— Nejvyšší správní soud

Vol 73/2023- 181 - text pokračování Vol 73/2023 - 185 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelů: a) J. Š., b) I. D., c) D. Š., d) P. V., e) O. F., f) M. S., g) M. Š., h) L. J., ch) M. K., i) A. J. K., j) Z. M., k) N. K., l) P. Č., m) S. B., n) P. P. B., a účastníků řízení: 1) Ing. Petr Pavel, M.A. a 2) Ing. Tomáš Kulhánek, MBA, oba zastoupeni JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem, sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, a 3) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky konané ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (I. kolo) a 27. a 28. ledna 2023 (II. kolo), takto: I. Návrhy na vyslovení neplatnosti volby Ing. Petra Pavla, M.A., prezidentem republiky se zamítají. II. Ve zbytku se návrhy odmítají. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Volební stížnosti a vyjádření účastníků řízení [1] Navrhovatelé [s výjimkou navrhovatele d)] se svými návrhy domáhají vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (I. kolo) a 27. a 28. ledna 2023 (II. kolo), jejího opakování. Navrhovatel d) se domáhá vyslovení neplatnosti prvního kola volby prezidenta republiky a jeho opakování v termínu od 50 do 60 dnů od řádného termínu a odložení druhého kola volby. Všichni navrhovatelé se dále domáhají toho, aby byli k opakované volbě řádně zaregistrováni všichni kandidáti, kteří nejpozději 8. listopadu 2023 podali kandidátní listinu u Ministerstva vnitra (s výjimkou Josefa Středuly). [2] S výjimkou popsaných rozdílů v petitu jsou návrhy (volební stížnosti) obsahově podobné a liší se pouze nepodstatnými úpravami a doplňky, proto byly zaevidovány pod jednu spisovou značku. [3] Navrhovatelé ve volebních stížnostech nesouhlasí s postupem při registraci kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky. Tvrdí, že Ministerstvo vnitra porušilo pravidla pro zadávání veřejných zakázek, když vybíralo dodavatele počítačového programu pro strojové zpracování podpisů na peticích, které předkládali jednotliví kandidáti. Navrhovatelé poukazují též na to, že občané při podepisování petičních archů neudělili souhlas s tím, aby jejich osobní údaje zpracovávala soukromá společnost. Podle navrhovatelů nemůže ministerstvo takto delegovat svou pravomoc kontrolovat podpisy na peticích. Dále pak upozorňují [s výjimkou navrhovatele d)] na nezákonnosti, k nimž došlo v souvislosti se samotnou volbou prezidenta republiky. Ty se týkají přenosu dat o výsledcích volby, manipulace s míněním voličů, podprahové reklamy, podezřele vysoké volební účasti a sčítání hlasů. [4] Navrhovatelé a), c), g), h), i), j), l), m), n) rovněž namítají nezákonnosti během registrace kandidátních listin, které poškodili kandidáta Pavla Zítka, jehož podpořili podepsáním petice. Ty měli spočívat mimo jiné v komolení jména kandidáta, nevyzvání k odstranění vad petičních archů či kandidátní listiny či neumožnění nahlédnout do petičních archů. Vznesli také námitku podjatosti předsedy senátu Tomáše Langáška. [5] Navrhovatelka g) rovněž uplatnila žádost o náhradu škody. [6] Nejvyšší správní soud nezasílal volební stížnosti účastníkům řízení k vyjádření. S ohledem na jejich sériovost tak učinil již v řízení sp. zn. Vol 39/2023 a na vyjádření, která obdržel, zde pouze odkazuje. 2. Právní hodnocení [7] Nejvyšší správní soud předesílá, že podání navrhovatele d) vyhodnotil podle jeho obsahu [§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)] jako návrh na neplatnost volby prezidenta ve smyslu § 90 odst. 5 s. ř. s. a § 66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky). Navrhovatel se sice domáhá vyslovení neplatnosti pouze prvního kola volby (a jeho opakování) v kombinaci s odkladem druhého kola, nicméně nyní, tj. poté, co proběhlo i druhé kolo volby a její celkové výsledky byly řádně vyhlášeny ve Sbírce zákonů, není odklad druhého kola z povahy věci možný (stranou soud ponechává, zda by takové rozhodnutí vůbec mohl vydat, vydávalli by jej v adekvátním „časovém okně“). Z návrhu je navíc zřejmé, že navrhovatel brojí proti volbě jako celku, a proto Nejvyšší správní soud nepovažoval za nutné je vyzývat k formulaci petitu tak, aby jednoznačně odpovídal textu zákona (srov. obdobně usnesení ze dne 15. února 2018 č. j. Vol 