2 As 121/2024 — Nejvyšší správní soud

2 As 121/2024- 41 - text  2 As 121/2024 - 48 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci navrhovatele: statutární město Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno, zastoupený Mgr. Ing. Jánem Bahýľem, advokátem se sídlem Hoppova 880/18, Brno, proti odpůrci: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, Praha 1, ve věci návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 30. 1. 2023, č. j. MK 71265/2022 OPP, o kasačních stížnostech navrhovatele a městské části Brnostřed, zastoupené Mgr. Ing. Jánem Bahýľem, advokátem se sídlem Hoppova 880/18, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2024, č. j. 3 A 15/202453, takto: I. Kasační stížnost městské části Brnostřed se odmítá. II. Navrhovatel, odpůrce ani městská část Brnostřed nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti městské části Brnostřed. III. Kasační stížnost navrhovatele se zamítá. IV. Navrhovatel ani městská část Brnostřed nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti navrhovatele. V. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti navrhovatele. VI. Městské části Brnostřed se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, advokáta Mgr. Ing. Jána Bahýľa. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Navrhovatel se u Městského soudu v Praze domáhal zrušení opatření obecné povahy č. 3/2021 o prohlášení památkové zóny Brno a určení podmínek ochrany ze dne 30. 1. 2023, č. j. MK 71265/2022 OPP, ve znění opravy zřejmých nesprávností ze dne 10. 2. 2023 (dále jen „oop č. 3/2021“ či „napadené opatření obecné povahy“), které odpůrce vydal na základě § 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jen „zákon o státní památkové péči“). [2] Napadeným opatřením obecné povahy odpůrce prohlásil část území s historickým prostředím statutárního města Brna, tj. katastrální území nebo jejich části Černá Pole, Husovice, Město Brno, Pisárky, Ponava, Staré Brno, Stránice, Veveří, Žabovřesky a Zábrdovice (vše okres Brnoměsto, kraj Jihomoravský) za památkovou zónu. Za předmět ochrany odpůrce označil urbanistické, architektonické, výtvarné a kulturněhistorické hodnoty vybraných částí území města Brna, které dokládají zejména urbanistický, stavebně historický, umělecký a kulturní vývoj města Brna a vytvářejí jeho charakteristické urbánní prostředí. Podmínky ochrany byly stanoveny diferencovaně pro čtyři části památkové zóny označené písmeny A, B, C a D, odstupňované sestupně podle svého památkového významu. [3] Městský soud návrh v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Své posouzení rozdělil do tří částí. V první se věnoval tvrzeným porušením procesních práv navrhovatele a městské části Brnostřed, již považoval za osobu zúčastněnou na řízení, a namítané nepřezkoumatelnosti jakož i nesprávnosti vypořádání námitek uplatněných městskou částí Brnostřed ve fázi přípravy a projednání návrhu opatření obecné povahy. Ve druhé části se zabýval namítanou nepřezkoumatelností napadeného opatření obecné povahy z důvodu neurčitosti předmětu a podmínek památkové ochrany. V závěru svého posouzení vypořádal námitku nepřiměřenosti napadeného opatření obecné povahy. [4] V první části se městský soud nejprve zaměřil na otázku, jakou roli má dotčená obec při přípravě a projednávaní opatření obecné povahy, které spadá do působnosti odpůrce jakožto orgánu státní správy. Vzhledem k tomu, že nejde o záležitost spadající do samostatné působnosti obce podle § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve fázi přípravy vymezení památkové zóny obec nemá postavení dotčeného orgánu podle § 136 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Na druhou stranu dle § 13 zákona o obcích platí, že „státní orgány jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcí návrhy na opatření dotýkající se působnosti obce.