Nejvyšší správní soud 13 Kss 6/2014 – Výslech svědka

13 Kss 6/2014- 138 - text

13 Kss 6/2014 - 172

pokračování

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a členů Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Jana Jursíka, JUDr. Vladimíra Kubíka, JUDr. Ivo Pavlů a doc. JUDr. Jany Reschové, CSc., v právní věci kárného navrhovatele: předseda Obvodního soudu pro Prahu 6, se sídlem ulice 28. pluku 29b, Praha 10, proti kárně obviněnému: Mgr. R. Č., předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 6, o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 26. 8. 2014, při ústním jednání konaném dne 21. 1. 2015 a 18. 2. 2015,

t a k t o :

soudce Obvodního soudu pro Prahu 6,

se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.

u z n á v á v i n n ý m, ž e

A. jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 způsobil průtahy nerespektováním zákonné lhůty dle § 181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, a to v následujících trestních věcech:

B. jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 způsobil průtahy porušením zákonné povinnosti uvedené v § 181 odst. 2 trestního řádu, a to v následujících trestních věcech:

C. jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 nepostupoval v souladu s § 2 odst. 4 trestního řádu a svou nečinností způsobil průtahy ve věci sp. zn. 3 Nt 1860/2013 v době od 6. 6. 2013 do 17. 7. 2014,

D. jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 způsobil průtahy nerespektováním zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí uvedené v § 129 odst. 3 trestního řádu ve věci sp. zn. 3 T 120/2012, v níž dne 21. 11. 2013 vyhlásil usnesení o vyloučení věci jednoho z obžalovaných, avšak jeho písemné vyhotovení předal kanceláři až dne 26. 3. 2014, dále dne 24. 3. 2014 vyhlásil rozsudek, přičemž lhůta k jeho vyhotovení mu byla na vlastní žádost prodloužena do 7. 5. 2014, avšak písemné vyhotovení rozsudku předal kanceláři až dne 30. 5. 2014,

E. jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 se dopustil neoprávněné manipulace se soudním spisem sp. zn. 3 T 161/2013 tím, že dne 30. 12. 2013 vydal trestní příkaz, kterým obviněného uznal vinným, a poté, co by tento trestní příkaz vypraven, dal kanceláři pokyn k jeho vymazání z elektronicky uložených dokumentů v systému ISAS a k jeho odstranění ze spisu,

t e d y

skutky uvedenými pod body A. až E. zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů

a zaviněným jednáním uvedeným pod bodem E. zároveň narušil důstojnost soudcovské funkce,

t í m s p á c h a l

kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.

a z a t o s e m u u k l á d á

podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb.

kárné opatření ve formě odvolání z funkce soudce.

se podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

z p r o š ť u j e k á r n é h o o b v i n ě n í

spočívajícího v tom, že

A. jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 způsobil průtahy nerespektováním zákonné lhůty dle § 181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, a to v následujících trestních věcech:

B. jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 způsobil průtahy porušením zákonné povinnosti uvedené v § 181 odst. 2 trestního řádu, a to v následujících trestních věcech:

C. jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 způsobil průtahy nerespektováním zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí uvedené v § 129 odst. 3 trestního řádu, a to v následujících trestních věcech:

O d ů v o d n ě n í :

Kárný navrhovatel podal u kárného soudu dne 28. 8. 2014 návrh na zahájení kárného řízení. Kárné provinění přitom spatřoval zejména (body 1 až 80 kárného návrhu) v porušení § 181 odst. 2 a 3 za současného porušení § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.“), a dále v porušení § 2 odst. 4 tr. ř. (bod 81 kárného návrhu). Jednáním popsaným v uvedených bodech Mgr. Č. dle kárného navrhovatele zaviněně porušil povinnosti soudce a současně ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů a současně se dopustil i zaviněného jednání, jímž soudce narušil důstojnost soudcovské funkce (nejméně v případě popsaném pod bodem 36 kárného návrhu), a tak se dopustil kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Vzhledem k délce průtahů, jejich závažnosti a množství trestních věcí, v nichž byly zjištěny, předseda Obvodního soudu pro Prahu 6 navrhl, aby bylo kárně obviněnému uloženo kárné opatření podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích, a to odvolání z funkce soudce.

K osobě kárně obviněného navrhovatel uvedl, že Mgr. R. Č. po svém jmenování soudcem dne 19. 5. 2010 působil jako předseda senátu u Obvodního soudu pro Prahu 9 na civilním úseku, přičemž již u tamního soudu se potýkal s určitými problémy zmíněnými v přiloženém hodnocení předsedy Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 11. 2012 a v jím udělené výtce ze dne 28. 12. 2012. K Obvodnímu soudu pro Prahu 6 byl kárně obviněný se svým souhlasem dočasně přidělen ke dni 15. 12. 2012 (v rámci pohovoru před nástupem sám avizoval velký zájem působit na trestním úseku, a měl tak podle svého vyjádření velkou pozitivní motivaci), k jeho definitivnímu přeložení k tomuto soudu došlo s účinností ode dne 1. 3. 2013. Mgr. Č. převzal agendu po soudkyni JUDr. B., která rezignovala na funkci soudkyně ke dni 30. 10. 2012. Po jejím odchodu byla její nevyřízená vedlejší agenda (3 Nt, 3 Pp, 3 Td) rozdělena mezi ostatní trestní soudce, tyto starší spisy tak Mgr. Č. již nepřebíral, výjimku v tomto směru mohly případně tvořit pouze spisy špatně vykázané jako skončené. V agendě T vykazoval senát 3 T k 15. 12. 2012 pouze 36 nevyřízených věcí, přičemž i zde se v naprosté většině jednalo o věci přidělené po odchodu JUDr. B. k vyřízení jiným soudcům, a 102 věcí vyřízených nepravomocně (z nichž následně řada obživla). K jejich vyřízení pak naopak byl v naprosté většině případů již příslušným soudcem Mgr. Č. I přes skutečnost, že byl senát 3 T po rezignaci dřívější předsedkyně spravován velmi schopnou asistentkou soudce pod dozorem místopředsedy soudu, existovaly v něm v okamžiku převzetí Mgr. Č. ještě desítky spisů dosud nevyřešené soudní postagendy zanedbané v minulosti, v několika málo případech bylo následně zjištěno i nevyhotovení rozhodnutí vyhlášených ještě JUDr. B.

Již při kontrole činěné v červenci 2013 na základě „Úkolů pro předsedy Obvodních soudů pro Prahu 1 - 10 stanovených předsedou Městského soudu v Praze“ byl dle kárného navrhovatele zjišťován zhoršující se stav agendy 3 T (k 1. 7. 2013 66 věcí neskončených a 84 skončených nepravomocně), zejména však nečinnost kárně obviněného v řadě nevyřízených věcí starších jednoho roku. Věc byla řešena udělením výtky dle § 88a zákona o soudech a soudcích ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 31 Spr 623/2013. Při tomto postupu byla ve prospěch kárně obviněného zohledněna:

a) zvýšená zátěž, která na soudce trestního úseku dopadla v souvislosti s amnestií prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013,

b) stav postagendy senátu 3 T způsobený předchozí předsedkyní senátu (byť zde naopak došlo v důsledku amnestie prezidenta republiky k určitému „vyčištění“ i této agendy, přičemž usnesení o dopadu amnestie u podmíněných trestů odnětí svobody a trestů obecně prospěšných prací byly, stejně jako u ostatních soudců, vyhotovovány asistentkou soudce či vyššími soudními úředníky a předkládány kárně obviněnému pouze ke kontrole a podpisu),

c) vliv administrativy na stav senátu, kdy vedoucí senátu přidělená k tomuto senátu od listopadu 2012 se ve své funkci neosvědčila a od února 2013 došlo k jejímu nahrazení nejzkušenější a nejvýkonnější vedoucí na trestním úseku; obdobně došlo od dubna 2013 ke změně na postu vyšší soudní úřednice daného senátu, kdy opět byla do tohoto senátu přidělena jedna z nejzkušenějších a nejvýkonnějších vyšších soudních úřednic,

d) bylo vzato na vědomí i sdělení soudce, že jeho výkon byl ovlivněn i skutečností, že v prvém čtvrtletí 2013 na svém původním soudě vyhotovoval řadu jím dříve vyhlášených rozhodnutí (viz též výtka udělená předsedou Obvodního soudu pro Prahu 9), přičemž mu nyní již nic nebrání se plně soustředit na agendu u Obvodního soudu pro Prahu 6.

Při kontrole činěné v lednu 2014 však byla opět zjištěna nečinnost kárně obviněného v řadě nevyřízených věcí starších jednoho roku, která byla s ohledem na mírně se zlepšující celkový stav agendy 3 T (k 1. 1. 2014 - 63 věcí neskončených a 77 skončených nepravomocně) opět řešena udělením výtky dle § 88a zákona o soudech a soudcích (výtka ze dne 14. 2. 2014, sp. zn. 31 Spr 171/2014). Kárně obviněnému současně bylo zdůrazněno, že v případě přetrvávajících problémů v jeho senátu by již vedení bylo nuceno podat na jeho osobu kárný návrh.

Dne 10. 3. 2014 byl zjištěn bezdůvodný průtah kárně obviněného v nově napadlé zcela triviální věci sp. zn. 3 T 165/2013, téhož dne bylo přijato opatření místopředsedy soudu reagující na závažné nedostatky zjištěné v senátu 3 T (viz správní spis sp. zn. 31 Spr 294/2014) tak, aby byla plně zabezpečena kontrola ve všech neskončených a nepravomocných věcech senátu 3 T. Na podkladě těchto kontrol, dále kontroly činěné na základě zmiňovaných „Úkolů“ v červenci 2014 a podnětů státní zástupkyně (viz sp. zn. 32 St 56/2014 a 31 Spr 458/2014), pak byla zjištěna pochybení uvedená v kárném návrhu.

K průběhu jednotlivých kontrol navrhovatel uvedl, že veškeré pravidelné pololetní kontroly agendy kárně obviněného byly prováděny tak, že byl dopředu informován nejen o samotné kontrole, ale i o konkrétních spisech, které budou kontrole podléhat; stejně tak mu byly každý měsíc vedoucí senátu předem sdělovány spisy, které bude třeba – pokud v nich neučiní úkon - vedení soudu oznámit jako spisy dlouhodobě bez úkonu, nicméně ani tyto skutečnosti nevedly k tomu, aby nedostatky své práce odstranil či alespoň minimalizoval. Kromě zmíněných výtek dle § 88a zákona o soudech a soudcích a přijatých opatření byl Mgr. Č. v průběhu výkonu své funkce u zdejšího soudu nejen vedením soudu, ale i dalšími zkušenějšími soudci i jinými pracovníky trestního úseku mnohokrát neformálně upozorňován na nedostatky jím vedené agendy a nutnost zásadní změny jeho stylu práce, ovšem rovněž bez výraznějšího úspěchu.

Pokud jde o pracovní vytížení kárně obviněného, kárný navrhovatel v obecné rovině poznamenal, že stav senátu 3 T se (i přes poměrně malý aktuální nápad, kdy do 14. 8. 2014 do tohoto senátu napadlo v roce 2014 pouze 89 věcí, za celý rok 2013 168 věcí) oproti stavu k lednu 2014 postupně zhoršuje (k 14. 8. 2014 – 82 neskončených věcí, 44 věcí skončených nepravomocně). Měsíční počet skončených věcí kárně obviněného bývá obvykle nižší, než počet věcí obživlých a nově napadlých; rovněž narůstal počet spisů dlouhodobě bez úkonu u soudce v období března až července 2014 (blíže viz sp. zn. 31 Spr 294/2014). Za velmi signifikantní v tomto směru kárný navrhovatel označuje porovnání stavu senátu 3 T k 15. 12. 2012 a 14. 8. 2014, a to i ve vztahu k senátům se srovnatelným nápadem nových věcí – tj. senátu 2 T a senátu 16 T.

Jakkoliv se kontrola ze strany vedení soudu dosud cíleně soustředila především na věci neskončené a nepravomocné, byly u soudce zjištěny nedostatky i v postagendě u pravomocných rozhodnutí (sp. zn. 3 T 124/98 a 3 T 57/2005) a ve vedlejší agendě Nt (viz sp. zn. 3 Nt 1860/2013 a související spis 31 Spr 458/2014).

Kárný navrhovatel dále považuje za významné porovnání počtu spisů u jednotlivých trestních soudců, z něhož vyplývá, že kárně obviněný měl u sebe předložených k provedení úkonu ke dni 15. 8. 2014 celkem 191 spisů, zatímco soudkyně nápadem srovnatelných senátů 2 T a 16 T celkem 19, resp. 34 spisů.

Z hlediska včasnosti vyhotovování rozhodnutí Mgr. Č. dle kárného navrhovatele nejčastěji ze všech soudců trestního úseku využíval institutu prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí dle § 129 odst. 3 tr. ř. Ačkoliv většinu rozhodnutí vyhotovoval v základních zákonných lhůtách uvedených v citovaném ustanovení, i zde kárný navrhovatel shledal zásadní nedostatky ve věcech sp. zn. 3 T 20/2014, 3 T 119/2013 a zejména 3 T 120/2012. Kromě těchto v kárném návrhu konkrétně zmíněných pochybení kárný navrhovatel dále upozornil na věci, v nichž bylo zjištěno překročení lhůty k vypravení rozhodnutí v řádu dní (sp. zn. 3 T 11/2013, 3 T 54/2013, 3 T 74/2012, 3 T 170/2013, 3 T 59/2014 a 3 T 35/2014), a dále na pokus o falšování vypravení rozhodnutí v databázi ISAS u věci 3 T 35/2014 (blíže viz „Výstup z databáze ISAS –překročené lhůty pro vypravení rozhodnutí“).

Za zcela zásadní nedostatek kárný navrhovatel označil nedochvilnost Mgr. Č., kdy nejsou výjimkou ani neomluvené absence v zaměstnání. V této souvislosti kárný navrhovatel dále uvedl, že již v průběhu roku 2013 se Mgr. Č. opakovaně dostavoval opožděně k nařízeným jednáním (tj. hlavním líčením nebo veřejným zasedáním), a to někdy i více než o hodinu, což vedlo k bezprecedentnímu opatření ze strany obvodní státní zástupkyně pro Prahu 6, která přítomnost státních zástupců u jím nařízených jednání vázala na potvrzení přítomnosti kárně obviněného v jednací síni (blíže viz e-mail obvodní státní zástupkyně pro Prahu 6 ze dne 2. 10. 2013 a záznam z porady konané dne 24. 10. 2013 na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 6). Mimo jednací dny se do zaměstnání dostavoval častokráte až v odpoledních hodinách, dne 10. 3. 2014 byla v souvislosti s řešením problému ve věci sp. zn. 3 T 165/2013 zjištěna neomluvená celodenní nepřítomnost v zaměstnání (viz též e-mail zástupkyně ředitelky správy soudu z téhož dne). V období od 29. 5. 2014 do 6. 6. 2014 byla proto provedena kontrola včasnosti dostavovaní se k nařízeným jednáním, při níž bylo zjištěno, že ani jeden den (29. 5., 3. 6., 5. 6.) se kárně obviněný nedostavil do jednací síně včas, v posledním případě pak k jednání nařízenému od 10:00 hod. dorazil s čtyřicetiminutovým zpožděním (viz doklady založené do spisu sp. zn. 31 Spr 481/2014). Na tuto situaci bylo (po ústním projednání věci s Mgr. Č.) reagováno opatřením vedení soudu ze dne 6. 6. 2014. Bezprostředně po vydání tohoto opatření (tj. ve dnech 9. - 11. 6. 2014) se pak kárně obviněný do zaměstnání nedostavil vůbec a svou nepřítomnost následně řešil až v červenci 2014 podáním antedatované žádosti o dovolenou. V současné době se Mgr. Č. opakovaně do zaměstnání dostavuje výrazně později než v 8:00, resp. 8:15 (tento čas byl domluven při dodatečném jednání o této věci s Mgr. Č., kdy vedení soudu akceptovalo jeho požadavek, aby příchod do této doby nebyl považován za zásadní porušení vydaného opatření).

V závěru kárný navrhovatel upozornil i na zjištěný zásah do spisového materiálu a systému ISAS, ke kterému došlo z pokynu kárně obviněného (viz spisy sp. zn. 32 St 56/2014, resp. 3 T 161/2013), a na již zmíněnou snahu o falšování vypravení rozhodnutí v databázi ISAS (viz „Výstup z databáze ISAS – překročené lhůty pro vypravení rozhodnutí“).

S ohledem na uvedené nelze z pohledu kárného navrhovatele řešit věc jinak, než uložením kárného opatření spočívajícího v odvolání Mgr. R. Č. z funkce soudce, pokud se stav jeho agendy a přístup k práci po podání kárného návrhu zásadním způsobem nezlepší. Dle kárného navrhovatele je třeba zohlednit především množství věcí, v nichž jsou shledávány průtahy v řízení a jiná pochybení, která představují zhruba jednu třetinu všech trestních řízení, která Mgr. Č. za poslední dva roky vedl nebo vede, a to včetně těch, která skončila pravomocným trestním příkazem.

Kárně obviněný se ke kárnému návrhu, ač mu byl řádně doručen dne 8. 9. 2014, nevyjádřil.

