnos finančních prostředků; jmenovaný zákazník stěžovatelky současně potvrdil, že to byl on, kdo stěžovatelku iniciativně a sám kontaktoval, byl pravidelně od společnosti MF Global informován o svých obchodech, nikdy nevznesl dotaz vůči panu B. (pracovníku stěžovatelky), že by něčemu na vyúčtování nerozuměl, před uzavřením smlouvy přitom obchodoval na burzách v USA a Německu, resp. též v České republice, a to i s investičními nástroji s tzv. finanční pákou. Ing. M. měl mít také vědomost o účtovaných poplatcích. Městský soud pak nechal vypracovat znalecký posudek, který má dle názoru stěžovatelky dokládat, že na účtu Ing. M. nedošlo k nadměrnému obchodování (tzv. churningu). a) Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku [9] Stěžovatelka má za to, že městský soud se nikterak, či alespoň přezkoumatelným způsobem, nevypořádal s následujícími žalobními námitkami (okrajově pak stěžovatelka městskému soudu vytýká, že námitky související s procesními vadami nejsou vypořádány v jedné souvislé části odůvodnění, ale „rozmělněny“ do vícerých částí rozsudku): - správní řízení bylo zahájeno pro tři skutky, ale rozhodnuto bylo pouze o dvou, čímž se dle stěžovatelky stalo řízení zmatečným; - žalovaná podstatně porušila ustanovení o řízení před správními orgány, v důsledku čehož bylo opakovaně porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces a rozhodnutí jsou navíc z tohoto důvodu nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů; - stěžovatelce nebyla umožněna účast na jednání rozkladové komise a bankovní rady žalované, přestože o to požádala; - žalovaná nezjistila řádně roli MF Global při poskytování pobídek stěžovatelce; - žalovaná posoudila nesprávně právní stránku věci a založila své rozhodnutí na nezákonně získaných důkazech, provedla důkazy bez přítomnosti stěžovatelky a bez řádné protokolace; - žalovaná se nevypořádala s námitkou související se zákazníkem ZN184 (poukaz stěžovatelky na příklad z praxe). b) (Ne)naplnění skutkové podstaty churningu [10] Stěžovatelka v této části poznamenala, že počet realizovaných obchodů na účtu zákazníka M. je nutno vnímat v kontextu skutečnosti, že u investičních nástrojů s pákovým efektem dochází v praxi k nákupu a prodeji ve velmi krátké době; nutno přihlédnout též k výši investovaného kapitálu (cca 9.000.000 Kč), vůči němuž je předmětné množství obchodů zcela běžné a v souladu se zásadou rozložení rizik. Stěžovatelka dále nesouhlasí se závěrem bankovní rady, že není možné, aby zákazník v každém obchodu získal v průměru 0,02 % zisku z nominální hodnoty