Občiansky súdny poriadok

(1) Soud může na návrh dlužníka odložit exekuci zejména na jeho osobní majetek, je-li toho naléhavě třeba v zájmu dlužníka, který bez své viny nemůže splnit závazek, a lze-li podle okolnosti pokládat vůči vymáhajícímu věřiteli za spravedlivé, aby se vymáhání nároku odložilo.

(2) Za těchto podmínek může soud po slyšení zájmové organizace zemědělců povolit odklad exekuce na zemědělskou nemovitou věc.

Soud může z úřední povinnosti nebo na návrh částečně nebo úplně odložit exekuci, jsou-li uplatňovány takové okolnosti, které mohou mít za následek její částečné nebo úplné zrušení. Odložení exekuce může soud učinit závislým na složení přiměřené jistoty.

(1) Soud zruší exekuci:

a) byl-li exekuční titul pravomocně zrušen nebo prohlášen za neúčinný;

b) byla-li exekuce pravomocným rozhodnutím soudu prohlášena za nepřípustnou;

c) bylo-li pravomocně vyhověno žalobě o vyloučení věci z exekuce;

d) bylo-li pravomocně vyhověno námitkám proti exekuci;

e) byl-li vymáhající věřitel za exekučního řízení uspokojen;

f) upustil-li vymáhající věřitel od exekuce;

g) lze-li očekávat, že výtěžek exekuce nepostačí ani k úhradě nákladů exekuce;

h) vede-li se exekuce na předměty, které jsou z exekuce vyloučeny.

(2) Zrušení exekuce se omezí jen na některé z předmětů, na něž se vede exekuce, jsou-li zrušovací důvody dány jen co do těchto předmětů.

(1) Vymáhající věřitel má nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému vymáhání nároku. To se týká zejména též nákladů právního zastoupení.

(2) Rozhodnutí o nákladech exekučního řízení je v exekuci, o niž jde, vykonatelné bez zřetele na právní moc.

(1) Dojde-li ke zrušení exekuce nebo k jejímu zániku, může soud zrušit též usnesení o náhradě nákladů a uložit vymáhajícímu věřiteli, aby nahradil dlužníku potřebné exekuční náklady a aby vrátil to, co mu snad dlužník na exekučních nákladech již zaplatil. Soud však uváží, kterých nákladů potřeboval vymáhající věřitel k účelnému vymáhání nároku a zda mohl při náležité opatrnosti předvídat důvod zrušení nebo zániku.

(2) Toto ustanovení platí přiměřeně, dojde-li k podstatnému omezení exekuce.

(3) Před rozhodnutím vyslechne soud vymáhajícího věřitele a dlužníka a vykoná potřebná šetření.

Navrácení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.

(1) Exekuce na nemovité věci se vykoná zřízením exekučního zástavního práva na nemovité věci nebo exekuční dražbou nemovitých věcí (dále jen „dražba“).

(2) Ustanovení o exekuci na nemovité věci platí i o exekuci na právo stavby.

(1) Na nemovité věci zapsané ve veřejné knize zřídí se pro vymahatelnou pohledávku exekuční zástavní právo povolením exekuce. Toto zástavní právo se zapíše do veřejné knihy.

(2) Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno exekuční zástavní právo, lze vést exekuci dražbou přímo proti pozdějšímu nabyvateli nemovité věci, pokud je exekuce dražbou nemovité věci proti němu přípustná.

(1) Exekuci lze povolit, jen je-li prokázáno, že nemovitá věc je ve vlastnictví dlužníka.

(2) Pro pořadí exekučního zástavního práva k nemovité věci zapsané ve veřejné knize je rozhodná doba, kdy k exekučnímu soudu došel návrh na zřízení exekučního zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní práva stejné pořadí.

(3) Bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekučního zástavního práva pořadím tohoto smluvního zástavního práva.

(1) Na nemovité věci nezapsané ve veřejné knize zřídí se exekuční zástavní právo jejím zájemným popsáním v protokole. V protokole se uvede, o jakou nemovitou věc jde, kdo je jejím vlastníkem, a poznamená se, že se nemovitá věc zabavuje pro vymáhanou pohledávku. Protokol se uloží u exekučního soudu.

(2) Bylo-li již dříve pro vymáhanou pohledávku zřízeno smluvní zástavní právo k nemovité věci, poznamená se to rovněž v protokole.

(3) Zájemné popsání provede výkonný úředník.

Exekuci lze povolit, jen je-li prokázáno, že nemovitá věc je ve vlastnictví dlužníka.

Zabavení se poznamená na listině prokazující dlužníkovo vlastnictví k nemovité věci a na listině o zřízení smluvního zástavního práva pro vymáhanou pohledávku.

Bylo-li již dříve provedeno zabavení pro jinou pohledávku, poznamená se exekuční zástavní právo v protokole o dřívějším zabavení.

