Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal změny rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 14. 4. 2021 č. j. 42 Nc 164/2020-230, aby byl výrok o výši výživného změněn tak, že počínaje měsícem srpnem 2025 je žalobce povinen přispívat žalované na její výživu 8 000 Kč měsíčně, splatnou ke každému 15. dni měsíce předem (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 54 453,39 Kč, k rukám zástupce žalované, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Podle obsahu spisu se podanou žalobou žalobce domáhal snížení výživného na žalovanou na částku 8 000 Kč měsíčně počínaje měsícem srpnem 2025. Uvedl, že výživné bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 14. 4. 2021, č. j. 42 Nc 164/2020-230, kterým byla schválena dohoda žalobce a matky žalované, podle které byla tehdy nezletilá žalovaná svěřena do výchovy matce a žalobce se zavázal přispívat na její výživu částkou 30 000 Kč měsíčně. V uvedené době žalobce podnikal v oblasti fotovoltaiky, jeho příjem činil 600 000 Kč až 1 500 000 Kč ročně, dále měl příjem z prodeje spoluvlastnického podílu na nemovitosti známé jako , jméno FO, v , adresa, , který prodal za kupní cenu 26 000 000 Kč. Žalobce byl do července 2024 jediným společníkem společnosti , Anonymizováno, , jež je společníkem (s obchodním podílem o velikosti 1/4) ve společnostech , právnická osoba, a , Anonymizováno, , vlastnících fotovoltaické elektrárny; druhým společníkem uvedených společností (o velikosti podílu 3/4) je společnost , Anonymizováno, . V roce 2024 prodal žalobce svůj obchodní podíl ve společnosti , Anonymizováno, a výnos z prodeje použil na úhradu svých závazků. , jméno FO, 1. 7. 2024 je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, s příjmem 38 000 Kč měsíčně čistého, je společníkem (s obchodním podílem 25 %) společnosti , Anonymizováno, , jiné společnosti nevlastní. Žalobce v roce 2019 podstoupil operaci slinivky, dosud má zdravotní problémy, musí dodržovat dietní omezení a kupovat si enzymy, dále trpí hypertonií a cukrovkou 2. stupně. Ke svým aktuálním osobním a majetkovým poměrům uvedl, že žije v , Anonymizováno, , společně s matkou žalované má v nevypořádaném společném jmění manželů nemovitosti v , adresa, , kde žalovaná se svou matkou bydlí, v , adresa, , které využívá matka žalované k pronájmu a má z nich příjmy cca 50 000 Kč měsíčně a v , Anonymizováno, , které žalobce užívá dva až tři měsíce v roce, jinak s nimi z důvodu nedořešených majetkových vztahů s matkou žalované nemůže disponovat. Žalobce vlastní v Bulharsku starší rodinný dům v hodnotě 1,5 – 2 miliony Kč. Užívá vozidlo , jméno FO, (staré 22 let) v hodnotě 80 000 Kč. Ke změně poměrů došlo i na straně žalované, která nabyla zletilosti a má možnost si najít placenou brigádu, jinak se na uspokojování jejích potřeb může finančně podílet i její matka.3. Žalovaná snížení výživného odmítla, uvedla, že životní úroveň žalobce se od poslední úpravy nezměnila. Žalobce zatajuje příjmy z podnikání v řádech desítek milionů korun, pomíjí hodnotný movitý majetek (čtyři vozidla a luxusní golfové vybavení, malé plavidlo s vlastním pohonem , Anonymizováno, ) i nemovitý majetek (nemovitosti v České republice v hodnotě , hodnota, – 50 000 000 Kč a v , Anonymizováno, ), i svou účast v obchodních společnostech provozujících fotovoltaické elektrárny a vlastnících značný movitý i nemovitý majetek, který užívá i žalobce. Žalobce se účelově zbavuje majetku, například tím, že převedl svůj obchodní podíl na společnosti , právnická osoba, (provozující motorest na dálnici D1) na společnost , Anonymizováno, , jejímž byl jediným společníkem za částku 700 000 Kč a tato společnost ho následně prodala třetí osobě za částku 11 250 000 Kč. Žalobce vede nákladný život, několikrát ročně jezdí na luxusní zahraniční dovolené, hraje golf na hřištích např. v , Anonymizováno, , na , Anonymizováno, , ve , Anonymizováno, , provádí vysoké výběry v hotovosti. Naopak žalovaná je od září 2024 studentkou prezenčního bakalářského studia na Fakultě humanitních studií , právnická osoba, , což jí znemožňuje