Novela Zákon stavební zákon od 2023-07-01: co se mění

§ 1 OBECNÁ USTANOVENÍ (1) Tento zákon upravuje působnost orgánů státní stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů územní samosprávy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, stanoví cíle, úkoly a nástroje územního plánování, požadavky na výstavbu a stavební řád. (2) Tento zákon dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě, povinnosti osob při přípravě a provádění staveb, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, některé účely vyvlastnění, oprávnění autorizovaných inspektorů a výkon kontroly. (3) Účelem stavebního zákona je zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury.

§ 2 Dotčené orgány (1) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem, vyjádřením, koordinovaným vyjádřením nebo závazným stanoviskem, které vydal jako podklad pro úkony podle tohoto zákona. (2) Při pořizování navazující územně plánovací dokumentace se nepřihlíží ke stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace. (3) Při postupech podle části šesté se nepřihlíží k vyjádření, koordinovanému vyjádření nebo závaznému stanovisku ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v územně plánovací dokumentaci nebo v územním opatření.

§ 3 Změna podmínek (1) Nové stanovisko, vyjádření, koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán v téže věci uplatňovat pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností, které nemohly být zjištěny dříve, nebo na základě změny právních předpisů, a pokud se jimi změnily podmínky, za kterých bylo stanovisko, vyjádření, koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko vydáno, a to jen v rozsahu změny podmínek. (2) Nové stanovisko, vyjádření, koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán vydat také tehdy, pokud původní bylo vydáno na základě údajů nepravdivých, neúplných nebo zkreslených. (3) Nové stanovisko k územně plánovací dokumentaci může dotčený orgán uplatnit také na základě skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořizované územně plánovací dokumentace, nebo na základě výsledku řešení rozporů. HLAVA II

§ 5 Stavba (1) Stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. (2) Stavby jsou a) drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, b) jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, c) vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a d) ostatní. (3) Souborem staveb se v tomto zákoně rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem. (4) Stavbou hlavní souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní. (5) Dočasnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. (5) (6) Používá-li se v tomto zákoně pojem stavba, rozumí se tím podle okolností také její část nebo změna dokončené stavby.

§ 10 Veřejná infrastruktura (1) Veřejnou infrastrukturou se v tomto zákoně rozumí pozemky, stavby a zařízení sloužící veřejné potřebě, a to a) dopravní infrastruktura, kterou jsou zejména stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení, b) technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro akumulaci energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady, c) zelená infrastruktura, kterou je plánovaný, převážně spojitý systém ploch a jiných prvků vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které svým cílovým stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových služeb a funkcí; součástí zelené infrastruktury je také územní systém ekologické stability krajiny, d) občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva, e) veřejná prostranství1). (2) Sítí technické infrastruktury se v tomto zákoně rozumí liniové nebo prostorové vedení inženýrské sítě, včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků, zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií. (3) Sítě technické infrastruktury jsou podle účelu zejména energetické, vodovodní a kanalizační, elektronických komunikací a produktovody.

§ 12 Základní pojmy územního plánování V tomto zákoně se rozumí a) změnou v území změna jeho funkčního využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb nebo jejich změn, b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k zastavění, c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími určující funkci v tomto souvislém celku, d) plochou část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo její význam, e) koridorem území vymezené pro zpravidla liniový záměr dopravní nebo technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy, f) plochou nebo koridorem celostátního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více krajů nebo států, g) plochou nebo koridorem nadmístního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí; v případě hlavního města Prahy se za plochu nebo koridor nadmístního významu považují plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více městských částí, h) zastavěným územím území vymezené samostatným postupem podle tohoto zákona (dále jen „vymezení zastavěného území“) nebo územním plánem, i) zastavitelnou plochou plocha určená k zastavění vymezená v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, j) nezastavěným územím území nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy, k) transformační plochou plocha určená k vytvoření zcela nového charakteru území nebo k obnově znehodnoceného znehodnoceného, nebo zanedbaného území za účelem jeho opětovného využití vymezená územním rozvojovým plánem, zásadami územního rozvoje nebo v zastavěném území územním plánem, l) plochou změny v krajině plocha určená ke změně stávajícího využití na jiné využití nezastavěného území vymezená v nezastavěném území územním plánem, m) uliční čarou hranice mezi pozemky a veřejným prostranstvím, n) stavební čarou rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku, která určuje polohu hrany stavby ve výši rostlého nebo upraveného terénu; stavební čára může být 1. uzavřená, která stanoví rozhraní souvisle zastavěné, v celé délce stavby, nebo 2. otevřená, která stanoví rozhraní přerušované stavebními mezerami, o) stavební prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění, p) nadřazenou územně plánovací dokumentací se pro 1. regulační plán rozumí územní plán, zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán, 2. územní plán rozumí zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán, 3. zásady územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán, q) navazující územně plánovací dokumentací se pro 1. politiku územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, 2. územní rozvojový plán rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, 2. 3. zásady územního rozvoje rozumí územní plán a regulační plán, 3. 4. územní plán rozumí regulační plán, r) limitem využití území omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů, nebo stanovené na základě jiných právních předpisů, nebo vyplývající z vlastností území, s) schématem výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším, než je stanoveno pro jednotlivé územně plánovací dokumentace, t) vystavěným prostředím prostředí vytvořené nebo upravené člověkem zahrnující stavby a volná prostranství veřejná i neveřejná, u) asanací soubor opatření sloužících k ozdravění území, které vykazuje závady, zejména z důvodů hospodářských změn anebo postižení živelní pohromou nebo závažnou havárií. havárií, v) architekton

§ 13 Základní pojmy stavebního řádu V tomto zákoně se dále rozumí a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, e) stavbou se shromažďovacím prostorem stavba ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve které se nachází prostor pro shromažďování osob, f) stavbou pro obchod stavba s prodejní plochou, g) stavbou pro výrobu a skladování stavba pro průmyslovou, řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování uvedených v písmenu h), h) stavbou pro zemědělství stavba pro hospodářská zvířata, doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, stavba pro rostlinnou výrobu a pro posklizňovou úpravu, stavba pro zemědělské stroje, stavba pro skladování produktů rostlinné výroby, minerálních hnojiv, přípravků a prostředků na ochranu rostlin, i) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení, j) bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením, k) místností prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí střechy a pevnými stěnami, l) obytnou místností část bytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, denního osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu nejméně 8 m2; kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochu nejméně 12 m2; tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí být její podlahová plocha nejméně 16 m2, m) pobytovou místností místnost, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby, n) podlahovou plochou součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce, o) zastavěnou plochou stavby plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími lícy líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny, p) zastavěnou plochou pozemku součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb.

§ 14 ORGANIZACE A VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V tomto zákoně se dále rozumí a) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání povolení záměru nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy, a dále osoba, která provádí nebo odstraňuje stavbu, zařízení nebo terénní úpravu, pokud nejde o stavebního podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti, b) projektantem fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona ke zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace, c) hlavním projektantem projektant pověřený koordinací při zpracování dokumentace, d) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona, e) zhotovitelem stavebník v případě svépomocné formy výstavby, nebo stavební podnikatel, f) stavbyvedoucím fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona k odbornému vedení provádění nebo odstraňování stavby, g) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení anebo terénní úpravy svépomocí. svépomocí, h) dozorem projektanta průběžný odborný dozor nad souladem realizace dokumentace pro provádění záměru s dokumentací o povolení záměru a nad prováděním záměru v souladu s dokumentací pro provedení záměru. ČÁST DRUHÁ HLAVA I

§ 15 STÁTNÍ STAVEBNÍ SPRÁVA (1) Zřizují se Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské Působnost podle tohoto zákona vykonávají vláda, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), orgány územního plánování, stavební úřady, které tvoří soustavu orgánů státní stavební správy obce, a které jsou správními úřady. (2) Nejvyšší stavební úřad je účetní jednotkou. Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem České republiky, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Nejvyššího stavebního úřadu. (3) Pro účely zákona o státní službě je Nejvyšší stavební úřad bezprostředně nadřízeným služebním úřadem Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů. kraje.

