Stavební zákon

(1) Žádost o povolení odstranění stavby kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a) předpokládaný termín započetí a ukončení bouracích prací a způsob jejich provádění,

b) identifikaci sousedních pozemků a staveb nezbytných k provedení bouracích prací a

c) informaci o tom, zda jde o stavbu, v níž je obsažen azbest nebo lze přítomnost azbestu očekávat.

(2) Součástí žádosti je dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

(1) Povolení odstranění stavby obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu

a) druh, účel stavby, parcelní číslo a katastrální území, ve kterém se stavba nachází, číslo popisné nebo evidenční, pokud bylo přiděleno,

b) lhůtu pro odstranění stavby,

c) postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých komunikacích,

d) podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů,

e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět, nebo jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresu bydliště osoby, která bude vykonávat stavební dozor při svépomocném provádění bouracích prací u stavby, která nevyžaduje povolení,

f) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky,

g) úpravu pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně.

(2) Rozhodnutí o povolení odstranění stavby může být součástí rozhodnutí o povolení záměru.

(1) Stavební úřad nařídí stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby odstranit stavbu, pokud

a) svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav, nejde-li o kulturní památku,

b) je prováděna nebo byla provedena bez povolení podle tohoto zákona anebo v rozporu s ním,

c) je prováděna nebo byla provedena na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno,

d) nevyžaduje povolení, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy,

e) jde o stavbu, u které uplynula stanovená doba trvání, aniž byla do skončení této doby podána žádost o prodloužení doby trvání stavby,

f) jde o stavbu, která nebyla dokončena v době platnosti povolení,

g) jde o stavbu, která nebyla obnovena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu nebo do 10 let ode dne nabytí právní moci povolení obnovy stavby,

h) je prováděna nebo byla provedena v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací nebo s platným územním opatřením.

(2) Účastníkem řízení o nařízení odstranění je vlastník stavby a stavebník (dále jen „povinný“), vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, osoba, která má jiná věcná práva k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo ke stavbám na něm, obec, na jejímž území se stavba, která má být odstraňována, nachází, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčena.

(1) Stavební úřad oznámí zahájení řízení o odstranění stavby a vyzve povinného k předložení dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazného stanoviska nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, jsou-li vyžadována tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, nejde-li o opakované řízení a nové povolení stavby.

(2) Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě dokumentaci pro odstranění stavby, stavební úřad ji opatří na jeho náklady; o tom musí být povinný poučen. Po předložení dokumentace pro odstranění stavby, včetně vyjádření, závazného stanoviska a rozhodnutí dotčeného orgánu, nebo po jejím opatření stavebním úřadem, stavební úřad oznámí zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ostatním účastníkům řízení a stanoví lhůtu pro podání námitek.

(1) Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 obsahuje

a) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,

b) místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí,

c) postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých komunikacích,

d) podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů,

e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět,

f) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky,

g) povinnost zajistit úpravu pozemku po odstranění stavby podle jeho původního účelového určení, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně,

h) lhůtu pro odstranění stavby.

(2) V rozhodnutí může stavební úřad též uložit povinnému předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení nebo ke kompenzaci případných negativních důsledků na zájmy chráněné podle zákona nebo jiných právních předpisů. Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, stavební úřad jej opatří na náklady povinného; o tom musí být povinný poučen.

(3) O nařízení odstranění stavební úřad vyrozumí nájemce bytů a nebytových prostor informací umístěnou na místě stavby před provedením odstranění.

(1) Je-li třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u které byly bez povolení anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy, postupuje stavební úřad podle tohoto dílu přiměřeně.

(2) Rozhodl-li o odstranění stavby soud, může stavební úřad z moci úřední nebo na žádost toho, komu soud odstranění stavby uložil, stanovit podmínky pro odstranění stavby; rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.

(3) Náklady na odstranění nese povinný nebo ten, komu soud odstranění stavby uložil.

