Zákon o platebním styku

(1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcí, dokud lze odvolat platební příkaz k této platební transakci.

(2) Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce. Souhlas plátce s jinou platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, nelze odvolat poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení § 160 odst. 2 tím není dotčeno.

(3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.

(4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcí, byl-li souhlas odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2.

(5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemi současně, posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební transakce zvlášť.

(1) Platební příkaz je přijat, jakmile dojde poskytovateli plátce.

(2) Dohodnou-li se uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel, že provedení platební transakce začne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité podmínky, nebo na konci určitého období, považuje se platební příkaz za přijatý, jakmile nastane takto určený okamžik.

(3) Dojde-li platební příkaz poskytovateli plátce nebo nastane-li okamžik podle odstavce 2 v době, která není provozní dobou poskytovatele plátce, nebo po uplynutí okamžiku blízko konce provozní doby poskytovatele plátce, na němž se poskytovatel a uživatel dohodli, považuje se platební příkaz za přijatý na začátku následující provozní doby poskytovatele.

(1) Poskytovatel může platební příkaz odmítnout, jestliže není povinen platební transakci provést. Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu může platební příkaz odmítnout, jestliže není povinen nepřímo daný platební příkaz předat poskytovateli vedoucímu platební účet.

(2) Odmítne-li poskytovatel platební příkaz, poskytne nebo zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem při nejbližší příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 169 a 173, a je-li to možné, oznámí mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb, které byly důvodem odmítnutí.

(3) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za poskytnutí nebo zpřístupnění informace podle odstavce 2.

(1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není platební příkaz přijat.

(2) Platební příkaz podle § 158 odst. 2 nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v němž je platební příkaz přijat.

(3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze odvolat poté, co jej plátce předal příjemci. Nepřímo daný platební příkaz, nejde-li o platební příkaz podle § 158 odst. 2, nelze odvolat poté, co jej plátce předal poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu.

(4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává prostřednictvím příjemce, nebo nepřímo daný platební příkaz se vyžaduje souhlas příjemce. V případě trvalého příkazu to platí pouze pro první platební transakci.

(5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního příkazu, byl-li platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 až 3.

(6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcím současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé platební transakce zvlášť.

(1) Dal-li plátce platební příkaz nepřímo, poskytovatel, který uživateli vede platební účet,

a) ihned po přijetí nepřímo daného platebního příkazu sdělí poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu jemu dostupné informace o přijetí nepřímo daného platebního příkazu a provedení související platební transakce a

b) nesmí při přijetí nebo odmítnutí platebního příkazu činit neodůvodněné rozdíly mezi nepřímo daným platebním příkazem a ostatními platebními příkazy; to platí i pro provedení související platební transakce.

(2) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, nesmí podmiňovat přijetí nepřímo daného platebního příkazu existencí závazku ze smlouvy s poskytovatelem služby nepřímého dání platebního příkazu.

(3) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, může odmítnout nepřímo daný platební příkaz,

a) má-li podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele,

b) byl-li platební příkaz nepřímo dán prostřednictvím osoby, která není oprávněna poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu,

c) neosvědčil-li poskytovatel nepřímého dání platebního příkazu svoji totožnost v souladu s § 162 písm. e), nebo

d) jsou-li splněny podmínky podle § 159 odst. 1.

(4) Poskytovatel, který hodlá odmítnout nepřímo daný platební příkaz podle odstavce 3, informuje uživatele o důvodech odmítnutí; není-li to možné, informuje uživatele bez zbytečného odkladu po odmítnutí. To neplatí, jestliže by tím ohrozil bezpečnost v oblasti platebního styku.

(5) Odmítl-li poskytovatel nepřímo daný platební příkaz podle odstavce 3 písm. a) až c), informuje o důvodech odmítnutí bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(6) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, není povinen postupovat podle odstavců 1 až 5, není-li platební účet, který uživateli vede, přístupný prostřednictvím internetu.

Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu

a) nepřijímá peněžní prostředky k provedení platební transakce,

b) zpřístupní osobní bezpečnostní prvky plátce pouze plátci a tomu, kdo je vydal,

c) sdílí údaje o plátci, s výjimkou osobních bezpečnostních prvků plátce, pouze s příjemcem a na základě výslovného souhlasu plátce,

d) neuchovává citlivé údaje o platbách plátce,

e) při každém nepřímém dání platebního příkazu osvědčí poskytovateli, který uživateli vede platební účet přístupný prostřednictvím internetu, svoji totožnost,

f) v souvislosti se službou nepřímého dání platebního příkazu nepožaduje od plátce jiné údaje o plátci než údaje potřebné k nepřímému dání platebního příkazu ani takové údaje neuchovává a nezpracovává a

g) nemění údaje uvedené v nepřímo daném platebním příkazu.

Dohodnou-li se poskytovatel a uživatel, že platebním prostředkem lze dát souhlas k platební transakci nebo platební příkaz pouze do určité částky platební transakce za určité období, nepřihlíží se k souhlasu nebo platebnímu příkazu danému platebním prostředkem nad tuto mez, ledaže uživatel souhlas nebo platební příkaz dodatečně schválí.

(1) Dohodnou-li se na tom poskytovatel a uživatel, může poskytovatel zablokovat platební prostředek pouze z důvodu

a) bezpečnosti platebního prostředku, zejména při podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo

b) významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet úvěr, který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředku.

(2) Poskytovatel před zablokováním platebního prostředku podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informuje dohodnutým způsobem uživatele o zablokování platebního prostředku a jeho důvodech, ledaže by informování uživatele mohlo zmařit účel zablokování platebního prostředku nebo bylo v rozporu s jinými právními předpisy.

(3) Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředku, poskytovatel platební prostředek odblokuje nebo jej nahradí novým platebním prostředkem.

Uživatel

a) používá platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijme veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho osobních bezpečnostních prvků, a

b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámí poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku.

(1) Poskytovatel, který vydává platební prostředek,

a) zajistí, aby osobní bezpečnostní prvky platebního prostředku byly přístupné pouze uživateli; tím nejsou dotčeny povinnosti uživatele platebního prostředku stanovené v § 165,

b) nevydá nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za dříve vydaný platební prostředek,

c) zajistí, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli

1. oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku,

2. požádat o odblokování platebního prostředku nebo o jeho nahrazení novým platebním prostředkem podle § 164 odst. 3,

d) na žádost poskytne uživateli doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení podle § 165 písm. b) doložit, že toto oznámení učinil, a

e) zabrání jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo učiněno oznámení podle § 165 písm. b), jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.

(2) Poskytovatel nese riziko spojené s doručením platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživateli.

(3) Poskytovatel zajistí, aby pravidla používání platebního prostředku v rámcové smlouvě byla objektivní a přiměřená.

Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že za vydání nového platebního prostředku v důsledku jeho ztráty, odcizení, zneužití nebo neoprávněného použití náleží poskytovateli úplata, která nepřevyšuje skutečné náklady poskytovatele na vydání platebního prostředku.

Připadne-li okamžik přijetí hotovosti od uživatele nebo okamžik připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce na dobu, která není provozní dobou poskytovatele, považuje se hotovost za přijatou nebo částka platební transakce za připsanou na začátku následující provozní doby poskytovatele.

(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby částka platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po přijetí platebního příkazu.

(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která nezahrnuje směnu měn,

b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází, nebo

c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.

(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,

b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky, nebo

c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.

Poskytovatel příjemce neprodleně poté, kdy byla částka platební transakce připsána na jeho účet, nebo provádí-li směnu měn jinou než mezi měnami členských států, do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla částka platební transakce připsána na jeho účet,

a) připíše částku platební transakce na platební účet příjemce, nebo

b) nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici.

Ustanovení § 169 se nepoužije v případě platební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky. V tomto případě musí být částka platební transakce připsána na platební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dána příjemci k dispozici neprodleně po přijetí platebního příkazu. Zahrnuje-li taková platební transakce směnu měn jinou než mezi měnami členských států, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.

(1) V případě vložení hotovosti na platební účet spotřebitele v měně členského státu, ve které je veden platební účet, připíše poskytovatel příjemce částku platební transakce na platební účet příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže okamžiku nastává den valuty.

(2) V případě vložení hotovosti na platební účet spotřebitele v měně jiného než členského státu, ve které je veden platební účet, nebo vložení hotovosti na platební účet uživatele, který není spotřebitelem, v měně, ve které je veden platební účet, připíše poskytovatel příjemce částku platební transakce na platební účet příjemce nejpozději následující pracovní den po dni přijetí hotovosti. Nejpozději uplynutím této lhůty nastává den valuty.

(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem.

(2) V případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.

(1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce nejdříve okamžikem, kdy je částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce.

(2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakce na platební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce. Je-li částka platební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce a pro příjemce je to vzhledem k ujednané výši úroků příznivější, nastává den valuty okamžikem, kdy je částka platební transakce připsána na platební účet příjemce.

(1) Poskytovatel plátce odepíše částku platební transakce z platebního účtu plátce nejdříve zároveň s okamžikem přijetí platebního příkazu.

(2) Poskytovatel příjemce dá částku platební transakce k dispozici příjemci nejpozději v okamžik připsání částky platební transakce na platební účet příjemce.

(1) Poskytovatel vrátí částku autorizované platební transakce způsobem podle odstavce 2, jestliže

a) k autorizované platební transakci dal platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce,

b) plátce požádal o vrácení částky autorizované platební transakce do 8 týdnů ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z jeho platebního účtu,

c) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a

d) částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, byl-li použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem podle § 136 odst. 1 písm. b).

(2) Jsou-li splněny podmínky pro vrácení částky autorizované platební transakce podle odstavce 1, poskytovatel do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ho plátce o vrácení požádal,

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(3) V případě inkasa uvedeného v čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/20122) vrátí poskytovatel částku autorizované platební transakce způsobem podle odstavce 2 i v případě, že nejsou splněny podmínky podle odstavce 1 písm. c) a d).

(4) V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout, že se ustanovení odstavců 1 až 3 nepoužijí, jestliže

a) souhlas s platební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli a

b) tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo zpřístupněna dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí platebního příkazu.

(5) Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady nasvědčující tomu, že jsou splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce podle odstavce 1 písm. d).

(6) Nevrátí-li poskytovatel částku autorizované platební transakce v souladu s odstavcem 2, sdělí plátci do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ho plátce o vrácení požádal, důvod odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce informovat orgán dohledu.

(1) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby, prostřednictvím kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své povinnosti při provedení platební transakce (dále jen „zprostředkující poskytovatelé“), jsou povinni převést částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na platební účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty oddělena v informaci podle § 143 odst. 1 písm. c) nebo § 147 odst. 1 písm. c).

(2) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel plátce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, nebo poskytovatel příjemce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební transakce v plné výši.

(1) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, informuje na žádost jiného poskytovatele vydávajícího karetní platební prostředek pouze o tom, zda zůstatek na platebním účtu uživatele, včetně případného úvěrového rámce, dosahuje, nebo nedosahuje částky karetní platební transakce prováděné poskytovatelem, který informaci o zůstatku požaduje, jestliže

a) ho k tomu uživatel, kterému vede platební účet, ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli, který informaci o zůstatku požaduje, výslovně zmocnil,

b) platební účet, který vede, je v okamžiku žádosti přístupný prostřednictvím internetu a

c) poskytovatel, který informaci požaduje, osvědčí při položení dotazu na zůstatek svoji totožnost.

(2) Poskytovatel může požádat o informace podle odstavce 1, jestliže

a) mu k tomu uživatel dal výslovný souhlas,

b) vydal karetní platební prostředek, kterým uživatel dal platební příkaz k platební transakci odpovídající dotazované částce, a

c) na karetním platebním prostředku podle písmene b) nejsou uchovávány elektronické peníze.

(3) Poskytovatel, který obdržel informaci o existenci minimálního zůstatku na platebním účtu postupem podle odstavce 1, může získanou informaci využít pouze v souvislosti s provedením odpovídající karetní platební transakce.

Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, sdělí uživateli na jeho žádost

a) jméno poskytovatele, který požádal o informaci podle § 178 odst. 1, a

b) informaci, kterou podle § 178 odst. 1 sdělil jinému poskytovateli.

(1) V souvislosti s karetní platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce a jejíž částka není v době, kdy k ní dává plátce souhlas, známa, může poskytovatel plátce blokovat peněžní prostředky na účtu plátce jen se souhlasem plátce. Souhlas plátce musí být udělen k přesné částce peněžních prostředků, které mají být blokovány.

(2) Poskytovatel plátce zruší blokaci peněžních prostředků podle odstavce 1, jakmile se dozví částku související karetní platební transakce, nejpozději však ihned po přijetí platebního příkazu k související karetní platební transakci.

(1) Byla-li provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně, nejpozději však do konce následujícího pracovního dne poté, co neautorizovanou platební transakci zjistil nebo mu ji plátce oznámil,

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(2) Byl-li platební příkaz k neautorizované platební transakci dán nepřímo, má povinnost podle odstavce 1 poskytovatel, který plátci vede platební účet.