§ 16 Nejvyšší stavební úřad (1) Nejvyšší stavební úřad Obec a kraj Obec a kraj soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace a vyhodnocují je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění. (2) Sídlem Nejvyššího stavebního úřadu je Ostrava. (3) V čele Nejvyššího stavebního úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda. Předsedu zastupují v jím vymezených oblastech místopředsedové, které na jeho návrh jmenuje a odvolává vláda. Místopředsedové se považují podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, za ředitele sekce podle zákona o státní službě. (4) Výběr, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedy se řídí zákonem o státní službě. kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací dokumentace.

§ 17 Specializovaný Dopravní a odvolací energetický stavební úřad (1) Specializovaný Dopravní a odvolací energetický stavební úřad je správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu. řádu podřízený Ministerstvu dopravy. (2) Sídlem Specializovaného Dopravního a odvolacího energetického stavebního úřadu je Praha. (3) Územní pracoviště Specializovaného Dopravního a odvolacího energetického stavebního úřadu stanoví Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo dopravy vyhláškou. (4) V čele Specializovaného Dopravního a odvolacího energetického stavebního úřadu stojí ředitel. Pro účely zákona o státní službě je Ministerstvo dopravy bezprostředně nadřízeným správním úřadem Dopravního a energetického stavebního úřadu. (5) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 18 Krajské Součinnost orgánů veřejné správy (1) Orgány územního plánování a stavební úřady (1) Krajské stavební úřady jsou územními správními úřady postupují při výkonu své působnosti ve věcech stavebního řádu. vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů. (2) Krajskými stavebními úřady jsou a) Stavební úřad pro hlavní město Prahu projednává s dotčenými orgány jimi vydaná vyjádření a závazná stanoviska. Za účelem projednání vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může stavební úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sídlem v Praze, b) sepisuje protokol. Stavební úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, c) Stavební úřad pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, d) Stavební úřad pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, e) Stavební úřad pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, f) Stavební úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, g) Stavební úřad pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci, h) Stavební úřad pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, i) Stavební úřad pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, j) Stavební úřad pro Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, k) Stavební úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, l) Stavební úřad pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, m) Stavební úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, n) Stavební úřad pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně. (3) Krajský oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem. Je-li to účelné, přizve stavební úřad vykonává územní působnost v území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu krajského stavebního úřadu. (4) Územní pracoviště krajského stavebního úřadu stanoví Nejvyšší ke společnému jednání stavebníka a ostatní účastníky řízení. V takovém případě nařídí stavební úřad vyhláškou. Při stanovení územních pracovišť přihlédne Nejvyšší stavební úřad společné jednání jako ústní jednání. (3) Nedojde-li postupem podle odstavce 2 k počtu obyvatel odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního obvodu územního pracoviště a k řádu. (4) Stanoví-li dotčené orgány ve svém vyjádření nebo závazném stanovisku podmínky, které se staly součástí rozhodnutí stavebního úřadu, kontrolují v součinnosti se stavebním úřadem jejich dopravní dostupnosti. (5) V čele krajského stavebního úřadu stojí ředitel. (6) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě. dodržování. HLAVA II

§ 19 PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou a) Nejvyšší stavební úřad, ministerstvo, b) Ministerstvo obrany, c) úřady územního plánování a d) obecní úřad, který získal potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. (2) Úřady územního plánování jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady. (3) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají dále zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje, rada obce a rada kraje.

§ 20 Vláda Vláda a) schvaluje Politiku politiku architektury a stavební kultury České republiky, kultury, b) rozhoduje o pořízení politiky územního rozvojového plánu, rozvoje, c) schvaluje zadání politiku územního rozvojového plánu, rozvoje, d) projednává a schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu zprávu o plnění politiky územního rozvojového plánu, rozvoje a politiky architektury a stavební kultury, e) vydává územní rozvojový plán, f) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu. plánu, g) vydává územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu, h) vydává územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů nebo států.