(1) Stavbu provedenou bez povolení nebo v rozporu s ním může stavební úřad dodatečně povolit v případě, že povinný o dodatečné povolení požádal a splnil podmínky pro jeho vydání.

(2) Stavbu provedenou na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno, stavební úřad povolí novým rozhodnutím v opakovaném řízení v případě, že povinný splní podmínky pro jeho vydání.

(3) Stavbu nevyžadující povolení, ale prováděnou nebo provedenou v rozporu s právními předpisy stavební úřad nenařídí odstranit, pokud povinný uvedl stavbu do souladu s právními předpisy.

(4) U stavby, u které uplynula stanovená doba trvání, může stavební úřad prodloužit dobu trvání stavby, pokud do skončení doby trvání stavby nebo do 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby byla podána žádost o prodloužení doby trvání stavby a povinný splní podmínky pro vydání povolení prodloužení doby trvání stavby.

(5) Účastníkem řízení podle odstavců 1, 2 a 4 je povinný, osoba, která má vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám na něm, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

(1) V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby stavební úřad poučí povinného o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. V případě, že ve stanovené lhůtě nebude žádost podána, nelze stavbu dodatečně povolit. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, platí, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení zamítnuta, nelze podat žádost o vydání nového rozhodnutí.

(2) Žádost o dodatečné povolení stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu náležitosti stanovené v § 184 odst. 1 a 2 v rozsahu jako k povolení stavby.

(3) V řízení o dodatečném povolení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.

(4) Řízení o dodatečném povolení stavby je součástí řízení o nařízení odstranění stavby.

(1) Stavbu lze dodatečně povolit, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 a

a) stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu,

b) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a

c) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.

(2) Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.

(3) Dodatečné povolení obsahuje náležitosti povolení stavby nebo zařízení. Je-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví v povolení podmínky pro její dokončení.

(4) Je-li předmětem dodatečného povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného podanou společně se žádostí o dodatečné povolení současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje. Stavební úřad vydá dodatečné povolení a kolaudační rozhodnutí jako společné rozhodnutí.

Nelze-li stavbu dodatečně povolit, stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne a nařídí odstranění stavby.

(1) Za žádost o nové povolení stavby se považuje žádost, na základě které bylo vydáno následně zrušené povolení; doplnění podkladů stavební úřad požaduje pouze v rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby.

(2) V opakovaném řízení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.

(3) Lhůta pro vydání rozhodnutí v opakovaném řízení začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí. Stavební úřad, který rozhodl v posledním stupni, uvědomí stavební úřad, který rozhodl v prvním stupni, o zrušení rozhodnutí o povolení stavby.

(4) Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba povolena, stavební úřad žádost zamítne a nařídí odstranění stavby.

(1) Stavba se v opakovaném řízení povolí, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193. Nejsou-li tyto podmínky splněny, povolí se stavba, pokud povinný jednal v dobré víře a pokud by nařízením odstranění stavby vznikla třetím osobám nebo veřejnému zájmu újma, která by byla ve zjevném nepoměru k újmě vzniklé nenařízením odstranění stavby.

(2) Nové povolení obsahuje náležitosti povolení stavby.

(3) Je-li předmětem nového povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.

(4) Je-li předmětem nového povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje.

(5) Je-li předmětem nového povolení dokončená stavba, pro kterou bylo před zrušením povolení vydáno kolaudační rozhodnutí, vydá stavební úřad současně po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného nové kolaudační rozhodnutí; původní kolaudační rozhodnutí pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci nového kolaudačního rozhodnutí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby v případě, že nové povolení nelze vydat.

(1) Žádost o povolení prodloužení doby trvání stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu náležitosti stanovené v § 184 odst. 1 a 2.

(2) V řízení o povolení prodloužení doby trvání stavby se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.

(3) Prodloužení doby trvání stavby lze povolit, pokud povinný prokáže, že splnil podmínky podle § 193.