Při ústním jednání konaném dne 21. 1. 2015 kárný navrhovatel (za kárného navrhovatele jednal na základě písemného pověření místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 6 Mgr. Karlem Steiner) rekapituloval obsah kárného návrhu a uvedl, že ani po podání kárného návrhu se přístup Mgr. Č. nijak nezměnil. Upozornil přitom především na neomluvené absence a časté pozdní příchody do zaměstnání, a to i ve dnech, kdy má nařízená jednání. Stav agendy Mgr. Č. se dle kárného navrhovatele neustále zhoršuje a nově bylo též zjištěno, že nevyhotovuje řádně a včas vyhlášená rozhodnutí, a to ani přes opakované urgence.

Kárně obviněný uvedl, že nesporuje, že od konce dubna do června 2014 nečinil v podstatě žádné úkony. Uvedl, že byl špatně diagnostikován, trpěl chronickou únavou a až na popud vedení soudu zjistil, že něco není v pořádku, a až poté začal svůj zdravotní stav řešit. Vyjádření lékařky se mu bohužel k tomuto jednání nepodařilo zajistit. Kárně obviněný dále poukázal na stav agendy v senátu 3 T, kdy zpočátku na něj po JUDr. B. přešlo pouze několik věcí, postupně však vyvstávaly další, neboť JUDr. B. vylučovala řízení vůči některým obžalovaným, která potom nekončila. Ke kontrole své docházky kárně obviněný uvedl, že ji považuje za nedůstojnou a zbytečnou. Připustil, že v týdnu, kdy probíhala kontrola, dvakrát zaspal v jednací den, a je si vědom toho, že se jedná o velký problém. Opatření o sledování jeho docházky a zahájení kárného řízení ovšem považuje za dvojí potrestání.

Předseda senátu následně v souladu s § 13 a § 17 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), seznámil účastníky řízení s výsledky předběžného šetření kárného senátu ve věci s tím, že si kárný senát Nejvyššího správního soudu vyžádal předmětné spisy (resp. jejich ověřené kopie) Obvodního soudu pro Prahu 6, které mají dokumentovat vytýkané jednání kárně obviněného, a umožnil účastníkům vyjádřit se k jednotlivým bodům kárného návrhu:

Kárný navrhovatel uvedl, že následnými kontrolami byly v jednotlivých spisech shledány průtahy i po podání kárného návrhu. Konkrétně poukázal na nečinnost ve věcech:

5) 3 T 174/2011 – v době od 5. 11. 2014 do 29. 12. 2014,

16) 3 T 105/2013 - v době od 3. 10. 2014 do 8. 1. 2015,

17) 3 T 108/2013 – v době od 24. 10. 2014 do 17. 12. 2014,

18) 3 T 109/2013 – v době od 19. 8. 2014 do 4. 12. 2014,

22) 3 T 129/2013 – v době od 15. 8. 2014 do 13. 10. 2014,

29) 3 T 148/2013 – v době od 18. 8. 2014 do 16. 9. 2014,

30) 3 T 153/2013 – v době od 12. 8. 2014 do 14. 10. 2014, od 15. 10. 2014 do 15. 1. 2015,

34) 3 T 159/2013 – v době od 12. 11. 2014 do 15. 12. 2014,

35) 3 T 160/2013 – viz stížnost OSZ sp. zn. 31 Spr 984/2014,

38) 3 T 168/2013 – viz stížnost OSZ sp. zn. 32 St 62/2014,

40) 3 T 5/2014 – od 5. 11. 2014 do 15. 12. 2014,

42) 3 T 10/2014 – v době od 6. 11. 2014 do 15. 1. 2015,

52) 3 T 30/2014 – v době od 5. 12. 2014 do 15. 1. 2015,

56) 3 T 36/2014 – v době od 8. 12. 2014 do 15. 1. 2015,

57) 3 T 37/2014 – v době od 23. 10. 2014 do 15. 12. 2014,

61) 3 T 43/2014 – v době od 7. 11. 2014 do 15. 1. 2015,

62) 3 T 44/2014 – v době od 3. 12. 2014 do 15. 1. 2015,

71) 3 T 54/2014 – v době od 21. 10. 2014 do 15. 12. 2014,

73) 3 T 57/2014 – v době od 19. 11. 2014 do 15. 1. 2015,

74) 3 T 58/2014 – v době od 11. 11. 2014 do 15. 1. 2015,

76) 3 T 60/2014 – v době od 26. 11. 2014 do 15. 1. 2015,

77) 3 T 61/2014 – v době od 27. 11. 2014 do 15. 1. 2015,

78) 3 T 65/2014 – v době od 26. 11. 2014 do 15. 1. 2015.

Kárně obviněný se k vytýkaným skutkům vyjádřil převážně v obecné rovině. V průběhu projednávání jednotlivých trestních spisů zejména poukazoval na špatný stav senátu 3 T v době, kdy jej přebíral. Ve vztahu k bodům 2, 9, 33, 47 a 76 kárného návrhu Mgr. Č. argumentoval rozsáhlostí spisového materiálu předmětných trestních věcí. V souvislosti s body 10, 13 a 74 uvedl, že vytýkaná pochybení měla spojitost se zdravotními problémy, která již zmínil v úvodu ústního jednání. Průtahy vytýkané v bodech 9 a 49 pak zdůvodňoval technickými problémy při vkládání dokumentů do informačního systému ISAS.

Předseda senátu se dále zastavil u těch vytýkaných spisů, kde vznikla kárnému senátu určitá nejasnost, a požádal strany, zda by ji mohly kárnému soudu objasnit (popis relevantních částí trestních spisů, případně konkrétních vyjádření stran k těmto spisům a závěry, k nimž kárný senát dospěl, jsou obsaženy v části IV. a) Skutková zjištění plynoucí z vytýkaných spisů a jejich hodnocení tohoto rozhodnutí).

Kárný senát dále v souladu s § 17 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. provedl další listinné důkazy, které byly před ústním jednáním předloženy kárným navrhovatelem či které si kárný soud vyžádal z vlastní iniciativy. Konkrétně bylo provedeno dokazování následujícími listinami:

- spis 32 St 56/2014 – stížnost státní zástupkyně JUDr. J. na průtahy v řízení sp. zn. 3 T 161/2013, při jejímž vyřizování bylo zjištěno odstranění vydaného trestního příkazu a odporu státní zástupkyně ze spisu a ze systému ISAS (viz bod 36 kárného návrhu)

- spis 31 Spr 458/2014 - stížnost státní zástupkyně JUDr. J. na průtahy v řízení sp. zn. 3 Nt 1860/2013 (viz bod 81 kárného návrhu)

- spis 31 Spr 623/2013 – výtka udělená Mgr. R. Č. dne 24. 7. 2013 za průtahy v řízení (viz body 3 a 5 kárného návrhu)

- spis 31 Spr 171/2014 – výtka udělená Mgr. R. Č. dne 14. 2. 2014 za průtahy v řízení (viz body 3, 5 a 9 kárného návrhu)

- spis 31 Spr 294/2014 – dle něhož Mgr. Steiner dne 10. 3. 2014 v reakci na závažné nedostatky zjištěné v senátu 3 T (viz bod 37 kárného návrhu) nařídil, 1) aby první úkon ve věci byl vyznačován až poté, co je věc vrácena soudcem kanceláři, 2) aby věci, kde nebude dodržena lhůta k prvnímu úkonu, byly okamžitě hlášeny a 3) stejně tak byly k 15. každého měsíce oznamovány veškeré neskončené a nepravomocné věci, které jsou déle jak měsíc u soudce; spis dále obsahuje seznamy spisů dle pokynů Mgr. Steinera za měsíce březen až červenec 2014

- spis 31 Spr 481/2014 – opatření vedení soudu, jímž byla dne 6. 6. 2014 zavedena kontrola docházky Mgr. Č. do budovy soudu a k nařízeným jednáním, spis dále obsahuje evidenci docházky Mgr. Č. od 12. 6. 2014 do 15. 9. 2014

- spis 31 Spr 643/2014 – obsahující kopii dalších příloh kárného návrhu:

- příloha č. 7 – e-mail státní zástupkyně JUDr. J. ze dne 2. 10. 2013 adresovaný ostatním státním zástupcům OSZ pro Prahu 6 (v kopii Mgr. Steinerovi a Mgr. Č.), v němž uvedla, že „poté, co jsem dne 1. 10. 2013 ráno čekala na chodbě soudu na příchod Mgr. Č. do jednací síně na jím nařízené hlavní líčení déle než hodinu, jsem s ním domluvila, že na jeho hlavní líčení a veřejná zasedání budeme chodit, až nám zavolá, že odchází z naší budovy a míří do jednací síně. Snažím se touto domluvou šetřit náš čas na práci, tedy se jí řiďte“.

- příloha č. 8 - záznam z porady konané dne 24. 10. 2013 na OSZ pro Prahu 6, v němž je obsažena informace, že s ohledem na jednání s Mgr. Steinerem a Mgr. Č. budou státní zástupci OSZ pro Prahu 6 chodit na jednání nařízená Mgr. Č. až poté, co budou soudem uvědomeni o tom, že Mgr. Č. již odchází od jednací síně, neboť jeho obvyklé zpoždění je až hodinu

- příloha č. 9 – e-mailem ze dne 8. 7. 2014 pracovnice soudu Mgr. J. T. sdělila Mgr. Steinerovi, že Mgr. Č. požádal zpětně o dovolenou na 9. – 11. 6. 2014 a o indispoziční volno na 18. 6. 2014, ačkoliv červnová výplata již byla uzavřena

- příloha č. 10 – e-mailem ze dne 11. 3. 2014 na dotaz Mgr. Steinera, zda měl Mgr. Č. nějaký důvod, proč nepřišel vůbec do práce, pracovnice soudu P. M. sdělila, že dne 10. 3. 2014 neměl Mgr. Č. dovolenou ani indispoziční volno

- příloha č. 11 – hodnocení soudce Mgr. Č. vypracované předsedou Obvodního soudu pro Prahu 9 JUDr. Alexandrem Károlyim ze dne 14. 11. 2012

- příloha č. 12 – výtka dle § 88a zákona o soudech a soudcích udělená Mgr. Č. předsedou Obvodního soudu pro Prahu 9 JUDr. Alexandrem Károlyim dne 28. 12. 2012 za průtahy v porozsudkové agendě v řízeních sp. zn. 15 C 88/2009, sp. zn. 15 C 19/2010 a sp. zn. 99 C 153/2010; současně bylo uvedeno, že koncem ledna 2013 bude provedena prověrka spisů, a budou-li se nedostatky opakovat, bude podán návrh na zahájení kárného řízení

- příloha č. 13 – výstup z databáze ISAS – překročené lhůty pro vypravení rozhodnutí v senátu 3 T a dále e-mail P. S. ze dne 25. 4. 2014 s předmětem „lež má krátké nohy aneb dříve či později budete odhaleni“ adresovaný Mgr. Č. a vedoucí kanceláře senátu 3 T D. S., který dle kárného navrhovatele dokládá pokus o falšování vypravení rozhodnutí v databázi ISAS u věci sp. zn. 3 T 35/2014

- příloha č. 14 kárného návrhu – Porovnání stavu senátu 3 T k 15. 12. 2012 a k 14. 8. 2014 ve vztahu ke srovnatelným senátům (z hlediska nápadu) 2 T a 16 T:

stav ke dni 15. 12. 2012

senát

nevyřízené

pravomocně neskončené

3 T

36

138

2 T

52

135

16 T

91

194

stav za období od 15. 12. 2012 do 14. 8. 2014

senát

nevyřízené

pravomocně neskončené

napadlé za období

vyřízené za období

3 T

83

127

264

312

2 T

21

46

250

341

16 T

55

112

264

388

-příloha č. 15 – spisy u soudců ke dni 15. 8. 2014

soudce

1 T

2 T

3 T

16 T

41 T

58 T

Počet

56

19

191

34

0

5

- rozvrhy práce na roky 2012 (31 Spr. 1070/2012), 2013 (31 Spr. 1031/2012) a 2014 (31 Spr 953/2013)

- osobní spis Mgr. Č. – dle něhož od 20. 10. 2004 do 14. 1. 2007 působil jako právník na Ministerstvu obrany; od 15. 1. 2007 do 26. 5. 2010 jako asistent soudce na Obvodním soudu pro Prahu 9; od 27. 5. 2010 do 28. 2. 2013 byl soudcem civilního úseku Obvodního soudu pro Prahu 9, přičemž ovšem ode dne 15. 12. 2012 byl dočasně přidělen k výkonu soudcovské činnosti na trestní úsek Obvodního soudu pro Prahu 6 a s účinností od 1. 3. 2013 byl k tomuto soudu přeložen a jmenován předsedou senátu na trestním úseku daného soudu; v osobním spisu nejsou evidována žádná období pracovní neschopnosti Mgr. Č. ze zdravotních důvodů

- stanovisko soudcovské rady Obvodního soudu pro Prahu 6 k návrhu na zahájení kárného řízení s Mgr. R. Č. ze dne 17. 9. 2014, v němž soudcovská rada uvedla, že dle svého sdělení Mgr. Č. v září 2014 zjistil, že onemocněl boreliózou, což se mimo jiné projevuje i chronickou únavou, ke skutkovým okolnostem uvedeným v návrhu se ovšem nijak nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že soudcovská rada dle svých zjištění považovala veškeré skutkové okolnosti popsané v návrhu za pravdivé, ztotožnila se s kárným návrhem, a to včetně navrhovaného kárného opatření.

V průběhu ústního jednání dne 21. 1. 2015 strany dále předložily a kárný soud následně provedl následující listinné důkazy:

- kárně obviněný předložil jím pořízený soupis věcí, které převzal po své předchůdkyni JUDr. B.

- dále byla předložena listina, která obsahuje pokyny kancelářím týkající se zakládání doručenek, práce s ISASem, se spisy a s referáty soudců

- kárný navrhovatel dále předložil 3 stížnostní spisy sp. zn. Spr 984/2014, 32 St 62/2014 a 31 Spr 983/2014, které se týkají věcí sp. zn. 3 T 160/2013, 3 T 168/2013 a 3 T 43/2014 uvedených pod body 35, 38 a 61 kárného návrhu

- usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 7 To 408/2014, v němž bylo konstatováno porušení § 181 odst. 3 tr. ř. Mgr. Č. ve věci sp. zn. 3 T 148/2013

- písemné upozornění na nesprávný postup a porušení povinností zaměstnance – výtka dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, adresovaná vedoucí kanceláře senátu 3 T D. S. a týkající se věci 3 T 59/2014

- výpisy z ISASu a další listiny dokumentující věci, u nichž došlo ze strany Mgr. Č. k porušení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí, a to v období od 15. 10. 2014 do 20. 1. 2015

- pověření soudce JUDr. K. N. vyhotovením usnesení ze dne 24. 10. 2014, sp. zn. 1 Nt 624/2014, a to z toho důvodu, že ho nevyhotovil Mgr. R. Č.

- měsíční výkazy senátu 3 T za prosinec 2014 a leden 2015, v nichž jsou uvedeny věci, které byly v daných obdobích delší dobu bez úkonu

- přehledy nevyřízených a pravomocně neskončených věcí k 19. 1. 2015 v senátu 3 T a pro srovnání v senátech 2 T a 16 T

- přehled tvrzených pracovních neschopností a návštěv lékaře ze strany Mgr. Č. sepsaný P. M. dne 19. 1. 2015; k tomu je připojeno potvrzení o pracovní neschopnosti Mgr. Č. od 31. 10. do 3. 11. 2014, předložené Mgr. Č. dne 27. 11. 2014

- e-maily týkající se absencí Mgr. Č. v zaměstnání dne 30. - 31. 12. 2014 a pozdního příchodu k hlavnímu líčení dne 15. 1. 2015

- pokračování spisu 31 Spr 481/2014, který se týká kontroly docházky Mgr. Č. do budovy soudu a jeho dostavování se k nařízeným hlavním líčením, přičemž nově byly předloženy listiny pokrývající období od 15. 9. 2014 do 19. 1. 2015

- exekuční příkaz ze dne 30. 9. 2014 vydaný soudním exekutorem Mgr. S. M. ve prospěch oprávněného Raiffeisen stavební spořitelny, a. s. proti povinnému Mgr. R. Č., jímž se přikazuje exekuce srážkami z platu povinného k uspokojení pohledávky ve výši 1.116.900 Kč s příslušenstvím, tj. k uvedenému dni 1.472.585 Kč

- spis 31 Spr 700/2014, jehož obsah tvoří listiny vztahující se k lustracím ohledně tří osob, provedeným v databázi CESO Mgr. Č., které podle vedení soudu nesouvisely s výkonem soudnictví a pro něž předseda OS pro Prahu 6 podal na Mgr. Č. dne 23. 10. 2014 trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Po provedeném dokazování kárně obviněný požádal o odročení jednání z toho důvodu, že kárný navrhovatel předložil výše uvedené nové listinné důkazy, ke kterým se kárně obviněný chtěl blíže vyjádřit v písemné podobě. Mnoho věcí je dle jeho názoru vytrženo z kontextu a rád by je uvedl na pravou míru. Kárně obviněný současně uvedl, že si zapomněl lékařské zprávy, které chtěl soudu doložit. Kárný senát uvedenému návrhu kárně obviněného vyhověl, neboť se většina nově předložených listin sice přímo netýkala předmětu kárného návrhu, mohla mít však určitý význam pro celkové hodnocení osoby kárně obviněného. Z tohoto důvodu kárný soud odročil jednání na neurčito a kárně obviněnému uložil, aby ve lhůtě 7 dnů, tj. do 28. 1. 2015, předložil soudu své vyjádření a případně navrhl, jaké důkazy navrhuje provést.

