1 As 436/2017 — Nejvyšší správní soud

63 A 7/2025- 62 - text  11 63 A 7/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobkyně: B. H. zastoupená Ing. J. H. obecným zmocněncem proti žalovanému: Městský úřad Humpolec sídlem Horní náměstí 300, 396 22 Humpolec za účasti: Ing. E. S. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2024, č. j. MUHU/24751/2024/JM, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a shrnutí žaloby 1. Žalobou napadeným rozhodnutím je kolaudační souhlas, jímž bylo povoleno užívání stavby: „STAVEBNÍ ÚPRAVY V DOMĚ č. p. X v X – DĚLÍCÍ ŠTÍT na pozemku stavební parcela číslo XA v katastrálním území X“. Stavba je dle žalovaného schopna samostatného užívání, je souladná s povolením stavby a s dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, se stanovisky nebo závaznými stanovisky, pokud byly vydány a jsou v jejím případě dodrženy požadavky na výstavbu, aniž by tato stavba či její užívání ohrožovaly život a veřejné zdraví. Bezpečné užívání bylo osobou zúčastněnou na řízení („stavebník“) prokázáno provedením předepsaných zkoušek a předložením předepsaných dokladů. 2. Žalobkyně jako oprávněná z věcného břemene užívá sousední nemovitost – rodinný dům č. p. X nacházející se na pozemku p. č. XB v k. ú. X. Včasnost žaloby se váže k okamžiku seznámení se žalobkyně s napadeným rozhodnutím, k tomu došlo dne 1. 5. 2025 vyžádáním rozhodnutí od vlastníka domu. 3. Stavební úpravy byly dle žalobkyně stavebníkem prováděny v rozporu se stavebním povolením ze dne 18. 10. 2021, č. j. MUHU/61431/2021/Za („stavební povolení“), a to mimo zakreslené hranice. Úpravy byly rovněž prováděny nad rámec povolených úprav, když provedena byla také výměna části krovu a původní střechy. Při budování této nové střechy byla odstraněna část původní střechy také na domě č. p. X, který je součástí pozemku p. č. XB, a tato střecha má nyní nový přesah v délce 110 cm a šířce od 30 cm do 75 cm nad pozemek p. č. XB. Stavebník tímto nerespektoval podmínky vydaného stavebního povolení, dle kterých byl povinen stavbu provést na platně vytyčené hranici pozemků p. č. XA a p. č. XB v k. ú. X. Tato hranice však je dle žalobkyně sporná (jako sporná je zapsána v katastru nemovitostí), a nelze ji jednoznačně určit. Ačkoli žalovaný na základě místního šetření dne 6. 4. 2023 zjistil, že stavba dělícího štítu nebyla provedena v souladu s projektovou dokumentací a stavba nebyla před prováděním úprav řádně vytyčena, nebyly tyto odchylky v rámci závěrečné kontrolní prohlídky projednány. Během provádění uvedených úprav navíc došlo k rozřezání oplechování na domě č. p. X na pozemku p. č. XB v k. ú. X, aniž by ke dni podání žaloby bylo toto poškození odstraněno. 4. Žalovaný tak přistoupil k vydání kolaudačního souhlasu pouze formalisticky, ačkoli ve věci bylo ze strany žalobkyně podáno několik námitek týkajících se provádění stavby v rozporu s dokumentací. Žalovaný se nijak nevypořádal ani s odchylkami stavby uvedenými v zápisu z místního šetření. Kolaudační souhlas byl vydán, aniž byly splněny podmínky pro provedení stavby uvedené pod body 2) a 16) stavebního povolení, když ohledně určení sporné hranice mezi uvedenými pozemky je v současné době vedeno u Okresního soudu v Pelhřimově soudní řízení. 5. Jednáním stavebníka, kterým došlo k poškození a devastaci žalobkyní užívaného majetku (odstranění části střechy na domě č. p. X, poničená fasáda domu, poničené oplechování domu č. p. X a nemožnost tento dům opravit a zateplit), tak bylo zasaženo do práv žalobkyně. 6. Podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu nebyly splněny a ten byl vydán v rozporu s § 122 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon („stavební zákon“), neboť při závěrečné kontrolní prohlídce nebyly žalovaným projednány nepodstatné odchylky od dokumentace a stavba nebyla provedena v souladu s projektovou dokumentací a stavebním povolením na stávající vlastnické hranici. Z tohoto důvodu je žalobkyní navrhováno jeho zrušení. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření předně zpochybňuje aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby proti kolaudačnímu souhlasu. Poukázal na to, že žalobkyně neměla postavení účastníka kolaudačního řízení a kolaudační souhlas není správním rozhodnutím vydaným ve správním řízení, ale opatřením podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád („správní řád“). Osoba s věcným břemenem k sousední nemovitosti nemá přímý právní vztah k pozemku ani stavbě, která je kolaudována, neboť se její právo vztahuje k jiné nemovitosti. Věcné břemeno samo o sobě nezakládá aktivní legitimaci k uplatnění námitek proti kolaudaci sousední stavby, stejně tak se tedy žalobkyně nemůže domáhat přezkumu kolaudačního souhlasu před správním soudem. 