(4) Povolení prodloužení doby trvání stavby obsahuje náležitosti povolení stavby.

(5) Nelze-li vydat povolení o prodloužení doby trvání stavby, stavební úřad žádost o povolení zamítne a nařídí odstranění stavby.

(1) Pro terénní úpravy a zařízení se ustanovení této hlavy použijí obdobně.

(2) Ministerstvo může na žádost stavebního úřadu uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé při provedení náhradního výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo terénní úpravy, pokud stavební úřad usnesením podle § 119 odst. 4 správního řádu uložil povinnému zaplatit předem potřebné náklady na provedení exekuce a povinný tyto náklady nezaplatil.

(3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje

a) rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,

b) exekuční příkaz, na jehož základě stavební úřad pověřil jinou osobu odstraněním stavby nebo terénní úpravy,

c) usnesení podle § 119 odst. 4 správního řádu, kterým stavební úřad uložil povinnému zaplatit potřebné náklady na provedení exekuce, a

d) daňový doklad o výši nákladů na odstranění stavby nebo terénní úpravy.

(4) Uhradilo-li ministerstvo účelně vynaložené náklady podle odstavce 2, uloží po provedení náhradního výkonu rozhodnutí povinnému zaplatit ministerstvu úhradu těchto nákladů.

Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se v řízení o povolení odstranění stavby podle § 172, 174, 185, 188, 189, 191, 192, 194, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 190 a 200 přiměřeně. V řízení o nařízení odstranění stavby se postupuje podle § 173, 175, 176, 178 až 181, 189, 191, 192, 225 a 226 obdobně a podle § 190 přiměřeně.

(1) Je-li při bezprostředně hrozící živelní pohromě nebo závažné havárii (dále jen „mimořádná událost“) třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se od postupů stanovených tímto zákonem odchýlit v mezích ustanovení této hlavy.

(2) Mimořádné opatření na stavbě nebo pozemku spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům mimořádné události, čelí jejím účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, může být zahájeno bez předchozího povolení podle tohoto zákona.

(3) Stavebník neprodleně oznámí stavebnímu úřadu, že provádí mimořádné opatření.

(4) Je-li nutné pro zmírnění následků nebo odvrácení dopadů mimořádné události provést nebo odstranit stavbu nebo terénní úpravu, může stavební úřad na základě oznámení podle odstavce 3 rozhodnout o tom, že

a) upouští od vydání povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění,

b) omezuje obsah žádosti o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění a jejích příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro povolení,

c) lze některé podklady pro vydání povolení o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění předložit dodatečně, a to ve lhůtě stanovené stavebním úřadem.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(1) Stavbu nebo terénní úpravu zničenou nebo poškozenou mimořádnou událostí lze obnovit podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, na základě oznámení stavebníka nebo na základě povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy. Pokud o to stavebník nebo vlastník stavby nebo pozemku požádá, stavební úřad mu kopii původního povolení a dokumentace bezodkladně poskytne, má-li ji k dispozici.

(2) Stavebník oznámí stavebnímu úřadu obnovu stavby nebo terénní úpravy podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, do 6 měsíců ode dne, kdy došlo ke zničení nebo poškození stavby nebo terénní úpravy. V oznámení stavebník uvede údaje o stavbě nebo terénní úpravě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a osobu, která bude činnost provádět. Po oznámení obnovy stavby nebo terénní úpravy může stavebník započít s pracemi směřujícími k obnově stavby nebo terénní úpravy.

(3) Vyžaduje-li obnovení stavby nebo terénní úpravy stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů, vyrozumí stavební úřad stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že obnova vyžaduje povolení. V takovém případě se oznámení považuje za žádost o povolení obnovy. Stavební úřad vydá povolení obnovy stavby nebo zařízení do 30 dnů od oznámení stavebníka, jinak lze obnovu provést na základě oznámení, pokud s ní bude započato do 2 let ode dne oznámení; obnova musí být provedena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu. Odvolání proti povolení nemá odkladný účinek.

