Vyhláška Státní mzdové komise o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství

Při stanovení a změnách norem spotřeby práce podle § 114 zákoníku práce postupují orgány socialistických organizací tak, aby

a) výkonové normy, normy obsluhy a početních stavů byly určovány jako normy zdůvodněné, stanovené objektivními metodami pro racionální organizaci výrobního procesu a na základě rozboru technickoorganizačních podmínek tak, aby vyjadřovaly nutnou spotřebu pracovního času,

b) normování bylo důsledně spojováno s racionalizací práce, jejímž hlavním cílem je uspořádat práci a pracovní proces tak, aby při dané technické úrovni výrobního procesu a ostatních hmotných, finančních a pracovních zdrojů bylo dosaženo hospodárného využití pracovních sil při optimálním využití výrobního zařízení a materiálu, žádoucí kvalitě výrobků a při současném zabezpečení vysoké kultury práce a pracovního prostředí,

c) výrobní operace a normy byly soustavně prověřovány se zaměřením na rozhodující činnosti a pracoviště, na organizačně zaostávající výrobní úseky a aby nezdůvodněné normy byly nahrazovány normami zdůvodněnými,

d) při neúměrném překračování stanovených norem bylo prověřováno, zda k úsporám času nedochází porušováním zásad bezpečnosti a hygieny práce, předepsané technologie a kvality nebo na úkor spotřeby materiálu a nástrojů.

Normy spotřeby práce a jejich změny schvaluje a vyhlašuje ředitel podniku, pokud nejsou stanoveny vyšším orgánem. Jsou-li normy stanoveny na základě normativních podkladů, vyhlašují se jen tyto podklady. Jednotné normy a normativy, schválené a vyhlášené vyšším hospodářským orgánem jako závazné, nahrazují normy a normativy dosud používané v podniku, pokud tyto normy nejsou pokrokovější vzhledem k dosažené technickoorganizační úrovni výroby.

(1) Dojde-li ke změně spotřeby pracovního času na základě vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pracovníka, který práci vykonává, je třeba stanovit normu odpovídající novým podmínkám a jeho iniciativu odměnit podle příslušných předpisů; obdobně je třeba postupovat při realizaci návrhů na zlepšení výrobních podmínek, které nebyly podány jako zlepšovací návrhy.

(2) Při zavádění nové výroby, technologie a pracovních metod, popřípadě u prací sezónního charakteru, se stanoví prozatímní normy s časově omezenou platností, zpravidla na dobu nepřesahující 3 měsíce, popřípadě sezónu nebo kampaň.

K správnému uplatňování mzdových forem a normování spotřeby práce vydávají podle potřeby Státní mzdová komise a orgány nadřízené podnikům metodická doporučení.

(1) V působnosti podniků je rozhodovat o uplatňování konkrétních mzdových forem u jednotlivých skupin pracovníků, o rozdělování prostředků na mzdy a o dalších otázkách, pokud nejsou vyhrazeny nadřízeným orgánům.

(2) V působnosti oborových ředitelství je usměrňovat používání ekonomických nástrojů řízení a prostředků na mzdy podle podmínek oborů a podniků, zabezpečovat odůvodněné mzdové relace mezi podniky a řešit v rámci zásad stanovených nadřízenými orgány s konečnou platností konkrétní otázky odměňování pro obory, sledovat vývoj mezd v oboru a kontrolovat dodržování mzdové a normovací disciplíny.