obstarat si vlastní příjem prací, přitom se její výdaje zvýšily a odhadla je na částku 31 800 Kč. Pouze v průběhu prázdnin 2024 měla krátkodobou brigádu s příjmem 19 117 Kč. Žalovaná má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v minulosti se poškozovala, aktuálně trpí poruchou příjmu potravy (anorexie, bulimie), v důsledku čeho má zvýšené výdaje za jídlo (cca 15 000 Kč měsíčně) a potřebuje intenzivní odbornou péči. Jednou měsíčně absolvuje psychoterapii u terapeuta , tituly před jménem, , jméno FO, , za kterou hradí 2 000 Kč, terapii na psychiatrii v zařízení , Anonymizováno, , za kterou hradí 1 000 Kč a nutriční poradenství v organizaci , Anonymizováno, . Dále má měsíční výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč, výdaje spojené s dopravou, náklady na oblečení cca 30 000 Kč ročně, na zubní ošetření 4 000 Kč, náklady na dovolenou 70 000 Kč. Ve volném čase pomáhá matce s péčí o těžce postiženého bratra, se kterými bydlí v nemovitosti v , adresa, , na bydlení přispívá matce 5 000 Kč měsíčně. Dále se věnuje kreativní činnosti, navštěvuje kino, divadlo, chodí běhat a posiluje, kdy na tyto aktivity ročně vynaloží částku cca 34 000 Kč. Žalobce o ni nejeví žádný zájem, mimo stanovené výživné jí nedává ani dárky k narozeninám či Vánocům.4. Soud prvního stupně uzavřel svou mezinárodní příslušnost podle článku 3 odst. 1 písm. b) nařízení rady (EU) číslo 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Rozhodným právem určil právo české podle článku 15 nařízení ve spojení s článkem 3 odst. 1 Haagského protokolu ze dne 23. 11. 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti.5. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že žalovaná je zletilou dcerou žalobce a , jméno FO, , naposledy bylo výživné upraveno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 14. 4. 2021 č. j. 42 Nc 164/2020-230, kterým byla schválena dohoda žalobce a matky žalované o výživném pro žalovanou v částce 30 000 Kč měsíčně. V té době nezletilá žalovaná byla studentkou střední školy, bydlela u matky, která současně pečovala o jejího bratra trpícího středně těžkou poruchu autistického spektra. Žalovaná měla potřeby přiměřené jejímu věku, výdaje na volnočasové aktivity činily cca 7 200 Kč (klavír, olejomalba, dramatický kroužek). Matka žalované měla příjmy z pronájmu nemovitosti v , adresa, , Anonymizováno, ve výši 20 000 Kč měsíčně, jinak pouze z příspěvku na péči o bratra žalované v částce 19 200 Kč. V roce 2020 prodali matka žalované a žalobce spoluvlastnický podíl na obchodním domě , jméno FO, v , adresa, za částku 26 000 000 Kč, z něhož matka žalované obdržela 12 500 000 Kč, zbylou část obdržel žalobce. Žalobce podnikal v , Anonymizováno, s příjmy (v letech 2018–2019) 500 000 – 600 000 Kč. Aktuálně žalovaná stále bydlí s matkou a bratrem v nemovitosti v , adresa, , od září 2024 pokračuje ve studiu na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v prezenční formě, má zvýšené náklady spojené se svým nepříznivým zdravotním stavem (poruchy příjmu potravy), kdy je nucena navštěvovat psychoterapie a nutriční terapeutku, má speciální nároky na stravování. Měsíční výdaje činí cca 31 800 Kč. Žalobce byl k 23. 7. 2019 manažerem a partnerem společnosti , Anonymizováno, , která byla ke dni 6. 7. 2023 jedinou společnicí společností , Anonymizováno, a , právnická osoba, , jejichž manažerem byl současně žalobce. Žalobce převedl svůj obchodní podíl ve společnosti , Anonymizováno, na společnost , Anonymizováno, . Společnost , Anonymizováno, vykázala v roce 2020 tržby ve výši 192 424,76 LEVA a po odečtení nákladů účetní zisk ve výši 24 571,33 LEVA, v roce 2021 tržby ve výši 401 841,06 LEVA a po odečtení nákladů účetní zisk ve výši 58 882,85 LEVA, v roce 2022 tržby ve výši 199 107,49 LEVA a po odečtení nákladů účetní zisk ve výši 34 568,95 LEVA, v roce 2023 tržby ve výši 187 075,70 LEVA a po odečtení nákladů účetní zisk ve výši 8 793,44 LEVA a v roce 2024 tržby ve výši 200 041,45 LEVA a po odečtení nákladů účetní zisk ve výši 6 518,83 LEVA. V roce 2022 prodala společnost Eskulab EOOD obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, třetí osobě za částku 11 250 000 Kč. Žalobce byl jediným společníkem společnosti Eskulab EOOD do července 2024, kdy prodal svůj 100 % obchodní podíl za částku 300 000 LEVA (cca 3 850 000 Kč). Aktuálně (od 1. 