1 As 24/2011 — Nejvyšší správní soud

10 A 220/2015- 29 - text Pokračování - 2 - 10A 220/2015 10A 220/2015 - 29 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně L.T.V., nar. X, státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, bytem X, zast. Mgr. Markem Čechovským, advokátem v Praze 1, Opletalova 25, proti žalované Komisi pro rozhodování ve věcech cizinců, sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 1. 12. 2015, č.j. MV-157340-8/SO-2014, t a k t o : I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech cizinců ze dne 1. 12. 2015, č.j. MV-157340-8/SO-2014 se z r u š u j e a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10.800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 16. 12. 2015 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 1. 12. 2015, č.j. MV-157340-8/SO-2014, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 8. 8. 2014 č.j. OAM-1461-10/ZR-2014, kterým byla žalobkyni zrušena platnost povolení k dlouhodobému pobytu udělenému pro účely podnikání. (2) Žalobkyně předně namítá, že napadené rozhodnutí nesplňuje požadavky kladené správním řádem, žalovaná v této souvislosti dostatečně nezjistila skutečný stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalovaná žádným způsobem nereflektovala skutečnost, že v průběhu správního řízení bylo Okresním soudem v Prachaticích pod č.j. 4T 179/2009 – 251 vydáno rozhodnutí, jímž bylo konstatováno, že se žalobkyně během stanovené zkušební lhůty osvědčila. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 4. 2015. Žalovaná tak měla aplikovat ust. § 83 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“) a hledět na žalobkyni jako by odsouzena nebyla. Žalovaná byla povinna postupovat v souladu s ust. § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) a zjišťovat všechny skutečnosti svědčící ve prospěch žalobkyně. (3) Nesprávnost rozhodnutí je dle žalobkyně dána též s ohledem na porušení zásady zákazu retroaktivity. Správní orgán měl v rámci přezkumu oprávněnosti dlouhodobého pobytu žalobkyně vycházet z právních předpisů platných a účinných v době, kdy k protiprávnímu jednání žalobkyně došlo, tedy v době, kdy rozhodnutí o zrušení dlouhodobého pobytu cizince bylo vázáno na pravomocné odsouzení za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující tři roky. Správní orgán však nesprávně postupoval dle právní úpravy účinné v době, kdy bylo o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu žalobkyně rozhodováno. (4) Závěrem pak žalobkyně namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu věci, kdy se správní orgány žádným způsobem nezabývaly přiměřeností dopadů rozhodnutí o zrušení dlouhodobého pobytu žalobkyně do jejího soukromého a rodinného života. (5) Ze všech výše uvedených důvodů bylo žalobkyní navrženo napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu jednání. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (6) Žalovaná navrhla projednávanou žalobu pro její nedůvodnost zamítnout. K námitce retroaktivity bylo žalovanou poukázáno na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí NSS ze dne 8. 7. 2011 č.j. 2As 58/2011 – 78, všechna uváděná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Z této judikatury vyplývá, že se v daném případě jedná toliko o retroaktivitu nepravou, která obecně není zakázána, a která může být vyloučena pouze zákonem, a to např. v jeho přechodných ustanoveních. Tato retroaktivita je přípustná. V daném případě je nutné aplikovat právní předpisy platné a účinné v době, kdy řízení před správními orgány probíhá. (7) Nedůvodnou byla shledána rovněž námitka žalobkyně týkající se nedostatečně zjištěného skutkového stavu v případě rozhodnutí o zahlazení jejího odsouzení. K tomuto žalovaná blíže uvedla, že dne 3. 6. 2015 došlo k aktualizaci správního spisu, a to výpisem z evidence Rejstříku trestů, z něhož k tomuto dni nevyplývalo, že by k zahlazení odsouzení žalobkyně došlo. Žalobkyně ani její právní zástupce navíc v průběhu celého správního řízení neuváděli, že by k zahlazení odsouzení žalobkyně došlo, ačkoliv k tomu měli opakovaně příležitost. Žalobkyně tak byla v tomto směru zcela nečinná a žalovaná ani ke dni podání vyjádření nemá z její strany jakkoliv doloženo, že by k zahlazení jejího odsouzení došlo. (8) Ve vztahu k žalobní námitce týkající se nedostatečného zjištění skutkového stavu, kdy se správní orgány nijak nezabývaly dopady rozhodnutí na rodinný a soukromý život žalobkyně, bylo žalovanou odkázáno na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Z tohoto se podává, že správní orgány nebyly ze zákona povinny se těmito dopady zabývat (rozhodnutí NSS ze dne 18. 11. 2015, č.j. 6Azs226/2015 – 27). III. Obsah správních spisů (9) Rozhodnutím Okresního soudu v Prachaticích ze dne 3. 12. 2013 č.j. 4T 179/2013 – 196 (právní moc 24. 3. 2014) byla žalobkyně uznána vinnou přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením dle ust. § 268 odst. 1 trestního zákoníku, za což byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce čtyř měsíců se zkušební dobou v délce dvanáct měsíců. Toto rozhodnutí bylo co do výroku o vině a trestu potvrzeno rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 3. 2014 č.j. 3To 31/2014 – 219. (10) Obsahem správního spisu je dále výpis z evidence Rejstříku trestů žalobkyně ze dne 19. 6. 2014, z něhož se podává výše specifikovaná trestná činnost žalobkyně. (11) Oznámením o zahájení správního řízení ve věci zrušení povolení k dlouhodobému pobytu žalobkyně dle ust. § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) ze dne 23. 6. 2014 byla žalobkyně prvoinstančním správním orgánem vyrozuměna o zahájení tohoto řízení. (12) Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 8. 8. 2014 č.j. OAM-1461-10/ZR-2014 byla zrušena platnost povolení k dlouhodobému pobytu žalobkyně, a to na základě ust. § 37 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 46 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Žalobkyni byla tímto rozhodnutím současně stanovena lhůta k vycestování z území ČR. Z obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že správní orgán vycházel z pravomocného trestního rozhodnutí, jímž byla žalobkyně odsouzena pro úmyslný trestný čin. V důsledku tohoto rozhodnutí pak byly bezezbytku naplněny podmínky ust. § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců a je dán důvod pro zrušení pobytového povolení žalobkyně. K námitce žalobkyně, dle níž měla být správním orgánem zkoumána též přiměřenost dopadů tohoto rozhodnutí do jejího soukromého a rodinného života, bylo správním orgánem uvedeno, že toto není v daném případě povinnou náležitostí rozhodnutí. Z dikce zákona vyplývá, že v případě rozhodnutí o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu cizince z důvodů uvedených v ust. § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, nejsou rodinné zázemí či jeho podnikatelské aktivity nijak podstatné. Správní orgán tak nepřistoupil ani k dalším žalobkyní navrhovaným důkazům, neboť tyto jsou s ohledem na naplnění podmínek ust. § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, nadbytečné. (13) Proti výše uvedenému rozhodnutí prvostupňového správního orgánu bylo žalobkyní dne 26. 9. 2014 podáno odvolání. Žalobkyně prostřednictvím tohoto odvolání namítá nedostatečnost obsahových náležitostí rozhodnutí, v němž nedošlo k její dostatečné identifikaci. Napadené rozhodnutí je zatíženo nepřezkoumatelností rovněž z toho důvodu, že jím správní orgán dostatečně nezdůvodnil, proč nebyly provedeny žalobkyní navrhované důkazy. Stejně tak nebyla dostatečně odůvodněna lhůta, v rámci které je žalobkyně povinna opustit území ČR. Tato lhůta se žalobkyni jeví jako nepřiměřená. (14) Obsahem správního spisu jsou dále výpisy z evidence Rejstříku trestů žalobkyně pořízené dne 27. 11. 2014 a dne 3. 6. 2015, z nichž se podává shora uváděné pravomocné rozhodnutí, jímž byla žalobkyně uznána vinnou z úmyslné trestné činnosti. (15) O odvolání žalobkyně bylo rozhodnuto žalovaným rozhodnutím ze dne 1. 12. 2015, č.j. MV-157340-8/SO-2014, jímž bylo toto odvolání zamítnuto a napadené rozhodnutí, kterým bylo zrušeno povolení žalobkyně k dlouhodobému pobytu na území ČR, bylo potvrzeno. K odvolací námitce, týkající se nedostatečné identifikace žalobkyně v prvoinstančním rozhodnutí, bylo žalovanou konstatováno, že žalobkyně byla rozhodnutím identifikována dostatečně, a to jménem, příjmením, datem narození a státní příslušností. Z obsahu spisového matriálu i z průběhu správního řízení je pak zřejmé, že k záměně žalobkyně s jiným subjektem n