Jak funguje řízení před kolegiálním orgánem?
Stručná odpověď: Vedení řízení: Řízení před kolegiálním orgánem vede jeho předseda, předsedající nebo člen, na kterém se orgán usnese. Některé úkony, jako jsou usnesení (kromě usnesení o účastenství a zastavení řízení) a úkony, které nejsou rozhodnutím, může předseda provádět samostatně.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 134 zákona č. 500/2004 Sb. (Správní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 134 odkazuje 64 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 25. 5. 2026
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 134 správního řádu upravuje pravidla pro vedení řízení a rozhodování kolegiálních orgánů, tedy orgánů složených z více členů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
V praxi
- Rozhodování hlasováním: Kolegiální orgán rozhoduje po poradě hlasováním. Během porady a hlasování mohou být přítomni pouze členové orgánu a osoba pověřená sepsáním protokolu.
- Usnášeníschopnost a přijetí usnesení: Aby byl kolegiální orgán schopen se usnášet, musí být přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Usnesení je přijato, pokud pro něj hlasuje nadpoloviční většina přítomných členů.
- Hlasování a protokol: Hlasování řídí předseda, členové hlasují jednotlivě a předseda hlasuje naposled. Pokud hlasuje více než 7 členů, mohou hlasovat současně. Protokol o hlasování podepisují všichni přítomní členové a osoba, která jej sepsala, a do tohoto protokolu není možné nahlížet.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 134
Poukázal na to, že protokol o hlasování je na základě § 134 odst. 3 správního řádu vyloučen z nahlížení do spisu, jakož i na skutečnost, že rozkladová komise je pouze poradním orgánem ministra.
Senát i výbor prý mohly analogicky použít řadu ustanovení procesních předpisů, kde je upraveno rozhodování kolektivních orgánů - např. § 134 správního řádu.
Pokud předkládané spisy budou obsahovat utajované informace chráněné zvláštním zákonem nebo jiné informace chráněné podle zvláštních zákonů (utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, či protokol o hlasování kolegiálního orgánu dle § 38 odst. 6 a § 134 odst. 3 správního řádu), nechť žalovaný takové chráněné informace označí při předložení správních spisů soudu.
Co říká § 134 – Správní řád
§ 134 Řízení před kolegiálním orgánem
(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, vede řízení před kolegiálním orgánem jeho předseda nebo předsedající, popřípadě člen, na němž se orgán usnese (dále jen „předseda“). Usnesení, s výjimkou usnesení o tom, zda osoba je či není účastníkem, a usnesení o zastavení řízení, jakož i úkon, který není rozhodnutím, provádí předseda samostatně. Kolegiální orgán po poradě rozhoduje hlasováním. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, při poradě a hlasování mohou být přítomni pouze členové kolegiálního orgánu a osoba, která je pověřena sepsáním protokolu, pokud jej nesepisuje některý ze členů. Každý člen kolegiálního orgánu je oprávněn při poradě před zahájením hlasování podat návrh na usnesení kolegiálního orgánu.
(2) Kolegiální orgán je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů; usnesení kolegiálního orgánu je přijato nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.
(3) Hlasování řídí předseda. Členové hlasují jednotlivě, předseda hlasuje naposled. Má-li hlasovat více než 7 členů, mohou členové hlasovat současně. Protokol o hlasování kolegiálního orgánu podepisují všichni přítomní členové a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu (§ 38) je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.
(4) O námitce podle § 14 odst. 3 rozhoduje usnesením kolegiální orgán jako celek, hlasovat však nemůže ten jeho člen, proti němuž námitka směřuje. Není-li kolegiální orgán způsobilý se usnést, postupuje se obdobně podle § 14 odst. 5 věty třetí.
(5) Kolegiální orgán jedná podle jednacího řádu, v němž stanoví podrobnosti o jednání kolegiálního orgánu.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Zvláštní zákony: Ustanovení tohoto paragrafu platí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Je tedy vždy nutné ověřit, zda pro konkrétní kolegiální orgán neexistuje speciální úprava.
- Námitka podjatosti: Pokud je vznesena námitka podjatosti proti členovi kolegiálního orgánu, rozhoduje o ní celý orgán, ale dotčený člen nesmí hlasovat.
- Jednací řád: Kolegiální orgán musí mít svůj jednací řád, který podrobněji upravuje jeho jednání.
Navazující ustanovení
Správní řád – přehled paragrafůSprávní právoVšechny právní otázky