Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Krajský soud v Brně 17 Co 179/2025-171 – Náklady řízení

Krajský soud v Brně · 3. 9. 2026

náklady řízení · lhůty · smlouva o dílo · jednatel · dokazování · znalecký posudek

Aplikovaná ustanovení

1
§ 2913
Občanský zákoník

Související právní otázky

1

O co šlo

o splnění ujednaného závazku,

1

Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 26. 2. 2025, č. j. 20 C 103/2022-131, že se zamítá žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovanému bylo uloženo veškerou vytěženou zeminu z pozemku parc. č. , číslo parcely, v k. ú. a obci , adresa, , kterou žalovaný vytěžil v souvislosti s realizovaným stavebním záměrem, tedy zeminu o celkovém objemu 85 m³, sestávají z 45 m³ ornice a 40 m³ ostatní zeminy, uložit na pozemek parc. č. , číslo parcely, a parc. č. , číslo parcely, v obci a k. ú. , adresa, , a to tak, aby zemina byla rovnoměrně rozložena na celou plochu pozemků parc. č. , číslo parcely, a parc. č. , číslo parcely, v obci a k. ú. , adresa, , eventuelně, aby žalovanému bylo uloženo uhradit žalobci částku ve výši 31 500 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení za období ode dne podání žaloby do zaplacení (výrok I). Výrokem II byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení k rukám jeho právního zástupce ve výši 154 593 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalobce uvádí, že si je vědom toho, že v průběhu řízení doplňoval a upravoval svá skutková tvrzení ohledně chybějící zeminy, což bylo ovlivněno technickými obtížemi, s nimiž lze tyto informace zjistit. Žalobce na počátku řízení disponoval pouze podklady od žalovaného, z nichž dovodil celkové množství vytěžené zeminy při realizaci stavby. Tato zemina se však na k tomu určených pozemcích nenacházela, resp. se tam nenacházela v takovém množství, v jakém byla odtěžena. Při realizaci stavby „, název, bylo vytěženo 280 m³ zeminy, proti čemuž nebrojil ani žalovaný. Žalobce původně tvrdil, že postrádá 160 m³ zeminy, což při probíhajícím dokazování bylo následně upraveno. Žalobce proto nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, že neprokázal celkové množství vytěženého materiálu a kolik z něj byla ornice, případně jiná zemina. Právě za tímto účelem žalobce zadával zpracování znaleckého posudku u znalce , jméno FO, a je přesvědčen, že znalecký posudek je dostatečným podkladem pro vyhovující rozhodnutí soudu, znalec uvedl, jakým způsobem postupoval při stanovení množství zeminy a jak dospěl ke svým závěrům. Znalec použil obecně uznávané metody a přidal znaleckou doložku. Žalobce má za to, že k odnětí zeminy (ornice i ostatní zeminy) z jeho dispozice došlo v průběhu druhé etapy výstavby „, název, “, kterou realizoval žalovaný, který je odpovědný za zeminu, která byla z dispozice žalobce coby vlastníka odňata. Pokud jde o množství zeminy, toto bylo jednoznačně stanoveno znaleckým posudkem znalce , jméno FO, . Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil písemně s tím, že je považuje za nedůvodné a zcela se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry vyslovenými soudem prvního stupně. Žalobce dle názoru žalovaného v odvolání nepřináší žádné skutečnosti ani argumenty, které by byly způsobilé zpochybnit správnost závěrů soudu prvního stupně, jde pouze o polemiku s hodnocením provedených důkazů soudem prvního stupně, který dospěl ke správnému závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně existence tvrzeného nároku. Žalobce neupřesňoval svá původní tvrzení, ale zásadně měnil skutkový základ žaloby a reagoval vždy na skutečnost, že nebyl schopen původně tvrzený nárok prokázat. Právě tato skutečnost byla jedním z důvodů, pro které soud prvního stupně správně uzavřel, že tvrzení žalobce vykazují zásadní rozpory. Žalobce po celou dobu řízení nebyl schopen jednoznačně vymezit, jaké konkrétní množství zeminy mělo být žalovaným odvezeno, jaká část představovala ornici, jaká část jinou kvalitní zeminu, jaká část odpad či nesourodý materiál, jehož odstranění bylo součástí smluveného plnění žalovaného. Žalovaný dále poukázal na to, že podle smlouvy o dílo ve znění dodatků bylo jeho povinností zajistit rovněž odvoz odpadů vzniklých v souvislosti se stavbou včetně jejich likvidace. Odvoz části materiálu na skládku nemůže sám o sobě představovat protiprávní jednání žalovaného ani vznik škody na straně žalobce. V dohodě o ukončení smlouvy o zhotovení díla ze dne 22. 