§ 21 Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo (1) Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního plánování. (2) Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování, b) pořizuje politiku architektury a stavební kultury, c) pořizuje politiku územního rozvoje, d) pořizuje územní rozvojový plán, d) e) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu, popřípadě pro plnění dalších svých úkolů, e) f) pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře, dotýká-li jedná-li se o změny v území celostátního významu, g) pořizuje územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů, f) krajů nebo států, h) vede národní geoportál územního plánování a vkládá do něj data, g) i) zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky a metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury, h) j) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 23 Krajský úřad (1) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako úřadů územního plánování a obecních úřadů podle § 26. (2) Krajský úřad jako úřad územního plánování a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování, b) pořizuje zásady územního rozvoje, c) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje, d) pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře a uzávěře, jedná-li se o změny v území nadmístního významu, e) pořizuje územní opatření o asanaci území, dotýkají-li se ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více správních obvodů obcí s rozšířenou působností, e) obcí, f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování, f) g) vydává potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti, g) h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 24 Zastupitelstvo kraje a rada kraje (1) Zastupitelstvo kraje a) rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje, b) schvaluje zadání zásad územního rozvoje, c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu zásad územního rozvoje, d) vydává zásady územního rozvoje, e) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje. (2) Rada kraje a) uplatňuje připomínky k návrhu a) politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje sousedního kraje, b) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření opatření, který pořizuje ministerstvo a dotýká se území kraje, c) rozhoduje o asanaci území a pořízení územního opatření o stavební uzávěře, které pořizuje uzávěře a asanaci území, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad, a územního d) vydává územní opatření o stavební uzávěře, který pořizuje Nejvyšší stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad, a dotýkají se území kraje. e) podává podnět k pořízení změny politiky územního rozvoje, změny územního rozvojového plánu, změny územního plánu nebo změny regulačního plánu.

§ 25 Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování a) pořizuje územní plán a regulační plán, b) pořizuje územní plán, regulační plán a regulační plán územní opatření na žádost obce, c) pořizuje územně plánovací podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost obcí, d) pořizuje a vydává vymezení zastavěného území, e) pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území pro území obce, f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování, g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 26 Obecní úřad Obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, může vykonávat v přenesené působnosti působnost podle § 25 písm. a) a), e) a f) a pořizovat územní studii.

§ 27 Zastupitelstvo obce a rada obce (1) Zastupitelstvo obce a) rozhoduje o pořízení územního plánu a regulačního plánu, b) schvaluje zadání územního plánu a regulačního plánu, c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu územního plánu a regulačního plánu, d) vydává územní plán a regulační plán, e) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního plánu. (2) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce a) uplatňuje připomínky k návrhu a) politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obce, b) uplatňuje připomínky k návrhu vymezení zastavěného území, území pro území obce, c) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření o asanaci území a územního opatření o stavební uzávěře, které pořizuje krajský úřad jako úřad územního plánování, nebo ministerstvo, a dotýkají se území obce. obce, d) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a o asanaci území pro území obce, e) vydává územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území pro území obce, f) rozhoduje o podání žádosti podle § 25 písm. b) anebo rozhoduje o uzavření smlouvy s osobou splňující předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti podle § 46 odst. 2 písm. c), g) rozhoduje o podání žádosti podle § 48 odst. 3.

§ 28 Působnost na území hlavního města Prahy (1) Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, vykonává působnost krajského úřadu Nejvyšší stavební úřad. ministerstvo. (2) Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy.

