Co znamená „Sleva na dani“ podle zákona?
Stručná odpověď: Podniky, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, mohou ušetřit na dani z příjmů.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 35 zákona č. 586/1992 Sb. (Zákon ČNR o daních z příjmů) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 35 odkazuje 13 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 29. 8. 2023
- Týká se: zaměstnanec, poplatník, zaměstnavatel, exekutor
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším…“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této…“
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 35 zákona o daních z příjmů umožňuje poplatníkům snížit si daň z příjmů za zdaňovací období o pevnou částku za každého zaměstnance se zdravotním postižením, přičemž výše slevy se liší podle stupně zdravotního postižení zaměstnance.
V praxi
- Výše slevy je 18 000 Kč za zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč za zaměstnance s těžším zdravotním postižením.
- Pro výpočet slevy se používá průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců, který zohledňuje odpracované hodiny.
- U společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti se sleva snižuje poměrně k rozdělenému základu daně.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 35
Ve svém daňovém přiznání pro daň z příjmů právnických osob pro rok 2006 stěžovatelka uplatnila slevu na dani podle tehdy platného § 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.
Již v odůvodnění první výzvy za zdaňovací období 2011 ze dne 28. 11. 2014 bylo žalobkyni sděleno, že podle výsledku kontroly provedené finančním ředitelstvím nesplnila dané podmínky a tudíž nemůže čerpat slevu na dani podle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Žalobkyně poukazuje na to, že podle Zprávy 3/19 byla oprávněna započíst slevu na dani podle § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP“), ale podle Zprávy ze dne 5. 9.2018, na základě níž byl vydán i dodatečný platební výměr, nikoli.
Co říká § 35 – Zákon ČNR o daních z příjmů
§ 35 Sleva na dani
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o
a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením33). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu47a) nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Do počtu hodin pro výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se nezapočítávají některé neodpracované hodiny (např. neomluvená nepřítomnost, mateřská/rodičovská dovolená).
- Je třeba správně rozlišit mezi zaměstnancem se zdravotním postižením a zaměstnancem s těžším zdravotním postižením, neboť pro každou skupinu platí jiná výše slevy.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákon ČNR o daních z příjmů – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky