7 As 35/2008 — Nejvyšší správní soud

10 A 57/2012- 89 - text Pokračování - 15 - 10A 57/2012 10A 57/2012 - 89 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složené z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudců JUDr. Věry Balejové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D., v právní věci žalobce ZIMBO CZECHIA s.r.o. se sídlem Praha - Holešovice, právně zastoupeného JUDr. Marcelou Scheeovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Staré Město, Štuparská 4, proti žalované Státní zemědělské a potravinářské inspekci se sídlem Brno, Květná 15 o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 18.4.2012 č.j. BF986 – 3/120/9/2011-SŘ, t a k t o : Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 28.6.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18.4.2012 č.j. BF986 – 3/120/9/2011-SŘ, kterým byl změněn výrok I. rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Táboře č.j. CR385-3/2011/187/3/2011-SŘ ze dne 1.11.2011, co do upřesnění popisu skutků , za které byla žalobci uložena jako úhrnná sankce, za použití zásady absorpční pokuta ve výši 75.000,-Kč a výroky II. a III. rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Táboře č.j. CR385-3/2011/187/3/2011-SŘ ze dne 1.11.2011, kterými byla žalobci uložena povinnost uhradit náklady dodatečné kontroly ve výši 1.000,- Kč podle § 16 odst. 7 zákona č. 110/1997 Sb., a dále povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 1.000,- Kč, byly podle § 90 odst. 5, věta druhá zákona č. 500/2004 Sb., potvrzeny. (2) Žalobce na prvních čtyřech stranách žaloby citoval výrok žalobou napadeného rozhodnutí. S ohledem na použití římských číslic pro oddělení částí žaloby a použití římských číslic v citaci výroků obou rozhodnutí, považuje soud pro přehlednost za nutné popsat obsah žaloby i za pomoci uvedení čísel stránek žaloby. Pod bodem III. žaloby na str. 6 žalobce, ač se označuje sám za stěžovatelku, popsal svou provozovanou činnost. Podle bodem IV. žaloby rovněž na str. 6 uvedl, že prvostupňové rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Táboře ze dne 1.11.2011 napadl odvoláním, ve kterém uvedl námitky, na kterých trvá i v žalobě. Rozhodnutí prvostupňového orgánu označil za akt nicotný, s ohledem na nedostatek věcné příslušnosti. Odkaz prvostupňového orgánu na ust. § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, považuje za nedostatečný. Orgány Státní zemědělské a potravinářské inspekce nejsou oprávněny k předmětné kontrole. Žalobce dále odkázal na svůj poukaz v dovolání ( zřejmě se má jednat o odvolání), že mu inspektorát v Táboře doručil přípis označený jako zahájení správního řízení, kde jej informoval o tom, že může kontrolovat vše. Tento postup žalobce označil za porušení zásady předvídatelnosti a právní jistoty a je v rozporu s § 15 odst. 1 zákona o státní kontrole. Odmítl tvrzení správního orgánu, že byla dodržena v řízení procesní práva žalobce, neboť mu nebyly doručeny listiny , o nichž to bylo tvrzeno. Za žalobce totiž nemohou jednat zaměstnanci, bez oprávnění za něho jednat. Dále vytkl porušení § 17 zákona o státní kontrole, neboť nemohl podat do protokolu námitky. V odvolání označil provostupňové rozhodnutí jako nezákonné a nepřezkoumatelné. V další části žaloby na str. 8 až 12 žalobce citoval další námitky, v podstatě citoval své odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. K tomu žalobce připojil, že na důvodnosti všech v odvolání vznesených námitek a tvrzeních setrvává. (3) Druhoinstanční rozhodnutí se s jeho námitkami právně správně nevypořádalo. Dle názoru žalobce se porušení zákona nedopustil, neboť se sýry pouze nacházejí v technologickém obalu prodávaných obslužně, neztrácejí povahu potravin porcovaných z velkoobchodního balení. Prvostupňové rozhodnutí trpělo zejména ve výroku nepřezkoumatelností, nebylo je změnit, či potvrdit , a proto je i druhostupňové rozhodnutí nepřezkoumatelné . Ve věci není dána věcná pravomoc, a tudíž se jedná o akt nicotný. Řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí bylo zahájeno, aniž byl žalobce seznámen s kontrolními protokoly, byl proto zkrácen na svém právu podat námitky. Žalobce nezná dohodu Ministerstva zemědělství z 18.8.2009. Věcná působnost v dané záležitosti náleží orgánům veterinárního dozoru. Žalobce považuje za nepřípustné, aby byl vystaven jakékoliv právní nejistotě, či pochybnostem, že