7. 2024) je zaměstnán u společnosti DTMV Solar Ltd. na pozici manažera s hrubou měsíční mzdou ve výši 3 900 LEVA (cca 50 000 Kč). Smlouvu o vedení uzavíral žalobce i za uvedenou společnost jako její statutární orgán. Žalobce je majitelem účtu u Bulgaria Postbank Ltd., měsíční zůstatek na účtu se do září 2022 pohyboval ve výši převyšující cca 50 000 LEVA (cca 650 000 Kč), v srpnu 2024 (v době podání žaloby) byl počáteční zůstatek ve výši 5 485 LEVA (cca 71 000 Kč). Žalobce má účet u , právnická osoba, . č. , Anonymizováno, , jeho zůstatek činil ke dni 1. 1. 2023 částku 1 102 239,45 Kč, ke dni 1. 1. 2024 částku 35 685,45 Kč a ke dni 1. 12. 2024 částku 14 193,81 Kč. Z tohoto účtu byly na účet č. , Anonymizováno, , jehož majitelem je společnost , právnická osoba, převedeny finanční prostředky ve výši 800 000 Kč. Žalobce má dále bankovní účet u , právnická osoba, ., č. účtu , č. účtu, , jehož zůstatek ke dni 1. 1. 2023 činil částku 1 885 832,40 Kč. Z tohoto účtu byla na účet č. , Anonymizováno, , jehož majitelem je společnost , právnická osoba, , převedena dne 5. 6. 2023 částka 1 000 000 Kč a dne 16. 6. 2023 částka 200 000 Kč. Konečně je žalobce majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, , jehož zůstatek ke dni 1. 1. 2023 činil 3 767,68 Kč, k datu 16. 8. 2023 činil 0 Kč, v tomto období nebyly na účtu evidovány žádné příchozí platby. Z účtu společnosti , právnická osoba, byla dne 25. 9. 2023 odepsána na účet žalobce vedeného u , právnická osoba, č. , Anonymizováno, částka 270 000 Kč, a dále pravidelné platby v měsíční výši min. 20 000 Kč, z tohoto účtu byla také provedena odchozí platba označená jako „doplatek alimenty , tituly před jménem, , jméno FO, “ ve výši 90 000 Kč. Z účtu této společnosti dále žalobce prováděl v letech 2023–2025 výběry v hotovosti ve vysokých částkách (v řádech desítek až stovek tisíc Kč). Žalobce má s matkou žalované ve společném jmění manželů rozsáhlý nemovitý majetek v hodnotě několik desítek milionů Kč v katastrálním území , adresa, a , adresa, u Humpolce. Žalobce je vlastníkem nemovitosti v obci Pernik v Bulharsku, dále vlastní vozidla tov. zn. , jméno FO, reg. zn. , SPZ, , , jméno FO, reg. zn. , SPZ, . Pro svou potřebu užívá vozidlo tov. zn. Volkswagen reg. zn. , SPZ, , jehož registrovaným vlastníkem je společnost , právnická osoba, a je také vlastníkem malého plavidla Bagera Piranha. Do 12. 4. 2021 byl vlastníkem malého plavidla značky , Anonymizováno, .6. Další důkazy (specifikované v bodě 14. napadeného rozsudku) soud prvního stupně zamítl pro nadbytečnost, případně z důvodu rozporu s koncentrací řízení.7. Zjištěné skutečnosti posoudil soud prvního stupně podle § 911, § 913 a § 915 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalobce k žalované stále trvá, neboť žalovaná z důvodu pokračujícího studia na vysoké škole v prezenční formě není schopna se sama živit. Na straně účastníků neshledal od poslední úpravy výživného takovou změnu poměrů, která by odůvodňovala snížení výživného (žalobce přes poučení podle § 118a o. s. ř. svá tvrzení o zhoršení své majetkové situace relevantním způsobem neprokázal). Poukázal na to, že životní úroveň žalobce se nezměnila, a i když žalobce aktuálně vykonává výdělečnou činnost v pracovním poměru ve společnosti , Anonymizováno, s hrubou mzdou ve výši cca 50 000 Kč, do této situace se dostal dobrovolně, když prodal své obchodní podíly ve společnostech. Navíc z těchto prodejů získal značný majetek. V roce 2022 byl převeden obchodní podíl společnosti , Anonymizováno, (jejímž jediným společníkem byl) ve společnosti , právnická osoba, na třetí osobu za částku 11 250 000 Kč a v roce 2024 prodal svůj 100 % obchodní podíl ve společnosti , Anonymizováno, za částku 3 850 000 Kč, získané finanční prostředky použil na úhradu jiných závazků, ačkoliv placení výživného má před ostatními závazky přednost. Žalobce také běžně užíval majetek jím ovládaných společností jako vlastní. Žalobce má tak dostatek finančních prostředků umožňujících mu vést nákladný život, je vlastníkem hodnotného nemovitého i movitého majetku, přičemž přes poučení soudu podle § 118a o. s. ř. neprokázal změnu poměrů od poslední úpravy odůvodňující snížení výživného. I se zohledněním existující vyživovací povinnosti k synovi , jméno FO, žalobci jeho poměry umožňují hradit žalované výživné v dosavadní výši. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl.8. O náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení advokátem. Zástupce žalované učinil v řízení 9 úkonů právní služby, přičemž dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě) učinil do 31. 12. 2024, soud prvního stupně mu proto za tyto úkony přiznal odměnu vypočtenou z tarifní hodnoty 1 320 000 Kč (pětinásobek ročního plnění z částky, o níž mělo být výživné sníženo) v sazbě 13 580 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 a za sedm úkonů právní služby učiněných po 1. 1. 2025 (vyjádření ze dne 19. 2. 2025, 6. 3. 2025, 2. 5. 2025, 15. 9. 2025, účast na jednání dne 20. 2. 2025, 13. 5. 2025 a dne 18. 9. 2025) mu přiznal odměnu dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, vypočtenou z tarifní hodnoty 10 000 Kč v sazbě 1 500 Kč. Dále k nákladům řízení náleží 9 paušálních náhrad hotových výdajů z toho 2 x 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a 7 x 450 Kč za úkony učiněné po 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů, cestovné za účelem dostavení se k jednáním konaným ve dnech 20. 2. 2025, 13. 5. 2025 a dne 18. 9. 2025 (na trase , adresa, a zpět 78 km) za použití vozidla tov. zn. Škoda Superb s průměrnou spotřebou 5,2 l/100 km a cenou benzinu 35,80 Kč/litr a náhradou za opotřebení vozidla v částce 5,8 Kč/km podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., (celkem 1 792,80 Kč), náhrada za ztrátu času 3 x 4 půlhodiny po 150 Kč a náhrada za 21 % DPH, jejímž je zástupce žalované plátcem v částce 9 450,90 Kč. Celkem přiznal žalované náhradu nákladů řízení v částce 54 453,39 Kč.9. Proti tomuto rozsudku, pouze do části výroku I., v níž se žalobce domáhal snížení výživného z částky 30 000 Kč měsíčně na částku 15 000 Kč měsíčně počínaje měsícem srpnem 2025, podal žalobce včasné odvolání. V něm souhlasí s existencí své vyživovací povinnosti vůči žalované, namítá však, že jeho současné majetkové poměry mu neumožňují jí hradit výživné v dosavadní výši 30 000 Kč měsíčně. , jméno FO, poslední úpravy výživného došlo k podstatné změně poměrů na straně žalobce spočívající v poklesu jeho příjmů (v době poslední úpravy měl příjmy z podnikání v oblasti fotovoltaiky), utlumení jeho podnikatelské činnosti, když aktuálně je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , zhoršil se jeho zdravotní stav a vznikla mu povinnost platit výživné i na syna , jméno FO, . Soud prvního stupně zohlednil pouze jeho minulé příjmy, aniž by přihlédl k jeho aktuální majetkové situaci. Výnos z prodeje obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, žalobce použil na úhradu svých závazků a dlužného výživného. Ze svého příjmu má hradit své potřeby i výživné na syna , jméno FO, . Žalobce má s matkou žalované v dosud nevypořádaném společném jmění manželů hodnotný nemovitý majetek, nemůže však s ním bez souhlasu matky žalované disponovat a areál v Jiřicích u Humpolce užívá pouze omezeně zejména za účelem jeho údržby. Soud prvního stupně uzavřel, že vede luxusní život, aniž by uvedený závěr podložil relevantními důkazy prokazující aktuální stav, např. výpisy z účtu, oceněním nemovitostí a jeho zdravotními náklady, přitom např. apartmán v golfovém resortu patří společnosti a nikoliv žalobci. Na výživu žalované by přitom měli přispívat oba rodiče, tedy i matka žalované. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že sníží výživné žalované na částku 15 000 Kč měsíčně od srpna 2025, případně rozsudek soudu prvního stupně zruší a věc vrátí tomuto soudu k dalšímu řízení.10. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání plně ztotožnila s rozsudkem soudu prvního stupně. Soud prvního stupně správně zhodnotil majetkové poměry i životní úroveň žalobce. Žalobce sice tvrdil, že se jeho majetkové poměry od poslední úpravy změnily, přes poučení soudu podle § 118a o. s. ř. však nenavrhl potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná považuje převod obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, za účelový, svůj obchodní podíl žalobce převedl na osobu blízkou, za cenu neodpovídající jeho skutečné hodnotě a fakticky zůstává s touto společností i nadále propojen. Žalobce v posledních letech získal majetek a finanční prostředky v řádech desítek milionů korun (zejména z prodeje svých obchodních podílů a společností), má tedy dostatek prostředků k plnění vyživovací povinnosti. Výživné má přitom přednost před jinými závazky, žalobce měl při nakládání se svým majetkem počítat s budoucí povinností platit měsíční výživné. Odkázala na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2025, č. j. , spisová značka, , v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo stanoveno výživné na bratra žalované , jméno FO, v částce 30 000 Kč měsíčně s poukazem na pochybnosti o žalobcem tvrzené nepříznivé majetkové situaci. Vyživovací povinnost k bratrovi žalované přitom existovala i v době poslední úpravy výživného, nejedná se o novou skutečnost. Poukázala na to, že matka žalované hradí její běžné výdaje, současně celodenně pečuje o těžce postiženého bratra žalované, její výdělkové možnosti jsou proto omezené. I výpisy z účtu žalobce podporují závěr o vysoké životní úrovni žalobce, který cestuje, hraje golf a využívá hodnotný majetek svůj i společností, s nimiž je personálně či majetkově propojen. Majetkové poměry žalobce mu umožňují hradit výživné v dosavadní výši. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil a přiznal žalované právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.11. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 o. s. ř. v napadené části výroku I. a výroku II. rozsudku podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.12. Soud prvního stupně správně určil svou mezinárodní příslušnost a rozhodné právo s odkazem na relevantní předpisy, odvolací soud na odůvodnění soudu prvního stupně (viz bod 4. tohoto rozsudku) odkazuje.13. Soud prvního stupně z provedených důkazů učinil správné skutkové závěry týkající se aktuálních poměrů účastníků i odůvodněných potřeb žalované, odvolací soud na něj pro stručnost odkazuje. Odvolací soud pak doplnil dokazování spisem Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 5 C 43/2024 (který žalovaná navrhovala k důkazu již před koncentrací řízení, přičemž v této věci bylo pravomocně rozhodnuto až po vydání napadeného rozsudku, jedná se tak o přípustný důkaz podle § 205a písm. f) o. s. ř.), ze kterého zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 25. 2. 2025, č. j. 22 Co 69/2025-256 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2025, č. j. 22 Co 69/2025-382 bylo žalobci určeno výživné na syna , jméno FO, v částce 30 000 Kč měsíčně od 18. 1. 2021. V rámci uvedeného řízení bylo zjištěno (nad rámec nebo ke zpřesnění skutečností zjištěných v tomto řízení), že žalobce má vyživovací povinnost také k bratrovi žalované, jenž trpí poruchou autistického spektra, středně těžkým mentálním postižením. Je omezen ve svéprávnosti, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života není způsobilý samostatně právně jednat, celodenně o něj pečuje matka žalované s pomocí babičky a žalované. Žalobce byl do července 2024 jediným společníkem společnosti , Anonymizováno, , registrované v , Anonymizováno, , která provozovala fotovoltaickou elektrárnu. V současné době je pouze jejím statutárním orgánem. K datu 23. 7. 2019 byl manažerem a společníkem společnosti , Anonymizováno, , která byla k 6. 7. 2023 jedinou společnicí společnosti , Anonymizováno, a , právnická osoba, , přičemž i v těchto společnostech žalobce vykonával funkci manažera (statutárního orgánu). Tyto společnosti také provozovaly fotovoltaické elektrárny v , Anonymizováno, . Žalobce převedl svůj obchodní podíl ve společnosti , Anonymizováno, na společnost , Anonymizováno, a od 1. 