Mgr. Č. následujícího dne po jednání nahlížel do spisu, kam byly rovněž nově předložené listinné důkazy založeny, následně mu byl na jeho žádost zaslán kompletní zvukový záznam z jednání ze dne 21. 1. 2015, nicméně v uvedené lhůtě, ani později až do 16. 2. 2015, žádné vyjádření ani důkazní návrhy soudu nepředložil.

Kárný soud dne 28. 1. 2015 obdržel pouze další dva listinné důkazy dodatečně předložené kárným navrhovatelem. Konkrétně se jednalo o:

- výstup šetření z databáze ISAS provedené správkyní této databáze ve spolupráci s firmou CCA k okolnostem, za nichž byly do ISASu vloženy a smazány údaje týkající se trestního příkazu ze dne 30. 12. 2014 ve věci sp. zn. 3 T 161/2013,

- kopii e-mailu, který Mgr. Č. zaslal dne 17. 9. 2014 člence soudcovské rady JUDr. K. K.

Tyto nové důkazy byly Mgr. Č. zaslány, takže byl s nimi seznámen. Stejně tak byl dne 2. 2. 2015 řádně vyrozuměn i o jednání nařízeném na 18. 2. 2015. Od Mgr. Č. předseda kárného senátu obdržel až dne 16. 2. 2015 odpoledne podání zaslané elektronickou poštou, v němž kárně obviněný uvedl následující:

„Vážený pane předsedo,

s hlubokou úctou k Vám i ostatním členům senátu si Vás dovoluji požádat o odročení kárného řízení dne 18. února 2015. K mé osobě bylo řečeno, resp. ve spisovém materiálu se nacházejí tvrzení, která z určitého úhlu pohledu a subjektivní motivace, hodnotí mé pracovní výsledky, poukazují na mé majetkové poměry i mi přisuzují kontakty se závadovými osobami.

Vážený pane doktore, v současné době, kdy jsem nejen přišel o veškerý majetek, jsem prověřován policií a současně i v postavení kárně obviněného, jediné co mám, je má čest, hrdost, mé znalosti a životní poznání.

Na Vaši výzvu k vyjádření se ke skutečnostem, které byly vzneseny v závěru prvého jednání, jsem sepsal vyjádření, které jsem se snažil koncipovat věcně, stručně a současně i doložit má tvrzení. Poté, co jsem se seznámil se spisovým materiálem v mé věci, byl jsem velmi nemile překvapen, jaké manipulaci jsem byl vystaven a zvažoval jsem a stále zvažuji, jaké kroky v tomto podniknu, proto jsem doposud váhal, zda zahrnout do mého vyjádření i další okolnosti. Zajisté jsem v pracovním i soukromém životě pochybil, ale vždy se k mému jednání stavím čelem a snažím se ze svých chyb poučit. Mé vyjádření Vám tedy také zasílám [k předmětnému elektronickému podání ovšem žádná příloha, která by obsahovala obsáhlejší vyjádření kárně obviněného, připojena nebyla – pozn. NSS].

Vážený pane předsedo, jelikož se rozhodnutí Vašeho senátu bude přímo dotýkat mé osoby a mých osobnostních práv, dále mimo jiné i proto, že mé kárné řízení se dostalo do veřejného zájmu spolku K213, považuji za potřebné, spravedlivé a morální, ale zejména v budoucnu z historického hlediska za zásadní, aby byly řádně prověřeny či prošetřeny tyto věci:

Myslím, že v krátké době lze očekávat vyhodnocení výsledku policejního prověřování. Současně jsem podal podnět na MSp k hloubkové kontrole v senátu 3T, kdy mám za to, že zde v minulosti často docházelo k vykazování odlišných údajů oproti skutečnému stavu věcí dle spisového materiálu.

Pane předsedo, já rozhodně nemám zájem protahovat kárné řízení, je to pro mě zbytečně stresují faktor, ale už dále nedopustím, abych byl veřejně haněn, proto Vás zdvořile žádám o odrok jednání.“

Předseda kárného senátu po konzultaci s jednotlivými členy senátu kárně obviněnému dne 17. 2. 2015 elektronickou cestou sdělil, že opakovanému návrhu na odročení jednání nebude vyhověno, neboť pro něj kárný soud neshledává žádný důvod s tím, že bližší důvody nevyhovění žádosti kárně obviněného budou účastníkům řízení sděleny při jednání, které se uskuteční v plánovaném termínu dne 18. 2. 2015, o němž byl kárně obviněný řádně vyrozuměn.

Na toto ústní jednání konané dne 18. 2. 2015 se kárně obviněný bez řádné omluvy nedostavil. Za kárného navrhovatele se k jednání na základě příslušného pověření opět dostavil Mgr. Karel Steiner. Kárný soud proto v souladu s § 17 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. jednal v nepřítomnosti kárně obviněného.

Předseda kárného senátu nejprve shrnul důvody, pro které nebylo návrhu na odročení jednání vyhověno. Především uvedl, že kárnému soudu nebylo zřejmé, jakého cíle by mělo být opakovaným odročením jednání dosaženo a kdy by tedy bylo možné ve věci jednat a rozhodnout. Důkazní návrhy kárně obviněného hodnotil kárný senát nejen jako opožděné, ale zejména jako velmi neurčité, přičemž nebylo jasné, jak by měly být provedeny ani co by jimi mělo být ve vztahu k předmětu kárného návrhu, tedy ke konkrétním skutkům, jak jsou v kárném návrhu vymezeny, prokázáno. Tyto návrhy se buď netýkaly přímo předmětu kárného návrhu, nebo měly prokazovat toliko skutečnosti, které kárný senát považoval za nesporné, např. to, že i v minulosti docházelo v senátu 3 T k závažným pochybením a že ho Mgr. Č. zdědil ve špatném stavu. To ostatně nezpochybňoval ani kárný navrhovatel a další dokazování k této otázce, pokud by vůbec bylo po dvou letech od převzetí senátu 3 T Mgr. Č. proveditelné, by bylo ve vztahu k předmětu řízení zcela nadbytečné. Kárný soud již v rámci předběžného šetření provedl důkladnou analýzu všech spisů, jichž se týkají jednotlivé skutky vymezené v kárném návrhu, a zaznamenal veškeré relevantní úkony Mgr. Č. a dalších osob v těchto spisech. Nad tento rámec považoval Nejvyšší správní soud za zcela nadbytečné zabývat se ostatními spisy přidělenými Mgr. Č., pokud by snad takový postup měl z dosti neurčitého návrhu Mgr. Č. na provedení „důkladné a podrobné kontroly senátu 3 T“ vyplývat. Pokud se kárně obviněný cítil být poškozen skutečnostmi, které tvrdil a které listinnými důkazy dokládal kárný navrhovatel, měl se kárně obviněný proti těmto tvrzením bránit právě při jednání, a nikoliv opětovnou, tentokrát zcela bezdůvodnou, žádostí o jeho odročení.

Kárný navrhovatel následně předložil několik dalších důkazů, které byly v průběhu jednání taktéž provedeny. Konkrétně se jednalo o:

- „Měsíční seznam 3 T – únor - stav k 13. 2. 2015“ obsahující soupis věcí přidělených Mgr. Č., které jsou delší dobu bez úkonu

- monitoring docházky Mgr. Č. do budovy soudu a k hlavním líčením v období od 19. 1. 2015 do 13. 2. 2015, který je pokračováním spisu 31 Spr 481/2014

- další část spisu 31 Spr 700/2014, která se týká součinnosti vedení soudu s orgány činnými v trestním řízení ve věci neoprávněných lustrací v systému Centrální evidence stíhaných osob a která obsahuje oznámení předsedy soudu příslušnému policejnímu orgánu, že bylo Mgr. R. Č. odňato oprávnění ke vstupům do této databáze

- ověřená kopie spisu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, územního odboru Pardubice, oddělení obecné kriminality SKPV č. j. KRPE-103080/TČ-2014-170671 – tato věc se týkala podezření ze spáchání zločinu loupeže a neoprávněného užívání cizí věci a kárně obviněný v ní figuroval jako poškozený, přičemž spis obsahuje mj. úřední záznamy o jím podaném vysvětlení (pozn. NSS – kárný soud k tomuto listinnému důkazu v neprospěch kárně obviněného nepřihlížel).

Kárný soud následně přistoupil k výslechu předvolané svědkyně D. S. (vedoucí kanceláře senátu 3 T). Svědkyně se nejprve obecně vyjádřila k náplni své práce u Obvodního soudu pro Prahu 6 a způsobu spolupráce s Mgr. Č. Ve vztahu k věci sp. zn. 3 T 161/2013, jíž se týká bod 36 kárného návrhu, svědkyně uvedla, že na konci roku 2013 (poslední či předposlední den v prosinci) jí Mgr. Č. dával seznam skončených věcí a nadiktoval u předmětného spisu vydání trestního příkazu. V únoru 2014 pak tento spis předložil kanceláři k vypravení s trestním příkazem, což svědkyně udělala a trestní příkaz odeslala na státní zastupitelství. Odpoledne (svědkyně si nebyla jistá, zda to bylo ve stejný den) následně Mgr. Č. přišel s tím, že se spletl, že tam trestní příkaz nebude a bude tam usnesení. Svědkyně jej upozornila, že trestní příkaz již byl odeslán na státní zastupitelství. Kárně obviněný na to odpověděl, že si to s nimi vyřídí sám, a svědkyně se o danou záležitost již více nestarala. K doplňujícím dotazům předsedy senátu svědkyně uvedla, že si je jistá, že pokyn Mgr. Č. kancelář obdržela až v únoru, a zopakovala, že kárně obviněný si byl vědom, že trestní příkaz již byl odeslán, neboť jej na to výslovně upozornila. Odpor státní zástupkyně do systému ISAS svědkyně zapsala, jakmile jej obdržela a poté jej nemazala ani nevyjímala ze spisu. Uvedla, že pouze byla za dozorčí úřednicí ohledně přepisu trestního příkazu na usnesení. Dle svědkyně byl ve spise fyzicky obsažen trestní příkaz spolu s referátem; kdo jej ze spisu vyňal, svědkyně neví.

Na otázku týkající se docházky kárně obviněného svědkyně uvedla, že co si pamatuje, tak Mgr. Č. přišel v 8 hodin pouze jednou. Pokud jde o hlavní líčení, tak několikrát přišel včas, někdy se zpožděním 5 minut, většinou delším. Jeho průměrná doba docházky byla kolem poledne. Na dotaz předsedy senátu, zda tyto absence nějakým způsobem komplikují její práci či činnost soudního oddělení, svědkyně sdělila, že komplikace nastávají zejména při hlavních líčeních. Svědkyně v této souvislosti zmínila případy, kdy byla chodba plná svědků a obhájců, kteří měli nařízeno další hlavní líčení u jiného soudu, a vznikal tak časový stres. Dále uvedla, že pokud potřebuje s něčím pomoct a soudce není k dispozici, tak se musí obracet na někoho jiného, případně když přijde zkrácené řízení nebo zatykač a soudce tam není a nelze se jej dovolat, tak je zase nucena hledat náhradu. Na dotaz kárného navrhovatele, zda může potvrdit, že se kárně obviněný nedostavoval do práce ani v době, kdy měl službu na zkrácené řízení, svědkyně uvedla, že v době, kdy měli týdenní službu na zkrácené řízení, nebyl kárně obviněný skoro celý týden k dispozici. V pátek pak bylo obtížné někoho sehnat, když ostatní soudci soudili. Při službě na zkrácené řízení je přitom třeba okamžitě nařídit jednání. Vše musí být v co nejkratší době vyřízeno. Lhůta pro vyřízení je 24 hodin. Kárný navrhovatel se svědkyně dále zeptal na situaci, kdy ji kárně obviněný požádal, zda na ni může „přepsat“ svůj automobil. Svědkyně uvedla, že je pravda, že se zmínil, že na někoho potřebuje přepsat automobil za peníze v souvislosti s exekucí, která je na něj vedena, ale svědkyně s tím nechtěla mít nic společného.

Kárný navrhovatel ve své závěrečné řeči uvedl, že po provedeném dokazování dle jeho názoru nemůže být pochyb o tom, že se kárně obviněný vytýkaných pochybení dopustil. Kárný navrhovatel poukázal na to, že nečinnost Mgr. Č. v podstatě zahrnuje číselnou řadu spisových značek, jak vyplynulo z následné kontroly v lednu 2015. Zjištěné průtahy přitom nejsou dle kárného navrhovatele způsobeny objektivním přetížením kárně obviněného, nýbrž výlučně jeho přístupem k práci. V podrobnostech kárný navrhovatel dále odkázal na odůvodnění kárného návrhu, výsledky kontrol docházky a předložené trestní spisy, z nichž je zjevné, že se Mgr. Č. nedostavil na nařízená hlavní líčení, aniž by věrohodně doložil důvod své nepřítomnosti. Přístup kárně obviněného k práci se přitom nezměnil ani po podání kárného návrhu a stav jeho senátu se neustále zhoršuje. Namísto potřebné míry sebereflexe si kárně obviněný nepřipouští, že by dělal něco zásadně špatně a stylizuje se do role oběti. Z uvedených důvodů kárný navrhovatel setrval na navrhovaném kárném opatření, tj. odvolání z funkce soudce, a připomněl, že stejné stanovisko zaujala i soudcovská rada Obvodního soudu pro Prahu 6.

Během závěrečné porady kárného senátu se v 11.05 hod. na Nejvyšší správní soud telefonicky obrátil kárně obviněný, který vedoucí kanceláře kárných senátů sdělil, že se nemůže dostavit k nařízenému jednání, neboť na něj údajně spadla postel, a žádal o odročení jednání (úřední záznam založen na č. l. 137 kárného spisu). Kárný senát tuto omluvu nepovažoval za věrohodnou a neshledal tedy důvod k postupu dle § 218 odst. 1 trestního řádu ve spojení s § 25 zákona č. 7/2002 Sb. a tudíž ani k opětovnému odročení věci.

Kárný senát se nejprve zabýval dodržením subjektivní a objektivní lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. totiž musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění (objektivní lhůta pro podání kárného návrhu je zároveň totožná s hmotněprávní prekluzivní lhůtou zániku kárné odpovědnosti dle § 89 zákona o soudech a soudcích). Návrh na zahájení kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán dne 28. 8. 2014. Subjektivní lhůta je tedy zachována pro skutky, o kterých se navrhovatel dozvěděl ne dříve než dne 28. 2. 2014.

Z kárného návrhu a z vyjádření kárného navrhovatele vyplynulo, že se o skutečnostech týkajících se tvrzených kárných provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, navrhovatel dozvěděl na základě pravidelných kontrol konaných po přijetí opatření místopředsedy soudu ze dne 10. 3. 2014 (viz správní spis sp. zn. 31 Spr 294/2014), kontroly činěné dle „Úkolů“ v červenci 2014 a dále z podnětů státní zástupkyně ze dne 27. 5. 2014 (viz sp. zn. 31 Spr 458/2014) a ze dne 28. 7. 2014 (viz sp. zn. 32 St 56/2014). Subjektivní lhůta tak byla u naprosté většiny vytýkaných skutků zachována.

Dle zjištění kárného soudu se vedení obvodního soudu dříve dozvědělo pouze o jednom ze skutků týkajících se řízení vedeného pod sp. zn. 3 T 86/2012, neboť na č. l. 481 spisu v uvedené věci je obsažen úřední záznam ze dne 27. 2. 2014 o kontrole provedené místopředsedou Obvodního soudu pro Prahu 6 Mgr. Steinerem v rámci kontroly nepravomocných věcí dle Úkolů uložených předsedům Obvodních soudů pro Prahu 1 – 10. Obdobné platí i u dvou ze čtyř skutků týkajících se řízení vedeného pod sp. zn. 3 T 107/2012; v tomto spisu je obdobný záznam založen na č. l. 319. V těchto případech tedy byla vzhledem k datu úředních záznamů o 1 den překročena subjektivní lhůta. Ve vztahu k vytýkaným pochybením, k nimž došlo přede dnem 27. 2. 2014, kdy byl do těchto spisů vložen záznam o jejich kontrole, je proto kárný návrh opožděný. Nejvyšší správní soud tedy přistoupil dle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. k částečnému zastavení řízení pro skutky, jež měly spočívat v neodůvodněných průtazích v řízení a k nimž mělo dojít ve věci sp. zn. 3 T 86/2012 v době od 21. 10. 2013 do 26. 2. 2014 a ve věci sp. zn. 3 T 107/2012 v době od 10. 6. 2013 do 15. 8. 2013 a od 17. 9. 2013 do 24. 1. 2014.

V ostatních případech byl tedy návrh podán v rámci zákonem stanovené subjektivní lhůty. Kárný soud přitom vycházel z toho, že u trvajících deliktů začíná lhůta běžet až dokonáním skutku, v němž je spatřováno kárné provinění.

Pokud jde o objektivní procesní lhůtu a zároveň i hmotněprávní prekluzivní lhůtu 3 let, byla tato lhůta ve všech případech zachována, neboť k dočasnému přidělení Mgr. Č. k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 došlo teprve dne 15. 12. 2012.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu si, jak již bylo řečeno, v rámci předběžného šetření vyžádal předmětné spisy Obvodního soudu pro Prahu 6 a pečlivě se zabýval jednotlivými vytýkanými skutky. Přitom kárný soud zohlednil i to, že kárný navrhovatel vycházel také ze záznamů z elektronické databáze ISAS, které nebyly v jednotlivých spisech zaznamenány. Tam, kde příslušná data, jimiž navrhovatel vymezil období nečinnosti, nemají oporu ve spisu, nicméně zkracují celkovou dobu nečinnosti, která by jinak ze spisu vyplývala, tedy jsou ve prospěch kárně obviněného, byl kárný soud takto v kárném návrhu vymezenými skutky v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. vázán. Naopak kárný soud byl připraven korigovat takto vymezená období tam, kde by prodlužovala nečinnost soudce nad rámec toho, co vyplývalo z příslušného spisu. Z obsahu předložených spisů tedy kárný soud seznal následující podstatná zjištění, která po zohlednění vyjádření stran učiněných na ústním jednání vyhodnotil takto:

1) 3 T 47/2005 – obžalovaný O. R.

