1 As 21/2010 — Nejvyšší správní soud

10 A 37/2016- 36 - text Pokračování - 11 - 10A 37/2016 10 A 37/2016 - 36 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové, v právní věci žalobce P.S., bytem X, zast. JUDr. Radkem Bechyně, advokátem v Kolíně, Legerova 148, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2016, č.j. 13443/2016/ODSH, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen krajský soud) dne 4. 3. 2016 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2016, č. j. 13443/2016/ODSH, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 12. 11. 2015 č. j. DOP/55278/15/Čo., kterým byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů, přičemž provedený záznam 12 bodů byl tímto rozhodnutím potvrzen. Žalobce namítá, že byl postupem správního orgánu zkrácen na svých právech, což mělo za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný pochybil, když se ve svém rozhodnutí nezabýval žalobcem předloženými důkazy, a to jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokovém řízení, která představují podklad napadeného rozhodnutí. Žalovaný porušil zásadu legitimního očekávání, když postupoval v rozporu se stávající praxí správních orgánů, které se těmito rozhodnutími vydanými v blokových řízeních zabývají. V souvislosti s tím žalobce poukázal na rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. MSK 49924/2014, vydané v obdobné věci, v němž byla jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních označená jako nezpůsobilá. Žalobce odkázal na další rozhodnutí správních orgánů, vydaná v obdobných řízeních (rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. MSK 126113/2014 nebo MSK 121761/2014, rozhodnutí Městského úřadu Písek č. j. MUPI/2014/34902/CH-nám.BH/3). Postupem žalovaného došlo k porušení zásady rovnosti účastníků ve správním řízení, neboť správní orgány, bez ohledu na jejich místní příslušnost, by měly v obdobných věcech postupovat a rozhodovat shodně. V souvislosti s výše uvedenou námitkou žalobce dále zpochybnil jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních vedených vůči žalobci, jež označil za nezpůsobilá pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení nesplňují dostatečnou individualizaci skutku tak, jak je požadována i judikaturou Nejvyššího správního soudu. Žalobce se neztotožnil s názorem, dle něhož dal svým podpisem daného rozhodnutí souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není možné po žalobci vyžadovat znalost práva, díky které by byl schopen posoudit správnost takového rozhodnutí. Z jednotlivých rozhodnutí vydaných v blokovém řízení není patrné, jakého jednání se měl žalobce dopustit, neboť toto protiprávní jednání nevyplývá z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. Rovněž nelze za dostatečný popis skutku považovat popis „telefonování za jízdy aj.“, nebo popis „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“ Z rozhodnutí by rovněž mělo být zřejmé, kde a kdy došlo ke spáchání přestupku a rozhodnutí by mělo být čitelné a srozumitelné. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení a k rozsahu jejich přezkumu žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 4As 127/2014 – 39. Žalobce rovněž konstatoval, že oznámení od příslušných oddělení Policie ČR nemůže být dostatečným důkazem a tedy relevantním podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce dále konkretizoval výtky u jednotlivých pokutových bloků. Poslední žalobní námitkou je nestandardní doba projednání odvolání. Žalobce se domnívá, že ve lhůtě, v níž bylo rozhodnuto o odvolání, nemohla být odvolání věnována dostatečná pozornost a nebyly řádně posouzeny veškeré odvolací důvody. Závěrem žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení. Součástí žalobního návrhu byl rovněž návrh na přiznání odkladného účinku této žalobě, o němž bylo krajským soudem rozhodnuto dne 4. 4. 