8. K průběhu kolaudace žalovaný uvedl, že závěrečná kontrolní prohlídka uskutečněná dne 9. 7. 2024 byla provedena za přítomnosti osob uvedených v presenční listině, která je nedílnou součástí protokolu o provedení kontrolní prohlídky. Protokol obsahuje záznam o zjištěních učiněných při prohlídce, přičemž žádné závady bránící vydání kolaudačního souhlasu nebyly zjištěny. Řízení proběhlo řádně a v souladu s právními předpisy. Stavebník prokázal bezpečné užívání stavby provedením předepsaných zkoušek a předložením předepsaných dokladů. Stavební úřad v návaznosti na výše uvedené vydal kolaudační souhlas. Stavba splnila všechny zákonem stanovené podmínky pro kolaudaci, neboť je v souladu se stavebním povolením, má potřebná stanoviska dotčených orgánů a splňuje obecné požadavky na výstavbu. 9. K žalobním námitkám v prvé řadě uvedl, že žalobkyně nevyužila žádný z opravných prostředků, které jí byly dostupné. Kolaudační souhlas může být dle § 94 odst. 1 správního řádu podroben přezkumnému řízení nadřízeného správního orgánu. Pokud žalobkyně měla za to, že byl vydán v rozporu se zákonem, měla možnost požádat o zahájení přezkumného řízení. To sama neučinila a nesplnila tak svou povinnost vyčerpat dostupné procení prostředky obrany před tím, než se obrátila na správní soud. 10. Kolaudační souhlas byl postoupen na základě podnětu obecného zmocněnce žalobkyně k přezkumnému řízení nadřízenému správnímu orgánu, který po přezkoumání veškerých relevantních podkladů a po zhodnocení zákonnosti postupu žalovaného dospěl k závěru, že není důvod k zahájení přezkumného řízení. Právní názor nadřízeného správního orgánu tak posiluje legitimitu a stabilitu vydaného kolaudačního souhlasu. Žalobkyně v rámci tohoto přezkumného procesu nepředložila žádné nové skutečnosti či právně relevantní důvody, které by odůvodnily zásah do pravomocného správního aktu. 11. Pokud jde o žádost žalobkyně o vydání kopie kolaudačního souhlasu odůvodněnou tím, že je účastnicí řízení o kolaudaci stavby, na tuto žalovaný reagoval vyjádřením, ve kterém s odkazem na § 122 stavebního zákona uvedl, že účastníkem kolaudačního řízení není, a proto nebylo možno její žádosti vyhovět. Kopii kolaudačního souhlasu však žalobkyni poskytl na základě její žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a to ke dni 2. 5. 2025. 12. Závěrem uvedl, že žalobkyně měla možnost uplatňovat námitky v rámci stavebního řízení. Proti vydanému stavebnímu povolení se mohla odvolat, což neučinila. Námitkami, podněty a upozorněními týkajícími se stavebních úprav domu č. p. X v obci X se žalovaný opakovaně a důkladně zabýval, a to jak v rámci jednotlivých správních úkonů, tak i mimo formální řízení, vždy s cílem prověřit, zda je stavba prováděna v souladu s příslušnými právními předpisy, projektovou dokumentací a vydanými rozhodnutími. Aktivní přístup žalovaného v mezích zákona i jeho spolupráce s nadřízeným správním orgánem je patrná ze správního spisu. III. Vyjádření stavebníka 13. Stavebník v prvé řadě opakovaně zdůraznil obstrukční jednání ze strany obecného zmocněnce žalobkyně. Ten nynější žalobu podává za svou 88letou matku, aby docílil zachování lhůty pro podání žaloby. Jím podávaná shodná žaloba byla totiž usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 3. 2025, č. j. 57 A 33/2024-86, odmítnuta jako opožděná. Obecný zmocněnec se nyní snaží prostřednictvím uměle vytvořené konstrukce, dle níž se jeho matka (oprávněná k užívání sousední nemovitosti na základě věcného břemena), s obsahem napadeného rozhodnutí seznámila až nyní. Obecný zmocněnec však tímto rozhodnutím disponuje minimálně již od 16. 10. 2024. Jeho matka nikdy v průběhu předchozích řízení nevystupovala ani nepodávala jakékoli námitky a je dle stavebníka otázkou, zda nyní, coby žalobkyně, o žalobě něčeho tuší či zda s jejím obsahem není vůbec seznámena. Nyní projednávaná žaloba je obsahově zcela totožná s žalobou, kterou zmocněnec podával ve věci sp. zn. 57 A 33/2024. Z tohoto důvodu stavebník odkázal n