V dané věci dle kárného návrhu zůstal spis bez úkonu u soudce ode dne 21. 1. 2013 do dne 26. 2. 2014, tedy více než třináct měsíců, následně v době od 30. 5. 2014 do dne poslední kontroly 12. 8. 2014.

Nejvyšší správní soud z obsahu spisu zjistil, že trestním příkazem ze dne 1. 8. 2006 soudkyně JUDr. B. odsoudila obv. R. a obv. J. za trestný čin porušování autorského práva a práv souvisejících. Ze spisu vyplývá, že se nedařilo doručit ani prostřednictvím policie, neboť se obž. zdržovali v zahraničí. Ve spise je obsažen pokyn ze dne 19. 11. 2012 „prosím o RT, CEO, CESO, CEV u obou obž. obratem“, navazuje úřední záznam ze dne 20. 11. 2012 – „ani jeden z obžalovaných neprochází CEV“. Následují výpisy s příslušných rejstříků s datem 23. 11. 2012, pokyn ze dne 26. 11. 2012 „rozsudek s PM, připoj OS Nový Jičín 20 T 22/2012 ods. J.“, za kterým navazuje založený trestní příkaz vydaný OS v Novém Jičíně č. j. 20 T 22/2012 - 79 s vyznačenou doložkou právní moci a přípis Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 21. 12. 2012 sdělující, že spis není možné zapůjčit, neboť byla podána žádost o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Ve spise je dále založeno až potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne 26. 2. 2014, za ním následuje usnesení o zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení ze dne 3. 3. 2014 ve věci obž. R. (s doložkou nabytí právní moci údajně dne 18. 4. 2014), potvrzení o provedené lustraci v CEO a kontrole DS ze dne 28. 3. 2014 a ze stejného dne pokyn k zaslání usnesení. Dne 18. 4. 2014 byla zásilka vrácena jako nevyzvednutá v úložní době a dne 14. 5. 2014 rovněž i opakovaná zásilka. Následuje pokyn ze dne 15. 8. 2014 (doručený kanceláři a provedený dne 18. 8. 2014) – vyznač PM, vyvěs na úřední desku, dej VSÚ – POSTAGENDA. Navazuje pokyn ze dne 4. 9. 2014 (zřejmě zadán VSÚ) „Spis předlož soudci k rozhodnutí u obž. F. J.“. V průběhu ústního jednání dne 21. 1. 2015 se strany shodly na tom, že k předání spisů v senátu 3T (po JUDr. B.) Mgr. Č. došlo dne 22. 1. 2013.

Kárný senát dospěl k závěru, že v daném případě došlo k bezdůvodným průtahům v době od 22. 1. 2013 do 26. 2. 2014 a od 30. 5. 2014 do 12. 8. 2014. Jedná se o kárné provinění.

2) 3 T 55/2005 – obžalovaný F. K.

Dle kárného návrhu ponechal Mgr. Č. u sebe spis bez úkonu ode dne 6. 8. 2013 do dne 30. 9. 2013 a následně v době od 30. 10. 2013 do 31. 3. 2014.

Kárný senát zjistil, že ve spise je založen úřední záznam ze dne 5. 8. 2013, v němž Mgr. Č. uvádí, že bylo zjištěno, že tato věc je v systému ISAS vedena jako „odškrtnutá“, přičemž trestní řízení nebylo vůči obžalovanému skončeno. Následuje referát z téhož dne – 1. vyznač v ISASu věc jako neskončenou; 2. opis RT, CEO obžalovaný; 3. založ ze spisu 3 T 51/2004 usnesení MS v Praze ze dne 7. 6. 2005, sp. zn. 8 To 236/2005; 4. předlož soudci k rozhodnutí o amnestii. Spis dále obsahuje požadované usnesení městského soudu, opisy z RT s datem 6. 8. 2013 a usnesení Mgr. Č. o zastavení trestního stíhání z důvodu amnestie ze dne 25. 9. 2013 (s doložkou nabytí právní moci údajně dne 28. 10. 2013). Dále pokyn k vypravení zmíněného usnesení ze dne 27. 9. 2013 (dle kontrolního razítka došlo 30. 9. 2013, vypraveno 2. 10. 2013). Dne 16. 10. 2013 zásilka vrácena jako nevyzvednutá v úložní době. Následuje pokyn ze dne 28. 3. 2014 (ve spise není záznam o tom, že by byl předán kanceláři později) - 1. Vyznač PM; 2. Dej VSÚ – postagenda. Dále je ve spise obsažen pokyn (zřejmě VSÚ) ze dne 23. 4. 2014 – 1. Opis usnesení o amnestii doruč. Policii ČR; 2. Opis usnesení s doložkou PM vlož do spisu 3 T 51/2004. Založ.

Nejvyšší správní soud k uvedenému bodu poznamenává, že první období nečinnosti v trvání necelých 2 měsíců, za situace, kdy Mgr. Č. „objevil“ spis jeho předchůdkyní několik let nesprávně vedený jako skončený a zjevně počítal s tím, že bude trestní stíhání zastaveno z důvodu amnestie, nelze považovat za kárné provinění. Druhé období nečinnosti v trvání bezmála 5 měsíců za situace, kdy bylo třeba provést jen rutinní závěrečné úkony spočívající zejména ve vyznačení doložky právní moci (posléze byla vyznačena patrně nesprávně), je ovšem dle kárného senátu třeba za daných okolností považovat za kárné provinění. Toto období však dle obsahu spisu skončilo dne 28. 3. 2014.

3) 3 T 2/2011 – obžalovaný J. S.

Dle navrhovatele byla v dané věci již v minulosti Mgr. R. Č. opakovaně udělena výtka dle § 88a zákona o soudech a soudcích kvůli bezdůvodným průtahům spočívajícím v jeho nečinnosti a nekoncentrovanosti v době od 2. 5. 2013 do 1. 7. 2013 a v období od 1. 10. 2013 do 21. 1. 2014, přesto po udělení výtek zůstal spis opět bez pohybu u soudce v době od 4. 2. 2014 do 20. 3. 2014.

Z obsahu spisu vyplývá, že referátem ze dne 23. 1. 2014 dal Mgr. Č. pokyn k zaslání dotazu Vazební věznici Ruzyně, od kdy bude obž. J. S. schopen účasti na hlavním líčení. Dne 4. 2. 2014 byla doručena Zpráva o zdravotním stavu obž. J. S., dle níž je hospitalizován na chirurgickém oddělení od 4. 1. 2014 a vyžaduje přísný klid na lůžku alespoň 3 měsíce. Účasti u hlavního líčení bude schopen cca po 4. 4. 2014. Dne 18. 3. 2014 Mgr. Č. vydal pokyn k nařízení hlavního líčení na 29. 4. 2014. Na uvedeném hlavním líčení Mgr. Č. vyhlásil rozsudek.

Jelikož předmětem kárného návrhu může být z důvodu zásady ne bis in idem pouze období následující po udělení výtky, nelze dle kárného soudu v daném případě hovořit o kárném provinění, neboť tvrzená nečinnost kárně obviněného v předmětném období nenastala.

4) 3 T 49/2011 – obžalovaný L. Z.

Dle kárného návrhu zůstal spis bez úkonu u soudce v době od 6. 3. 2014 do 6. 5. 2014.

Dle zjištění Nejvyššího správního soudu vydala dne 22. 6. 2011 JUDr. B. rozsudek, dne 6. 9. 2011 podala OSZ odvolání v neprospěch obž. Rozsudek ani odvolání se však obž. nedařilo opakovaně doručit. Dne 5. 12. 2013 byl L. Z., na základě příkazu k zatčení vydaného Mgr. Č. dne 12. 6. 2013, zatčen ve stanu v přírodní rezervaci Divoká Šárka. Dne 5. 12. 2013 se uskutečnilo vazební zasedání, krátkou cestou byl obž. doručen rozsudek. Při výslechu obž. slíbil, že se bude u soudu aktivně dotazovat, zda pro něj nemá písemnost, a nebude se vyhýbat trestnímu stíhání. Mgr. Č. proto neshledal důvod vazby a obž. propustil. Dne 13. 12. 2013 bylo doručeno odvolání obž. Referátem ze dne 29. 12. 2013 Mgr. Č. zadal pokyn k zaslání výzvy k odstranění vad odvolání obž. prostřednictvím policie. Dne 14. 1. 2014 doručeno sdělení Městské policie hl. m. Prahy, že se nepodařilo doručit. Referátem ze dne 25. 2. 2014 dán pokyn (1) k ustanovení obhájce dle § 36 odst. 2 tr. ř.; (2) k zaslání výzvy obžalovanému a protokolů z hlavních líčení a rozsudku obhájci; (3) k vyvěšení doručované písemnosti na úřední desce. Dne 26. 2. 2014 ustanovena obhájkyně JUDr. Alena Blanická. Dne 3. 3. 2014 obhájkyně nahlíží do spisu. Dne 5. 3. 2014 referát Mgr. Č. - vyčkej odvolání obhájkyně – max. do 10. 3. 2014. Dne 4. 3. 2014 doručeno doplnění odvolání obhájkyně. Dne 17. 3. 2014 doručeno sdělení PČR, že se obž. nedaří doručit (zřejmě ust. obhájce a výzvu k doplnění). Referátem ze dne 6. 5. 2014 Mgr. Č. dává pokyn: 1. odvolání zašli OSZ; 2. odvolání zašli obž. + obhájci; 3. odvolání zašli poškozenému. Nečekej na vyjádření a předlož spis MS v Praze k rozhodnutí o odvolání (bylo předloženo dne 13. 5. 2014).

Kárný senát dospěl k závěru, že nečinnost od 18. 3. 2014 do 6. 5. 2014 je v daném případě třeba považovat za kárné provinění, neboť nastala v již tak velmi opožděném odvolacím řízení.

5) 3 T 174/2011 – obžalovaní 1) T. P., 2) M. R.

Dle kárného návrhu byla již v minulosti Mgr. R. Č. opakovaně udělena výtka dle § 88a zákona o soudech a soudcích pro bezdůvodné průtahy spočívající v jeho nečinnosti, kdy spis zůstal u soudce bez úkonu v obdobích od 23. 1. 2013 do 28. 3. 2013, od 22. 4. 2013 do 1. 7. 2013 a od 13. 12. 2013 do 8. 1. 2014, přesto po jejím udělení neučinil ve věci žádný úkon v období od 26. 5. 2014 do 4. 7. 2014, ač mu spis byl kanceláří řádně předložen na počátku tohoto období.

Ze spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že obžalovaní byli obviněni z přečinu neposkytnutí pomoci ve spolupachatelství. Obž. 2) se nedařilo doručovat (prý se vrátil natrvalo na Ukrajinu). Dne 8. 1. 2014 založena zpráva Mgr. Steinera, že spis byl předmětem kontroly, a navrhuje ke zvážení, zda by nebylo vhodné konat ve věci obž. 1) samostatné řízení a na obž. 2) vydat PKZ a v případě nerealizace zvážit EZR či MZR. Dne 29. 1. 2014 Mgr. Č. vydal příkaz k zatčení na obž. 2). Referátem ze dne 20. 3. 2014 dal pokyn k nařízení hlavního líčení na 18. 4. 2014, předvolání svědků a tlumočníka a dále k zařazení obž. R. na seznam zatykačů. Hlavní líčení dne 18. 4. 2014 bylo po provedeném dokazování odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 24. 4. 2014. Na hlavním líčení dne 24. 4. 2014 byl vyhlášen rozsudek, jímž byl T. P. uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 7 měsíců s podmíněným odkladem se zkušební dobou v trvání 18 měsíců. Dne 12. 5. 2014 Mgr. Č. žádal o prodloužení lhůty pro vyhotovení rozsudku o 1 pracovní den, tj. do dne 13. 5. 2014 z důvodu dovolené; místopředseda soudu Mgr. Steiner lhůtu dne 12. 5. 2014 prodloužil. Dne 13. 5. 2014 byl dán pokyn k zaslání rozsudku obhájkyni a státnímu zástupci; vyplacení svědečného a zajištění překladu rozsudku. Referát dále obsahoval pokyn „Poté soudci – další postup – R.“. Dne 28. 5. 2014 doručeno vyúčtování tlumočného a překlad rozsudku do ukrajinského jazyka, dne 21. 5. 2014 doručeno odvolání obž. 1) do výroku o vině a trestu. Následuje referát ze dne 4. 7. 2014 - 1) založ přeložený rozsudek a zašli obž.; 2) odvolání obž. zašli OSZ P6; 3) dej VSÚ - proplacení svědečného a tlumočného. Poté předlož soudci.

Kárný soud konstatuje, že uvedený bod kárného návrhu se vztahuje až na období po 26. 5. 2014. Ze spisu je zřejmé, že přeložený rozsudek mohl být obžalovanému zaslán o měsíc dříve, neboť jeho překlad soud obdržel dne 28. 5. 2014. Vzhledem k tomu, že v uvedeném spise již před tím byly soudci vedením soudu vytýkány průtahy a bylo třeba učinit jen poměrně jednoduché úkony v rámci odvolacího řízení, resp. postagendy, dospěl kárný senát k závěru, že toto pochybení v období od 29. 5. 2014 do 4. 7. 2014 představuje kárné provinění.

6) 3 T 62/2012 – obžalovaný A. H.

Dle kárného návrhu zůstal spis bez pohybu u soudce v obdobích od 28. 2. 2013 do 2. 4. 2013, od 3. 4. 2013 do 21. 11. 2013, od 26. 11. 2013 do 26. 2. 2014 a od 24. 3. 2014 nejméně do data poslední kontroly dne 12. 8. 2014.

Z daného spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že dne 4. 10. 2012 podala JUDr. B. žádost o právní pomoc v trestní věci – doručení obžalovanému do USA usnesení o zastavení trestního stíhání ze dne 30. 5. 2012. Dne 6. 12. 2012 bylo doručeno sdělení Ministerstva spravedlnosti, že zasílají nevyřízené dožádání zpět, neboť chybí podpis soudce a je nesprávně odkazováno na Evropskou úmluvu o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních ze dne 20. 4. 1959 namísto dvoustranné smlouvy č. 40/2000 Sb. m. s. Referátem ze dne 21. 12. 2012 (zadaným VSÚ T.) udělen pokyn - „Předlož spis IHNED předsedovi senátu, vzhledem k vrácené žádosti o právní pomoc - spis prosím předložit ihned, jak pošle překladatelská agentura nové vyúčtování za překlady“. Dne 17. 1. 2013 zadala VSÚ T. pokyn k proplacení faktur překladatelské agentuře Spěváček; poté předlož spis ihned předsedovi senátu. Referátem ze dne 25. 2. 2013 Mgr. Č. zadal pokyn k zaslání přípisu PČR s žádostí o sdělení jakéhokoliv kontaktu na obž. v ČR s lhůtou „doruč. + 14 dnů“. Dne 6. 3. 2013 doručeno sdělení PČR (ze dne 28. 2. 2013) uvádějící, že obž. nemá v současné době na území ČR pobyt. Spis dále obsahuje platební poukaz vyhotovený VSÚ T. dne 17. 1. 2013, na němž je razítko „Poukaz přijat dne: 19. 3. 2013 ÚČTÁRNA“. Následuje další platební poukaz vyhotovený VSÚ T. dne 17. 1. 2013 s razítkem „Poukaz přijat dne: 22. 11. 2013 ÚČTÁRNA“. Navazuje úřední záznam ze dne 22. 11. 2013 – „Tlumočné pro agenturu Spěváček vyřízeno s účtárnou“. Referátem ze dne 22. 11. 2013 dán pokyn „Předlož zpět soudci“. Referátem ze dne 25. 2. 2014 požádal Mgr. Č. o lustraci v CEO a CEV. Referátem ze dne 28. 2. 2014 zadal pokyn k zaslání originálů usnesení na dvě adresy evidované u obž. Dne 6. 3. 2014 byly zásilky vráceny jako nedoručené z důvodu „neznámý nemá schránku“. Následuje až referát Mgr. Č. ze dne 15. 8. 2014 – 1. vyznač PM; 2. dej VSÚ – postagenda.

Kárný soud shledal, že ve vztahu k prvnímu období nečinnosti nelze vyloučit, že až do 22. 11. 2013 nebyl spis v souvislosti s proplácením tlumočného u soudce, a tedy průtahy mohly být zaviněny jinými osobami. Dvě poslední období, kárným návrhem vymezené od 26. 11. 2013 do 25. 2. 2014 a od 24. 3. 2014 do 12. 8. 2014, však dle kárného senátu představují neodůvodněný průtah kárně obviněného, jenž má intenzitu kárného provinění.

7) 3 T 86/2012 – obžalovaní 1) J. M., 2) M. T.

Dle kárného návrhu Mgr. Č. ponechal u sebe bez pohybu spis v dobách od 21. 10. 2013 do 26. 2. 2014 a od 10. 3. 2014 do 19. 6. 2014.