4. 2019 je výslovně uvedeno, že žalobce neeviduje žádné vady nebo nedodělky díla. Tvrzení žalobce o tom, že žalovaný měl z pozemku odvézt značné množství kvalitní zeminy, se objevilo až s významným časovým odstupem. Pokud by v době převzetí díla chybělo množství zeminy v rozsahu tvrzeném žalobcem, jednalo by se bezpochyby o zásadní nedostatek, který by musel být při převzetí díla zřejmý, žádný takový záznam však neexistuje. Dále žalovaný uvedl, že veškerá použitelná zemina na předmětných pozemcích byla v rámci provádění stavebních prací použita zpět do výkopů, zbylý materiál byl nepoužitelný, představoval odpad, který zůstal na pozemku, byl odvezen a zlikvidován. Žalobce v řízení neprokázal, že by zemina, kterou nyní označuje za chybějící, představovala kvalitní ornici nebo jinou kvalitní zeminu, která by měla být žalovaným neoprávněně odvezena. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že znalecký posudek znalce , jméno FO, představuje přesvědčivý důkaz existence žalobcem tvrzeného nároku. Soud prvního stupně se závěry znaleckého posudku řádně zabýval a dovodil, že nejsou způsobilé prokázat vznik škody ani odpovědnost žalovaného. Navíc znalecký posudek byl zpracován až v roce 2024, tj. více než pět let po předání díla žalobci. Znalec nemohl zjistit skutečný stav v době provádění výkopových prací, vycházel pouze z následných odhadů a rekonstrukcí. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu potvrdil.4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.5. Odvolací důvody, o které žalobce opřel své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelem tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil.6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne , datum, v k. ú. a obci , adresa, , kterou žalovaný vytěžil v souvislosti s realizovaným stavebním , číslo parcely, , tedy zeminu o celkovém objemu 160 m³ na pozemek parc. č. , číslo parcely, a parc. č. , číslo parcely, v k. ú. a obci , adresa, , a to tak, aby zemina byla rovnoměrně rozložena na celou plochu pozemků parc. č. , číslo parcely, a parc. č. , číslo parcely, v obci a k. ú. , adresa, , a pro případ, že vzhledem k okolnostem a povaze ujednaného závazku tento již nebude možno splnit, navrhl žalobce, aby mu žalovaný byl povinen uhradit částku 197 644,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení za období ode dne podání žaloby do zaplacení. V průběhu řízení žalobce změnil se souhlasem soudu žalobu až na žalobní petit tak, jak je uveden ve výroku I napadeného rozsudku.7. Uplatněný nárok opíral žalobce o tvrzení, že dne 11. 2. 2018 uzavřel se žalovaným smlouvu o dílo, jehož předmětem byla „, název, – II. část“, které bylo realizováno na adrese , adresa, . V rámci realizovaného díla byly prováděny i výkopové práce, přebytečná zemina měla být dle smlouvy uložena na pozemku investora - žalobce, převoz zeminy měl zajistit žalovaný - zhotovitel. Následně žalobce zjistil, že v rozporu s uzavřenou smlouvou zemina odstraněná z místa provádění díla nebyla umístěna na pozemku žalobce, ale byla umístěna na jiné pozemky ve vlastnictví třetích osob, přičemž konkrétní místo žalobci není známo. Na pozemcích žalobce parc. č. , číslo parcely, a parc. č. , číslo parcely, v obci a k. ú. , adresa, se nachází toliko 120 m³ zeminy , což představuje cca 3/7 odstraněné zeminy. Evidentně tedy 160 m³ zeminy bylo přemístěno v rozporu se smlouvou, kdy o takovém nakládání žalobce nebyl ze strany žalovaného informován ani k tomu nedal souhlas a není zřejmé, jak žalovaný se zeminou naložil, když ji v rozporu se smluvním ujednáním neuložil na pozemcích žalobce, a to ani po opakovaných urgencích. Žalovaný tak svým jednáním porušil příslušný závazek ujednaný ve smlouvě o dílo a žalobce má primárně zájem na tom, aby došlo ke splnění ujednané povinnosti, tedy aby veškerá odtěžená zemina byla z pozemku parc. č. , číslo parcely, v k. ú. a obci , adresa, převezena na pozemky žalobce parc. č. , číslo parcely, a parc. č. , číslo parcely, v obci a k. ú. , adresa, . Žalobce si je vědom, že vzhledem k povaze vymáhané povinnosti by mohla nastat situace, že tuto již nelze splnit, a je eventuelně ochoten akceptovat i finanční kompenzaci v původně požadované výši 197 644,66 Kč, kdy tuto částku snížil na částku 31 500 Kč.8. