7 As 184/2022 — Nejvyšší správní soud

7 As 184/2022- 28 - text  7 As 184/2022 - 34 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Michala Bobka a Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: SYNOT TIP, a. s., se sídlem Jaktáře 1475, Uherské Hradiště, zastoupena Mgr. Pavlínou Řehovou, advokátkou se sídlem třída Tomáše Bati 400, Zlín, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2022, č. j. 8 Af 5/2020-81, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti částku 8 228 Kč k rukám její zástupkyně Mgr. Pavlíny Řehové, advokátky, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Shrnutí věci [1] Žalobkyně provozuje hazardní hry na internetových stránkách www.synottip.cz. V době od června do října 2018 poskytovala osobám za registraci k účasti na hazardní hře na uvedených internetových stránkách tzv. Benefit body, které bylo možno „prosázet“ v rámci internetových hazardních her. Žalovaný na základě provedené kontroly dospěl k závěru, že žalobkyně tyto Benefit body přijímala jako sázky v rámci hazardních her. Tím porušila zákaz upravený v § 7 odst. 4 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hazardních hrách“). Dopustila se tak přestupku podle § 123 odst. 1 písm. h) zákona o hazardních hrách. [2] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) na základě žaloby podané žalobkyní zrušil jak prvostupňové rozhodnutí žalovaného, tak zamítavé rozhodnutí ministryně o rozkladu žalobkyně. Žalovaný rozsudek městského soudu napadá kasační stížností. Namítá nesprávný výklad § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Nejvyšší správní soud se musel vypořádat s výkladem relevantních ustanovení zákona o hazardních hrách a posoudit, zda jednání žalobkyně bylo v rozporu s § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách, a zda se tak žalobkyně dopustila výše uvedeného přestupku. II. Skutkový stav, předcházející řízení [3] Z napadeného rozsudku městského soudu a ze správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující. Dne 23. 8. 2018 zahájil žalovaný ve smyslu § 5 odst. 2 písm. c) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), kontrolu. Jejím předmětem bylo dodržování pravidel zákona o hazardních hrách, především dodržování ustanovení § 7 odst. 4 a § 10 odst. 1 zákona o hazardních hrách. Kontrolovanou osobou byla žalobkyně. [4] Podklad kontrolních zjištění tvořil záznam o úkonech předcházejících kontrole ve smyslu § 3 odst. 1 kontrolního řádu provedených v období od 26. 6. 2018 do 29. 6. 2018 na internetové stránce www.synottip.cz, prostřednictvím které žalobkyně provozuje hazardní hry. V rámci těchto úkonů si kontrolující osoba na internetových stránkách www.synottip.cz mimo jiné založila uživatelské konto, prostřednictvím kterého se účastnila internetových hazardních her provozovaných žalobkyní, ohledala znění podmínek provozování hazardních her a pokusila se o převod prostředků z uživatelského konta na bankovní účet. [5] Žalovaný dospěl v protokolu o kontrole mimo jiné ke zjištění, že žalobkyně poskytovala za předpokladu registrace a zřízení uživatelského konta účastníkům hazardní hry plnění v podobě bonusu za registraci, tzv. Benefit body. Tento bonus mohl být podle žalovaného použit k úhradě sázek. Přímý převod bonusových bodů na peněžní prostředky a následně na bankovní účet však nebyl umožněn. Účastník hry mohl peněžní prostředky z bonusových prostředků získat až jako případnou výhru generovanou ze vsazených bonusových bodů. Žalovaný proto bonusové body považoval za nepeněžitý poukaz, jehož využití je účelově vázáno a který – v případě jeho využití coby sázky – představuje nepeněžité plnění. Na tomto základě pak žalovaný učinil kontrolní závěr, že kontrolovaná osoba provozovala hazardní hru v rozporu s § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách, neboť v rámci hazardních her přijímala nepeněžité vklady. [6] Na základě námitek žalobkyně proti kontrolnímu zjištění ze dne 17. 9. 2018 provedl žalovaný ve dnech 10. a 11. 10. 2018 došetření věci. Žalovaný znovu provedl ohledání internetových stránek www.synottip.cz a tam uvedených podmínek provozování hazardní hry. Možnost výběru bonusových prostředků jako prostředků peněžních zjišťoval telefonickým a emailovým dotazem na příslušné kontakty žalobkyně. Neshledal přitom důvody odchýlit se od původních kontrolních zjištění. Potvrdil kontrolní závěr, že žalobkyně provozovala hazardní hru v rozporu s § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách. [7] S ohledem na závěry provedené kontroly žalovaný oznámením ze dne 4. 