Ve spise je založeno oznámení Mgr. Steinera ze dne 17. 12. 2012, že Mgr. Č. v plném rozsahu převzal agendu JUDr. B. Na hlavním líčení dne 27. 6. 2013 Mgr. Č. vyhlásil rozsudek. Dne 22. 7. 2013 zadal pokyn k vypravení rozsudku spolu s pokynem – u zemřelé poškozené H. zjisti průběh dědického řízení, příp. připoj rozhodnutí o vypořádání dědictví, poté předlož soudci. Dne 26. 7. 2013 podala poškozená, Česká spořitelna, odvolání z důvodu, že soud nerozhodl o povinnosti nahradit škodu, ačkoliv se řádně a včas připojila k trestnímu řízení. Opravným usnesením ze dne 30. 7. 2013 Mgr. Č. opravil zřejmé nesprávnosti ve jménu obžalované 2) a překlep v záhlaví ve spisové značce. Referátem z téhož dán dne pokyn k vypravení opravného usnesení spolu s pokynem „Po dojití zprávy o průběhu dědického řízení předlož soudci“. Dne 31. 7. 2013 podal obhájce obžalované 1) blanketní odvolání. Referátem ze dne 14. 9. 2013 zadal Mgr. Č. pokyn k zaslání dotazu notářce Mgr. Alšové na stav dědického řízení. Referátem ze dne 2. 10. 2013 dán pokyn k opakovanému zaslání nedoručené zásilky obž. č. 2), spolu s pokyny učiň dotaz CEV, CEO a urguj zprávu notářky. Dne 7. 10. 2013 zasílá notářka sdělení, že dědické řízení není dosud skončeno. Dne 23. 10. 2013 se zásilka adresovaná obž. 2) znovu vrátila jako nedoručená. Následuje potvrzení o provedené lustraci v CEO, CEV ze dne 26. 2. 2014. Téhož dne vydal Mgr. Č. příkaz k zatčení na obž. 2) a zadal pokyn: učiň dotaz na stav řízení – notářka Mgr. Alšová. Ve spise je dále obsažena zpráva Mgr. Steinera ze dne 27. 2. 2014: „Věc kontrolována v rámci kontroly věcí nepravomocných (31 Spr 190/2013, prověrka spisů v rámci Úkolů uložených předsedům Obvodních soudů pro Prahu 1-10), - nutno činit úkony k doručení R všem osobám, jimž je třeba doručit R (dle čl. 419 dosud nebylo doručeno obhájci JUDr. Bartošovi, krom toho absentuje doručenka u obž. T. – zde již řešeno vydáním PKZ) a následnému předložení věci odvolacímu soudu (dosud odvolání poškozeného ČS, a. s.).“ Dne 7. 3. 2014 byla obž. 2) zatčena, na vazebním zasedání dne 8. 3. 2014 obž. 2) předán rozsudek a opravné usnesení. Obž. 2) následně sdělila adresu pro doručování a vzdala se práva podat odvolání. Mgr. A. rozhodla o propuštění obž. 2), neboť s ohledem na nabytí právní moci rozsudku odpadl vazební důvod. Dle úředního záznamu ze dne 10. 3. 2014 obhájce obžalované 1) JUDr. Bartoš telefonicky sdělil, že své blanketní odvolání vezmou zpět. Dne 18. 3. 2014 doručeno avizované zpětvzetí. Dne 19. 6. 2014 vydal Mgr. Č. usnesení, že dle § 250 odst. 4 tr. ř. soud bere zpětvzetí na vědomí, téhož dne dán pokyn k předložení věci městskému soudu k rozhodnutí o odvolání poškozené. Rozsudkem ze dne 14. 8. 2014 Městský soud v Praze změnil výrok o náhradě škody tak, že vyhověl poškozené České spořitelně a ve zbytku ponechal napadený rozsudek nezměněn.

Dle kárného senátu pro tvrzené první období průtahů již uplynula subjektivní lhůta pro podání návrhu, neboť zpráva Mgr. Steinera je ze dne 27. 2. 2014 a kárný návrh byl u NSS podán dne 28. 8. 2014, tzn. 1 den po lhůtě. Kárné provinění naopak dle kárného soudu představuje druhé období nečinnosti, a to ovšem nikoli od 10. 3. 2014, ale až od 19. 3. 2014 do 19. 6. 2014, neboť tímto průtahem při vyhotovení rutinního usnesení ve věci zpětvzetí odvolání obžalované bylo opožděno předložení věci odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání poškozené.

8) 3 T 107/2012 – obžalovaný F. D.

Kárný návrh uvádí, že spis zůstal bez pohybu u soudce v obdobích od 10. 6. 2013 do 15. 8. 2013, od 17. 9. 2013 do 24. 1. 2014, od 27. 3. 2014 do 7. 5. 2014 a od 29. 5. 2014 nejméně do data poslední kontroly provedené dne 12. 8. 2014.

Ze spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že JUDr. B. vydala dne 3. 8. 2012 trestní příkaz, který se však opakovaně nedařilo doručit (právní moci nabyl až dne 20. 5. 2014). Referátem ze dne 8. 3. 2013 zadal Mgr. Č. pokyn k zaslání přípisu Úřadu městské části Praha 6, ČSSZ a Úřadu práce ČR, zda je u nich obviněný evidován. Dne 19. 3. 2013 doručeno sdělení Úřadu práce ČR, že není v evidenci. Dne 20. 3. 2013 doručeno sdělení ČSSZ, že eviduje pro výplatu důchodu obv. adresu Psychiatrické léčebny Bohnice. Dne 12. 4. 2013 referát k opětovnému zaslání trestního příkazu. Dne 7. 5. 2013 se zásilka adresovaná na psychiatrickou léčebnu vrátila jako nedoručená „oznámeno Adresát nezastižen (není schránka)“. Dne 12. 6. 2013 opětovný pokyn k zaslání na adresu obsaženou v trestním příkazu spolu s pokynem - učiň dotaz na CEV/CEO. Dne 8. 7. 2013 se zásilka vrátila z důvodu nevyzvednuta. Dne 15. 8. 2013 zaslána žádost o doručení přiložené obsílky PČR Benátky nad Jizerou (s instrukcí, že by měl obž. přebývat v polorozpadlém domě na adrese D., B.). Dne 22. 8. 2013 doručeno sdělení PČR, že se nepodařilo doručit, dům je neobydlený a s největší pravděpodobností se jedná o zesnulého. Následuje výpis z CEO ze dne 17. 9. 2013, který ovšem neobsahuje záznam o úmrtí. Dne 23. 1. 2014 referát Mgr. Č. – „CEO – obviněný + CEO jeho děti“. Následuje pokyn ze dne 24. 1. 2014 k doručení prostřednictvím PČR na adresu trvalého pobytu syna. Dne 21. 2. 2014 doručeno sdělení PČR, že uvedená adresa je adresou obecního úřadu. Obviněný se dříve zdržoval na adrese S. čp. 30, zde bylo provedeno šetření. P. P. uvedl, že obviněný zde bydlel asi před 2 lety a že neví, kde se nachází. V létě 2013 však za ním byla „kriminálka“ Mladá Boleslav s fotkou nalezené mrtvoly. Člověka na fotce ovšem nedokázal ztotožnit. Dne 26. 2. 2014 opakované lustrace – beze změny. Dne 26. 2. 2014 Mgr. Č. vydává příkaz k zatčení. Následuje zpráva Mgr. Steinera ze dne 27. 2. 2014: „Věc kontrolována v rámci kontroly věcí nepravomocných (31 Spr 190/2013, prověrka spisů v rámci Úkolů uložených předsedům Obvodních soudů pro Prahu 1-10)“ + referát dovyprav referát soudce; spis na PKZ, nicméně co měsíc lustruj CEO, pokud bude zjištěno, že obv. zemřel, ihned předlož soudci“. Dne 27. 2. 2014 PČR sděluje, že obviněný byl „natipován“ jako jeden z možných zemřelých. Provedené šetření a zkoumání z oboru genetiky ovšem prokázalo, že utonulý muž je jiná osoba. O osobě obviněného není nic známo. Ve spise je dále obsažen úřední záznam ze dne 27. 3. 2014 – PČR telefonicky sděleno, že byl vypátrán v psychiatrické léčebně, neschopen pohybu a myšlení. PČR si vyžádá písemnou lékařskou zprávu a zašle. Dne 14. 4. 2014 doručeno sdělení, že hledaný byl vypátrán v Psychiatrické léčebně Bohnice. Dle lékařky ovšem není a nebude schopen převozu ani účasti u soudního jednání. Z těchto důvodů žádá o zrušení příkazu k zatčení. Referátem ze dne 6. 5. 2014 dává Mgr. Č. pokyny: 1) Odvolej zatykač. 2) TP obž. doruč obviněnému prostřednictvím PL Bohnice. Za doručenkou s datem vrácení soudu dne 15. 5. 2014 následuje referát ze dne 2. 8. 2014 – vyznač PM – dej VSÚ – postagenda.

Kárný senát dospěl obdobně jako v předešlém případě k závěru, že je třeba období předcházející zprávě Mgr. Steinera ze dne 27. 2. 2014 považovat za vytýkaná až po uplynutí šestiměsíční subjektivní lhůty. Pokud jde o třetí z vytýkaných období, není zřejmé, proč by mělo počínat právě dne 27. 3. 2014. Obsahu spisu by spíše odpovídalo až datum 14. 4. 2014 (resp. počátek nečinnosti ode dne 15. 4. 2014). Období tří týdnů (do 6. 5. 2014) v daném případě ovšem dle kárného soudu nedosahuje intenzity kárného provinění. Naproti tomu poslední z vytýkaných nečinností představuje v období od 29. 5. 2014 do 2. 8. 2014 neodůvodněný průtah, který dosahuje intenzity kárného provinění.

9) 3 T 120/2012 – obžalovaní 1) N. T. T. X., 2) N. X. C., 3) N. V. N., 4) B. T. M.

Dle kárného návrhu byla v dané věci Mgr. Č. již v minulosti udělena výtka dle § 88a o soudech a soudcích z důvodu bezdůvodných průtahů spočívajících v tom, že věc zůstala u něj bez úkonu v době od 19. 12. 2012 do 26. 4. 2013 a následně v období od 26. 6. 2013 do 30. 9. 2013, přesto zůstal v řízení nečinný i po udělení této výtky a bez úkonu ponechal spis u sebe v obdobích od 13. 1. 2014 do 13. 3. 2014 a od 26. 3. 2014 do 30. 5. 2014; dále usnesení ze dne 21. 11. 2013 předal k rozeslání kanceláři až dne 26. 3. 2014, rozsudek ze dne 24. 3. 2014, u něhož mu byla prodloužena lhůta k jeho písemnému vyhotovení do 7. 5. 2014, předal soudce k vypravení kanceláři až dne 30. 5. 2014.

Ze spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že dne 19. 12. 2012 Mgr. Č. usnesením vyloučil k samostatnému projednání věc některých obviněných z trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Referátem ze dne 26. 4. 2013 nařídil hlavní líčení na 26. 6. 2013. Dne 26. 6. 2013 bylo při zahájení hlavního líčení zjištěno, že písařským omylem bylo nařízeno do jiné budovy. Následně se konala hlavní líčení dne 22. 10. 2013, dne 21. 11. 2013, kdy bylo mj. vyhlášeno usnesení o vyloučení věci jednoho z obžalovaných k samostatnému projednání a rozhodnutí, a dne 7. 1. 2014 (odročeno z důvodu nepřítomnosti přísedícího). Na dalším hlavním líčení dne 10. 1. 2014 byl stranám předložen k nahlédnutí spisový materiál dle § 213 odst. 1 tr. ř. a následně bylo hlavní líčení „přerušeno“ (fakticky odročeno) do 20. 2. 2014. Dne 20. 2. 2014 se na HL provádělo další dokazování a následujícího dne bylo hlavní líčení „přerušeno“ do 13. 3. 2014. Při pokračování v hlavním líčení dne 13. 3. 2014 strany přednesly závěrečné řeči a hlavní líčení bylo za účelem vyhlášení rozsudku opět „přerušeno“ do 24. 3. 2014. Na uvedeném hlavním líčení Mgr. Č. vyhlásil rozsudek. Dne 26. 3. 2014 předložil Mgr. Č. k vypravení usnesení o vyloučení věci jednoho z obžalovaných ze dne 21. 11. 2013, usnesení bylo kanceláří odesláno dne 28. 3. 2014. Mgr. Č. dne 26. 3. 2014 rovněž žádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku z důvodu náročnosti a obsáhlosti odůvodnění. Dne 31. 3. 2014 Mgr. Steiner lhůtu prodloužil do 7. 5. 2014, tj. o 19 pracovních dnů. Dne 7. 5. 2014 Mgr. Č. znovu žádal o prodloužení z důvodu rozsáhlosti spisového materiálu o dva pracovní dny do 9. 5. 2014. Dne 12. 5. 2014 Mgr. Steiner žádosti nevyhověl, neboť z ní nevyplývalo, proč rozhodnutí nebylo možno vyhotovit v prodloužené lhůtě, a ani ke dni 12. 5. 2014 nebylo rozhodnutí doposud vyhotoveno. Dne 29. 5. 2014 dal Mgr. Č. pokyn k vypravení rozsudku (obsahoval 56 stran), který byl kanceláři předán a odeslán následujícího dne.

Kárný soud shledal, že v období po udělení výtky konal Mgr. Č. několik hlavních líčení, vytýkaná nečinnost tak v plném rozsahu neodpovídá obsahu spisu. Jiná věc by byla, pokud by kárný navrhovatel např. tvrdil a zdůvodnil, že bylo „přerušování“, resp. odročování hlavního líčení v uvedeném období bezdůvodné a v tom by spatřoval kárné provinění, to však navrhovatel neučinil. Mgr. Č. se ovšem dopustil výrazného překročení zákonné lhůty pro vyhotovení usnesení dle § 129 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 138 tr. ř., když usnesení o vyloučení věci jednoho z obžalovaných vyhlásil na hlavním líčení dne 21. 11. 2013, vyhotovil ho a předal kanceláři k vypravení až dne 26. 3. 2014. V daném pochybení je tedy třeba spatřovat kárné provinění. Další pochybení Mgr. Č. spočívá v opožděném vyhotovení rozsudku, u něhož byla lhůta prodloužena do 7. 5. 2014, Mgr. Č. však písemné vyhotovení rozsudku předal kanceláři až dne 30. 5. 2014, zákonná lhůta tedy byla v daném případě překročena o 23 dní. Vzhledem ke kontextu dané věci považoval kárný senát i toto pochybení za kárné provinění.

10) 3 T 49/2013 – obžalovaný M. R. H.

Dle kárného návrhu Mgr. Č. učinil první úkon ve vazební věci došlé ke dni 3. 4. 2013 až dne 3. 5. 2013 (spis mu byl kanceláří řádně předložen ke dni 4. 4. 2013), kdy v poslední den lhůty pro rozhodnutí o vazbě konal neveřejné zasedání, v němž rozhodl o tom, že se obviněný M. R. H. ponechává i nadále ve vazbě, přičemž usnesení vyhotovil a nechal rozeslat až ke dni 9. 5. 2013, teprve tohoto dne také nařídil hlavní líčení na den 28. 5. 2013; dále se dopustil průtahu při předložení věci Městskému soudu v Praze, neboť odůvodnění odvolání byla doručena již ke dni 12. 11. 2013, spis však předložil nadřízenému soudu až o měsíc později (dle informací v elektronickém rejstříku systému ISAS byl spis předložen soudci již dne 21. 11. 2013); další nedůvodné prodlevy způsobil po vrácení spisu z Městského soudu v Praze a jeho předložení kanceláří soudci ke dni 5. 3. 2014, kdy nařídil až dne 13. 5. 2014 na den 10. 6. 2014 hlavní líčení, které se nekonalo kvůli údajné nemoci soudce, aniž by Mgr. Č. svou nemoc nějak doložil, následně až v červenci 2014 předložil antedatovanou žádost o dovolenou na zotavenou na den 10. 6. 2014, to vše ve věci, jež zůstala po celou dobu vazební.