§ 29 Ústav územního rozvoje (1) Ústav územního rozvoje se sídlem v Brně je organizační složkou státu, státu a účetní jednotkou, pro kterou plní funkci zřizovatele Nejvyšší stavební úřad. ministerstvo. (2) Ústav územního rozvoje a) provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního plánování a stavebního řádu, stavební kultury a vystavěného prostředí, urbanismu a architektury, b) zpracovává návrh politiky architektury a stavební kultury, c) zpracovává návrh politiky územního rozvoje, jejích změn a úplné znění politiky územního rozvoje po její poslední změně, d) zpracovává návrh územního rozvojového plánu, jeho změn a úplná úplné znění územního rozvojového plánu po jeho změně, d) e) zpracovává návrh územně analytických plánovacích podkladů pro území státu, e) f) vykonává další činnosti, kterými ho pověří Nejvyšší stavební úřad. ministerstvo. HLAVA III

§ 30 PŮSOBNOST VE VĚCECH STAVEBNÍHO ŘÁDU (1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou a) Nejvyšší ministerstvo, b) Ministerstvo dopravy, c) Ministerstvo průmyslu a obchodu, d) Dopravní a energetický stavební úřad, b) Specializovaný a odvolací e) krajské stavební úřad, c) krajské úřady, f) obecní stavební úřady a d) g) jiné stavební úřady3). (2) Krajskými stavebními úřady jsou krajské úřady. (3) Obecními stavebními úřady jsou a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a b) pověřené obecní úřady a obecní úřady, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (4) Správní obvody obecních stavebních úřadů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Stanovení obecního stavebního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu jeho správního obvodu, lze provést pouze k počátku kalendářního roku. (5) Dojde-li ke stanovení obecního stavebního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke změně jeho správního obvodu, stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu, který obecní stavební úřad dokončí neskončená správní řízení, a provede spisovou rozluku s rušeným obecním stavebním úřadem. (6) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti.

§ 31 Metodická a kontrolní činnost Jiné ústřední orgány státní správy v rámci své působnosti (1) Ministerstvo metodicky sjednocují a kontrolují sjednocuje výkon působnosti orgánů státní stavební správy, včetně Nejvyššího stavebních úřadů v oblasti stavebního úřadu, řádu a mohou jim požadavků na základě provedené kontroly ukládat opatření k nápravě; nesouhlasí-li Nejvyšší stavební úřad s jemu uloženým opatřením k nápravě, předloží se věc k rozhodnutí vládě. výstavbu. (2) Ministerstvo dopravy metodicky sjednocuje u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti požadavků na výstavbu.

§ 32 Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo (1) Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem Specializovaného krajského stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Dopravní a odvolacího stavebního úřadu. energetický stavební úřad. (2) Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo a) metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu, b) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování, c) b) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně, d) c) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením, e) d) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu, f) předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku, e) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu, g) předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku, f) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu, h) g) vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů, i) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě4). inspektorů. (3) Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo může a) vyhradit si zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů, b) pověřit vedením systému stavebně technické prevence Ústav územního rozvoje. (4) Ministerstvo nevykonává působnost podle tohoto zákona v rozsahu, v jakém ji vykonává Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

§ 33 Specializovaný Dopravní a odvolací energetický stavební úřad (1) Specializovaný Dopravní a odvolací energetický stavební úřad je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu. úřadu ve věcech staveb a) silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, b) uvedených v § 34 písm. a) bodu 3, c) technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace. (2) Specializovaný Dopravní a odvolací energetický stavební úřad a) vykonává a) působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb, b) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech staveb souvisejících s vyhrazenými stavbami a stavbami tvořícími s nimi soubor staveb, stavbami, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu nebo obecního stavebního úřadu, c) vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a c) stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a d) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. (3) K přechodu související stavby do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.

§ 34 Krajský stavební úřad (1) Krajský stavební úřad a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech staveb, 1. záměrů EIA, 2. silnic I. třídy, 3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, 4. vodních děl na hraničních vodách, 5. čistíren odpadních vod sloužících k vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více, 6. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti, 7. vodních děl sloužících k vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových a k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle jiného právního předpisu, 8. vodních děl sloužících k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, 9. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV, 10. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně souvisejících technologických objektů, u kterých nevykonává působnost Specializovaný Dopravní a odvolací energetický stavební úřad nebo jiný stavební úřad, b) vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně staveb souvisejících, a c) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. (2) Má-li se stavba podle odstavce 1 písm. a) nebo b) uskutečnit ve správních obvodech více krajů, provede řízení a vydá rozhodnutí krajský stavební úřad, u kterého byla podána žádost jako první.