3. 2019 zahájil přestupkové řízení pro podezření ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 1 písm. h) zákona o hazardních hrách, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že v rozporu s § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách přijala nepeněžité vklady nebo sázky. Žalovaný shledal stav věci za dostatečně zjištěný a prokázaný z podkladů shromážděných ve správním spise; žádost žalobkyně o nařízení ústního jednání zamítl. Rozhodnutím ze dne 10. 6. 2019, č. j. MF5494/2019390210, žalovaný uznal žalobkyni vinnou ze spáchání výše uvedeného přestupku a uložil jí pokutu ve výši 100.000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala rozklad, který ministryně financí rozhodnutím ze dne 11. 11. 2019 zamítla, respektive napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2019 potvrdila. [8] Žalobkyně proti rozhodnutí ministryně brojila správní žalobou u městského soudu. V té namítala zaprvé nesprávná skutková zjištění žalovaného týkající se způsobu využívání Benefit bodů. Poukazovala na to, že v souladu s podmínkami provozování hazardní hry (podmínkami akce „Benefit klub“) bylo možné Benefit body mj. přeměnit na peníze a převést z uživatelského konta na registrovaný bankovní účet. Zadruhé žalobkyně namítala nesprávný procesní postup žalovaného spočívající v nenařízení ústního jednání. Žalobkyně měla za to, že skutkový stav v řízení o přestupku nebyl dostatečně prokázán. Navrhovala nařízení ústního jednání s provedením dalšího dokazování (výslechem jednatele žalobkyně). Žalovaný však návrh na nařízení ústního jednání zamítl, čímž podle žalobkyně postupoval v rozporu s § 3 ve spoj. s § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Konečně žalobkyně vyjádřila nesouhlas se závěrem žalovaného, že provozovala hazardní hru v rozporu s § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách, který žalobkyně považovala za překvapivý. [9] Městský soud napadeným rozsudkem žalobě vyhověl a rozhodnutí ministryně ze dne 11. 11. 2019 spolu s rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 6. 2019 zrušil. Nejprve neshledal pochybení co do zjištěného skutkového stavu a postupu žalovaného, jímž nenařídil ústní jednání. Vycházel z rozsudku NSS ze dne 29. 6. 2016, č. j. 2 As 33/201653, podle něhož jsouli listiny založeny ve spisu podle § 17 odst. 1 správního řádu a zároveň účastník řízení má možnost se s těmito listinami seznámit při nahlížení do spisu podle § 36 odst. 3 správního řádu, lze provádět dokazování prostým vložením listiny do spisu. Skutkový stav byl podle městského soudu zjištěn dostatečně na základě listin založených ve spisu. [10] Městský soud se však neztotožnil s právním posouzením věci, které učinil žalovaný. Přitom se zaměřil na využití bonusových bodů (Benefit bodů) při přijímání vkladů nebo sázek, které žalovaný kvalifikoval jako nepeněžní. Městský soud nepovažoval za podstatnou nemožnost volně nakládat s těmito prostředky jako s penězi. Rozhodné podle něj naopak bylo, zda vsazení Benefit bodů představovalo přijetí nepeněžitého vkladu či sázky. V tomto směru zaprvé dovodil, že Benefit body nepocházely z majetku účastníka hry a jejich vsazení tudíž nepředstavovalo přijetí nepeněžitého vkladu od účastníka ve smyslu § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Vsazení Benefit bodů v tomto konkrétním případě, za druhé, nebylo možno považovat ani za nepeněžitý vklad ve smyslu téhož ustanovení. Podle městského soudu totiž v momentě zahájení hry došlo k převodu Benefit bodů na koruny české v kurzu 1:1. Jelikož takto v okamžiku, kdy se hráč rozhodoval o provedení sázky, byly prostředky jeho uživatelského konta vyjádřeny v Kč, vkladem ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách nebyly body, ale koruny české, a jednalo se tudíž o peněžitý vklad. [11] Uvedené závěry městský soud podpořil účelem § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách, jímž je podle městského soudu ochrana majetku účastníků hazardních her odlišného peněz. Benefit body však z majetku hráče nepocházejí, byly darovány žalobkyní. Obecné ochraně před vznikem závislosti na hazardních hrách a negativním jevům s tím spojeným přitom § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách (na rozdíl od § 7 odst. 3 tohoto zákona) neslouží, ja