4 As 257/2017 — Nejvyšší správní soud

51 A 28/2019- 106 - text  12 51 A 28/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudce JUDr. Michala Hájka, Ph.D. ve věci žalobce: ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o., sídlem Křižíkova 788, 500 03 Hradec Králové zastoupen advokátem JUDr. Ondřejem Davidem, Ph.D., se sídlem Vinohradská 938/37, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát, sídlem Gorazdova 24, 120 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2019, č. j. SEI – 1514/2019/90.221-2 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 25. 7. 2019 Městským soudem v Praze postoupena žaloba, jíž se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2019, č. j. SEI – 1514/2019/90.221-2, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Státní energetické inspekce – územního inspektorátu pro Jihočeský kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 5. 2014, č. j. 031104513/600/14/31.104/To (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta za porušení § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném v době rozhodování (dále jen „zákona o cenách“). 2. Žalobce předně namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů proto, že se žalovaný nezabýval aplikací § 112 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Žalobce dále namítal, že osazení X (dále také „výrobna“) elektroměrem není právní ani technickou podmínkou výroby a dodávky elektřiny. Žalobce se svými tvrzeními snažil prokázat, že výrobna byla uvedena do provozu do konce roku 2009. 3. Dodávky do distribuční soustavy v roce 2009 nelze považovat za provedené bez vědomí provozovatele distribuční soustavy, neboť právě on provedl manipulaci s úsekovým odpojovačem, čímž mechanicky provedl připojení výrobny do distribuční soustavy. Smlouva o dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy byla účinná ode dne 23. 12. 2009, v souvislosti s tím žalobce rozporoval závěry žalovaného o nemožnosti zpětných účinků ke dni 23. 12. 2009. 4. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřoval žalobce také v tom, že mu byla uložena pokuta za nedodržení věcných podmínek stanovených pro úřední ceny, avšak podle žalobce zelené bonusy nesplňují definici pojmu ceny. 5. Žalobce dále namítal, že došlo k porušení překážky litispendence, neboť současně probíhalo správní řízení č. j. X, jehož předmětem byl totožný skutek jako v projednávaném správním řízení. Předmětem v obou případech správního řízení bylo předání údaje o výši podpory ve formě zeleného bonusu provozovateli distribuční soustavy. 6. V dalším žalobním bodě označil žalobce cenové rozhodnutí za protiústavní a nezákonné, neboť by nemělo určovat, kdy se výrobna dostává do provozu. Žalobce spatřoval protiústavnost cenového rozhodnutí v porušení čl. 2 odst. 2 a 3 a čl. 79 odst. 3 Ústavy a také čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 7. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřoval žalobce také v tom, že neoprávněný majetkový prospěch byl určen včetně DPH, což se však v jeho majetku nijak neprojeví, neboť částka DPH bude odvedena správci daně. II. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že navrhuje podanou žalobu zamítnout. Žalovaný uvedl, že ve správním řízení, které vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí, se opíral o rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2018, č. j. 4 As 257/2017 – 82 a ze dne 21. 3. 2018, č. j. 7 As 423/2017 – 43. Žalovaný dále uvedl, že v napadeném rozhodnutí nerozvíjel důvody, proč nebylo užito § 112 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky proto, že nedošlo k žádné změně ustanovení o odpovědnosti v zákoně č. 526/1990 Sb. Žalovaný představil tvrzení, která prokazovala, že v roce 2009 nemohlo dojít k legální dodávce elektřiny. Ohledně žalobního bodu působnosti zákona o cenách a k překážce litispendence, protiústavnosti a nezákonnosti CR ERÚ či k zahrnutí DPH do výše neoprávněného majetkového prospěchu žalovaný sdělil, že tyto námitky byly žalobcem vzneseny již ve správním řízení, a proto odkazuje na argumentaci uvedenou v napadeném a prvostupňovém rozhodnutí. III. Obsah správního spisu 9. Z obsahu správního spisu vyplynuly pro soud následující rozhodné skutečnosti: Do správního spisu byl založen protokol o kontrole č. X zahájené dne X, přičemž k ukončení kontroly došlo dne 5. 