Co znamená „Informování o obsahu pracovního poměru“ podle zákona?
Stručná odpověď: Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci písemně řadu informací o pracovním poměru, jako je například název zaměstnavatele, druh práce, výměra dovolené, výše mzdy a další.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 37 zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 37 odkazuje 120 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 4. 9. 2025
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů od vzniku pracovního poměru.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…uvedených v odstavci 1 je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 37 zákoníku práce stanovuje, o čem všem musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance, pokud tyto informace nejsou obsaženy přímo v pracovní smlouvě, a to nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
V praxi
- Některé informace (např. o dovolené, zkušební době, mzdě) nemusí být přímo vypsány, ale stačí odkaz na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
- Pokud dojde ke změně těchto informací, zaměstnavatel musí zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději v den účinnosti změny.
- Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, předpisy BOZP, kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 37
Obviněný dále namítl, že v případě změny jeho pracovního zařazení bez dodržení řádné formy měl být v souladu s § 37 zákoníku práce ze strany zaměstnavatele písemně informován o obsahu pracovního poměru, což se nestalo.
… k nimž nepochybně patří též pracovní doba (její rozvržení), bez jejíž znalosti nelze učinit odpovědné rozhodnutí o podpisu pracovní smlouvy; stalo-li se rozvržení týdenní pracovní doby součástí pracovního řádu nebo jiného vnitřního předpisu, je s ním zaměstnanec následně ještě seznámen při nástupu do práce (srov. § 37 odst. 5 zák. práce).
… technickou konstrukcí, bylo provedeno zajištění proti propadnutí, a k tomu, že mu bylo kladeno za vinu jednání v rozporu s podnikovou směrnicí č. 9024/2013, v níž tato povinnost byla zakotvena, poukázala státní zástupkyně na to, že bylo třeba zjišťovat i to, zda byl s předmětnou směrnicí řádně seznámen, jak vyplývá z § 37 odst. 5 zákoníku práce; vzhledem k tomu, že práce ve výškách a nad volnou hloubkou, žebříky a lešení, vyslovuje požadavek na zajištění proti propadnutí, pak bezpochyby jde o důležitá pravidla, se kterými měl být tento obviněný seznámen.
Co říká § 37 – Zákoník práce
§ 37 Informování o obsahu pracovního poměru
(1) Neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o
a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
b) bližším označení druhu a místa výkonu práce,
c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,
d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,
e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a o běhu a délce výpovědní doby,
f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,
g) stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas,
h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
i) mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,
j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance,
a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) až i) a k) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
(3) O změnách údajů uvedených v odstavci 1 je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tato povinnost se nevztahuje na změny právních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů.
(4) Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji zaměstnanec mohl uložit a vytisknout; zaměstnavatel je povinen uschovat si doklad o předání informace zaměstnanci.
(5) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí při své práci dodržovat, s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.
Výklad paragrafu
Související otázky
Na co si dát pozor
- Lhůta pro informování je 7 dnů od vzniku pracovního poměru, pokud informace nejsou v pracovní smlouvě.
- Informace v elektronické podobě musí být zaměstnanci přístupné k uložení a vytištění a zaměstnavatel si musí uschovat doklad o předání.
- Povinnost informovat o změnách se nevztahuje na změny právních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů.
Navazující ustanovení
Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky