Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
77/1966

Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy o platovém řádu pro pracovníky orgánů státní správy

77/1966 Sb. · 20 paragrafů

Úplné znění

20
↑ Předchozí paragrafy

§ 5 Nomenklatury funkcí a základních platů

(1) V nomenklatuře funkcí a základních platů se stanoví názvy funkcí, kvalifikační předpoklady potřebné k zastávání funkcí a základní platy pro jednotlivé funkce v rozpětí odstupňovaném podle obtížnosti a společenského významu funkce a podle míry odpovědnosti spojené s jejím výkonem.

(2) Podle nomenklatury funkcí a základních platů určuje vedoucí organizace (rada národního výboru) skladbu funkcí v organizaci. Pro jednotlivá pracovní místa (druhy pracovních míst) může k základnímu názvu funkce podle nomenklatury připojit bližší označení pracovní činnosti, popřípadě stanovit podrobnou náplň pracovní činnosti. Nadřízený orgán si může vyhradit schválení skladby funkcí v podřízené organizaci.

§ 6 Kvalifikační předpoklady

(1) V kvalifikačních předpokladech potřebných k zastávání funkcí se rozlišují tyto stupně vzdělání: vysokoškolské (V), úplné střední odborné (ÚSO), úplné střední všeobecné (ÚSV), střední odborné (SO) a základní (Z). Vysokoškolským vzděláním se rozumí absolvování vysoké školy příslušného směru a složení všech předepsaných státních a odborných zkoušek. Úplné střední odborné a úplné střední všeobecné vzdělání poskytuje studium ukončené maturitní zkouškou. Jako úplné střední odborné vzdělání se hodnotí též úplné střední všeobecné vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné ukončeným studiem abiturientů, popřípadě odborným školením (kursem) pořádaným příslušným resortem. Za střední odborné vzdělání se považuje absolvování 2 až 3leté školy odborného směru. Základní vzdělání poskytuje základní devítiletá škola.

(2) U vysokoškolského, úplného středního odborného a středního odborného vzdělání určuje potřebné směry vzdělání vedoucí organizace (rada národního výboru). Vzdělání jiného příbuzného směru se považuje za rovnocenné předepsanému vzdělání, jestliže pracovník svou prací dokazuje, že je schopen s úspěchem zastávat příslušné pracovní místo. Vzdělání získané mimořádným studiem lze uznat za rovnocenné předepsanému vzdělání jen na základě rozhodnutí vedoucího ústředního orgánu (rady krajského národního výboru) v dohodě s ministerstvem školství a kultury.

(3) V kvalifikačním předpokladu praxe se rozlišuje odborná a administrativní praxe. Při hodnocení odborné nebo administrativní praxe se plně hodnotí toliko praxe konaná v požadovaném nebo příbuzném oboru činnosti. Jiná praxe se hodnotí pouze jednou polovinou; výhodněji ji může zhodnotit vedoucí organizace (rada národního výboru) jen ve výjimečných případech.

(4) Do doby předepsané praxe se plně započítává doba základní nebo náhradní vojenské činné služby v československé armádě, nikoliv však doba, o niž byla tato služba prodloužena (nasluhována) v důsledku výkonu trestu. Doba účasti v národním boji za osvobození se započítává v rozsahu stanoveném zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.

§ 7 Osobní plat

Pracovníkům s mimořádnými schopnostmi a vynikajícími pracovními výsledky může vedoucí ústředního orgánu (rada krajského národního výboru) přiznat místo základního platu osobní plat převyšující až o 50 % horní hranici platového rozpětí.

§ 8 Pracovníci vykonávající řemeslné nebo jiné manuální práce

(1) Měsíční mzdové tarify pro odměňování pracovníků vykonávajících řemeslné nebo jiné manuální práce se stanoví na základě mzdových tarifů platných pro odměňování v průběžných povoláních.

(2) Zařazování pracovníků do jednotlivých tarifních kvalifikačních tříd se řídí tarifním kvalifikačním katalogem průběžných povolání.

(3) Pracovníky zařazuje do tarifních kvalifikačních tříd vedoucí organizace (rada národního výboru) zásadně po ověření jejich teoretických znalostí a praktických dovedností.

§ 9

(1) Pracovníkům může být přiznána za dosahování lepších kvalitativních a kvantitativních výsledků práce výkonnostní odměna.

(2) Při práci v četě přísluší vedoucímu pracovní čety (nejméně tříčlenné) měsíční příplatek 100 až 200 Kčs podle velikosti čety, rozsahu prací a míry jeho odpovědnosti.

(3) Topičům parních kotlů ústředního topení přísluší příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve výši 0,40 Kčs za každou hodinu práce v kotelně v topném období.

§ 10 Společná ustanovení

(1) Pracovníku, který se převádí na funkci nebo pracovní místo, pro které je stanoven nižší základní plat nebo nižší tarifní třída, přísluší dosavadní plat ještě po dobu jednoho kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna byla provedena.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně při snížení základního platu v rámci stanoveného platového rozpětí.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na změny platů učiněné na základě soudního rozhodnutí nebo kárného opatření.

