3 As 135/2018 — Nejvyšší správní soud

3 As 135/2018- 36 - text 3 As 135/2018 - 41 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: L. D., zastoupeného Mgr. Janem Koptišem, advokátem se sídlem Široká 432/11, České Budějovice, proti žalovanému: Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, za účasti: I. SVJ V. X, zast. Mgr. Ondřejem Flaškou, advokátem se sídlem U Černé věže 304/9, České Budějovice, II. E. V., III. A. V., IV. M. M., V. O. P., VI. I. P., VII. J. U., VIII. P. J., IX. S. M., X. L. K., XI. L. V., XII. L. Š., XIII. F. K., XIV. A. V. a XV. I. D., o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2017, č. j. KUJCK 56637/2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 10. 2018, č. j. 51 A 50/2017 - 87, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Včas podanou kasační stížností napadl žalobce rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) specifikovaný v záhlaví, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2017, č. j. KUJCK 56637/2017. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 5. 1. 2017, č. j. SU/1723/2016-18, kterým byla podle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu povolena stavba „Změna dokončené stavby – stavební úpravy bytového domu č. p. X, č. p. X, č. p. X, spočívající v osazení třech hydraulických výtahů do schodišťového prostoru, v prostorách chodeb 1. NP budou zhotoveny nové místnosti pro strojovny výtahů“ na pozemku parcelní číslo X v k. ú. X, a byly stanoveny podmínky pro provedení a užívání uvedené stavby. [2] Při posuzování věci vycházel krajský soud z následujícího skutkového stavu, který vyplývá ze správního spisu. Společenství vlastníků jednotek V. X (dále jen „Společenství“) dne 7. 3. 2016 požádalo v souladu s § 110 odst. 1 a 2 stavebního zákona o vydání stavebního povolení k výše citovanému záměru, jehož účelem neměla být změna v užívání stavby. K žádosti byl připojen Zápis ze shromáždění vlastníků jednotek 28, 30 a 32 konaného dne 18. 5. 2015, které jako usnášeníschopné odhlasovalo modernizaci domu v podobě pořízení výtahů, dále souhlasná stanoviska Odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice a Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, a rovněž Osvědčení o autorizaci Ing. B. S., autorizované inženýrky v oboru pozemní stavby. Z výpisů z katastru nemovitostí a listů vlastnictví založených ve spise vyplývá, že žalobce se stal spoluvlastníkem bytové jednotky č. X na adrese X č. p. X v průběhu stavebního řízení. [3] Stavební řízení o vydání stavebního povolení na stavbu ve věci žádosti Společenství bylo zahájeno Oznámením ze dne 19. 4. 2016, zn. SU/1723/2016 Pt. Současně byli účastníci vyzváni k účasti na ústním jednání konaném dne 12. 5. 2016 s tím, že mohou případné námitky či důkazy uplatnit nejpozději při tomto jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Dne 12. 5. 2016 proběhlo ústní jednání spojené s místním ohledáním, v rámci něhož byli účastníci mimo jiné seznámeni s námitkami uplatněnými dne 6. 5. 2016 I. D. (spoluvlastnicí bytové jednotky, jejímž spoluvlastníkem je i žalobce), z jejichž obsahu vyplývá nesouhlas se zřízením výtahů, odůvodněný tím, že by jím došlo k významnému zásahu do majetkových a užívacích práv k nemovitosti, neboť stavebník se řádně nevypořádal s majetkovými vztahy mezi podílovými spoluvlastníky. Změny dokončené stavby navíc nepatří do předmětu činnosti Společenství. Zamýšleným záměrem dojde k podstatné změně v užívání nemovitosti, která je nepřípustná a nezákonná. Sdělením stavebního úřadu ze dne 13. 9. 2016 byli účastníci řízení poučeni o možnosti seznámit se s novými podklady rozhodnutí v podobě výše zmíněných námitek I. D., písemností týkajících se právních nástupců po jedné ze zemřelých vlastnic bytové jednotky a dále protokolu o ústním jednání ze dne 12. 5. 2016. [4] Ve spisu jsou dále založeny Stanovy společenství vlastníků jednotek v domě X č. p. X, X, X schválené dne 6. 10. 