(4) Je-li obnova v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, stavební úřad zakáže stavebníkovi obnovu provést.

(5) Povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy platí 2 roky ode dne nabytí jeho právní moci. Bylo-li s prováděním obnovy stavby nebo terénní úpravy započato v době platnosti povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy, prodlužuje se doba platnosti povolení na 10 let ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení, byla-li doba platnosti povolení prodloužena. Ustanovení § 198 odst. 3 se na prodloužení doby platnosti povolení obnovy použije obdobně.

(1) Podle ustanovení o mimořádných postupech nelze postupovat v případě, kdy má mimořádná událost původ v zaviněném konání nebo opomenutí stavebníka nebo vlastníka pozemku nebo stavby.

(2) Dokončení staveb, terénních úprav a prací provedených podle této hlavy je stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu; ustanovení o užívání staveb tím nejsou dotčena.

(1) Nepředvídaný archeologický nebo paleontologický nález nebo nález kulturně cenného předmětu, detailu stavby nebo chráněné části přírody je stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, práce v místě nálezu přerušit a zaznamenat do stavebního deníku čas a okolnosti nálezu, datum oznámení stavebnímu úřadu a popis provedených opatření.

(2) Stavební úřad do 30 dnů od oznámení nálezu a v dohodě s dotčeným orgánem rozhodnutím vydaným na místě nebo rozhodnutím vydaným jako první úkon v řízení stanoví podmínky k ochraně nálezu. Současně může stavební úřad provést ohledání na místě.

(3) Na základě oznámení nálezu může stavební úřad v součinnosti s dotčeným orgánem ve veřejném zájmu provést nové řízení a vydat nové povolení záměru.

(4) Ministerstvo kultury může z podnětu dotčeného orgánu státní památkové péče rozhodnout, že jde o nález mimořádného významu, a z moci úřední jej prohlásí za kulturní památku. Ministerstvo kultury do 30 dnů od podání podnětu informuje stavební úřad o svém postupu, a popřípadě stanoví požadavky na změnu nebo zrušení vydaného rozhodnutí o povolení stavby.

(5) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v důsledku postupu podle odstavce 3 u dotčeného orgánu nebo v důsledku postupu podle odstavce 4 u Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká.

(1) Ministerstvo je správcem informačních systémů veřejné správy55), které umožňují dálkový přístup a slouží k poskytování digitálních služeb56) podle tohoto zákona.

(2) Informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu (dále jen „informační systém stavební správy“) jsou

a) portál stavebníka,

b) národní geoportál územního plánování,

c) evidence stavebních postupů,

d) evidence elektronických dokumentací,

e) informační systém identifikačního čísla stavby a

f) informační systém stavebního řízení.

(3) Informační systémy stavební správy neslouží k výkonu působnosti jiného stavebního úřadu s výjimkou působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra jako dotčených orgánů. Dotčené orgány v případě záměrů v působnosti jiných stavebních úřadů nevyužívají k výkonu své působnosti informační systémy stavební správy. Údaje o stavbách v areálu jaderného zařízení a záměrech v působnosti jiného stavebního úřadu a řízeních s nimi souvisejících se s výjimkou národního geoportálu územního plánování v informačních systémech stavební správy neevidují.

(4) V národním geoportálu územního plánování se údaje podle odstavce 3 vedou a zobrazují v rozsahu údajů poskytnutých Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami České republiky, Policií České republiky, Hasičským záchranným sborem České republiky, Národním bezpečnostním úřadem, Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost a Generální inspekcí bezpečnostních sborů, s ohledem na zajištění obrany, bezpečnosti a utajení jejich činnosti.