§ 35 Jiné stavební úřady (1) Ministerstvo obrany vykonává působnost stavebního úřadu pro území vojenských újezdů a u záměrů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu5), realizovaných Ministerstvem obrany, jím zřízenou nebo založenou právnickou osobou nebo, u staveb a záměrů, které slouží nebo mají sloužit k plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a pro území vojenských újezdů, s výjimkou vydání rámcového povolení. (2) Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra nebo jím zřízené organizační složky státu, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu, s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační. Do výkonu působnosti podle věty první nenáleží vydání rámcového povolení. (3) Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů staveb pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek, s výjimkou vydání rámcového povolení. (4) K přechodu stavby podle odstavců 1 až 3 do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání. HLAVA IV

§ 36 VYMEZENÁ ÚZEMÍ (1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vymezí opatřením obecné povahy území, v němž v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu a) vydává vyjádření závazné stanovisko pro účely povolení záměru, b) vydává vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se vymezeného území, a c) může se vyjádřit k nezbytným úpravám u již zřízených staveb nebo uplatnit požadavky na nezbytné úpravy. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. (3) Náklady spojené s požadavky na nezbytné úpravy podle odstavce 1 písm. c) nese ministerstvo, které je uplatnilo. HLAVA V

§ 37 SPOLEČNÉ USTANOVENÍ (1) Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a obecnímu úřadu je přenesenou působností. (2) V pochybnostech, který stavební úřad je příslušný ve věcech týkajících se záměru, určí příslušný stavební úřad nadřízený stavební úřad. (3) U souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřad je příslušný k provedení všech úkonů, postupů a vydání rozhodnutí podle tohoto zákona pro všechny stavby souboru staveb. ČÁST TŘETÍ HLAVA I

§ 39 Úkoly územního plánování Úkolem územního plánování je ve veřejném zájmu zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat s ohledem na podmínky a hodnoty území koncepci využití a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, jejíž součástí je i zhodnocení a, je-li to účelné, vymezení ploch pro průmysl a zemědělství, rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné krajiny a její prostupnosti, stanovení podmínek prostupnosti území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem na ochranu veřejných zájmů a hospodárné využívání území, d) stanovovat urbanistické, architektonické, estetické a funkční požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na míru využití území, umístění, uspořádání a řešení staveb a kvalitu veřejných prostranství, e) vytvářet předpoklady pro hospodárné využívání území, zejména důsledným využíváním zastavěného území sídel prostřednictvím cílené revitalizace opuštěných a znehodnocených nebo zanedbaných ploch a, je-li to účelné ploch, f) s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí, zabezpečením prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné, vymezovat vhodné plochy pro výrobu; plochy pro výrobu elektřiny, plynu a tepla včetně ploch pro průmysl jejich výrobu z obnovitelných zdrojů vymezovat rovněž s ohledem na cíle energetické koncepce67) a zemědělství, f) klimatické cíle státu, g) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, g) h) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty v území a na využitelnost navazujícího území, tyto změny navrhovat a stanovovat podmínky pro jejich provedení, h) i) stanovovat pořadí provádění změn v území, i) j) koordinovat veřejné zájmy a podněty na provedení změn v území, j) k) vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, k) l) vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky povodní, sucha sucha, erozních jevů a extrémních teplot, m) uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a pro využívání obnovitelných zdrojů, l) uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu, n) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, m) o) vytvářet v území podmínky pro zajištění obrany a bezpečnosti státu a civilní ochrany, n) p) vytvářet v území podmínky pro odstraňování následků náhlých hospodářských změn zejména prověřováním a případným vymezováním zastavitelných ploch nebo transformačních ploch, o) q) určovat nutné asanační a rekultivační zásahy do území, p) r) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních a nerostných zdrojů, q) vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití, s) vytvářet podmínky pro ochranu území podle jiných právních předpisů před významnými negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud tak stanoví jiný právní předpis.