(4) Dojde-li ke zvýšení platu v rámci stanoveného platového rozpětí nebo při zařazení pracovníka do vyšší funkce nebo tarifní třídy, přísluší pracovníku vyšší plat od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy nastala změna; je-li tímto dnem první den měsíce, již od tohoto dne. Převzal-li však pracovník na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách (§ 176 zákoníku práce), přísluší mu určený vyšší plat ode dne převzetí odpovědnosti.

§ 11 Zastupování

Zastupuje-li pracovník podle rozhodnutí vedoucího organizace nepřetržitě po dobu delší než 4 týdnů pracovníka vykonávajícího vyšší funkci (vedoucího odboru, oddělení, popřípadě jiného útvaru) s vyšším základním platem (tarifním zařazením) v plném rozsahu jeho činnosti, obdrží od počátku pátého týdne zastupování příplatek ve výši 15 % svého základního platu. Přitom jeho základní plat s tímto příplatkem nesmí převýšit základní plat zastupovaného pracovníka.

§ 12 Příplatek za ohrožení zdraví

Pracovníkům, kteří trvale pracují ve zdraví škodlivém prostředí, lze podle zásad stanovených Státní komisí pro finance, ceny a mzdy přiznat příplatek.

§ 13 Zvýhodnění práce v nočních směnách

(1) Pracovníkům konajícím práci v nočních směnách, které jsou z provozních nebo ekonomických důvodů nevyhnutelné, se poskytuje příplatek k základnímu platu (mzdovému tarifu) ve výši 0,80 Kčs za každou celou odpracovanou hodinu v noční směně, nejvýše však za 8 hodin. Noční směnou je pracovní směna, z níž alespoň 5 hodin připadne na dobu od 22 do 6 hodin.

(2) Příplatek se poskytuje, jen odpracuje-li pracovník celou noční směnu a jde-li o práci v rámci stanovené týdenní pracovní doby. Nemůže-li pracovník ze závažné příčiny (např. pro náhlé onemocnění, pracovní úraz apod.) odpracovat celou noční směnu, posuzuje se tato směna pro poskytování příplatku jako plně odpracovaná.

§ 14 Odměny a prémie

Za úspěšné splnění rozhodujících a jiných významných úkolů, za prokazatelné úspory nebo lepší hospodářské výsledky, kterých pracovníci dosáhli svou zásluhou, mohou být poskytovány jednotlivcům i kolektivům pracovníků odměny, popřípadě prémie podle zvláštních předpisů.

§ 15 Věcná plnění

Věcná plnění lze pracovníkům poskytovat podle zvláštních předpisů, jen pokud jsou odůvodněna zvláštními pracovními výkony nebo zvláštními povinnostmi. Jinak lze pracovníkům poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich běžné ceně.

§ 16 Vedlejší činnost

Za činnost, kterou vykonává pracovník v organizaci, u níž je v pracovním poměru, v dohodě s touto organizací mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr a která záleží v pracích jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě, přísluší odměna podle předpisů platných pro odměňování této činnosti.

§ 17 Pracovní pohotovost

Doba nařízené pracovní pohotovosti na pracovišti nad stanovenou pracovní dobu, pokud pracovník nepracuje, se započítává do pracovní doby jednou polovinou; pracuje-li pracovník v této době, započítává se doba, po kterou pracoval, plně.

§ 18 Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Pracovníkům odměňovaným podle části druhé, kteří byli přijati před zavedením tohoto platového řádu a nesplňují předepsaný kvalifikační předpoklad vzdělání nebo praxe, může být stanoven základní plat nejvýše do poloviny platového rozpětí. V mimořádných případech a zpravidla u starších pracovníků může vedoucí organizace (rada národního výboru) povolit výjimku, pokud jde o předpoklad vzdělání, je-li to odůvodněno velmi dobrými pracovními výsledky a rozsáhlými odbornými zkušenostmi těchto pracovníků.

(2) Pracovníku, který nesplňuje předpoklad předepsaného vzdělání nebo praxe a jehož dosavadní plat je vyšší než polovina nového platového rozpětí, se při převodu do nových platů ponechá dosavadní plat, pokud vykazuje velmi dobré pracovní výsledky.

(3) Bylo-li podle dosavadních předpisů některému pracovníku již uznáno jeho vzdělání za rovnocenné předepsanému vzdělání, platí toto uznání i pro zařazení pracovníka do nových funkcí.

§ 19

(1) Tento platový řád se zavede v jednotlivých organizacích postupně tak, jak v nich budou zaváděny nomenklatury funkcí a základních platů a měsíční mzdové tarify vydané podle ustanovení § 2 odst. 2 tohoto platového řádu; do té doby se v těchto organizacích postupuje podle dosavadních platových předpisů.

(2) Tímto platovým řádem se dnem jeho zavedení nahrazují ustanovení

a) vládního nařízení č. 17/1954 Sb., o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu, ve znění vyplývajícím ze zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 60/1956 Sb.,

b) prováděcích předpisů k tomuto nařízení obsažených v příloze č. 2 k usnesení vlády č. 2049/1956,

c) výnosu ministerstva financí ze dne 6. března 1964 čj. 162/11875/64 k provedení platové úpravy pro manuální pracovníky ve státní správě a v některých dalších organizacích.

§ 20

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr-předseda:

Ing. Sucharda v. r.

*) Výnos ministerstva financí čj. 162/15799/64 ze dne 12. 3. 1964 o platové úpravě hlídačů a vrátných v rozpočtových organizacích.