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě trval na jejím zamítnutí v celém rozsahu, nárok žalobce neuznal ani z části a vznesl námitku promlčení nároku žalobce, navíc se jedná o účelově vytvořenou kauzu, která má reagovat na žalobu z titulu neuhrazených služeb za tvorbu projektové dokumentace, kterou podal žalovaný na žalobce u Okresního soudu v Břeclavi. Žalovaný setrvává na tom, že postupoval v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo, žalobce dílo převzal bez vad, výkopové práce byly prováděny do jara roku 2018, nárok žalobce je tudíž promlčen.9. Soud prvního stupně se po dokazování provedeném listinnými důkazy ve spise založenými (smlouvou o dílo na zhotovení stavby „, název, – II. část“ uzavřenou mezi účastníky dne , datum, , stavebním deníkem, fakturou č. , č.faktury, ze dne , datum, , protokolem o předání a převzetí dokončených prací ze dne 22. 4. 2019, předžalobní výzvou žalobce ze dne 26. 4. 2021, protokolem o měření č. , název, ), dále účastnickým výslechem , jméno FO, , jednatele žalobce a předsedy , právnická osoba, , výslechy svědků , jméno FO, , starostky obce , adresa, , jméno FO, , generálního dodavatele druhé etapy výstavby, , jméno FO, , stavebního dozoru, účastnickým výslechem jednatele žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , číslo, ze dne , datum, vyžádaným žalobcem, nejprve zabýval otázkou promlčení nároku žalobce, kdy námitku promlčení vznesenou žalovaným vyhodnotil jako nedůvodnou. Počátek běhu promlčecí doby soud prvního stupně počítal ode dne předání díla, tj. od 22. 4. 2019, a jestliže žalobce žalobu podal dne 22. 4. 2022, promlčecí lhůta podle § 620 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, trvá tři roky, žalobce svůj nárok uplatnil u soudu žalobou poslední den promlčecí lhůty.10. Soud prvního stupně poté po zhodnocení provedených důkazů v jednotlivostech i vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.11. Žalobce podanou žalobou uplatnil eventuální petit, kdy se domáhá vydání zeminy, a pokud by to nebylo možné, pak finančního plnění. Žalobce k odůvodnění svého nároku tvrdil, že žalovaný na jeho pozemku parc. č. , číslo parcely, v obci a k. ú. , adresa, vytěžil zeminu o celkovém objemu 160 m³ a domáhal se toho, aby tato zemina byla rovnoměrně rozložena na celou plochu pozemků žalobce parc. č. , číslo parcely, a parc. č. , číslo parcely, v obci a k. ú. , adresa, . Pro případ, že žalovaný nebude svůj závazek již moci splnit, požadoval žalobce finanční plnění ve výši 197 644,66 Kč. V průběhu řízení žalobce změnil žalobu tak, že se domáhal po žalovaném uložit veškerou vytěženou zeminu z pozemku parc. č. , číslo parcely, v obci a k. ú. , adresa, o celkovém objemu 85 m³, sestávající z 45 m³ ornice a 40 m³ ostatní zeminy, eventuelně zaplacení částky 31 500 Kč s příslušenstvím. V podané žalobě i v jejich následných změnách existuje rozpor ve skutkových tvrzeních žalobce, pokud se týká množství zeminy, která měla být žalovaným vytěžena, kdy žádným z provedených důkazů nebylo přesně zjištěno a osvědčeno, jaký objem zeminy byl odpad a jaký kvalitní zemina. Statutární zástupce žalobce tvrdil, že chybí 200 m³ zeminy, což je značný objem a určitě by tato situace byla zachycena ve stavebním deníku a při převzetí díla. V dohodě o ukončení smlouvy o zhotovení díla ze dne , datum, taková skutečnost, resp. tak velké množství chybějící zeminy zachyceno není, naopak je zde uvedeno, že objednatel – žalobce neeviduje žádné vady nebo nedodělky díla. Z výpovědí jak statutárních zástupců účastníků, tak i ze svědeckých výpovědí (starostky obce , adresa, , jméno FO, , stavebního dozoru , tituly před jménem, , jméno FO, či , jméno FO, ) nebylo zjištěno, že by došlo k nějakému odvozu zeminy žalovaným z pozemků žalobce, nebyla zřejmá kvalita ani objem zeminy. Jednoznačným pro závěr soudu prvního stupně není ani posudek znalce z oboru zemědělství , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl zpracován na žádost žalobce dne 12. 9. 2024, tj. více než pět let po předání díla.12. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen „o. z.“), poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.13. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu, není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.14. Vycházeje ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který odvolací soud považuje za správný a úplný, pod citovaná zákonná ustanovení se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o nedůvodnosti žaloby, kterou se žalobce domáhal po žalovaném splnění ujednaného závazku dle uzavřené smlouvy o dílo – uložením vytěžené zeminy a jejím rozložením na pozemky žalobce, a pro případ, že vzhledem k okolnostem a povaze ujednaného závazku tento již nebude možné splnit, žádal finanční plnění. Uplatněný nárok opíral žalobce o tvrzení, že žalovaný porušil povinnost ze smlouvy. Mezi účastníky byla dne 8. 2. 2018 uzavřena smlouva o dílo, ve znění dodatků č. 1 a č. 2, jejímž předmětem byla „, název, , na základě níž se žalovaný - zhotovitel zavázal provádět ve prospěch žalobce - objednatele následující práce a činnosti, které jsou konkrétně zachyceny v článku I.I.2 a násl., kde je mimo jiné uvedeno, že žalovaný jako zhotovitel díla provede pro žalobce jako objednatele díla odvoz a uložení ornice a zeminy a odpadů vzniklých stavbou na skládku, včetně úhrady poplatků, doložení dokladů o likvidaci odpadu objednateli, uvedení povrchu pozemků dotčených realizací stavby do původního stavu (komunikace, chodníky, zeleň, příkopy, propustky apod.), článek I.1.212.13. Dne 22. 4. 2019 sepsali za žalobce (objednatele) statutární zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , za žalovaného (zhotovitele) jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, a technický dozor , tituly před jménem, , jméno FO, protokol o předání a převzetí dokončených prací akce !, název, “, místo stavby , adresa, , termín realizace 13. 4. 2018 - 22. 4. 2019. Z obsahu protokolu je zřejmé, že dílo bylo provedeno částečně dle smlouvy o dílo a jejich dodatků č. 1 a č. 2, a to v rozsahu hrubé spodní stavby a nezbytných inženýrských sítí. Dílo je rozsahem specifikované zjišťovacími protokoly č. 1 - č. 6, včetně příloh soupisu prací a dodávek, obě strany souhlasí s tímto rozsahem. Dílo bylo předané v předem uvedeném rozsahu, který byl ukončen dohodou smluvních stran. V dohodě o ukončení smlouvy na zhotovení stavby „, název, “ sepsané téhož dne 22. 4. 2019 týmiž účastníky je výslovně v článku II uvedeno, že smluvní strany současně prohlašují, že veškeré dosavadní práce na díle patrné ze zjišťovacích protokolů č. 1 - č. 6 byly zhotovitelem řádně dokončeny, před podpisem dohody byly objednateli předány veškeré související podklady, dosud zhotovené dílo je řádně předané a objednatel neeviduje žádné vady nebo nedodělky díla.15. Pokud žalobce v podané žalobě tvrdil a uplatněný nárok o splnění ujednaného závazku opíral o smlouvu o dílo uzavřenou mezi účastníky dne , datum, , tak nepochybně žádná povinnost žalovaného jako zhotovitele díla uložit veškerou vytěženou zeminu z pozemku parc. č. , číslo parcely, v k. ú. a obci , adresa, ve vlastnictví žalobce, kterou žalovaný vytěžil v souvislosti s realizovaným stavebním záměrem na pozemek parc. č. , číslo parcely, a parc. č. , číslo parcely, v obci a k. ú. , adresa, a tuto rovnoměrně rozložit na celou plochu pozemků, ve smlouvě zakotvena není. Žalovaný se zavázal provádět ve prospěch žalobce práce a činnosti dohodnuté a konkrétně vymezené v článku II smlouvy o dílo, tj. mimo jiné odvoz a uložení ornice a zeminy a odpadů vzniklých stavbou na skládku, včetně úhrady poplatků a doložení dokladů o likvidaci odpadů a uvedení povrchu pozemků do původního stavu. Skutková tvrzení žalobce o celkovém objemu zeminy, která měla být z jeho pozemku žalovaným vytěžena a která se zde nenachází, jakož i o porušení smluvní povinnosti žalovaným, nebyla prokázána žádným z důkazů, které soud prvního stupně v průběhu řízení k návrhu obou účastníků, především k návrhům žalobce provedl. Žalovaný měl dle tvrzení žalobce v rozporu se smluvním ujednáním vytěženou zeminu uložit na pozemcích žalobce, což žalovaný nezpochybnil, když uvedl, že veškerou zeminu, kterou vytěžil z pozemku žalobce při provádění výkopových prací v rámci realizace díla, použil zpět do výkopů, a pokud se zde nacházel nepoužitelný stavební odpad, tento byl žalovaným v souladu se smlouvou odvezen a zlikvidován.16. S odkazem na ustanovení § 6 o. z. se ve smluvních vztazích uplatňuje princip poctivosti, tzn., že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.17. Odvolací soud po podřazení skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně pod citovaná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že to byl pouze žalovaný, který ve smluvním vztahu se žalobcem jednal poctivě a plnil své povinnosti zhotovitele vyplývající z uzavřené smlouvy o dílo. Na druhé straně žalobce jako objednatel smluvně dne 22. 