§ 40 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (1) Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Za tímto účelem se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen „vyhodnocení vlivů“). (2) Vyhodnocení vlivů se zpracovává k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li vyžadováno posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. (3) Součástí vyhodnocení vlivů je vyhodnocení vlivů na a) hospodářský rozvoj, b) soudržnost společenství obyvatel území a c) životní prostředí. (4) Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí je i posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je-li to vyžadováno podle jiného právního předpisu. (5) Ve vyhodnocení vlivů se určí, popíší a posoudí možné významné vlivy podle odstavce 3 vyplývající z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzované dokumentace. posuzovaných dokumentů. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, nadřazené územně plánovací dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náleží vyhodnocení vlivů navazující územně plánovací dokumentace. (6) Obsah a struktura vyhodnocení vlivů a vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Náležitosti vyhodnocení vlivů na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti jsou stanoveny jiným právním předpisem.

§ 41 Charakter území Charakter území se určuje zejména podle funkčního využití, struktury a typu zástavby, uspořádání veřejných prostranství, dalších prvků prostorového uspořádání a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a přírodních hodnot území, včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb, a to především vymezením v územním plánu. územně plánovací dokumentaci. HLAVA II Díl 1

§ 42 Obecná ustanovení (1) Oprávněným investorem se v tomto zákoně rozumí vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury. (2) Oprávněný investor může požadovat, aby byl o úkonech orgánu územního plánování při projednání návrhů územně plánovací dokumentace a územních opatření vyrozuměn jednotlivě. Za tímto účelem se zřizuje seznam oprávněných investorů, který vede a spravuje Nejvyšší stavební úřad. ministerstvo. (3) Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů na základě žádosti. V žádosti oprávněný investor kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede a) seznam obcí, popřípadě krajů, kterých se vyrozumění týká, a b) doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území uvedených obcí, popřípadě krajů. (4) Je-li žádost podle odstavce 3 úplná, zaznamená Nejvyšší stavební úřad ministerstvo oprávněného investora do 14 dnů ode dne obdržení žádosti do seznamu oprávněných investorů. Seznam oprávněných investorů zveřejňuje Nejvyšší stavební úřad ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup na národním geoportálu územního plánování. (5) Záznam v seznamu oprávněných investorů je veden po dobu 5 let ode dne jeho zveřejnění. Žádost podle odstavce 3 lze podávat opakovaně. Změní-li se údaje poskytnuté oprávněným investorem podle odstavce 3, je oprávněný investor povinen o této skutečnosti neprodleně vyrozumět Nejvyšší stavební úřad, který ministerstvo, které údaje v seznamu oprávněných investorů upraví.

§ 43 Zveřejňování a ukládání dokumentů (1) Pořizovatel musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentace nebo zprávy o jejím uplatňování, územních opatření a vymezení zastavěného území ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky. návrhu veřejnou vyhláškou. (2) Příslušný pořizovatel zveřejňuje zadání územně plánovací dokumentace, zprávu o uplatňování územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentaci, zastavěné území, územní studii a územní opatření a jejich návrhy v národním geoportálu územního plánování. (3) Územní Politiku územního rozvoje, včetně dokladů o jejím pořizování, územní rozvojový plán a územní opatření, které vydala vláda, včetně spisu k územnímu rozvojovému plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře, které vydal Nejvyšší stavební úřad, včetně dokladů o jejich pořizování, ukládá Nejvyšší stavební úřad. ministerstvo. (4) Zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán a regulační plán, územní opatření, včetně dokladů o jejich pořizování, spisu, ukládá obec pořizovatel u kraje nebo kraj, obce, pro jejichž území jsou vydány. něž byly pořízeny. (5) Územní studii, územní opatření a vymezení Vymezení zastavěného území, včetně spisu, a územně plánovací podklady, včetně dokladů o jejich pořizování, ukládá příslušný pořizovatel. Díl 2

§ 44 Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti (1) Úřady územního plánování vykonávají územně plánovací činnost podle § 23 a 25 prostřednictvím úředníků6) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. (2) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje fyzická osoba, která a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování podle jiného právního předpisu7), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování, b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona a c) splňuje kvalifikační požadavky praxe podle tohoto zákona. (3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání8) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije. (4) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2 písm. b) a c) splňuje a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona, nebo autorizovaný inženýr pro obor městské inženýrství, b) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě, nebo c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura a urbanismus urbanismus, stavebnictví nebo stavebnictví geografie a nejméně 24 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě. (5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací činnost úřadu územního plánování, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 2 3 let.