Z obsahu spisu vyplynulo, že dne 3. 4. 2013 byla soudu doručena obžaloba, podle níž byl obž. M. R. H. již ve vazbě; druhým obž. byl J. V. Dne 4. 4. 2013 – založeny opisy z RT, CESO. Dne 3. 5. 2013 se konalo neveřejné zasedání příslušného senátu 3 T, na němž jeho předseda Mgr. Č. vyhlásil usnesení, že obviněný H. se dle § 72 odst. 3 tr. ř. i nadále ponechává ve vazbě; referát k vypravení ze dne 9. 5. 2013 došel kanceláři téhož dne, téhož dne dán rovněž pokyn k nařízení hlavního líčení na 28. 5. 2013. Dne 28. 5. 2013 bylo hlavní líčení odročeno za účelem opětovného předvolání svědků na 26. 6. 2013. Referátem ze dne 20. 6. 2013 bylo přeodročeno na 23. 7. 2013. Hlavní líčení dne 23. 7. 2013 bylo po provedeném dokazování odročeno na 20. 8. 2013 za účelem přehrání kamerového záznamu a slyšení navržených svědků. Dne 20. 8. 2013 bylo hlavní líčení odročeno z důvodu dopravní nehody obhájkyně na 17. 9. 2013, to bylo odročeno z důvodu omluvy obhájce druhého obviněného na 1. 10. 2013. Hlavní líčení 1. 10. 2013 bylo po závěrečných řečech odročeno za účelem přípravy rozhodnutí na 8. 10. 2013, na kterém byl rozsudek vyhlášen. Dne 25. 10. 2013 doručeno odvolání OSZ. Dne 26. 10. 2013 doručeno blanketní odvolání obž. H. a dne 30. 10. 2013 blanketní odvolání obž. V. Referátem ze dne 4. 11. 2013 dán pokyn k výzvě dle § 249 odst. 1 a § 251 odst. 1 tr. ř. ve lhůtě 5 dnů. Dne 12. 11. 2013 doručena odůvodnění odvolání. Následuje protokol z neveřejného zasedání s usnesením ze dne 5. 12. 2013, že se obž. H. ponechává i nadále ve vazbě dle § 72 odst. 1, 3 tr. ř. z důvodu § 67 písm. a) tr. ř., a pokyn k vypravení tohoto usnesení ze dne 11. 12. 2013, téhož dne dán pokyn k předložení spisu městskému soudu k rozhodnutí o odvolání (došlo kanceláři 16. 12. 2013, vypraveno téhož dne). Spis s rozhodnutími městského soudu (usnesení ze dne 14. 1. 2014 o vyloučení věci obž. V. k samostatnému projednání a rozhodnutí a usnesení ze dne 14. 1. 2014 o zrušení rozsudku I. stupně ve zprošťující části ohledně obž. H.; rozsudek ze dne 19. 2. 2014 rušící a měnící rozsudek I. stupně ve výroku o trestu u obž. V.) byl OS vrácen dne 4. 3. 2014. Pokyn k nařízení hlavního líčení na 10. 6. 2014 dal Mgr. Č. referátem ze dne 13. 5. 2014. Na hlavním líčení dne 10. 6. 2014 nebyl Mgr. Č. přítomen, v protokolu uvedeno nemoc, zastoupen JUDr. K. N.; z důvodu nemoci prý nepřítomen i přísedící – J. A., hlavní líčení odročeno na neurčito. Navazuje referát ze dne 25. 6. 2014, doručený kanceláři téhož dne, kterým bylo nařízeno hlavní líčení na 15. 8. 2014.

Hlavní líčení bylo v dané věci nařízeno až dne 9. 5. 2013, čímž byla o 2 týdny překročena třítýdenní lhůta obsažená v § 181 odst. 3 tr. ř. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vazební věc, považuje kárný senát uvedené pochybení za kárné provinění. Pokud jde o vytýkaný průtah při předložení spisu městskému soudu, sám kárný návrh uvádí, že spis byl předložen soudci dne 21. 11. 2013, pokyn k předložení spisu městskému soudu pak byl zadán dne 11. 12. 2013, mezitím Mgr. Č. rozhodoval o prodloužení vazby. Kárný soud tedy neshledal, že by toto období představovalo neodůvodněný průtah mající intenzitu kárného provinění. Období od předložení spisu soudci dne 5. 3. 2014 po jeho vrácení městským soudem, kdy bylo nařízeno hlavní líčení až dne 13. 5. 2014, ovšem vzhledem k tomu, že se jednalo o vazební věc, dle kárného soudu představuje kárné provinění. Byť v mezidobí byly činěny některé úkony v rámci postagendy (výkon trestu obž. H.), nebránilo to soudci, aby hlavní líčení nařídil co nejdříve po vrácení věci odvolacím soudem. Jako neodůvodněný průtah kárný soud posoudil rovněž neúčast kárně obviněného na nařízeném hlavním líčení dne 10. 6. 2014, která nebyla Mgr. Č. důvěryhodně vysvětlena ani při ústním jednání kárného soudu dne 21. 1. 2015. Ačkoliv protokol z hlavního líčení obsahuje údaj o nemoci Mgr. Č., z listinných důkazů předložených navrhovatelem (správní spis sp. zn. 31 Spr 643/2014, který tvoří mj. kopie žádosti Mgr. Č. o dovolenou, a to na dobu od 9. 6. do 11. 6. 2014, přičemž žádost je datována dnem 6. 6. 2014, k tomu je ovšem přiložen e-mail pracovnice soudu, Mgr. J. T. ze dne 8. 7. 2014 adresovaný Mgr. Karlu Steinerovi a v kopii zaslaný Mgr. R. Č., v němž Mgr. T. sděluje, že Mgr. Č. požádal při vypisování dovolené na červenec zpětně mj. o dovolenou na 9. - 11. 6. 2014, ačkoliv červnová výplata již byla uzavřena) vyplývá, že se Mgr. Č. pokusil neúčast na jednání omluvit až zpětně antedatovanou žádostí o dovolenou.

11) 3 T 71/2013 – obviněná E. H.

Dle kárného návrhu Mgr. Č. ponechal spis bez pohybu u sebe v době od 11. 6. 2013 do 11. 12. 2013; dále hlavní líčení konané dne 18. 4. 2014 nemusel odročovat, mohl je toliko přerušit, vyžádat od Obvodního soudu pro Prahu 10 státním zástupcem navrhovaný důkaz a dále v jednání pokračovat, když je zřejmé, že jinak považoval dokazování za kompletní (viz dotaz na obvodní státní zastupitelství dle § 215 odst. 4 tr. ř.); dále ve věci, v níž byl v minulosti úspěšně realizován příkaz k zatčení, obesílal obžalovanou, která vzala termín hlavního líčení na vědomí v rámci vazebního zasedání a nedostavila se k jednání na den 18. 4. 2014, pouze poštou, event. prostřednictvím Policie ČR, aniž by vydal příkaz k zatčení v situaci zjevného obstrukčního chování obžalované.

Ze spisu vyplývá, že dne 21. 5. 2013 byl doručen návrh na potrestání pro přečin krádeže. Dne 29. 5. 2013 vydán trestní příkaz. Dne 10. 6. 2013 doručen odpor OSZ. Referátem ze dne 9. 12. 2013, předaným kanceláři dne 11. 12. 2013, nařídil Mgr. Č. hlavní líčení na 14. 1. 2014. Hlavní líčení konané dne 14. 1. 2014 bylo odročeno na 28. 2. 2014 za účelem opětovného předvolání obv. (nedařilo se doručit ani prostřednictvím PČR, viz odpověď doručená OS dne 14. 1. 2014). Referátem ze dne 14. 1. 2014 zadán pokyn - učiň dotaz na PČR, zda doručili; učiň dotaz na OS P 10, kde obž. převzala TP ke sp. zn. 3 T 174/2012; v případě nezjištění adresy obž. předlož k vydání zatykače. Referátem ze dne 3. 2. 2014 dán opakovaný pokyn k doručení obv. a svědkovi prostř. PČR. Hlavní líčení dne 28. 2. 2014 bylo odročeno na 18. 4. 2014 za účelem opětovného předvolání obv. Dne 10. 3. 2014 vydal Mgr. Č. příkaz k zatčení obv. Dne 18. 3. 2014 obž. zatčena, na vazebním zasedání obv. sdělila adresu, kde nyní žije, a telefonní číslo. Mgr. Č. obv. předal doručované písemnosti a sdělil termín hlavního líčení. Obv. slíbila, že se k hlavnímu líčení dostaví. Následně Mgr. Č. obv. propustil ze zadržení na svobodu. K hlavnímu líčení dne 18. 4. 2014 se obv. ani svědek nedostavili. Mgr. Č. rozhodl o konání hlavního líčení v nepřítomnosti obv. dle § 202 odst. 2 tr. ř., následně po předložení spisového materiálu k nahlédnutí dle § 215 odst. 4 tr. ř. vyzval, zda strany mají návrhy na doplnění dokazování; OSZ navrhl vyžádání si rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 2 T 184/2013 k možnému ukládání souhrnného trestu. Mgr. Č. následně hlavní líčení odročil za účelem vyžádání požadovaného rozhodnutí na 29. 5. 2014. Dne 22. 4. 2014 zadal pokyn k vyžádání spisu a předvolání obv. (spolu s pokynem - tel. vyzvi k převzetí předvolání). Dne 13. 5. 2014 doručen trestní příkaz ve věci sp. zn. 2 T 184/2013. Dne 16. 5. 2014 byla obsílka adresovaná obv. vrácena zpět jako nedoručená (opakovaná obsílka vrácena dne 5. 6. 2014). Hlavní líčení dne 29. 5. 2014 bylo odročeno z důvodu nepřítomnosti obv. na 1. 7. 2014. Hlavní líčení dne 1. 7. 2014 bylo opět odročeno na 28. 8. 2014, neboť se obv. nedostavila. Přípisem ze dne 2. 7. 2014 podána žádost o doručení obv. prostř. PČR. Dne 17. 7. 2014 doručeno sdělení PČR, že se nepodařilo doručit. Dne 21. 7. 2014 dán pokyn k vydání příkazu k zatčení. Dne 24. 7. 2014 byla obv. zadržena, dne 25. 7. 2014 se konalo vazební zasedání. Dle protokolu obv. sdělila adresu, přebrala předvolání a bylo jí sděleno, že se k hlavnímu líčení nemusí dostavit, ale musí převzít rozsudek, případně se osobně dostavit k soudu; následně byla propuštěna ze zadržení. Na hlavním líčení dne 28. 8. 2014 byl v nepřítomnosti obviněné vyhlášen rozsudek.

Kárný senát v dané věci shledal, že průtah od 11. 6. 2013 do 11. 12. 2013 není dle obsahu spisu ničím odůvodněn a lze jej označit za kárné provinění. Pokud jde o hlavní líčení konané dne 18. 4. 2014, nedospěl kárný soud k závěru, že by postup zvolený Mgr. Č. (tj. odročení za účelem vyžádání si rozhodnutí dle návrhu státního zástupce vzneseného na tomto hlavním líčení) bylo možné považovat za kárné provinění. Dále je třeba připomenout, že na hlavní líčení dne 18. 4. 2014 Mgr. Č. neobesílal, naopak počítal s tím, že obviněné byl termín hlavního líčení sdělen při vazebním zasedání, proto po té, co se k hlavnímu líčení v uvedený den nedostavila, v něm pokračoval v její nepřítomnosti. Pokud jde o další odročená hlavní líčení, bylo již nové předvolání obviněné nutné. Po dvou neúspěšných pokusech o doručení vydal Mgr. Č. nový příkaz k zatčení obviněné. Ani v tomto postupu neshledal Nejvyšší správní soud kárné provinění.

12) 3 T 72/2013 – obviněný A. Š.

Kárný návrh uvádí, že Mgr. Č. ponechal u sebe spis bez úkonu v době od 11. 6. 2013 do 22. 7. 2013, následně hlavní líčení konané dne 19. 9. 2013 odročil na termín 17. 10. 2013, ve spisu i v elektronických dokumentech systému ISAS však absentují jakékoliv doklady o tom, že by vyhotovil referát k odročenému hlavního líčení a že by se toto konalo, když spis zůstal u soudce až do dne 20. 11. 2013, přičemž dne 17. 10. 2013 nebyl v pracovní neschopnosti, nečerpal dovolenou na zotavenou ani indispoziční volno; další průtah zavinil v době ode dne 27. 5. 2014, kdy hlavní líčení odročil z důvodu nutnosti předvedení svědků na 17. 7. 2014 a referát k nařízení předvedení svědků předal kanceláři nejdříve dne 23. 6. 2014 [podle elektronického rejstříku ISAS je zřejmé, že spis byl v době 27. 5. – 23. 6. 2013 (správně má být 2014- pozn. NSS) – u soudce)].

Z obsahu spisu kárný soud zjistil, že dne 22. 5. 2013 byl doručen návrh na potrestání pro přečin nebezpečného vyhrožování a přečin výtržnictví. Dne 29. 5. 2013 byl vydán trestní příkaz. Dne 10. 6. 2013 doručen odpor obv. Referátem ze dne 21. 7. 2013 Mgr. Č. nařídil hlavní líčení na 19. 9. 2013. V protokolu z hlavního líčení ze dne 19. 9. 2013 je uvedeno, že se samosoudce pokoušel telefonicky kontaktovat obv., mobilní tel. však nezvedá. Hlavní líčení tak bylo odročeno za účelem opětovného předvolání obv. a svědků na 17. 10. 2013. Ve spise následuje až ref. ze dne 18. 11. 2013, doručený kanceláři dne 20. 11. 2013, k nařízení hlavního líčení na 9. 1. 2014, který obsahuje i pokyn: zkontroluj protokoly z HL, k tomu je ručně dopsána (patrně kanceláří) poznámka – „prot. z 17/10/013 v ISAS – kontrola“. Následovala hlavní líčení dne 9. 1. 2014 (výslech obv., svědci se nedostavili, odročeno na 13. 2. 2014), dne 13. 2. 2014 (odročeno za účelem opětovného předvolání svědků), dne 17. 4. 2014 (svědci se nedostavili, doručení vykázáno, obhájkyně trvá na jejich výslechu, odročeno na 27. 5. 2014). Referátem ze dne 22. 4. 2014 dán pokyn k předvolání a předvedení svědků ke hlavnímu líčení dne 27. 5. 2013 a k zaslání dotazu na a) ÚMČ Praha 6; b) ČSSZ, a c) Úřad práce ČR, zda evidují svědkyni K. P.; spolu s pokynem, „dej AS - uložení pořádkové pokuty – svědek H. –10 tis. –nedostavení se k HL“. Oslovené instituce sdělily, že adresu svědkyně neevidují. Dne 6. 5. 2014 vydáno usnesení o uložení pořádkové pokuty svědku P. H. ve výši 10.000 Kč. Dne 27. 5. 2014 doručeno sdělení PČR, že se předvedení u obou svědků nezdařilo. Hlavní líčení dne 27. 5. 2014 Mgr. Č. odročil z důvodu opětovného předvedení svědků na den 17. 7. 2014. Dne 28. 5. 2014 doručena žádost OSZ o zajištění účasti svědků na hlavním líčení, neboť je jejich výslech před soudem nutný. Referátem ze dne 23. 6. 2014 byl dán pokyn k opětovnému předvolání a předvedení svědků. Následuje referát z téhož dne (došlý kanceláři dne 3. 7. 2014, vypravený 4. 7. 2014) k přeodročení hlavního líčení na 31. 7. 2014. Dne 24. 7. 2014 doručeno sdělení PČR, že se předvedení svědkyně P. nezdařilo, neboť se na uvedené adrese nezdržuje (Celý dům je opuštěný. Žádné další informace se nepodařilo zjistit.), a že při pokusu o předvedení svědka H. se PČR podařilo kontaktovat pouze jeho otce, který sdělil, že syn pracuje v Českých Budějovicích a předal na něj tel. kontakt. Na hlavní líčení dne 31. 7. 2014 se nikdo ze svědků nedostavil. Státní zástupkyně trvala na výslechu svědkyně. Hlavní líčení odročeno na 12. 8. 2014 za účelem opětovného předvolání svědků. Ani na hlavní líčení dne 12. 8. 2014 nebyl nikdo ze svědků PČR předveden; státní zástupkyně nadále žádala o předvedení svědků, obhajoba neměla další návrhy na doplnění dokazování. Mgr. Č. ukončil dokazování dle § 216 odst. 1 tr. ř. a vynesl zprošťující rozsudek, státní zástupkyně podala do protokolu odvolání. Dne 1. 9. 2014 však státní zástupkyně po prostudování rozsudku vzala odvolání zpět.

Kárný soud neshledal, že by prodleva v této věci v období od 11. 6. 2013, tedy po obdržení odporu proti trestnímu příkazu, do 21. 7. 2013, představovala pochybení, jež dosahuje intenzity kárného provinění. Ve spise ovšem není žádná listina o tom, že by se uskutečnilo, či bylo řádně přeodročeno hlavní líčení nařízené na 17. 10. 2013, a ani v průběhu jednání kárného soudu dne 21. 1. 2015 nebyla tato skutečnost kárně obviněným nijak vysvětlena. Kárný senát tedy dospěl k závěru, že v době od 20. 9. 2013 do 20. 11. 2013 došlo k neodůvodněnému průtahu, jenž dosahuje intenzity kárného provinění. Pokud jde o další vytýkané období, tj. dobu od 27. 5. 2014 do 23. 6. 2014, vyšel kárný soud z toho, že jestliže hlavní líčení bylo dne 27. 5. 2014 odročeno až na 17. 7. 2014, a veškeré potřebné pokyny k tomuto hlavnímu líčení byly vydány dne 23. 6. 2014, nepředstavuje nečinnost před tímto datem kárné provinění.

13) 3 T 79/2013 – obžalovaní 1) J. L., 2) M. K.

Kárný návrh uvádí, že Mgr. Č. učinil první úkon ve věci napadlé dne 6. 6. 2013 až dne 29. 7. 2013, ač mu byl spis kanceláří předložen ke dni podání obžaloby 6. 6. 2013; dále spis zůstal u soudce bez pohybu ode dne 10. 4. 2014 nejméně do data poslední kontroly provedené dne 12. 8. 2014, kdy hlavní líčení nařízené na 10. 6. 2014 se z důvodu nepřítomnosti soudce v zaměstnání nekonalo, soudce ve věci nečinil ani žádné další úkony a nereagoval ani na žádosti jiného soudu o sdělení stavu řízení, přičemž svou nepřítomnost v zaměstnání dne 10. 6. 2014 omluvil až v červenci 2014 podanou antedatovanou žádankou o dovolenou.