(5) Informační systémy stavební správy zajišťují informování účastníků řízení podle části šesté a dotčených osob při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona o změně údajů v nich vedených. Způsob a podmínky informování účastníků řízení a dotčených osob při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Portál stavebníka umožňuje zejména

a) činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona,

b) podávat žádosti vlastníku veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a poskytovat vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury,

c) vkládat údaje a dokumenty do národního geoportálu územního plánování, do evidence stavebních postupů, do evidence elektronických dokumentací a do digitální mapy veřejné správy57), poskytovat je a odkazovat na ně.

(2) Ministerstvo zřídí vlastníku veřejné dopravní a technické infrastruktury přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka na základě jeho žádosti.

(3) Podrobnosti provozu a datového rozhraní portálu stavebníka stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Národní geoportál územního plánování, který je agendovým informačním systémem, slouží pro

a) zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti,

b) zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti,

c) sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace,

d) poskytování prostorových dat k plánovanému využití území,

e) zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí s územním plánováním a územním rozvojem a která určí ministerstvo, a

f) další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů.

(2) Při výkonu územně plánovací činnosti lze na elektronický dokument vedený v národním geoportálu územního plánování odkázat namísto jeho přiložení.

(3) V národním geoportálu územního plánování jsou v jednotných standardech zveřejňovány vybrané části územně plánovacích dokumentací a vymezení zastavěného území, popřípadě dalších nástrojů územního plánování.

(4) Ministerstvo obrany vkládá do národního geoportálu územního plánování data vztahující se k jeho působnosti v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu.

(5) Orgán územního plánování eviduje jednotlivé úkony v národním geoportálu územního plánování a vkládá do něj veškeré písemnosti. Data z vlastní územně plánovací činnosti vkládá v elektronické podobě i ve strojově čitelném formátu, včetně prostorových dat ve vektorové formě, a to bezodkladně po jejich vzniku.

(6) Přístup k datům zveřejněným v národním geoportálu územního plánování lze omezit nebo odepřít, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů nebo by jejich zpřístupněním byla porušena ochrana práv třetích osob plynoucích z jiných právních předpisů; pro omezení nebo odepření přístupu k datům zveřejněným v národním geoportálu územního plánování se použije obdobně § 11d zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

(7) Náležitosti obsahu národního geoportálu územního plánování, podrobnosti formy a způsobu vkládání a poskytování údajů v něm vedených stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Evidence stavebních postupů slouží stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, k ukládání

a) podání a jiných písemností,

b) rozhodnutí a jiných úkonů stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu,

c) informací o oprávněné úřední osobě nebo osobách.

(2) Evidence stavebních postupů dále slouží vlastníkovi dopravní nebo technické infrastruktury k doručování vyjádření z hlediska možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) údaje, které se vkládají do evidence stavebních postupů,

b) způsob zaznamenávání úkonů a vkládání písemností, včetně přípustných formátů,

c) metadata náležející k úkonu nebo písemnosti a

d) dobu uchování údajů v evidenci stavebních postupů.

(1) Do evidence elektronických dokumentací se vkládá dokumentace pro povolení záměru, projektová dokumentace s výjimkou projektové dokumentace pro provádění stavby a výsledky zeměměřických činností, včetně souvisejících informací, za účelem plnění povinností podle tohoto zákona.

(2) Žadatel vloží projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací prostřednictvím portálu stavebníka. Není-li elektronické podání, jehož přílohou je dokumentace pro povolení záměru, která nemusí být zpracována projektantem, učiněno prostřednictvím portálu stavebníka, vloží dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací stavební úřad nebo dotčený orgán, vůči kterému bylo podání učiněno.

(3) Stavební úřad dále vkládá do evidence elektronických dokumentací projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru ověřenou stavebním úřadem po nabytí právní moci rozhodnutí.

(4) Podrobnosti formy a způsobu vkládání projektové dokumentace a dokumentace pro povolení záměru, vedení evidence elektronických dokumentací, datovou strukturu, požadované formáty projektové dokumentace, formy a podmínky poskytování údajů z evidence elektronických dokumentací, dobu uchovávání údajů v evidenci elektronických dokumentací a datové rozhraní pro přístup do ní stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v evidenci stavebních postupů a v evidenci elektronických dokumentací má ten, kdo má podle správního řádu právo nahlížet do spisu.