mohlo dojít k porušení zásady dvojinstančnosti. Při změně výroku rozhodnutí byl žalobce krácen o jednu instanci. Současně poukázal na to, že vícestránkové výroky v jednotlivých rozhodnutí, týkající se odborné problematiky, hemžící se paragrafy, musí doslovně porovnávat a zatrhávat, a tudíž pracně zjišťovat, v jakém směru byl výrok prvostupňového rozhodnutí měněn, neboť z textu odůvodnění to nelze řádně zjistit. Takto provedenou změnu žalobce označil za nezákonnou. Proto navrhl, aby soud žalobou napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (4) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Zrekapituloval předchozí průběh řízení a uvedl, že mezi ním a žalobcem nejsou sporná skutková zjištění o tom, že žalobce uváděl do oběhu sýry popsané ve výroku napadeného rozhodnutí, které byly porcovány a zabaleny do průsvitné folie na provozovně žalobce ( tedy mimo provozovnu výrobce) a bez přítomnosti spotřebitele. Sporné jsou z věcného hlediska pouze otázky právního posouzení, zejména toho, zda dotčené potraviny jsou potravinami ve smyslu § 7 zákona č.110/1997 Sb., tedy potravinami zabalenými, a proto je nutné na obalu označit údaje uvedené v § 7. Žalovaný správní orgán poukázal na to, že správní delikty, kterých se žalobce porušením svých povinností dopustil již po několikáté, náleží do potravinového práva. Žalobní tvrzení, žalovaný označil, jako nedůvodná. Poukázal na to, že žalobce opomněl zmínit skutečnost, že sporné sýry po rozbalení velkoobchodního balení a naporcování dále balí do potravinářské folie, a tudíž se jedná o potraviny zabalené mimo provozovny výrobce bez přítomnosti spotřebitele. Proto není možné tyto zabalené potraviny podřadit pod ust. §6 odst. 8 vyhlášky č.113/2005 Sb., jak se o to snaží žalobce. Žalovaný odmítl i další postup podle § 10 odst. 1 vyhl.č. 634/1992 Sb., který žalobce nabízí, neboť tímto způsobem lze značit jiné zboží, ku příkladu drogistické či papírnické, však nelze akceptovat, že žalobce porušuje zvláštní předpis potravinového práva § 7 zák. č. 110/1997 Sb. proto, aby vyhověl požadavku obecného právního předpisu. Žalovaný odmítl i postup žalobce, že údaje uvádí na informační tabuli, jako datum použitelnosti jednotlivých druhů potravin a množství konkrétní potraviny, které sdělí obsluha spotřebiteli, až při vlastním nákupu. Tento postup je v rozporu s § 7 zák. č. 110/1997 Sb.. V podrobnostech žalovaný odkázal na odůvodnění rozhodnutí. Tento žalobní bod považuje za nedůvodný. Žalovaný odmítl námitku žalobce, že se nevypořádal podrobně s odvolacími námitkami. K tomu odkázal na odůvodnění rozhodnutí, kde je zřejmé, že své úvahy detailně popsal. Prvostupňové rozhodnutí netrpělo nepřezkoumatelností. Dílčí nepřesnosti výroku byly opraveny změnou výroku a odůvodněny na straně 10 a 18 až 20 žalobou napadeného rozhodnutí. Ani druhostupňové rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Žalovaný odmítl námitku žalobce, že orgány SZPI nebyly v dané věci věcně příslušné. K tomu žalovaný odkázal na stranu 11 až 13 rozhodnutí. Současně poukázal na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 30Ca 99/2007. Z toho důvodu nelze souhlasit ani s tvrzením žalobce, že napadená rozhodnutí jsou nicotná. Nebyla porušena procesní práva žalobce. Žalovaný se touto námitkou zabýval na str. 13 až 15 rozhodnutí. Kontrolní materiály byly žalobci doručeny v souladu se zákonem č. 552/1991 Sb. a č. 146/2002 Sb., a to prostřednictvím jeho zástupce ve smyslu § 15 odst. 1 obchodního zákona. Opatření P028-30107/11/D bylo žalobci doručeno řádně. Měl proto možnost proti němu podat řádný opravný prostředek (námitky). Této možnosti žalobce nevyužil. Nahradit tento postup nelze již v řízení o správním deliktu, o uložení pokuty. Žalobce se správních deliktů, spočívajících v neznačení potravin zabalených mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, dopouští opakovaně. K tomu žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, ku příkladu rozsudek č.j. 7As 62/2008 – 128 a č.j. 7As 35/2008 -144. Žalobce všechna správní rozhodnutí i rozsudky správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu ignoroval, a odmítl pravidla označení potravin akceptovat. Žalovaný vyjádřil důrazný nesouhlas s tvrzením žalobce, že byl autorem prvostupňového rozhodnutí, namísto správního orgánu prvého stupně. Postup, kterým změnil výrok rozhodnutí je v souladu s