(1) V působnosti ústředních orgánů je zejména zpracovávat v souladu se směrnicemi pro vypracování dlouhodobého plánu dlouhodobé studie a směry vývoje mezd v odvětvích a oborech jejich působnosti, zabezpečovat proporcionální mzdový vývoj v odvětvích a oborech, rozpracovávat zásadní opatření vlády a Státní mzdové komise a usměrňovat a kontrolovat jejich realizaci. Opatření ústředních orgánů se uskutečňují v podnicích prostřednictvím oborových ředitelství, a jde-li o podniky řízené národními výbory, prostřednictvím krajských národních výborů. Pokud je nutná závazná celoodvětvová úprava mzdových podmínek pracovníků hospodářských organizací, vydávají ústřední orgány potřebné mzdové předpisy, a to i pro organizace řízené národními výbory. V oblasti hospodářství řízeného národními výbory mají ústřední orgány zásadně úkoly perspektivní a metodické povahy; při plnění úkolů v otázkách odměňování spolupracují s krajskými národními výbory.

(2) Při zabezpečování úkolů v otázkách odměňování na Slovensku spolupracují ústřední orgány se slovenskými národními orgány.

(3) V působnosti národních výborů v oblasti odměňování je sledovat a usměrňovat vývoj mezd, kontrolovat dodržování mzdové disciplíny, soustavně prověřovat a zabezpečovat uplatňování ekonomicky účelných forem hmotné zainteresovanosti a tak pomáhat k tomu, aby činnost podniků a organizací uspokojovala potřeby obyvatelstva co do množství, jakosti, pohotovosti a přinášela předpokládaný politický a ekonomický efekt.

V působnosti vlády a jejích odborných orgánů je stanovit zásadní zaměření mzdové politiky v souladu s perspektivou rozvoje národního hospodářství a na tomto podkladě usměrňovat základní mzdové proporce a celkovou úroveň mezd v národním hospodářství, v jednotlivých výrobních odvětvích a v odvětvích mimo výrobu; z tohoto hlediska ovlivňovat tvorbu a užití národního důchodu, řešit zásadní otázky mzdových soustav, zejména stanovit mzdové tarify a vydávat obecně závazné mzdové předpisy.

(1) K usměrňování vývoje mezd a k podrobné úpravě mzdových podmínek v odvětvích a oborech, ve kterých se uplatňují zásady ekonomického řízení, se využívá kolektivních smluv. Kolektivní smlouvy uzavírají hospodářské organizace s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí.

(2) V oblasti odměňování se v kolektivních smlouvách podle podmínek oborů a podniků (závodů) podrobněji upravují v rámci předpisů a směrnic nadřízených orgánů zejména

a) výše fondu pracujících při dosažení předpokládané tvorby hrubého důchodu, v systému hmotné zainteresovanosti na zisku výše fondu odměn při předpokládané tvorbě zisku,

b) rozdělení prostředků z vyšší než předpokládané tvorby hrubého důchodu (zisku), zbývajících po splnění odvodů z hrubého důchodu (zisku) a ostatních závazků, do fondu pracujících (fondu odměn), do rezervního fondu, ostatních fondů a na další potřeby,

c) proporce v použití prostředků fondu pracujících (fondu odměn) na odměňování za individuální výsledky práce a na podíly na hospodářských výsledcích,

d) vývoj mzdových relací mezi hlavními skupinami pracovníků,

e) používání stanovených mzdových tarifů a příplatků ke mzdám,

f) zásady pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích a pro zřizování osobních účtů,

g) zásady pro používání prostředků na odměňování při uplatnění společenské záruky mezd a při ekonomicky nežádoucím mzdovém vývoji,

h) zásady pro uplatnění postupu vůči pracovníkům, kteří nepříznivě ovlivňují výsledky hospodaření (§ 12),

i) některé pracovní a mzdové podmínky pracovníků, specifické pro příslušný podnik, popřípadě obor.

(3) Ústřední rada odborů vydává směrnice pro uzavírání, registraci, evidenci a kontrolu kolektivních smluv, pokud jde o jejich obsah v otázkách odměňování v dohodě se Státní mzdovou komisí.

