9 As 79/2016 — Nejvyšší správní soud

12 Ksz 1/2019- 74 - text 12 Ksz 1/2019 - 81 pokračování R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Marka Bodláka, JUDr. Mileny Čečotkové, JUDr. Daniely Kovářové a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 20. 3. 2019 ve věci návrhu krajského státního zástupce v Ústí nad Labem ze dne 4. 1. 2019, sp. zn. SPR 230/2018, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. Jana Zelinky, státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Teplicích, t a k t o : Mgr. Jan Zelinka, státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Teplicích, trvale bytem X, se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznává vinným, že jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Teplicích nepostupoval při vyřizování věcí, které mu byly přiděleny ke zpracování, bez zbytečných průtahů, přičemž konkrétně: 1. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 3351/2017, v období od 24. 1. 2018 do 2. 9. 2018, tedy po dobu více jak 7 měsíců, nerozhodl o stížnosti poškozené proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. ř. ze dne 17. 1. 2018, ačkoliv mu jí policejní orgán předložil spolu se spisovým materiálem 24. 1. 2018, a učinil tak až 3. 9. 2018, v návaznosti na pokyn vedoucího státního zástupce ze dne 31. 8. 2018, který mu stanovil lhůtu pro toto rozhodnutí nejpozději do 10. 9. 2018, 2. ve věci vedené pod sp. zn. ZT 353/2017, v období od 9. 3. 2018 do 13. 9. 2018, tedy po dobu více jak 6 měsíců, nerozhodl o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. ze dne 25. 1. 2018, ačkoliv mu jí policejní orgán předložil spolu se spisovým materiálem 9. 3. 2018, přestože policejní orgán navrhl 21. 3. 2018 a 17. 5. 2018 prodloužení lhůty ke skončení vyšetřování, přičemž uvedl, že jediným úkonem potřebným ke skončení věci je rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, a učinil tak až 14. 9. 2018, v návaznosti na pokyn vedoucího státního zástupce ze dne 31. 8. 2018, který mu stanovil lhůtu pro toto rozhodnutí nejpozději do 10. 9. 2018, tedy navíc překročil takto stanovenou lhůtu o 4 dny, 3. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 3102/2017, se v období od 27. 10. 2017 do 2. 9. 2018, tedy po dobu více jak 10 měsíců, nezabýval žádostí policejního orgánu o vyžádání právní pomoci v Nigérii a Maroku, a to ačkoliv policejní orgán navrhoval prodloužení lhůty ke skončení prověřování s tím, že ve věci nelze dále pokračovat bez znalosti výsledku žádosti o mezinárodní právní pomoc, přičemž věc byla vyřízena až tím, že došlo ke spojení této věci s věcí vedenou pod sp. zn. ZN 2387/2017, kterou dozoroval jiný státní zástupce, 4. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 2331/2017, se v období od 9. 2. 2018 do 16. 9. 2018, tedy po dobu více jak 7 měsíců, nezabýval žádostí policejního orgánu o vyžádání právní pomoci ze Slovenska, o kterou požádal až 17. 9. 2018, v návaznosti na pokyn vedoucího státního zástupce ze dne 31. 8. 2018, který mu stanovil lhůtu pro toto rozhodnutí nejpozději do 10. 9. 2018, tedy navíc překročil takto stanovenou lhůtu o 7 dní, 5. ve věci vedené pod sp. zn. 2 ZT 480/2017, v období od 9. 3. 2018 do 19. 8. 2018, tedy po dobu více jak 5 měsíců, nerozhodl o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. ze dne 7. 2. 2018, ačkoliv mu ji policejní orgán předložil spolu se spisovým materiálem 9. 3. 2018, a učinil tak až 20. 8. 2018, ačkoliv policejní orgán 23. 3. 2018 a znovu 6. 4. 2018 podal návrh na podání obžaloby a 9. 5. 2018 a 14. 6. 2018 předložil zprávy o stavu vyšetřování, přičemž ve všech těchto úkonech uvedl, že jediným chybějícím úkonem je rozhodnutí o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, t e d y zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, č í m ž s p á c h a l kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a z a t o s e m u u k l á d á podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 5 (pěti) měsíců. O d ů v o d n ě n í : I. Kárné obvinění [1] Navrhovatel podal dne 7. 1. 