2009 a osvědčené notářským zápisem zn. NZ 523/2009 JUDr. Zdeňka Melichara. Obsahem těchto stanov je mimo jiné výčet oprávnění společenství, mezi nimiž je též přijímání usnesení o změně účelu užívání stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu. K takovému přijetí je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Dne 31. 10. 2016 však byl stavební úřad Společenstvím vyrozuměn o schválení nových stanov shromážděním, ke kterému došlo dne 26. 10. 2016. V jejich odst. 1 druhé části čl. III je uvedeno, že správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu. Z čl. IV. odst. 2 stanov vyplývá, že shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají nadpoloviční většinu hlasů. K přijetí rozhodnutí je zapotřebí souhlas nadpoloviční většiny hlasů vlastníků jednotek přítomných na shromáždění. V odst. 8 téhož článku je pak uveden výčet působnosti shromáždění, kam pod písm. f) patří též rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společné části. Současně bylo stavebnímu úřadu doručeno rozhodnutí shromáždění ze dne 26. 10. 2016 učiněné dle těchto stanov, kterým byla schválena výstavba výtahů a strojoven. Sdělením stavebního úřadu ze dne 9. 11. 2016 byli účastníci řízení poučeni o možnosti seznámit se s novými podklady rozhodnutí v podobě této změny stanov Společenství a rozhodnutí shromáždění ze dne 26. 10. 2016. Dne 23. 11. 2016 obdržel stavební úřad vyjádření žalobce k nově zařazeným stanovám a rozhodnutí shromáždění, v němž žalobce vyjádřil nesouhlas s realizací předmětného stavebního záměru. [5] Stavební úřad vydal dne 5. 1. 2017 stavební povolení na dotčenou stavbu, neboť shledal splnění podmínek § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Společenství v pozici stavebníka předložilo řádnou žádost o vydání stavebního povolení a prokázalo právo provést stavbu předložením stanov schválených dne 26. 10. 2016. Výstavba výtahů podle těchto nových stanov byla Shromážděním schválena taktéž dne 26. 10. 2016. K námitkám I. D. a žalobce bylo konstatováno, že vymezení působnosti Shromáždění nespadá do působnosti stavebního úřadu a žalobce má možnost v této záležitosti využít občanskoprávní řízení, k čemuž bylo poukázáno na § 1129 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [6] Rozhodnutí stavebního úřadu napadl žalobce odvoláním, které žalovaný dne 15. 5. 2017 zamítl. K námitce žalobce týkající se průběhu Shromáždění dne 26. 10. 2016 bylo konstatováno, že tato se netýká projektové dokumentace, způsobu provádění stavby ani jejího užívání či požadavků dotčených orgánů, a proto k ní nelze přihlédnout. K samotnému charakteru stavby žalovaný uvedl, že byla naplněna dikce § 2 odst. 5 stavebního zákona, dle kterého je změnou dokončené stavby taktéž stavební úprava, při které jsou zachována její vnější půdorysná i výšková ohraničení, což plyne z předložené projektové dokumentace. K namítané působnosti Shromáždění žalovaný odkázal na § 1208 občanského zákoníku, podle nějž do působnosti Shromáždění patří i rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společné části, to neplatí, pokud stanovy určí něco jiného. Stanovy Společenství ze dne 26. 10. 2016 však s tímto oprávněním korespondují. Změna dokončené stavby byla podmíněna rozhodnutím Shromáždění, které bylo k žádosti přiloženo, nikoli pouze smluvním závazkem, veřejnoprávní smlouvou, jak tvrdí žalobce. Žalovaný dále s poukazem na § 2236 a § 1159 občanského zákoníku dovodil, že v daném případě nebude výtah ani místnosti se strojovnami jednotkou. Rovněž nebyla shledána důvodnou námitka ohledně nezákonného způsobu prosazení výstavby výtahů, toto své tvrzení žalobce neprokázal. Důvodnou nebyla shledání ani námitka nedostatečného odůvodnění stavebního povolení. [7] Po posouzení věci dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předně konstatoval, že v projednávaném případě se podle § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona jedná o změnu dokončené stavby. Na rozdíl od žalovaného však dospěl k závěru, že výtahy a jejich strojovny sice nejsou určeny k bydlení, a proto nejsou byty, avšak jsou jednotkami ve smyslu § 1159 občanského zákoníku, neboť jsou umístěny ve společných částech domu, a stanou se tak společnou částí domu, na níž mají