Ze soudního spisu vyplývá, že obžaloba pro těžké ublížení na zdraví a výtržnictví ve spolupachatelství byla doručena dne 6. 6. 2013. První úkon Mgr. Č. učinil referátem ze dne 26. 7. 2013, jímž dal pokyn k nařízení hlavního líčení na 26. 9. 2013 (dle kontrolního razítka kanceláři došlo 29. 7. 2013, vypraveno 30. 7. 2013). Na hlavním líčení dne 26. 9. 2013 Mgr. Č. vyhlásil rozsudek. Dne 23. 10. 2013 bylo doručeno odvolání obž. L., dne 24. 10. 2013 blanketní odvolání obž. K. (doplněné dne 18. 11. 2013). Dne 29. 1. 2014 Mgr. Č. vydal příkaz k zatčení na obž. K., neboť si opakovaně (i přes tel. urgenci obhájce soudem) odmítal převzít rozsudek. Dle protokolu o vazebním zasedání ze dne 5. 2. 2014 byl obž. K. krátkou cestou předán rozsudek a následně byl JUDr. B. propuštěn na svobodu. Dne 10. 2. 2014 spis předložen městskému soudu, který usnesením ze dne 27. 3. 2014 rozsudek obvodního soudu zrušil a věc mu vrátil; spis doručen dne 3. 4. 2014. Referátem ze dne 9. 4. 2014 dán pokyn k nařízení hlavního líčení na 10. 6. 2014. Informace o tom, že by se hlavní líčení uskutečnilo, či bylo odročeno, není ve spise obsažena. Následuje až referát ze dne 14. 8. 2014, jímž bylo nařízeno hlavní líčení na 14. 10. 2014.

Kárný soud dospěl k závěru, že učinění prvního úkonu až po více jak měsíci a půl od napadení věci představuje s ohledem na třítýdenní lhůtu dle § 181 odst. 3 tr. ř. kárné provinění. Pokud jde o hodnocení druhého pochybení, lze rovněž souhlasit s kárným návrhem, neboť z obsahu spisu nelze dovodit žádný důvod, proč se zjevně nekonalo hlavní líčení dne 10. 6. 2014 – k tomu viz hodnocení důkazů uvedených pod bodem 10).

14) 3 T 80/2013 – obžalovaný M. K.

Podle kárného návrhu Mgr. Č. učinil po nápadu věci dne 11. 6. 2013 a řádném předložení spisu jeho kanceláří ke stejnému dni první úkon až ke dni 11. 7. 2013; dále ponechal spis bez pohybu u sebe v době od 13. 9. 2013 do 6. 11. 2013, od 2. 12. 2013 do 24. 1. 2014 a od 14. 5. 2014 do 20. 6. 2014, přičemž i přes opakované závady v doručení trestního příkazu ze dne 24. 7. 2013 vydal příkaz k zatčení až dne 30. 4. 2014, po jeho realizaci dne 9. 5. 2014 a předání spisu soudci s výsledkem vazebního zasedání téhož dne ponechal věc nadále bez úkonu až do 20. 6. 2014, kdy předal spis kanceláři s pokynem k nařízení hlavního líčení.

Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že obžaloba byla doručena dne 11. 6. 2013 pro pomoc k přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí (obž. chtěl nastoupit za jiného do výkonu trestu odnětí svobody) a pro přečin neoprávněného opatření platebního prostředku. Referátem ze dne 10. 7. 2013 dán pokyn k zaslání přípisu PMS ČR ke zjištění možnosti výkonu trestu obecně prospěšných prací, se sdělením stanoviska do 10 dnů. Zpráva PMS spolu s dalšími podklady doručena dne 24. 7. 2013, téhož dne vydán trestní příkaz, jímž byl obž. uznán vinným a odsouzen ke 150 hodinám obecně prospěšných prací. Dne 14. 8. 2013 zásilka vrácena jako nedoručená, opětovný pokyn k zaslání zadán dne 16. 8. 2013, zásilka vrácena dne 12. 9. 2013. Opětovný pokyn zadán dne 4. 11. 2013, zásilka vrácena dne 25. 11. 2013. Následuje pokyn ze dne 23. 1. 2014, doruč. prostřednictvím PČR na loď Hr., P7. Dne 19. 2. 2014 doručeno sdělení Městské policie hl. m. Prahy, že na uvedené lodi není obž. ubytován a místo jeho současného pobytu není známo. Referátem ze dne 26. 3. 2014 dán pokyn – dej As – zatykač. Zatykač vydán dne 30. 4. 2014, obž. zatčen dne 8. 5. 2014. Dle protokolu o vazebním zasedání ze dne 9. 5. 2014 vedeném JUDr. K. N. byl obž. krátkou cestou předán trestní příkaz, proti kterému podal obž. odpor. S obžalobou nesouhlasí. Na hlavní líčení se dostaví, sděluje adresu a tel. Následně byl obž. propuštěn. Dne 13. 5. 2014 do spisu nahlíží a plnou moc zakládá obhájkyně obžalovaného JUDr. Dardová. Referátem ze dne 19. 6. 2014 nařízeno hlavní líčení na 21. 7. 2014.

Ze spisu vyplynulo, že první úkon byl učiněn měsíc po doručení obžaloby. Ačkoliv tím byla překročena lhůta dle § 181 odst. 3 tr. ř., kárný senát neshledal, že by toto překročení o méně než 10 dní v daném případě dosahovalo intenzity kárného provinění. Za kárné provinění je však při souhrnném hodnocení obsahu spisu třeba označit bezmála dvouměsíční nečinnost v období od 13. 9. 2013 do 4. 11. 2013, obdobně dlouhou nečinnost od 2. 12. 2013 do 23. 1. 2014 a rovněž více než měsíční nečinnost od 14. 5. 2014 do 19. 6. 2014.

15) 3 T 86/2013 – obžalovaný P. R.

Podle kárného návrhu Mgr. Č. po doručení obžaloby soudu ke dni 25. 6. 2013 provedl první úkon až dne 24. 7. 2013, ač mu byl spis kanceláří předložen ke dni 26. 6. 2013; spis dále zůstal u soudce bez pohybu v době ode dne 9. 8. 2013 do dne 17. 9. 2013.

Ze spisu dle zjištění Nejvyššího správního soudu vyplývá, že obžaloba pro přečin podvodu byla doručena dne 25. 6. 2013. Dne 23. 7. 2013 vydal Mgr. Č. trestní příkaz (vypraven dne 24. 7. 2013). Dne 8. 8. 2013 se zásilka adresovaná obžalovanému vrátila jako nedoručená. Dne 13. 8. 2013 doručen přípis soudkyně Okresního soudu v Kladně JUDr. Ř., jímž žádala o zapůjčení spisu. Dne 11. 9. 2013 doručena urgence žádosti o zapůjčení spisu. Referátem ze dne 16. 9. 2013 dal Mgr. Č. pokyn k opětovnému zaslání trestního příkazu a obžaloby obžalovanému a zaslání trestního příkazu okresnímu soudu se sdělením, že dosud nebyl obviněnému doručen. Dne 2. 10. 2013 opakovaná zásilka obžalovanému vrácena soudu nedoručená. Dne 4. 10. 2013 JUDr. Ř. žádala o sdělení právní moci trestního příkazu a kopii doručenky. Referátem ze dne 31. 10. 2013 zadán pokyn vyznač PM a zašli TP s PM – OS Kladno + sdělení, že byl doručen 25. 9. 2013 + zda chtějí i nadále zapůjčit spis (dle kontrolního razítka došlo kanceláři a bylo vypraveno dne 7. 11. 2013).

Trestní příkaz byl vydán do měsíce od doručení obžaloby, což dle kárného soudu v dané věci nedosahuje intenzity kárného provinění. Pokud jde o zhruba měsíční nečinnost po vrácení zásilky dne 8. 8. 2013 do referátu ze dne 16. 9. 2013, ani ta dle Nejvyššího správního soudu nedosahuje intenzity kárného provinění. Jiná věc je, že ze spisu vůbec nevyplývá, že by trestní příkaz byl obžalovanému skutečně doručen (ať už jakýmkoli způsobem), a to dne 25. 9. 2013, jak se uvádí v pokynu Mgr. Č. Obžalovaný si doručovanou zásilku, která byla vždy uložena na poště, opakovaně nevyzvedl, přičemž podle § 64 odst. 5 tr. ř. se ani u doručování trestního příkazu neuplatní fikce doručení po marném uplynutí úložní doby. Tuto otázku ovšem navrhovatel předmětem kárného návrhu neučinil.

16) 3 T 105/2013 – obviněný Z. M.

V dané věci dle kárného navrhovatele zůstal spis bez pohybu u soudce v obdobích od 26. 8. 2013 do 8. 1. 2014, od 14. 1. 2014 do 3. 3. 2014 a od 19. 6. 2014 nejméně do dne poslední kontroly provedené 12. 8. 2014.

Ze spisu vyplývá, že návrh na potrestání pro přečin poškození cizí věci byl soudu doručen dne 31. 7. 2013 a téhož dne byl vydán trestní příkaz. Dne 20. 8. 2013 byl doručen odpor obviněného. Dne 9. 12. 2013 doručena žádost obhájce, aby soud vydal pokyn PČR k vypracování fotodokumentace z pořízených fotografií. Následuje až referát ze dne 28. 2. 2014 k nařízení hlavního líčení na 3. 4. 2014 (dle kontrolního razítka došlo a bylo vypraveno dne 3. 3. 2014). Hlavní líčení dne 3. 4. 2014 bylo po provedeném dokazování odročeno za účelem předvolání svědka a vypracování znaleckého posudku na 20. 6. 2014. Ve spise následuje až referát ze dne 16. 6. 2014 „zruš HL dne 20. 6. 2014 – vypracování znaleckého posudku“ [ve spise není záznam o tom, že by byl znalec ustanoven]. Následuje referát ze dne 14. 8. 2014 k nařízení hlavního líčení na 25. 9. 2014. Na poslední straně předložené kopie spisu je založen výpis z evidence znalců pořízený dne 23. 7. 2014. Při ústním jednání kárného soudu dne 21. 1. 2015 kárně obviněný na dotaz předsedy kárného senátu, proč nebyl ustanoven znalec, uvedl, že došlo k pochybení na jeho straně.

Z předložené kopie spisu kárný soud zjistil, že neodůvodněné průtahy bezesporu nastaly, přičemž při vymezení jednotlivých období nečinnosti byl kárný soud vázán, ve prospěch kárně obviněného, kárným návrhem. Závažným pochybením v dané věci je zejména to, že nebyl zadán znalecký posudek, ač to byl důvod pro odročení hlavního líčení.

17) 3 T 108/2013 – obžalovaný P. S.

Dle kárného návrhu po nápadu věci ke dni 9. 8. 2013 a předložení spisu ze strany kanceláře ke dni 12. 8. 2013 kárně obviněný provedl první úkon až dne 20. 9. 2013; dále zůstal spis bez pohybu u soudce v době od 10. 10. 2013 do 11. 2. 2014.

Nejvyšší správní soud z obsahu spisu zjistil, že obžaloba pro přečin zpronevěry byla soudu doručena dne 9. 8. 2013. Dne 18. 9. 2013 byl vydán trestní příkaz. Pokyn k vypravení byl zadán téhož dne (dle razítka kanceláře došlo a bylo vypraveno dne 20. 9. 2013). Dne 27. 9. 2013 doručen odpor obžalovaného. Dne 9. 10. 2013 dán pokyn – založ doručenky k č. l. 120 (k doručování TP), po té předlož. Následuje až referát ze dne 10. 2. 2014, kterým bylo nařízeno hlavní líčení na 14. 3. 2014.

Lhůta pro učinění prvního úkonu dle § 181 odst. 3 tr. ř. uplynula dne 30. 8. 2013, byla tedy překročena o 3 týdny, kárný soud tedy shledal, že vytýkané pochybení v kontextu dané věci představuje kárné provinění. Za kárné provinění je nutno považovat rovněž nečinnost od 10. 10. 2013 do 10. 2. 2014, kterou nelze na základě obsahu spisu nijak odůvodnit.

18) 3 T 109/2013 – obviněný J. Š.

Kárný návrh uvádí, že Mgr. Č. ponechal u sebe spis bez úkonu v obdobích od 19. 9. 2013 do 29. 11. 2013, od 8. 1. 2014 do 13. 2. 2014 a od 11. 4. 2014 do 23. 7. 2014.

Ze spisu kárný soud zjistil, že návrh na potrestání byl podán dne 12. 8. 2013 pro přečin krádeže. Na hlavním líčení dne 16. 8. 2013 Mgr. Č. vyhlásil rozsudek (s vyznačenou doložkou o nabytí právní moci dne 27. 11. 2013). Rozsudek vypraven dne 30. 8. 2013. Dne 18. 9. 2013 se zásilka vrátila jako nedoručená. Následuje pokyn ze dne 29. 10. 2013 – doruč na adresu dle tel. sdělení – a úřední záznam ze dne 30. 10. 2013 nedostupný telefon, zasláno poštou. Dne 20. 11. 2013 se vrátila i opakovaná zásilka. Dne 25. 11. 2013 doručeno odvolání obv. Referát ze dne 29. 11. 2013 obsahoval pokyny – I. vyznač PM, II. dej VSÚ. Dne 2. 12. 2013 VSÚ Z. C. vypracovala referát pro výkon rozsudku - trestu odnětí svobody (vypraveno dne 9. 12. 2013). Dne 17. 12. 2013 doručena stížnost obv., v níž namítal, že podal řádné odvolání, o kterém má rozhodnout městský soud. Dne 27. 12. 2013 znovu doručena stížnost „proti platnosti rozsudku“, s odůvodněním, že podal včasné odvolání, rozhodnutí o něm mu nebylo doručeno, nemohl mít svého zástupce, a trest tedy není možné vykonat. Následuje referát VSÚ C. ze dne 11. 2. 2014 – „I. Z důvodu chybně vyznačené PM rozsudku vyžádej z věznice Plzeň podklady k nařízení trestu o. s. u odsouzeného J. Š., nar. X, odsouzený podal dne 25. 11. 2013 odvolání, spis bude zaslán MS Praha k rozhodnutí. II. Z důvodu chybně vyznačené PM rozsudku požádej RT Praha o vyřazení TL odsouzeného: J. Š., nar. X v Českém Brodě. III. Spis předlož soudci“. Usnesením ze dne 12. 2. 2014 Mgr. Č. zrušil usnesení o zápočtu vazby ze dne 2. 12. 2013 a dal pokyn k ustanovení obhájce. Dne 21. 2. 2014 doručeno blanketní odvolání obhájce (doplněno dne 6. 3. 2014). Referátem ze dne 14. 3. 2014 předložen spis městskému soudu k rozhodnutí o odvolání. Dne 10. 4. 2014 doručen spis zpět spolu s usnesením odvolacího soudu ze dne 3. 4. 2014 zrušujícím rozsudek OS Praha 6 a vracejícím věc k novému rozhodnutí. Ve spise následuje až výpis ze dne 7. 7. 2014, dle něhož obv. není ve výkonu vazby, trestu ani zabezpečovací detence. Na uvedené navazuje referát ze dne 4. 7. 2013 (zřejmě překlep, má být 2014) k nařízení hlavního líčení na 19. 8. 2014 (s razítkem kanceláře došlo a bylo vypraveno dne 23. 7. 2014).

S vymezením prvního období nečinnosti nelze dle názoru kárného senátu souhlasit, neboť navrhovatel pomíjí pokyn ze dne 29. 10. 2013. Jiná věc je, že i v tomto případě došlo na základě pokynu Mgr. Č. ze dne 29. 11. 2013 k chybnému vyznačení právní moci rozsudku, a to i přes podané odvolání obviněného, což mohlo mít velmi závažné důsledky (byť shodou okolností nemělo, obviněný byl ve VT, ale na základě jiného rozhodnutí), tato skutečnost však není předmětem kárného návrhu. Co se týče druhého období, vzhledem k závažnosti již zmiňovaného pochybení mělo být okamžitě reagováno již na první stížnost obviněného doručenou soudu dne 17. 12. 2013. Soud je však počátkem skutku, jak je vymezen v kárném návrhu ve prospěch kárně obviněného (8. 1. 2014), vázán, přičemž jeho konec je třeba vymezit již datem úkonu VSÚ, tj. 11. 2. 2014. Tato nečinnost má s ohledem na popisované okolnosti intenzitu kárného provinění. Pokud jde o poslední období od 11. 4. 2014 do 23. 7. 2014, jedná se dle obsahu spisu o neodůvodněný průtah, který je třeba pokládat za kárné provinění.

19) 3 T 114/2013 – obžalovaní J. P. K. a M. N.

Dle kárného návrhu Mgr. Č. ponechal spis bez pohybu u sebe v obdobích od 24. 3. 2014 do 19. 5. 2014 a od 19. 5. 2014 do poslední kontroly dne 12. 8. 2014.

Ze spisu kárný soud zjistil, že usnesením ze dne 28. 11. 2013 bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání, neboť případný trest je zcela bez významu vedle trestů, které již byly obviněným uloženy (s doložkou o nabytí právní moci – K. dne 31. 12. 2013, N. údajně dne 21. 3. 2014) Dne 2. 1. 2014 se zásilka adresovaná obž. N. vrátila jako nevyzvednutá v úložní době, opakovaná zásilka se vrátila jako nevyzvednutá dne 23. 1. 2014. Referátem ze dne 24. 1. 2014 dán pokyn k opětovnému doručení prostřednictvím PČR. Dne 10. 2. 2014 doručeno sdělení PČR, že se pokus o doručení nezdařil. Následuje pokyn ze dne 28. 2. 2014 - doruč závadu na adresy trvalého a původního pobytu. Dne 7. 3. 2014 vráceny obě zásilky (tentokrát bylo doručováno obálkou č. III s pokynem „neukládat“) s tím, že je nebylo možné vložit do schránky. Referátem ze dne 15. 5. 2014 zadán pokyn vyznač PM; vyvěs na úřední desce [vyvěšeno dne 19. 5. 2014; svěšeno 19. 6. 2014]; dej VSÚ – PA.