2019 návrh na zahájení kárného řízení s kárně obviněným. V návrhu uvedl, že kárně obviněný v pěti věcech, které jsou předmětem návrhu, neučinil po dobu několika měsíců žádné úkony (poznámka NSS: body návrhu odpovídají bodům skutkové věty tohoto rozhodnutí, kromě zpřesnění skutkových vět, která provedl soud). Jeho liknavý a neodborný postup vedl k neodůvodněným průtahům v těchto trestních věcech. Takový výkon dozoru ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství jako celku. Zjištěné průtahy dosahují délky průtahů zakládající kárnou odpovědnost, jak bylo dovozeno judikaturou kárného senátu. V některých věcech se navíc jednalo o vyřízení naprosto základních a stěžejních podání, u nichž je třeba nahlížet na dodržení lhůt výrazně přísněji. Pracovní vytížení kárně obviněného je srovnatelné s ostatními státními zástupci Okresního státního zastupitelství v Teplicích. Dne 24. 8. 2018 byl postižen výtkou za jednání v rozporu s § 24 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), a to v souvislosti s jeho písemným vyjádřením, v němž nepřiměřeným až dehonestujícím způsobem reagoval na sdělení státní zástupkyně nadřízeného státního zastupitelství. Navrhl uložení kárného opatření spočívajícího ve snížení platu státního zástupce o 10% na dobu 4 měsíců. Při ústním jednání upřesnil kárný návrh tak, že za vinu jsou kárně obviněnému kladeny pouze průtahy, nikoliv neodbornost postupu. II. Vyjádření kárně obviněného [2] Ústní jednání proběhlo v nepřítomnosti kárně obviněného, neboť se z ústního jednání kárného senátu řádně omluvil s tím, že souhlasí, aby bylo provedeno bez jeho účasti. Tím byly splněny podmínky pro projednání věci v nepřítomnosti kárně obviněného uvedené v § 17 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“). Při ústním jednání předseda kárného senátu přečetl jeho vyjádření zaslané e-mailem 19. 3. 2019 a záznamy o projednání věci s kárně obviněným na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem ze dnů 8. 10. 2018 a 3. 1. 2019 (č. l. 9 a 20 spisu KSZ v Ústí nad Labem 1 SPR 230/2018). [3] Ve vyjádření ke zjištěným průtahům dne 8. 10. 2018 obecně uvedl, že si je porušení svých povinností vědom. Od července 2018 se zaměřil na vyřizování věcí s ohledem na plánovanou stáž na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem. Zjistil, že toho ale není schopen v rámci pracovní doby, kterou celou využívá k práci a to ačkoliv má i jen krátkou přestávku na oběd. Pokusil se alespoň omezit osobní konzultace s policejními orgány a věci více vyřizuje po telefonu, což je rychlejší. Věcí má hodně a někdy se mu může stát, že upřednostní některou věc před jinou. Podrobněji se vyjádřil i k průtahům v jednotlivých věcech, což je popsáno dále u těchto věcí. [4] Ve vyjádření zaslaném e-mailem se zejména věnoval vysvětlení průtahů popsaných v bodech 2. a 5. kárného návrhu, i tato vysvětlení jsou uvedena také u těchto věcí. Dále se vyjádřil k udělené výtce. Jednalo se o reakci na v podstatě neodůvodněné stanovisko dohledové státní zástupkyně ohledně nemožnosti aplikace zásady subsidiarity trestní represe v případě úvěrových podvodů, neboť pouze citovalo všeobecně známé stanovisko Nejvyššího soudu k této otázce. Dnes by kvalitativně stejný výstup dohledové státní zástupkyně řešil osobně s náměstkyní pro dohled a přezkum. Výtku mu udělil Mgr. O. Z., bývalý okresní státní zástupce, ač byl s celým vyjádřením seznámen a sám jej zasílal na krajské státní zastupitelství. Výtku mu udělil z podnětu krajského státního zástupce. Udělená výtka může odůvodnit druh kárného postihu, nikoli však již jeho výši. Vliv na výši kárného postihu by dle jeho názoru mělo uložení dřívějšího kárného postihu v kárném řízení, se zasažením stejného objektu kárného provinění, nikoli však udělení výtky, pro zasažení druhově rozdílného objektu. Samotné průtahy nevnímá jako dobrou vizitku státního zástupce. Účelem jeho vyjádření proto není obhajoba jeho nečinnosti. Vyjádření směřuje k nahlédnutí do části žalovaného jednání pod body 2. a 5., tedy k problémům spojeným s úvěrovými podvody, neboť tuto problematiku považuje stále za nevyřešenou. Žádá kárný senát, aby přihlédl též k časovému prostoru, který analýze problému a jeho popisu věnoval. V řešení problematiky úvěrových podvodů spatřuje veřejný zájem. Ačkoli se může zdát tento přístup náročný, jedná se dle jeho názoru o postup po právu a tento přístup je lepší, než v tres