(2) Právo na přístup k projektové dokumentaci má dále ten, kdo se k ní má vyjádřit podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, a projektant.

(3) Právo na přístup k projektové dokumentaci ve strojově čitelném formátu má ten, kdo předloží souhlas stavebníka nebo vlastníka stavby, které se tato dokumentace týká.

(4) Právo na přístup k vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury v evidenci stavebních postupů má rovněž ten, kdo prostřednictvím portálu stavebníka o vyjádření požádal.

(5) Osoba oprávněná k přístupu do evidencí má právo na dálkový přístup, včetně strojového vyhledávání informací, a pořizování výpisů a kopií.

(1) Informační systém identifikačního čísla stavby slouží k evidenci popisných údajů o stavbách a zařízeních a přidělování jedinečného identifikátoru stavby nebo zařízení, který umožňuje identifikovat stavbu nebo zařízení v informačních systémech stavební správy.

(2) Stavební úřad bez zbytečného odkladu po zahájení řízení přidělí stavbě nebo zařízení identifikační číslo stavby a vloží údaje o stavbě nebo zařízení do informačního systému identifikačního čísla stavby; po vydání rozhodnutí ve věci stavební úřad bez zbytečného odkladu aktualizuje údaje vedené o stavbě nebo zařízení v informačním systému identifikačního čísla stavby.

(3) Způsob členění staveb a zařízení pro účely jejich evidence v informačním systému identifikačního čísla stavby, zapisované údaje o nich a způsob přidělování identifikačního čísla stavby nebo zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

Informační systém stavebního řízení je agendový informační systém, který slouží k výkonu působnosti

a) stavebních úřadů,

b) dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona,

c) ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů stavební správy.

(1) Orgány územního plánování a stavební správy vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Při výkonu spisové služby mohou odkazovat na údaje a dokumenty uložené v národním geoportálu územního plánování, evidenci stavebních postupů a evidenci elektronických dokumentací.

(2) U staveb v působnosti jiného stavebního úřadu lze z důvodů ochrany zájmů podle jiných právních předpisů odepřít nahlížení do části spisu, která obsahuje projektovou dokumentaci a dokumentaci pro povolení záměru.

(3) Informační systém stavební správy je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v informačním systému stavební správy za splněnou.

(1) Autorizovaný inspektor vydává odborné posudky pro účely kolaudace staveb.

(2) Autorizovaný inspektor vydává na žádost stavebníka posudek pro účely posouzení souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými normami.

(1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora udělí ministerstvo fyzické osobě, která

a) je plně svéprávná,

b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru,

c) je autorizovanou osobou,

d) má nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu58),

e) je bezúhonná,

f) prokázala odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministerstvo.

(2) Za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), c), e) a f) a po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být oprávnění k činnosti autorizovaného inspektora uděleno i odborníkovi z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje stanovenou praxi.

Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu údaje a doklady osvědčující splnění podmínek pro výkon činnosti autorizovaného inspektora. Podrobnosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora nepovažuje osoba,

a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, a

b) které bylo Komorou pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě pozastavení nebo odnětí autorizace, nebylo-li na návrh autorizované osoby zrušeno.

(2) Ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně.

(3) Komora bezodkladně uvědomí ministerstvo o pravomocném uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace.

(1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora se uděluje s působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o 10 let, a to i opakovaně, jestliže autorizovaný inspektor svou činnost soustavně vykonával.

(2) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora zaniká

a) dnem doručení písemného prohlášení autorizovaného inspektora o ukončení činnosti ministerstvu,

b) uplynutím doby podle odstavce 1,

c) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena jeho svéprávnost, nebo

d) ztrátou bezúhonnosti.