“ Takto stanovenou součinnost lze považovat za žádoucí i v případě územního záměru se zásadním a plošným vlivem na plnění povinností obce podle § 2 odst. 2 zákona o obcích. Ačkoli § 6 zákona o státní památkové péči povinnost projednat záměr prohlášení památkové zóny s obcí neobsahuje, je podle městského soudu žádoucí, aby odpůrce vyšel i ve fázi projednání záměru z případných stanovisek obce. Nejde nicméně o procesní právo obce, nýbrž o konzultační a připomínkové oprávnění. V posuzované věci dospěl městský soud k závěru, že odpůrce vešel v součinnost s navrhovatelem a městskou částí Brnostřed. Ze správního spisu plyne, že návrh posuzovaného opatření obecné povahy byl několikrát konzultován s Kanceláří architekta města Brna, navrhovatelem, Krajským úřadem Jihomoravského kraje a městskou částí Brnostřed a je výsledkem několikaletých společných jednání. Pokud jde o tvrzené neumožnění nahlížení do spisu, pak městský soud konstatoval, že navrhovatel nijak nedoložil, že by v tomto směru u odpůrce podal neúspěšně žádost. [5] Ve fázi od zveřejnění návrhu na vydání oop č. 3/2021 již navrhovatel, jakož i městská část Brnostřed mohli uplatnit svá práva podle § 172 odst. 4 a 5 správního řádu. Navrhovatel však žádné námitky neuplatnil, učinila tak pouze městská část Brnostřed, přičemž jejich vypořádání je součástí odůvodnění posuzovaného opatření obecné povahy. Obecnou námitku nepřezkoumatelnosti a nesprávnosti odůvodnění rozhodnutí o námitkách městské části Brnostřed městský soud neshledal důvodnou. Zákonností a přezkoumatelností odůvodnění obsahujícího vypořádání jednotlivých námitek se dále městský soud podrobně zabýval ve vztahu ke každé zvlášť, a to v míře obecnosti odpovídající jejich formulaci v návrhu. [6] Ohledně námitky týkající se nedostatků při zveřejňování návrhu se městský soud ztotožnil s názorem odpůrce, že nedošlo k porušení procesních předpisů, které by mohlo mít vliv na zákonnost napadeného opatření obecné povahy, a nikdo nebyl zkrácen na svých právech. I z rozsáhlých a včasných námitek městské části Brnostřed je zřejmé, že byla s návrhem opatření obecné povahy detailně obeznámena a nic jí nebránilo v uplatnění jejích procesních práv. K formální stránce návrhu opatření obecné povahy městský soud konstatoval, že odpůrce částečně vyhověl námitce městské části Brnostřed, neboť na jejím základě učinil grafickou část nedílnou součástí výroku oop č. 3/2021 a upravil textovou část mapových příloh. [7] Dále městský soud dospěl k závěru, že charakteristika významných kulturních hodnot nemusí být součástí výroku opatření obecné povahy, nýbrž stačí, pokud je uvedena v odůvodnění. Podstatnými náležitostmi výrokové části opatření obecné povahy, jímž se prohlašuje památková zóna, je vymezení hranic jejího území a způsob, resp. podmínky ochrany vymezeného území, přičemž tyto náležitosti oop č. 3/2021 obsahuje. Charakteristika významných kulturních hodnot území je důvodem pro prohlášení památkové zóny, neboť účelem prohlášení památkové zóny je podle čl. 1 odst. 1 vyhlášky odpůrce č. 66/1988 Sb. zajistit zachování kulturně historických a urbanistickoarchitektonických hodnot vybraných historických jader měst. [8] K námitce podmínění prohlášení památkové zóny vydáním plánu ochrany městské památkové zóny podle § 6a zákona o státní památkové péči městský soud přisvědčil odpůrci, že plán ochrany městské památkové zóny lze podle citovaného zákonného ustanovení vydat až poté, co památková zóna vznikne, přičemž zákon o státní památkové péči odpůrci neukládá, aby se v prohlášení památkové zóny zavázal vydat i plán ochrany městské památkové zóny. Městský soud dále upozornil, že diferenciace v uplatňování památkové péče byla provedena pomocí rozdělení památkové zóny na části A, B, C a D, což aproboval i NSS v rozsudku ze dne 30. 7. 2021, č. j. 9 As 2/202140. [9] Městský soud nepřisvědčil ani námitce, že by pojmy používané v napadeném opatření obecné povahy byly nesrozumitelné či nejasného obsahu. Odpůrce správně odkázal na jejich dlouholeté a konzistentní používání v oblasti památkové péče a výklad lze dohledat i v odborné literatuře. Ohledně nepřezkoumatelnosti posouzení námitky, že oop č. 3/2021 nemůže projít testem racionality, účelnosti, srozumitelnosti, jednoznačnosti, konkrétnosti a předvídatelnosti, městský soud odkázal na příslušné části odůvodnění posuzovaného opatření obecné povahy. Dále konstatoval, že s konkretizací práv a povinností jednotlivých osob v navazujících řízeních se z povahy věci počítá, neboť se jedná o správní akt s obecně vymezeným okruhem adresátů. Jedním ze základních cílů posuzovaného opatření obecné povahy je úprava povinností účastníků navazujících řízení. K námitce velkého rozsahu a plošné povahy oop č. 3/2021 městský soud uvedl, že k otázce ústavnosti a přiměřenosti zásahu do práv adresátů posuzovaného opatření obecné povahy se odpůrce vyjádřil na stranách 67 až 68 a 71 až 73 odůvodnění, přičemž městský soud vypořádání námitky neshledal nepřezkoumatelným. [10