2016 pod č. j. 10 A 37/2016-24 tak, že žalobě nebyl odkladný účinek přiznán. Žalovaný navrhl žalobu pro její nedůvodnost zamítnout. K přezkoumatelnosti jednotlivých rozhodnutí vydaných v řízení blokovém, jež jsou podkladem pro rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů, žalovaný uvedl, že správní orgán je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů oprávněn přezkoumávat toliko existenci těchto podkladů a jejich způsobilost být podkladem pro záznam bodů do registru a rovněž to, zda byl záznam proveden v souladu se zákonem. K přezkumu správnosti a zákonnosti jednotlivých aktů správních orgánů však zásadně nedochází, když zákonnost a správnost těchto aktů se automaticky předpokládá a je třeba na ně vždy nahlížet jako na zákonné a správné. V námitkovém řízení je tedy rozhodné pouze to, zda jsou namítaná pochybení natolik závažná, aby měla za následek nemožnost použití tohoto podkladu pro záznam bodů, a to např. z důvodu neúplnosti či nesrozumitelnosti. V případě rozhodnutí v blokovém řízení lze akceptovat strohé či zkratkovité formulace, z nichž musí být patrné zákonem stanovené náležitosti tohoto rozhodnutí vydaného v blokovém řízení. K obsahovým náležitostem jednotlivých bloků se žalovaný vyjádřil na straně 5 a 6 napadeného rozhodnutí, když shledal, že splňují veškeré zákonem stanovené požadavky. Pokud žalobce namítl nekonzistentnost rozhodování správních orgánů v obdobných věcech, kdy současně poukázal na rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, pak k tomuto žalovaný uvedl, že se ve svém rozhodnutí vypořádal s obsahem přiloženého rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V napadeném rozhodnutí je navíc dostatečně objasněno, z jakých důvodů se žalovaný neztotožnil s postupem tohoto správního orgánu. Žalovaný i správní orgán prvního stupně posuzovaly způsobilost jednotlivých bloků pro záznam bodů, tedy především to, zda podkladem pro záznam bodů bylo pravomocné rozhodnutí a jestli počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku. Správní orgán zaznamenávající body do bodového hodnocení řidičů zásadně nepřezkoumává řízení o přestupku, které předcházelo vydání pravomocného rozhodnutí. Pokud žalobce považoval blok za nesrozumitelný či neúplný, měl tyto námitky uplatnit v rámci správního řízení. Žalobce takto neučinil, podpisem blokové pokuty a uhrazením uložené pokuty považoval přestupek za spolehlivě zjištěný a prokázaný. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Oznámením Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 22. 6. 2015 byl žalobce vyrozuměn o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, kterého dosáhl dne 16. 6. 2015. Žalobce byl tímto oznámením současně vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče byly zmocněncem žalobce, M.J., dne 24. 6. 2015 podány námitky do všech předmětných záznamů bodů. Dne 26. 6. 2015 podal žalobce další námitku, ze které vyplývá, že žalobce hodlá podat podněty k přezkumnému řízení, přičemž kopie těchto podnětů současně přislíbil správnímu orgánu dodat do třiceti pracovních dnů od podání námitky. Součástí této námitky byla plná moc udělená zmocněnci AK Linhart o. s. se sídlem Kaplická 14, Praha 4. Součástí spisu jsou kopie pokutových bloků. Z obsahů těchto pokutových bloků vyplývají jednotlivé přestupky, kterých se žalobce dopustil, bloky obsahují všechny náležitosti zákonem požadované. Dne 13. 7. 2015 si žalobce převzal výzvu ke sdělení zmocněnce, neboť obě námitky proti 12-ti bodům v bodovém hodnocení řidiče obsahují plnou moc k zastupování různými zmocněnci, přičemž podle ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“) může mít účastník v téže věci pouze jednoho zmocněnce. V reakci na tuto výzvu sdělil žalobce svého zmocněnce dne 15. 7. 2015, a to AK Linhart o. s. Dne 13. 8. 2015 obdržel žalobce prostřednictvím svého zmocněnce vyrozumění o možnosti uplatnění práv podle § 36 a § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) před vydáním rozhodnutí o námitkách. Následně dne 19. 8. 2015 podal žalobce prostřednictvím svého zmocněnce ke správnímu orgánu I. stupně žádost o přerušení správního řízení na dobu 100 dnů k vyřešení předběžných otázek ohledně podaného podnětu k přezkumnému řízení. Součástí žádosti byl podnět ke zkrácenému přezkumnému řízení podle ustanovení § 94 resp. § 98 správního řádu, a to ve věci rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení série GE/2014 E2323301 ze dne 16. 6. 2015, adresovaný Krajskému ředitels