9. 2013. Předmětem kontroly bylo dodržování § 5 zákona o cenách za kontrolované období roku 2012. Při kontrole uplatňování podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo zjištěno, že X byla provozována v režimu zeleného bonusu. Na výrobu uplatňoval žalobce podporu stanovenou bodem 1.9 cenového rozhodnutí ERÚ č. X, jako zelený bonus pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření, přičemž fakturoval cenu 12 510 Kč/MWh. Při kontrole žalobce předložil k doložení začátku provozu výrobny Žádost o povolení zkušebního provozu ze dne 22. 12. 2009, dále Stanovisko k žádosti o připojení fotovoltaického systému o instalovaném výkonu 3 013,92 kW v k. ú. X p. č. X, 35 okr. X, k distribuční soustavě – Povolení zkušebního provozu. V tomto stanovisku provozovatel distribuční soustavy zpětně povolil zkušební provoz výrobny v termínu od 23. 12. 2009 do 23. 7. 2010. Podle kontrolních pracovníků žalobce nedoložil, že výrobna začala vyrábět a dodávat elektřinu do distribuční soustavy, aby vyhověla podmínce uvedení do provozu podle předmětného cenového rozhodnutí ERÚ. Kontrolní pracovníci sdělili, že žalobce v období roku 2012 čerpal podporu (zelený bonus) za elektřinu dodanou do elektrizační soustavy v jiné výši, než na kterou měl nárok, čímž žalobce získal nepřiměřený majetkový prospěch ve výši 2 886 175,06 Kč. Žalobce měl dne 17. 10. 2013 možnost seznámit se s protokolem o kontrole a závěry z kontroly, přičemž bylo shledáno porušení zákona č. 526/1990 Sb. Žalobce proti protokolu o kontrole podal dne 31. 10. 2013 námitky, v nichž bylo argumentováno zejména nedostatečně zjištěným skutkovým stavem. Námitky byly dne 3. 12. 2013 pod č. j. X zamítnuty. 10. Žalobci bylo doručeno dne 11. 2. 2014 oznámení č. j. X o zahájení řízení podle § 46 správního řádu o uložení pokuty na základě zjištěných skutečností nasvědčujících spáchání správního deliktu podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona o cenách a zároveň byl vyzván k navrhování důkazů, seznámení se s podklady správního řízení podle § 36 odst. 1 správního řádu. Žalobce se rozhodl využít svého práva na seznámení se s podklady správního řízení, ale požádal o prodloužení lhůty, které bylo vyhověno. Následně dne 29. 4. 2014 bylo vydáno oznámení o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí. Žalobce požádal dne 6. 5. 2014 o prodloužení lhůty, čemuž bylo vyhověno a dne 12. 5. 2014 obdržel správní orgán I. stupně vyjádření žalobce k podkladům rozhodnutí. Dne 6. 1. 2010 byl namontován elektroměr a ve 12:15 téhož dne se uskutečnila první dodávka elektrické energie do distribuční soustavy. 11. Dne 23. 5. 2014 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí č. X o uložení pokuty ze spáchání správního deliktu podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona o cenách, neboť dospěl k závěru, že ze strany žalobce nebyly dodrženy podmínky, pravidla a postupy stanovené v § 5 odst. 5 zákona o cenách pro uplatnění úředně stanovené pevné ceny podle cenového rozhodnutí ERÚ č. 7/2011 v bodě 1.9, jako prodávající elektrickou energii, uplatnil za naměřenou a dodanou elektřinu z X (výkon 3,013 MW) za kontrolované období leden až prosinec 2012 zelené bonusy stanovené těmito předpisy jako pevné ceny pro „výrobu elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009“ ve výši 12 510 Kč/MWh, přičemž nesplnil věcnou podmínku cenového rozhodnutí ERÚ č. 8/2008, bod 1.10 pro posouzení této výrobny jako výrobny uvedené do provozu do 31. 12. 2009, tj. začít vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při provozu do 31. 12. 2009, tj. začít vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupní ceny a jako prodávající nesprávně uplatnil na vyrobenou a dodanou elektřinu ve výši 3 070,399 MWh podporu v roce 2012 ve formě zeleného bonusu pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30kW a uvedeným do provozu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009, neboť měl uplatnit zelený bonus ve výši 11 570 Kč/MWh pro „výrobu elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010“, čímž následně nesprávně fakturov