Do listin o zřízení exekučního zástavního práva má každý právo nahlížet.

Pro pořadí exekučního zástavního práva k nemovité věci nezapsané ve veřejné knize platí ustanovení § 451 odst. 2 a 3 přiměřeně.

(1) Pokud vymáhající věřitel nemá již na nemovité věci zapsáno zástavní právo, lze exekuci dražbou povolit, jen je-li prokázáno, že nemovitá věc je ve vlastnictví dlužníka.

(2) K návrhu na povolení dražby některé z nedílně zavázaných nemovitých věcí, zapsaných ve vedlejší vložce, je třeba připojit úřední výpis z hlavní vložky.

(3) Brání-li dražbě právo třetí osoby patrné ze spisů, povolí soud dražbu jen, prokáže-li vymáhající věřitel jeho neúčinnost.

(1) Usnesení o povolení dražby doručí soud vymáhajícímu věřiteli, dlužníku, spoluvlastníkům, osobám, pro které je na nemovité věci zapsána vedlejší úmluva, připouštějící zánik právního poměru založeného kupní smlouvou, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je nemovitá věc, a okresnímu, jakož i místnímu národnímu výboru bydliště dlužníka.

(2) Osobám, pro které je zapsána vedlejší úmluva uvedená v odstavci 1, se současně oznámí, že musí své právo vykonat do třiceti dnů ode dne doručení tohoto oznámení, jinak že jejich právo pravomocným udělením příklepu zanikne.

Zároveň s povolením dražby nařídí soud zápis povolení dražby. Po povolení dražby lze dražbu vykonat i proti pozdějšímu nabyvateli nemovité věci, pokud je exekuce dražbou nemovité věci proti němu přípustná.

(1) Po povolení dražby mohou další vymáhající věřitelé, kteří navrhují dražbu téže nemovité věci, jen přistoupit k dražbě již povolené a musí ji přijmout tak, jak je v době jejich přístupu. Návrh dalšího vymáhajícího věřitele, který došel v době mezi dojitím návrhu na dražbu a jeho kladným vyřízením, pokládá se za přistoupení k dražbě. Odklad dražby povolený proti dřívějšímu vymáhajícímu věřiteli není však účinný proti vymáhajícím věřitelům, kteří k dražbě přistoupili.

(2) Usnesení, kterým se povoluje dražba pro přistupujícího vymáhajícího věřitele, doručí se navrhovateli, dlužníku a všem dosavadním vymáhajícím věřitelům.

Pro pořadí práva vymáhajícího věřitele na uspokojení z výtěžku dražby (převzetí) je rozhodná doba, kdy k exekučnímu soudu došel návrh na povolení dražby. Je-li vymáhaná pohledávka zajištěna zástavním právem s dřívějším pořadím, řídí se pořadí práva vymáhajícího věřitele na uspokojení pořadím tohoto zástavního práva.

Po právní moci usnesení o povolení dražby nařídí soud odhad nemovité věci a jejího příslušenství. O době a místě odhadu uvědomí se vymáhající věřitel, dlužník a okresní národní výbor, v jehož obvodu je nemovitá věc. Odhad provede výkonný úředník.

Byla-li nemovitá věc s příslušenstvím odhadnuta v dřívějším dražebním řízení a nezměnily-li se okolnosti rozhodné pro určení ceny, může soud od nového odhadu upustit.

Odhadem se zjistí, jakou hodnotu má nemovitá věc se závadami, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání. Kromě toho se jednotlivě odhadnou tyto závady, jakož i závady, které vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání.

Podle výsledků odhadu určí soud odhadní cenu a rozhodnutí o tom doručí vymáhajícímu věřiteli, dlužníku, národním výborům uvedeným v § 459 odst. 1 a všem osobám, pro které váznou na nemovité věci věcná práva patrná ze spisů; ti mohou proti určení odhadní ceny podat stížnost, které může soud prvé stolice sám vyhovět.

Podrobné předpisy o odhadu vydá vláda nařízením.

Po pravomocném určení odhadní ceny ustanoví soud dražební vyhláškou dražební rok na dobu nejméně třiceti dnů.