32/201820). [8] Na tomto místě však lze podotknout, že podání volební stížnosti, jejíž součástí je návrh na odklad druhého kola volby, které již proběhlo, samo o sobě vyvolává pochybnosti o tom, zda je takový návrh míněn vážně. Volební stížnosti přitom obsahově odpovídá řadě podání, jimž Nejvyšší správní soud čelí již ode dne předcházejícího zahájení prvního kola volby prezidenta (viz například řízení sp. zn. Vol 2/2023, Vol 3/2023, Vol 6/2023, Vol 12/2023, Vol 13/2023, Vol 19/2023, Vol 20/2023, Vol 23/2023, a řadu jiných). [9] Uvedené neplatí pro volební stížnosti ostatních navrhovatelů, jejichž petit směřuje na vyslovení neplatnosti prvního i druhého kola volby (tj. na vyslovení neplatnosti volby). [10] Návrh na neplatnost volby prezidenta může podat u Nejvyššího správního soudu každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů. Návrh je třeba podat nejpozději sedm dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí [§ 66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)]. Navrhovatelé tyto podmínky splnili. [11] Okruh účastníků řízení o neplatnosti volby prezidenta republiky plyne ze zákona. V tomto případě jsou účastníky kromě navrhovatelů i Státní volební komise jako příslušný volební orgán; občan Tomáš Kulhánek, na jehož kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena; a samotný tento kandidát Petr Pavel [§ 90 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“)]. [12] Navrhovatelé poukazují na různé okolnosti, které podle nich narušily proces volby, a tvrdí, že tato porušení měla významný vliv na vůli voličů a na legitimitu a výsledek volby. Volební stížnosti jsou tak projednatelné a soud se jimi věcně zabýval. [13] Aby volební stížnost mohla být úspěšná, musí být prokázáno porušení zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek volby prezidenta (§ 66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky). Soudu nepřísluší, aby hodnotil vhodnost zákonné úpravy, či dokonce sám vytvářel nová pravidla pro volby, která nejsou v zákonech obsažena. Tím by totiž popíral dělbu moci a stavěl se na místo Parlamentu. Navrhovatel tedy v prvé řadě musí označit konkrétní zákonná pravidla, která podle něj byla porušena. Teprve následně může namítat, že tato nezákonnost hrubě ovlivnila výsledek volby. I zde však má navrhovatel vysvětlit, proč je o tom přesvědčen, neboť ne každá nezákonnost nutně ovlivní výsledek. Taková konkrétní tvrzení a vysvětlení však projednávané volební stížnosti nepřinášejí. [14] Z důvodu přehlednosti rozdělil Nejvyšší správní soud v minulosti podmínky přezkumu do tří kroků (usnesení ze dne 2. července 2004, čj. Vol 6/200412, č. 354/2004 Sb. NSS; ze dne 4. července 2006, čj. Vol 36/200621, č. 960/2006 Sb. NSS; a ze dne 15. února 2018, čj. Vol 16/201833, č. 3717/2018 Sb. NSS). Soud tak postupně zkoumá, zda je dána - nezákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona vážícího se na průběh volby; - vztah mezi touto nezákonností a výsledkem volby; - zásadní intenzita této nezákonnosti, která hrubě ovlivnila výsledek volby. 2.1 Registrace kandidátních listin [15] Volební stížnosti v prvé řadě napadají proces registrace kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky, a to jak obecně, tak v případě navrhovatelů a), b), f) a h) i konkrétně kandidátní listinu Petra Zítka. I když vady při registraci kandidátních listin nepochybně mohou následně nepřímo ovlivnit samotnou volbu, zákonodárce rozdělil možnosti soudní ochrany, pokud jde o jednotlivé části volebního procesu. Nejprve má soud zkoumat, zda byla správně provedena registrační fáze. Teprve pokud nikdo k tomu oprávněný tuto fázi nenapadl, nebo ji napadl a soud o jeho stížnosti rozhodl, může proběhnout volba. Zákon tak vychází z toho, že tato fáze již soudnímu přezkumu podléhala a později se do ní nelze vracet. V řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s. ř. s. proto už nelze argumentovat vadami při registraci kandidátní listiny (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. listopadu 2016, čj. Vol 4/2016191, č. 3522/2017 Sb. NSS). Ke zpochybnění registrace totiž slouží samostatné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace (§ 89 s. ř. s. a § 65 zákona o volbě prezidenta republiky). [16] Právě v návaznosti na