(1) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora, jestliže

a) při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, nebo

b) se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora.

(2) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora též pro jeho nečinnost trvající déle než 3 roky.

(1) Právnická osoba může se souhlasem ministerstva vykonávat činnost autorizovaného inspektora, pokud je bezúhonná a zabezpečí výkon činnosti autorizovaným inspektorem; ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně. Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky jsou výlučně autorizovaní inspektoři, může činnost autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.

(2) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři činnost ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky společnosti mohou být výlučně autorizovaní inspektoři. Společníci společnosti jsou povinni vykonávat činnost ve společném sídle podnikání.

(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou smlouvou.

(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti. Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu. Pojištěním musí být kryta škoda, která může být způsobena výkonem činnosti autorizovaného inspektora. Na požádání osoby, se kterou autorizovaný inspektor uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky, na kterou je pojištěn.

(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a uchovávat ji po dobu nejméně 5 let.

(4) Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner,

b) obchodní společnost, ve které je společníkem,

c) družstvo, jehož je členem,

d) osoba, se kterou je ve vztahu pracovním nebo služebním.

(1) Autorizovaný inspektor je v rozsahu oboru, popřípadě specializace své autorizace, oprávněn vydávat odborné posudky autorizovaného inspektora. Odborný posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace musí obsahovat minimálně

a) identifikační údaje stavebníka,

b) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční u změny dokončené stavby,

c) údaje o oprávnění provést stavbu,

d) údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby,

e) datum ověření splnění podmínek vydání odborného posudku,

f) výsledek ověření splnění podmínek vydání odborného posudku,

g) jméno a příjmení, podpis, otisk razítka autorizovaného inspektora a datum vystavení odborného posudku.

(2) Odborný posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace dokládá, že skutečné provedení stavby nebo její části, kterou lze samostatně užívat, je v souladu s ověřenou dokumentací nebo jejími povolenými změnami, umožňuje povolený účel užívání a splňuje požadavky na výstavbu.

(3) Odborný posudek pro účely kolaudace je autorizovaný inspektor oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 2.

(4) Odborný posudek autorizovaného inspektora k dokumentaci pro provádění stavby dokládá, že dokumentace pro provádění stavby je v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení stavby nebo s jejími povolenými změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami.

(5) Odborný posudek k dokumentaci pro provádění stavby je autorizovaný inspektor oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 4.

(6) Odborný posudek autorizovaného inspektora nemůže být vydán pro stavby sloužící přípravě, otvírce a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, stavby sloužící jako sklady výbušnin a pro stavby vodních děl.

(7) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost.

(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související organizačně zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného postupu podle věty první zřizují komory společný koordinační orgán schvalovaný na jejich návrh ministerstvem. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese uchazeč.

(2) Koordinační orgán na základě pověření Komory zajišťuje koordinační, organizační a administrativní záležitosti a odborné vzdělávání potřebné k jednotnému postupu při výkonu činnosti autorizovaných inspektorů.

(3) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradě nákladů spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem určeným členům Komory.

(4) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu, jeho činnost, přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.

Ministerstvo kontroluje přípravu ke zkoušce, osnovy a postup při provádění zkoušek, spočívající v ověření odborných znalostí autorizovaného inspektora, podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, činnost Komory a výkon agendy s tím související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též kontrolu činnosti autorizovaných inspektorů.

(1) Kontrolu ve věcech územního plánování vykonávají ministerstvo a krajský úřad.

(2) Ministerstvo vykonává kontrolu

a) orgánů krajů,

b) orgánů hlavního města Prahy a

c) zástupců pořizovatele.

(3) Krajský úřad vykonává kontrolu

a) orgánů obcí a

b) zástupců pořizovatele.

(4) Kontrola ve věcech územního plánování zahrnuje v případě orgánů obcí, hlavního města Prahy a krajů kontrolu nad výkonem přenesené i samostatné působnosti.