Co znamená „Koupě na zkoušku“ podle zákona?
Stručná odpověď: Pokud si koupíte věc na zkoušku, kupní smlouva je uzavřena s podmínkou, že věc schválíte. To znamená, že smlouva je platná, ale její účinnost závisí na vašem schválení.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 2150 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 2150 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 18. 3. 2021
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Neujednají-li strany zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…strany zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy“
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 2150 občanského zákoníku definuje koupi na zkoušku jako kupní smlouvu s podmínkou, že kupující věc ve zkušební lhůtě schválí, a stanovuje délku této zkušební lhůty, pokud není ujednána jinak.
V praxi
- Jestliže se se prodávajícím nedohodnete na konkrétní délce zkušební lhůty, zákon stanoví, že u movitých věcí (např. auto, elektronika) je to tři dny a u nemovitých věcí (např. dům, pozemek) jeden rok od uzavření smlouvy.
- Pokud se z jednání o smlouvě jasně vyplývá, že věc má být nejprve prohlédnuta nebo vyzkoušena až po jejím převzetí, zkušební lhůta začíná běžet až ode dne, kdy vám byla věc odevzdána.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 2150
Právní rámec sběratelského servisu vychází z koupě na zkoušku ve smyslu ustanovení § 2150 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a je zákazníkům vysvětlen v článku 3 VOP.
Právní rámec sběratelského servisu vychází z koupě na zkoušku ve smyslu § 2150 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).
Sběratelský servis se podle žalobce opírá o § 2150 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.
Co říká § 2150 – Občanský zákoník
§ 2150 Koupě na zkoušku
(1) Kdo koupí věc na zkoušku, kupuje s podmínkou, že věc ve zkušební lhůtě schválí.
(2) Neujednají-li strany zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. Plyne-li však z jednání o uzavření smlouvy, že věc má být prohlédnuta nebo vyzkoušena po odevzdání, běží zkušební doba ode dne odevzdání.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Je důležité si uvědomit, že pokud věc ve zkušební lhůtě neschválíte, kupní smlouva se stane neúčinnou.
- Vždy je lepší si zkušební lhůtu výslovně ujednat ve smlouvě, aby nedošlo k nejasnostem ohledně její délky a okamžiku zahájení.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Občanský zákoník – přehled paragrafůObčanské právoVšechny právní otázky