Kárný soud souhlasí s kárným návrhem, že v období, jehož počátek byl vymezen kárným návrhem dnem 24. 3. 2014, do 15. 5. 2014 došlo k neodůvodněné nečinnosti, která představuje kárné provinění. Dále pak není jasné, a to ani po vyjádření kárně obviněného k této otázce na jednání dne 21. 1. 2015, proč měla právní moc daného usnesení ve vztahu k obžalované N. nastat právě dne 21. 3. 2014. Tato otázka však není přímo předmětem kárného návrhu. Pokud jde o druhé vytýkané období, měla mít dle referátu ze dne 15. 5. 2014 věc u sebe VSÚ k zajištění postagendy, a není tak možné potvrdit kárné provinění Mgr. Č.

20) 3 T 119/2013 – obžalovaný I. Z.

Podle kárného návrhu Mgr. Č. neučinil ve věci žádný úkon a spis ponechal u sebe v období od 26. 11. 2013 do 20. 2. 2014, dne 20. 6. 2014 vyhlásil rozsudek, u něhož byla lhůta k rozeslání jeho písemného vyhotovení prodloužena do dne 1. 8. 2014, písemné vyhotovení však kanceláři předložil k vypravení až dne 5. 8. 2014.

Kárný soud z obsahu spisu zjistil, že dne 4. 9. 2013 byla doručena obžaloba pro přečiny krádeže, porušování domovní svobody a poškození cizí věci. Dne 20. 9. 2013 a 19. 11. 2013 doručena připojení se k trestnímu stíhání s nárokem na náhradu škody poškozených pojišťoven Generali a Kooperativa. Následuje až opis z evidence RT ze dne 13. 2. 2014 a referát ze dne 12. 4. 2013 (patrně má být správně 12. 2. 2014) k nařízení hlavního líčení na 1. 4. 2013 (opět překlep, správně 2014), dle kontrolního razítka došlo a bylo vypraveno dne 20. 2. 2014. Rozsudek byl vyhlášen na hlavním líčení dne 20. 6. 2014. Dne 3. 7. 2014 Mgr. Č. žádal o prodloužení lhůty do 21. 7. 2014 z důvodu obsáhlosti spisového materiálu, dovolené a pracovního vytížení; Mgr. Steiner prodloužil lhůtu dne 3. 7. 2014 do 21. 7. 2014. Dne 21. 7. 2014 podána žádost o další prodloužení lhůty do 1. 8. 2014, které Mgr. Steiner rovněž vyhověl. Dne 5. 8. 2014 dán pokyn k vypravení rozsudku, téhož dne vypraveno.

Co se týče první části tohoto bodu, jedná se dle kárného soudu o neodůvodněný průtah, přičemž vymezením období nečinnosti od 26. 11. 2013 do 20. 2. 2014 ve prospěch kárně obviněného je soud vázán. Pokud jde o překročení lhůty pro vyhotovení rozsudku, nedosahuje v daném případě intenzity kárného provinění, neboť byla překročena pouze o 4 dny (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, dostupné na www.nssoud.cz).

21) 3 T 125/2013 – obžalovaný D. J.

Dle kárného návrhu po nápadu obžaloby ke dni 24. 9. 2014 učinil kárně obviněný první úkon až dne 30. 10. 2013, ač mu byl spis kanceláří řádně a včas předložen ke dni 24. 9. 2013; dále spis ponechal bez pohybu a jakéhokoliv úkonu u sebe v obdobích od 14. 11. 2013 do 11. 2. 2014 a od 16. 4. 2014 do 17. 6. 2014.

Dle obsahu spisu byla dne 24. 9. 2013 soudu doručena obžaloba pro pomoc k přečinu podvodu. Dne 15. 10. 2013 doručena žádost OSZ, aby byl do spisu založen úřední záznam PČR o tel. hovoru s obviněným dne 10. 10. 2013. Dne 25. 10. 2013 Mgr. Č. vydává trestní příkaz. Referát k vypravení je datován dnem 25. 10. 2013 (dle kontrolního razítka došlo kanceláři dne 30. 10. 2013, vypraveno 1. 11. 2013). Dne 13. 11. 2013 doručen odpor obž., za nímž následuje až referát ze dne 5. 3. 2014 k nařízení hlavního líčení na 3. 4. 2014. Hlavní líčení dne 3. 4. 2014 bylo po výslechu obžalovaného odročeno za účelem předvolání svědka na 15. 4. 2014. Následuje referát k předvolání svědka ze dne 9. 4. 2014 s pokynem vyrozum i telefonicky, spolu s nedatovaným úředním záznamem – telefonicky nedostupný. Dne 15. 4. 2014 obž. nahlíží do spisu. Ve spise není zmínka o tom, že by se toho dne mělo konat plánované HL. Dne 7. 5. 2014 doručen návrh obž. na doplnění dokazování o trestní spis sp. zn. 2 T 153/2013. Následuje referát ze dne 17. 6. 2014 k nařízení hlavního líčení na 30. 6. 2014.

Pokud jde o překročení lhůty k učinění prvního úkonu, trestní příkaz byl vydán cca měsíc po doručení obžaloby, což dle kárného soudu v daném případě nedosahuje intenzity kárného provinění. Co se týče následně vytýkaných průtahů, lze potvrdit v obdobích vymezených kárným návrhem od 14. 11. 2013 do 11. 2. 2014 a od 16. 4. 2014 do 17. 6. 2014 nečinnost, která ve svém souhrnu dosahuje intenzity kárného provinění.

22) 3 T 129/2013 – obžalovaný R. P.

Kárný návrh uvádí, že po nápadu obžaloby ke dni 4. 10. 2013 učinil Mgr. Č. první úkon až dne 12. 2. 2014, ač mu byl spis ze strany kanceláře předložen ke dni 7. 10. 2013; dále spis ponechal u sebe bez pohybu v době od 30. 4. 2014 do 2. 7. 2014.

Ze spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že dne 4. 10. 2013 byla doručena obžaloba pro účastenství na zločinu podvodu. Dne 30. 10. 2013 doručeno sdělení obhájce, že v termínu od 4. 11. 2013 do 22. 11. 2013 čerpá dovolenou, a žádá proto o nařízení hlavního líčení mimo tento termín. Referátem ze dne 11. 2. 2014 dán pokyn k nařízení hlavního líčení (dle razítka kanceláře došlo dne 12. 2. 2014, vypraveno dne 14. 2. 2014). Rozsudek byl vyhlášen na hlavním líčení dne 28. 3. 2014. Dne 25. 4. 2014 doručeno odvolání obž., za nímž následuje až předkládací zpráva ze dne 2. 7. 2014. Usnesením ze dne 7. 8. 2014 byl rozsudek obvodního soudu zrušen a věc vrácena (doručeno OS dne 14. 8. 2014).

První úkon byl učiněn po více jak 4 měsících, dle kárného soudu se tedy jedná, vzhledem k existenci zákonné lhůty, o zjevné kárné provinění. Stejně tak kárný soud shledal kárné provinění i ve více jak dvouměsíční nečinnosti Mgr. Č. od doručení odvolání obžalovaného do předložení věci městskému soudu.

23) 3 T 130/2013 – obžalovaný J. M.

Podle kárného návrhu po doručení obžaloby soudu ke dni 10. 10. 2013 a předložení spisu kanceláří soudci následujícího dne učinil kárně obviněný první úkon až dne 5. 3. 2014; dále měl spis u sebe bez úkonu v době od 28. 4. 2014 do 4. 7. 2014.

Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že dne 10. 10. 2013 byla doručena obžaloba pro přečin neodvedení pojistného za zaměstnance. Dne 6. 12. 2013 doručena žádost OSZ o sdělení, jaká skutečnost brání nařízení hlavního líčení. Dne 21. 1. 2014 doručena opakovaná žádost OSZ o sdělení termínu hlavního líčení. Následuje referát (z předložené kopie spisu není čitelné datum) k nařízení hlavního líčení na 10. 4. 2013 (opět zřejmě překlep, má být 2014), který byl vypraven dne 5. 3. 2014. Dne 28. 3. 2014 vydán pokyn k opakovanému doručení, následuje pokyn k zaslání přípisu zaměstnavateli obž., aby ve smyslu § 8 tr. ř. sdělil místo pobytu obžalovaného při jeho pracovní cestě ve Francii (vypraveno dne 11. 4. 2014). Dne 24. 4. 2014 doručeno sdělení, že pracuje na stavbě, kde žádná doručovací adresa není, neboť jde o stavbu rozestavěnou. Následuje až ref. ze dne 3. 7. 2013, kterým byl dán pokyn k nařízení hlavního líčení na 28. 8. 2013 (opět zřejmě překlepy, má být 2014, došlo kanceláři a vypraveno dne 4. 7. 2014). Na hlavním líčení dne 28. 8. 2014 obž. mimo jiné vypověděl, že veškeré pohledávky uhradil, následně odročeno za účelem ověření úhrady na 30. 9. 2014.

Kárný senát na základě obsahu spisu shledal zjevné překročení lhůty k učinění prvního úkonu, a to v řádu měsíců. Ze spisu rovněž není patrná žádná skutečnost odůvodňující nečinnost v období od 28. 4. 2014 do 4. 7. 2014, kterou je dle kárného soudu vzhledem k její délce nutno rovněž považovat za kárné provinění.

24) 3 T 136/2013 – obviněný V. D.

Dle kárného návrhu Mgr. Č. realizoval první úkon soudce až dne 6. 1. 2014, ač obžaloba došla soudu ke dni 21. 10. 2013 a spis mu byl kanceláří předložen následujícího dne 22. 10. 2013.

Dle soudního spisu byl dne 21. 10. 2013 doručen návrh na potrestání. Dne 20. 11. 2013 doručen přípis Okresního soudu v Kladně, že obv. byl v jimi projednávané věci vzat do vazby, a žádající o zaslání návrhu na potrestání tak, aby jej měli k dispozici k hlavnímu líčení dne 29. 11. 2013. Dne 30. 12. 2013 Mgr. Č. vydal trestní příkaz. Dne 8. 1. 2014 doručen odpor OSZ.

Trestní příkaz byl vydán až po dvou měsících, a byť se, vzhledem k dikci § 181 odst. 3 tr. ř., uvedená zákonná lhůta počítá od podání „obžaloby“, uplatní se vzhledem k § 290 tr. ř. a vzhledem k tomu, že zvláštní úprava řízení před samosoudcem, včetně řízení o návrhu na potrestání (§ 314a až 314d tr. ř.) odchylku od obecných ustanovení § 181 odst. 2 a 3 tr. ř. neobsahuje, i na nařízení hlavního líčení po podání návrhu na potrestání. Překročení uvedené zákonné lhůty v daném rozsahu tedy kárný soud posoudil jako kárné provinění.

25) 3 T 137/2013 – obžalovaný B. P.

Podle kárného návrhu Mgr. Č. u sebe ponechal řádně předložený spis bez pohybu a úkonu směřujícího k jeho skončení v době od 28. 11. 2013 do 24. 3. 2014.

Kárný soud zjistil, že dne 24. 10. 2013 byla doručena obžaloba pro přečin zanedbání povinné výživy. Dne 30. 10. 2013 Mgr. Č. vydal trestní příkaz, kterým byl obžalovaný odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na 3 měsíce se zkušební dobou 15 měsíců a který nabyl právní moci dne 14. 11. 2013. Dne 26. 11. 2013 doručeno odvolání obž. proti usnesení PČR. Přípisem ze dne 16. 6. 2014 obž. sděleno, že pokud podáním nazvaným odvolání mínil podat odpor, pak byl podán opožděně. Referátem ze dne 19. 6. 2014 dal Mgr. Č. pokyny I. zašli obviněnému, II. dej VSÚ – PA.

Kárný senát dopěl k závěru, že je nutno konstatovat v období vymezeném kárným návrhem od 28. 11. 2013 do 24. 3. 2014 nečinnost, která má, vzhledem ke své délce, intenzitu kárného provinění. Jakkoli bylo třeba již jen reagovat na podání obžalovaného a dát pokyn k provedení postagendy, nelze právě několikaměsíční zpoždění zejména s vyhotovením trestního listu pro Rejstřík trestů vůbec bagatelizovat.

26) 3 T 140/2013 – obviněný P. R.

Dle kárného návrhu Mgr. Č. ponechal spis bez pohybu u sebe v obdobích od 28. 2. 2014 do 11. 4. 2014 a od 15. 4. 2014 do 19. 5. 2014.

Dle spisu byl dne 30. 10. 2013 doručen návrh na potrestání pro přečin maření výkonu rozhodnutí, téhož dne Mgr. Č. vydal trestní příkaz, který se ovšem opakovaně nedařilo doručit (právní moci nabyl až dne 22. 5. 2014). Zásilky se vracely jako nedoručené dne 18. 11. 2013, dne 4. 12. 2013, dne 23. 12. 2013, dne 13. 1. 2014, dne 12. 2. 2014 a dne 27. 2. 2014. Referátem ze dne 27. 3. 2014 dán pokyn - doruč závadu na adresu dle tel. sdělení + upozorni, že nepřevzetí = zatykač. Následují úřední záznamy ze dne 28. 3. 2014 „tel. upozorněn, převezme osobně 28. 3. 2014 ve 12. 30 INFO“ a ze dne 8. 4. 2014 „do dnešního dne se nedostavil“. Navazuje pokyn Mgr. Č. ze dne 10. 4. 2014 – „Dej AS – zatykač“. Příkaz k zatčení vydán dne 15. 5. 2014 a vypraven dne 19. 5. 2014. Dne 22. 5. 2014 byl zadržený předveden, krátkou cestou mu byl doručen trestní příkaz a obv. se vzdal práva na odpor. Tentýž den Mgr. Č. zadal pokyn – odvolej zatykač; vyznač PM; dej VSÚ – postagenda.

Kárný návrh pomíjí referát ze dne 27. 3. 2014, následné úřední záznamy a dále pokyn ze dne 10. 4. 2014, dle něhož měl příkaz k zatčení připravit asistent. Kárný soud proto neshledal, že by se ve vytýkaných obdobích Mgr. Č. dopustil zaviněného průtahu majícího intenzitu kárného provinění.

27) 3 T 142/2013 – obžalovaný V. M.

Podle kárného návrhu po dojití obžaloby dne 31. 10. 2013 provedl soudce první úkon až dne 6. 1. 2014, ač mu byl spis kanceláří řádně a včas předložen ke dni 1. 11. 2013.

Kárný soud ze spisu ověřil, že dne 31. 10. 2013 byla doručena obžaloba pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí. Referátem ze dne 31. 12. 2013 dán pokyn – Vyžádej spisy, popř. rozhodnutí s doložkou PM a datem doručení TP. 1) OS P 2 – 2 T 81/2013, 2) OS P 6 – 1 T 61/2013 (dle kontrolního razítka došlo kanceláři dne 6. 1. 2014). Dne 11. 1. 2014 doručen dotaz OSZ na aktuální stav řízení a sdělení příčiny, která brání provedení hlavního líčení. Dne 12. 3. 2014 doručena urgence OSZ, na níž navazuje až pokyn ze dne 19. 3. 2014 k nařízení hlavního líčení na 8. 4. 2014.

Lhůta k učinění prvního úkonu byla překročena o více jak měsíc, což dle kárného soudu představuje kárné provinění. I poté následovala další nečinnost, kterou ovšem kárný navrhovatel již nevytýká.

28) 3 T 147/2013 – obžalovaný S. P. P.

Dle kárného návrhu po nápadu obžaloby ke dni 11. 11. 2013 realizoval soudce první úkon ve věci až dne 30. 12. 2013, ač mu byl spis ze strany kanceláře předložen bez prodlev ke dni 13. 11. 2013; dále spis ponechal u sebe po jeho předložení kanceláří bez pohybu v době od 26. 2. 2014 do 18. 4. 2014.

Dle spisu byla dne 11. 11. 2013 doručena obžaloba pro přečiny krádeže a poškození cizí věci. Dne 30. 12. 2013 vydán trestní příkaz, který by neúspěšně doručován do Bulharska. Dne 19. 2. 2014 vydán příkaz k zatčení. Následuje pokyn ze dne 26. 2. 2014 - odvolej zatykač (důvod není ze spisu zřejmý), za nímž navazuje až dožádání ze dne 11. 8. 2014 do Bulharska k doručení příslušných písemností obžalovanému a dále nedatovaný referát k ustanovení tlumočníka a pověření překladem přiložených dokumentů ve lhůtě 14 dnů (s datem vypravení dne 13. 8. 2014). Překlad doručen dne 27. 8. 2014.

První úkon ve věci byl učiněn až po téměř měsíčním překročení lhůty dle § 181 odst. 3 tr. ř., dle kárného soudu se tedy jedná o kárné provinění. Stejně tak i v období po 26. 2. 2014 byl Mgr. Č. zjevně nečinný, pro vymezení konce tohoto období nečinnosti je ovšem třeba vycházet z data 18. 4. 2014 uvedeného v kárném návrhu. Samotná tato prodleva zhruba měsíce a půl nemá, vzhledem k složitosti a časové náročnosti přípravy daného dožádání, intenzitu kárného provinění. Další období do vyhotovení tohoto dožádání, tj. do 11. 8. 2014, již návrh nezohledňuje.

29) 3 T 148/2013 – obžalovaný J. Č.