Ústřední orgány a národní výbory nadřízené podnikům kontrolují, zda prostředky vyplácené na mzdy odpovídají skutečným výsledkům hospodaření a účelnému zajišťování ostatních podnikových potřeb a zda jsou dodržovány centrálně stanovené zásady mzdové politiky i jejich vlastní směrnice pro oblast odměňování a normování práce. Na základě výsledku kontrol činí v rámci své pravomoci stanovené příslušnými předpisy opatření k odstranění případných nedostatků a ke zvýšení účinnosti odměňování.

(1) K zabezpečení souladu společenských a podnikových zájmů při prověřování tvorby a využívání prostředků podniků a zabezpečování ekonomicky odůvodněného vývoje mezd banka zejména

a) ovlivňuje uplatňováním svých ekonomických nástrojů, především úvěru a úroku, výši prostředků určených na odměňování; při neúměrném růstu těchto prostředků usměrňuje použití vytvořených zdrojů na doplnění rezervních a dalších účelových fondů podniku;

b) prověřuje správnost tvorby hrubého důchodu a zisku a jejich rozdělování na jednotlivé účely v souladu se stanovenými pravidly; při zjištěných nedostatcích dává podnět k odčerpání části prostředků;

c) sleduje používání přímých a nepřímých nástrojů řízení mzdové politiky a vývoj mezd v závislosti na skutečných výsledcích hospodaření podniků;

d) prověřuje dodržování mzdově politických předpisů, účinnost uplatňovaných forem odměňování, zvláště prémií, zejména při nežádoucím mzdovém vývoji a nesouladu mezi tvorbou zdrojů a výplatou mezd;

e) prověřuje při komplexním posuzování ekonomického vývoje podniků, zda podniky racionálně využívají pracovních sil, dodržují stanovené limity počtu pracovníků, využívají všech rezerv růstu produktivity práce s cílem dosáhnout maximálního růstu výroby růstem produktivity práce;

f) kontroluje, zda jsou vypláceny mzdy v rámci vytvořených zdrojů, analyzuje příčiny nesouladu mezi tvorbou zdrojů a výplatou mezd a podrobně prověřuje činnost podniků, zejména v případech nedostatečného vytváření zdrojů, popřípadě při poskytování úvěru na mzdy; vydává předpisy pro kontrolu používání prostředků na mzdy;

g) provádí prověrky zaměřené zvláště pro potřeby centrálního řízení mzdové politiky; účastní se hodnocení celkového mzdového vývoje na ústředních orgánech a uplatňuje přitom zkušenosti a poznatky z práce banky.

(1) Při přípravě a provádění zásadních mzdových opatření je nutno postupovat na všech stupních řízení v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí.

(2) Ústřední rada odborů se vyjadřuje k návrhům mzdových opatření předkládaných vládě a Státní mzdové komisi, popřípadě předkládá jim sama návrhy.

(3) Spolupráce podniků (závodů) s odborovými orgány v otázkách odměňování se řídí zákoníkem práce a usnesením IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí (zákon č. 37/1959 Sb.) se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha k zákoníku práce).

Podnikem ve smyslu této vyhlášky se rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, hospodářská organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, jakož i hospodářská organizace přímo řízená ústředním orgánem; ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, jen pokud jde o jejich vlastní hospodářskou činnost. Oborovým ředitelstvím se rozumí oborové (generální) ředitelství trustu podniků i ředitelství oborového podniku.

(1) V hospodářských organizacích, na které se vztahuje část třetí vládní vyhlášky, pozbývají platnosti ode dne účinnosti této vyhlášky

a) usnesení Státní mzdové komise č. 60/1958 o opatřeních ke zlepšení normování práce (částka 90 Úředního listu z roku 1958),

b) vyhláška č. 157/1960 Sb., o uvolňování a kontrole mzdových fondů Státní bankou československou.

(2) Mzdové předpisy vydané příslušnými orgány, pokud neodporují ustanovením této vyhlášky, zůstávají v platnosti.

(3) Odměňování objevů, vynálezů a zlepšovacích návrhů upravují zvláštní předpisy.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.

Předseda:

Dolanský v. r.