Dražební vyhláška musí obsahovat:

a) čas a místo dražby;

b) označení nemovité věci, příslušenství a vlastníka;

c) odhadní cenu a nejnižší podání;

d) výši jistoty;

e) způsob zaplacení nejvyššího podání;

f) závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání;

g) ustanovení o přechodu závad a užitků nemovité věci;

h) ustanovení o odevzdání vydražené nemovité věci vydražiteli a o zápisu jeho vlastnictví;

ch) výzvu, aby všichni, kdo jsou odkázáni se svými nároky na nejvyšší podání, udali výši svých nároků i s příslušenstvím ke dni dražebního roku a prokázali je listinami, a upozornění, že jinak bude k jejich nárokům přihlédnuto jen podle obsahu spisů;

i) výzvu, aby věřitelé, s výjimkou věřitelů pohledávek zajištěných vespolným zástavním právem a věřitelů pohledávek závislých na podmínce, prohlásili, zda žádají zaplacení v hotovosti, a upozornění, že nepožádají-li o zaplacení v hotovosti před dražebním rokem, může vydražitel dluh převzít;

j) výzvu, aby uplatnění práv, která nepřipouštějí dražbu (§ 442), bylo prokázáno před započetím dražby, a upozornění, že jinak by taková práva nemohla být uplatněna na újmu bezelstného vydražitele;

k) upozornění osob, které mají na nemovité věci předkupní právo, které má povahu práva věcného, že je mohou uplatnit pouze v dražbě jako dražitelé.

(1) Dražební vyhláška se doručí:

a) vymáhajícímu věřiteli, dlužníku, spoluvlastníkům a každému, kdo má na nemovité věci nebo na právu na ní váznoucím věcné právo nebo právo předkupní, jež jsou patrna ze spisů;

b) veřejným orgánům, které vyměřují a vymáhají daně a veřejné dávky a pojistné národního pojištění;

c) národním výborům uvedeným v § 459 odst. 1.

(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) se doručuje dražební vyhláška do vlastních rukou. Kdyby doručení některé z těchto osob činilo obtíže, které by bránily včasnému výkonu dražby, ustanoví jí soud opatrovníka pro přijímání písemností a pro ochranu jejích práv.

Soud nařídí, aby podstatný obsah dražební vyhlášky byl vhodným způsobem uveřejněn.

Zájemci jsou povinni jako jistotu složit čtvrtinu odhadní ceny. Jistotu lze složit v hotovosti nebo ve vkladních knížkách, jejichž výplata není omezena.

Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní ceny.

K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební vyhlášce lhůtu. Lhůta počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než šedesát dnů.

Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky připadající na závady, jejichž zaplacení v hotovosti věřitel nežádal a o nichž vydražitel prohlásil, že je přejímá, a které by byly uhrazeny z nejvyššího podání, kdyby bylo vcelku složeno v hotovosti.

(1) Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou dražbu nemovité věci. Opětovná dražba se nekoná, zaplatí-li obmeškalý vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání stížnosti proti nařízení opětovné dražby. Nabude-li usnesení o nařízení opětovné dražby právní moci, pozbývá první dražba účinnosti.

(2) O nařízení opětovné dražby platí předpisy o prvé dražbě s odchylkou, že nejnižší podání činí polovinu odhadní ceny a že soud o dražbě uvědomí též obmeškalého vydražitele.

(1) Obmeškalý vydražitel je povinen nahradit schodek na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a všechnu škodu, která vznikla jeho obmeškáním. Náhrada připadne do rozdělované podstaty.

(2) Zůstane-li opětovná dražba bezvýslednou, je obmeškalý vydražitel povinen nahradit také náklady prvé dražby.

(1) Udělením příklepu nabývá vydražitel vlastnictví vydražené nemovité věci a může požádat soud o uvedení do držby.

(2) Byl-li příklep pravomocně odepřen nebo zrušen, je vydražitel povinen soudu vyúčtovat, vrátit nemovitou věc dlužníku, vydat užitky a nahradit škodu, kterou způsobil při hospodaření na nemovité věci.

(1) O závazcích podle §§ 477 a 478 odst. 2 rozhodne soud po ústním jednání usnesením.

(2) Nestačí-li jistota složená vydražitelem a ani zaplacené splátky na nejvyšší podání k úhradě jeho závazků, vymůže se rozdíl exekucí z úřední povinnosti z ostatního majetku vydražitele.

(1) Vydražitel musí být započtení na nejvyšší podání převzít věcná břemena, pokud tak ustanovuje zvláštní předpis nebo pokud jsou zapsána na nemovité věci v prvním pořadí, nájemní práva a právo stavby.

(2) Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy, dostane-li se na ně plná úhrada z rozdělované podstaty a došlo-li mezi oprávněným a vydražitelem k dohodě o převzetí.

Nejpozději před začátkem výkonu dražby (§ 482) mohou socialistické právnické osoby prohlásit, že přejímají nemovitou věc za odhadní cenu. Dojde-li k takové nabídce, soud vysloví, že se od výkonu dražby upouští. O přijetí nabídky rozhodne soud usnesením. Ustanovení o přechodu vlastnictví, o zaplacení nejvyššího podání, o následcích jeho nezaplacení včas, o rozvrhu nejvyššího podání a o knihovním provedení platí přiměřeně.

Když zájemci složili jistotu, vyzve je soudce řídící dražbu, aby dražili.