(3) Lhůta podle odstavce 1 nezačne běžet, dokud má poskytovatel plátce důvod se domnívat, že plátce jednal podvodně, jestliže to spolu s odůvodněním písemně oznámí orgánu dohledu.

(4) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakce nese plátce.

(1) Plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí

a) do částky odpovídající 50 eurům, byla-li tato ztráta způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku nebo zneužitím platebního prostředku, nebo

b) v plném rozsahu, způsobil-li tuto ztrátu svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 165.

(2) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže plátce nejednal podvodně a

a) ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku nemohl zjistit před provedením neautorizované platební transakce, nebo

b) ztráta, odcizení nebo zneužití platebního prostředku byla způsobena jednáním poskytovatele.

(3) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže plátce nejednal podvodně a

a) ztráta vznikla poté, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku,

b) poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku, nebo

c) poskytovatel nepožadoval silné ověření uživatele v případech podle § 223 odst. 1 nebo 6.

(4) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití.

(1) Poskytovatel plátce napraví nesprávně provedenou platební transakci vůči plátci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce, doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce. V takovém případě napraví nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel příjemce vůči příjemci.

(2) Byl-li platební příkaz k provedené platební transakci dán nepřímo, považuje se za nesprávně provedenou i platební transakce, která byla provedena v rozporu s platebním příkazem, který plátce předal poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, i když byla provedena v souladu s přijatým platebním příkazem. Povinnost podle odstavce 1 vůči plátci má v tomto případě poskytovatel, který plátci vede platební účet.

(3) Odstavec 1 se nepoužije v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost předat platební příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnil.

(1) Je-li poskytovatel plátce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakci vůči plátci a plátce mu oznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(2) Postup uvedený v odstavci 1 se uplatní pouze ve vztahu k částce nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakce, a to za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce.

(3) Je-li poskytovatel plátce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakci vůči plátci a plátce mu neoznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí připsání částky nesprávně provedené platební transakce na účet poskytovatele příjemce a

a) uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce provedl platební transakci správně, nebo

b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(4) Je-li poskytovatel příjemce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakci vůči příjemci, poskytovatel příjemce neprodleně

a) uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel příjemce provedl platební transakci správně, nebo

b) dá částku nesprávně provedené platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky k dispozici příjemci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(5) Požádá-li o to poskytovatel plátce, který porušil povinnost zajistit připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce ve stanovené lhůtě, poskytovatel příjemce uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce zajistil připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce včas.

(1) Byla-li platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje plátce.

(2) Byla-li platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, provedena nesprávně, poskytovatel příjemce vyvine na žádost příjemce úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje příjemce.

(1) Platební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátorem. To platí i tehdy, jestliže jsou v platebním příkazu uvedeny i další údaje o příjemci, než ty, na kterých se poskytovatel a uživatel dohodli.

(2) Uvedl-li uživatel nesprávný jedinečný identifikátor příjemce, vyvine poskytovatel plátce úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, aby peněžní prostředky z platební transakce byly vráceny plátci. Požádá-li o to plátce písemně, sdělí mu poskytovatel plátce všechny údaje, které má k dispozici a které plátce potřebuje k uplatnění práva na vrácení peněžních prostředků vůči příjemci u soudu nebo jiného příslušného orgánu. Poskytovatel příjemce při tom poskytne poskytovateli plátce potřebnou součinnost.

(3) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za jednání podle odstavce 2.

(1) Tvrdí-li uživatel, že provedenou platební transakci neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, doloží poskytovatel tomuto uživateli, že tato platební transakce byla ověřena, správně zaznamenána, zaúčtována a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou, jinak platí, že je platební transakce neautorizovaná nebo nesprávně provedená.

(2) Byl-li k platební transakci dán platební příkaz nepřímo, má povinnost podle odstavce 1 poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu vůči poskytovateli, který uživateli vede platební účet, v rozsahu, který se týká služby nepřímého dání platebního příkazu, jinak platí, že poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu způsobil neautorizovanou platební transakci nebo nesprávné provedení platební transakce.

(3) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

(1) Plátce může právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce.

(2) Příjemce může právo na nápravu nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce připsána na platební účet příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici.

(3) Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v § 142, 143, 146 nebo 147, lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce neběží, dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň dodatečně.