§ 45 Výjimka z kvalifikačních požadavků (1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání Nejvyšší stavební úřad ministerstvo udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, který vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy, splňuje kvalifikační požadavky praxe a má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu7). (2) Při posuzování žádosti Nejvyšší stavební úřad ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel, a z příloh žádosti uvedených v odstavci 3 písm. b) a c). (3) Součástí žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání je a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců, včetně výčtu územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích podkladů, na jejichž pořízení se žadatel osobně podílel, s uvedením rozsahu svého podílu, b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace a úkonů pořizovatele při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, anebo stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se žadatel osobně podílel, c) posudek o pracovní činnosti9) nebo jiný doklad prokazující kvalitu práce žadatele, d) kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování. Díl 3 Oddíl 1

§ 46 Pořizovatel a určený zastupitel (1) Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí a) Nejvyšší stavební úřad, ministerstvo, b) Ministerstvo obrany, c) úřad územního plánování a d) obecní úřad na základě potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. (2) Pořizovatel vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím a) státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru na dobu neurčitou a zařazen na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného k výkonu v oboru státní služby, jehož součástí je územní plánování, b) úředníka územního samosprávného celku splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nebyla-li mu z nich udělena výjimka, nebo c) osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti Nejvyšším stavebním úřadem ministerstvem (dále jen „zástupce pořizovatele“). (3) Výkon územně plánovací činnosti osobami podle odstavce 2 a činnost projektanta jsou vzájemně neslučitelné.

§ 47 Územně plánovací činnost vykonávaná obecním úřadem (1) Obecní úřad může vykonávat územně plánovací činnost podle § 26 pouze na základě potvrzení vydaného krajským úřadem o tom, že zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. (2) V žádosti o vydání potvrzení obecní úřad uvede a) své identifikační údaje, b) informaci o tom, jakou územně plánovací dokumentaci, popřípadě územní studii hodlá pořizovat, c) doklad, že bude vykonávat územně plánovací činnost prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. (3) Krajský úřad do 30 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2 přezkoumá, zda obecní úřad bude územně plánovací činnost vykonávat prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, a vydá obecnímu úřadu potvrzení nebo mu sdělí, že potvrzení nelze vydat. Součástí potvrzení je stanovení rozsahu výkonu územně plánovací činnosti obecním úřadem. Potvrzení zašle krajský úřad současně Nejvyššímu stavebnímu úřadu. ministerstvu a úřadu územního plánování. (4) Nejvyšší stavební úřad Ministerstvo zajistí obecnímu úřadu přístup do národního geoportálu územního plánování v rozsahu potvrzení podle odstavce 3.

§ 48 Překážky výkonu územně plánovací činnosti (1) Nemůže-li obecní úřad v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace nebo územní studie zajistit výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, pořizování neprodleně přeruší a sdělí tuto skutečnost Nejvyššímu stavebnímu úřadu ministerstvu a krajskému úřadu. Krajský úřad na základě oznámení podle věty první zruší obecnímu úřadu potvrzení podle § 47 odst. 3. (2) Ve sdělení podle odstavce 1 obecní úřad uvede, zda a) předloží zastupitelstvu návrh na ukončení pořizování, b) požaduje, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obce s rozšířenou působností, nebo c) učiní kroky, aby zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. (3) Požaduje-li obecní úřad ve sdělení podle odstavce 1, obec, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obce s rozšířenou působností, předá krajský úřad tuto žádost příslušnému úřadu územního plánování. Požadavek podle věty první se považuje za žádost obce podle § 25 písm. b). (4) Je-li obsahem sdělení údaj podle odstavce 2 písm. c), postupuje se podle § 47 obdobně.