4. 2019 převzal řádně dokončené dílo a provedené práce s tím, že neeviduje žádné vady nebo nedodělky díla, a až poslední den tříleté promlčecí lhůty podal žalobu a domáhal se splnění ujednaného závazku.18. Důkazy opatřené žalobcem s velkým časovým odstupem po předání díla dne , datum, , ať to již byl protokol o měření č. , číslo, ze dne 10. 12. 2021 sepsaný , tituly před jménem, , jméno FO, na žádost žalobce nebo znalecký posudek rovněž vyhotovený na žádost žalobce dne , datum, znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, se odvolacímu soudu shodně se soudem prvního stupně jeví jako účelové, tendenční, bez vypovídací schopnosti o důvodnosti nároku žalobce. Za dané situace považuje odvolací soud podanou žalobu za šikanózní, kdy zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.), mohlo by se snad jednat o reakci žalobce na řízení, které proti němu žalovaný vede před Okresním soudem v Břeclavi, v němž se domáhá zaplacení dlužné částky za provedení díla či zpracování projektové dokumentace.19. Soud prvního stupně své zamítavé rozhodnutí založil na relevantních důkazech, odůvodnil je srozumitelně a logicky a vypořádal se se všemi argumenty účastníků, které byly z pohledu uplatněné právní normy pro rozhodnutí ve věci významné.20. Odvolací soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti napadený rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla žaloba ve výroku I v celém rozsahu zamítnuta, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.21. Ke změně rozsudku soudu prvního stupně přistoupil odvolací soud ve výroku II o nákladech řízení mezi účastníky dle § 220 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nichž má úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů prvoinstančního řízení. Při výpočtu odměny advokáta je nutno vycházet z tarifní hodnoty primárního žalobního petitu, tj. uložení povinnosti ze smlouvy, (hodnotu věci nebo práva nelze vyjádřit v penězích), kdy dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí odměna za jeden úkon právní služby 1 500 Kč. Úspěšnému žalovanému přísluší na nákladech prvoinstančního řízení odměna za právní zastupování, a to za 10 úkonů právní služby po 1 500 Kč podle § 9 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu. K osmi úkonům právní služby přísluší paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a ke dvěma úkonům učiněným po 1. 1. 2025 přísluší paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (převzetí a příprava věci, vyjádření k žalobě a účast na jednáních před soudem prvního stupně dne 18. 10. 2022, 16. 11. 2022, 12. 4. 2023, 20. 6. 2023, 23. 4. 2024, 12. 11. 2024, 19. 2. 2025 a vyhlášení rozsudku dne 26. 2. 2025). Za účast při vyhlášení rozsudku přísluší odměna ve výši jedné poloviny, tj. 750 Kč dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu. Žalovanému dále náleží odměna advokáta za porady s klientem, které doložil záznamy ze dne 17. 10. 2022, 11. 4. 2023, 22. 4. 2024 a 28. 11. 2024, tj. čtyři úkony po 1 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. Po navýšení odměny a náhrad hotových výdajů o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí náklady řízení úspěšného žalovaného před soudem prvního stupně částku 32 125,50 Kč, kterou uložil odvolací soud zaplatit žalobci tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.22. S ohledem na výsledek odvolacího řízení je na straně úspěšného žalovaného dáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.), které jsou tvořeny odměnou advokáta za dva úkony právní služby po 2 300 Kč dle § 9 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Ke dvěma úkonům právní služby učiněným v odvolacím řízení (vyjádření k odvolání žalobce a účast u odvolacího jednání dne 1. 9. 2026) přísluší dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Po navýšení odměny a náhrad hotových výdajů o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí náklady odvolacího řízení úspěšného žalovaného částku 6 655 Kč, kterou uložil odvolací soud zaplatit žalobci tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.