(4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení, soud nebo jiný příslušný orgán právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná.

(1) Poskytovatel, který splnil svoji povinnost napravit nesprávně provedenou platební transakci, má postih proti poskytovateli nebo zprostředkujícímu poskytovateli, který nesprávné provedení platební transakce způsobil.

(2) Poskytovatel, který plátci vede platební účet a který splnil svoji povinnost napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci, má postih proti poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, který neautorizovanou platební transakci nebo nesprávné provedení platební transakce způsobil.

(3) Neumožnil-li poskytovatel příjemce nebo příjemce použití silného ověření uživatele, má proti nim postih poskytovatel plátce, který splnil svoji povinnost napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.

(4) Poskytovatel příjemce, který na žádost poskytovatele plátce splnil svoji povinnost podle § 184 odst. 5, má postih proti poskytovateli plátce.

(5) Uplatní-li poskytovatel, který plátci vede platební účet, postih dle odstavce 2, je oprávněn požadovat odpovídající plnění přímo od pojišťovny nebo třetí osoby, se kterou poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu sjednal pojistnou smlouvu nebo srovnatelné zajištění podle § 17 odst. 1. Pojišťovna nebo třetí osoba poskytne příslušné plnění do 30 dnů od doručení písemné žádosti.

Zabránila-li splnění povinnosti stanovené v tomto dílu a v dílu 4 okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit, neodpovídá povinná strana za nesplnění této povinnosti.

(1) Udělil-li uživatel souhlas se sdělením informací o platebním účtu, sdělí poskytovatel, který mu vede platební účet, informace o platebním účtu uživatele poskytovateli služby informování o platebním účtu v rozsahu, v jakém jsou přístupné uživateli prostřednictvím internetu.

(2) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, nesmí činit neodůvodněné rozdíly mezi žádostmi o informace o platebním účtu.

(3) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, může odmítnout sdělit informace o platebním účtu poskytovateli služby informování o platebním účtu,

a) má-li podezření na neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele,

b) není-li poskytovatel, který žádá o informace, oprávněn poskytovat službu informování o platebním účtu, nebo

c) neosvědčil-li poskytovatel služby informování o platebním účtu svoji totožnost v souladu s § 192 písm. c).

(4) Poskytovatel, který hodlá odmítnout poskytnutí informací podle odstavce 3, o tomto úmyslu informuje uživatele; není-li to možné, informuje uživatele bez zbytečného odkladu po odmítnutí.

(5) Odmítl-li poskytovatel poskytnout informace o platebním účtu podle odstavce 3, informuje o důvodech odmítnutí bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(6) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, není povinen postupovat podle odstavců 1 až 5, není-li účet, který uživateli vede, přístupný prostřednictvím internetu.

Poskytovatel služby informování o platebním účtu

a) poskytuje službu informování o platebním účtu na základě výslovného souhlasu, který mu uživatel udělil,

b) zpřístupní osobní bezpečnostní prvky uživatele pouze uživateli a tomu, kdo je vydal,

c) při každém dotazu na informace o platebním účtu osvědčí poskytovateli, který uživateli vede platební účet, svoji totožnost,

d) v souvislosti se službou informování o platebním účtu získává a zpracovává pouze informace o platebním účtu, který určil uživatel,

e) nepožaduje citlivé údaje o platbách uživatele a

f) v souvislosti se službou informování o platebním účtu nepožaduje od uživatele, neuchovává a nezpracovává jiné údaje o uživateli, nebo jeho platebním účtu než údaje potřebné k poskytnutí služby informování o platebním účtu.

(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími smlouvu o platebních službách.

(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných elektronických peněz.

(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.

(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.

(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.

(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni, provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.

(4) Promlčecí lhůta práva na zpětnou výměnu počne běžet ode dne, kdy závazek ze smlouvy o vydání elektronických peněz zanikl.

(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.

(2) Učinil-li držitel návrh na uzavření smlouvy o vydání elektronických peněz před tím, než byl v souladu s odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy jej vydavatel přijal.

(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže

a) držitel požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo jestliže držitel vypoví závazek ze smlouvy o vydání elektronických peněz, která byla uzavřena na dobu určitou, a

b) úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům vydavatele.

Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která není spotřebitelem, § 194 odst. 2 a 3 a § 195 odst. 3 se nepoužijí. V takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou mezi vydavatelem a osobou přijímající elektronické peníze.