7. 2024 žalobce vykonává funkci manažera společnosti , Anonymizováno, . Smlouvou ze dne 20. 7. 2021 pak žalobce převedl svůj obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, na společnost , Anonymizováno, za částku 750 000 Kč, která ji následně převedla smlouvu ze dne 7. 2. 2022 na třetí osobu za částku 11 250 000 Kč. Dne 16. 7. 2024 smlouvou o převodu obchodního podílu žalobce převedl svůj obchodní podíl ve společnosti , Anonymizováno, na třetí osobu za kupní cenu 300 000 leva, která mu měla být uhrazena tak, že částka 2 000 leva byla uhrazena při podpisu smlouvy a zbylá část ve výši 298 000 leva mu měla být vyplacena do 10. 7. 2025. Žalobce dále vlastní v Bulharsku nemovitost ve městě Pernik. Do roku 2024 využíval apartmán v golfovém areálu v , Anonymizováno, ve vlastnictví společnosti , Anonymizováno, . Žalobce je od roku 2021 jednatelem společnosti , právnická osoba, Jejím jediným společníkem je od roku 2021 společnost , Anonymizováno, . Společnost , právnická osoba, je vlastníkem a provozovatelem automobilu , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, motorky , jméno FO, , které taktéž užívá žalobce. Žalobce běžně nakládá s majetkem a finančními prostředky společností, s nimiž je majetkově či personálně propojen, jako s vlastními. Z bankovního účtu č. , hodnota, u , právnická osoba, . byly prováděny obousměrné transakce v řádech desetitisíců i statisíců Kč mezi společností , právnická osoba, a žalobcem. Matka žalované má ve výlučném vlastnictví nemovitosti v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, a žalobce nemovitost v , Anonymizováno, . Matka žalované je od roku 2009 jedinou společnicí a jednatelkou společnosti , právnická osoba, a Z důvodu péče o bratra žalované nepracuje, finančně jí vypomáhá babička žalované. Hradí hypotéku ve výši 24 426,50 Kč měsíčně. Finanční prostředky z prodeje spoluvlastnického podílu na obchodním domě , jméno FO, v , adresa, , které matka žalované obdržela, použila na rekonstrukci nemovitosti v , adresa, , žalobce je využil (podle svých vlastních tvrzení v tomto řízení) na úhradu svých závazků nebo závazků svých společností a koupi vozidla , jméno FO, za částku 2 000 000 Kč. Z výpisů z registračního úřadu Balčik bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, (od roku 2023) i společnost , Anonymizováno, (od února 2025) jsou vlastníky nemovitostí v , Anonymizováno, . Podle výpisu fyzické osoby (nedatovaného) je žalobce evidován jako statutární orgán , právnická osoba, kde je uvedený i jako vlastník kapitálu), , Anonymizováno, a podle zápisu ze dne 7. 3. 2025 je žalobce společníkem společnosti , Anonymizováno, , přičemž valná hromada rozhodla o koupi podílu na základním kapitálu společnosti , Anonymizováno, . Žalobce pak v tomto řízení doložil, že mu byla vyúčtována elektřina od 11. 9. 2024 do 10. 9. 2025 v částce 63 768 Kč od , právnická osoba, . za nemovitost v , Anonymizováno, .14. Podle § 859 o. z. vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.15. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.16. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.17. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.18. Podle § 915 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.19. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.20. Institut výživného mezi rodiči a dětmi akcentuje vzájemnou solidaritu v rámci nejužších rodinných vztahů. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik (nebo trvání) práva na výživné oprávněného je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. neschopnost sám se živit. Soud prvního stupně dospěl ke správnému právnímu závěru o trvání stavu odkázanosti žalované na výživu od svých rodičů i po dosažení zletilosti, neboť žalovaná navazujícím studiem na vysoké škole pokračuje v přípravě na budoucí povolání. Přitom studium zletilého dítěte, pokud je účelné a slouží k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. vede k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací, představuje odůvodněnou překážku bránící mu v obstarání vlastního příjmu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014 sp zn. II. ÚS 2121/14 uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 182/2014). V takovém případě je žalovaná oprávněna podílet se také na životní úrovni rodičů (§ 915 odst. 1 o. z.).21. Rozhodnutí o výživném je rozhodnutím s výhradou změny poměrů (clausula rebus sic stantibus). Důvodem ke změně vyživovací povinnosti rodičů a nové úpravě výživného je jen taková změna okolností, za nichž bylo dosud výživné určeno, jež se výraznějším způsobem projeví v poměrech účastníků (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. června 1966, , spisová značka, , R 3/1967 civ).22. Žalovaná v řízení prokázala, že po úspěšném ukončení středoškolského studia plynule pokračuje ve studiu na vysoké škole v bakalářském studijním programu. Z důvodu prezenční formy studia nemá možnost si sama zajistit pravidelný příjem (vyjma občasných brigád v době semestrálních prázdnin). , jméno FO, poslední úpravy u ní došlo ke změně poměrů, neboť její potřeby se z důvodu nabytí zletilosti i s ohledem na její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zvýšily. Matka žalované celodenně pečuje o jejího bratra, jenž v důsledku mentální poruchy autistického spektra je na ní závislý při běžných činnostech i při obstarávání ostatních záležitostí v takové míře, která vylučuje možnost matky žalované opatřit si příjem vlastní výdělečnou činností. Žalovaná sdílí se svou matkou a bratrem rodinnou domácnost v nemovitosti v , adresa, , ta jí tak zabezpečuje výživu i jiným finančně srovnatelným způsobem (bydlení, vaření, praní apod.). Finanční prostředky z prodeje spoluvlastnického podílu na obchodním domě , jméno FO, v , adresa, použila matka žalované na rekonstrukci nemovitosti v , adresa, za účelem zkvalitnění bydlení, tedy i ve prospěch žalované. Žalobce od poslední úpravy výživného na žalovanou formálně utlumil svou podnikatelskou činnost (v roce 2024 prodal svůj obchodní podíl ve společnosti , Anonymizováno, ), veškeré výnosy z prodeje majetku (jak prodeje spoluvlastnického podílu i např. prodeje obchodního podílu v , jméno FO, ) využil podle svých vlastních tvrzení se na úhradu svých závazků nebo závazků svých společností a koupi vozidla , jméno FO, za částku 2 000 000 Kč. Úhrada výživného žalované má přitom přednost před jinými závazky. Při posuzování majetkových poměrů žalobce nelze také přehlédnout, že žalobce v roce 2021 prodal svůj obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, společnosti , Anonymizováno, , jejímž jediným společníkem a jednatelem v té době byl, za částku 700 000 Kč, ačkoliv o půl roku později v roce 2022 ho označená společnost prodala za mnohonásobně vyšší částku 11 250 000 Kč. Žalobce aktuálně tvrdí příjem pouze ze závislé činnosti, z předložených důkazů je však zřejmá jeho rozsáhlá podnikatelská aktivita, která ani v současné době (přes tvrzený nepříznivý zdravotní stav žalobce) není utlumena. Žalobce i nadále zůstává společníkem či minimálně statutárním orgánem více společností v , Anonymizováno, i České republice, které jsou podnikatelsky aktivní (provozují fotovoltaické elektrárny nebo provozují jinou podnikatelskou činnost), jsou navzájem majetkově nebo personálně propojené, přičemž v minulosti docházelo k různým převodům majetku mezi těmito společnostmi a žalobce (např. převod obchodního podílu na společnosti , právnická osoba, , , Anonymizováno, ). Ve společnostech, jejichž společníkem je společnost , Anonymizováno, , nebo jí ovládané osoby, žalobce dosud figuruje jako statutární orgán. V řízení před soudem prvního stupně sám přiznal svou majetkovou účast ve společnosti , Anonymizováno, , ve které současně vykonává funkci statutárního orgánu a která vykazuje aktivní podnikatelskou činnost, když aktuálně nabyla podíl na základním kapitálu jiné společnosti (, Anonymizováno, . V řízení uspokojivě nevysvětlil, proč přes svou majetkovou nebo osobní účast v těchto společnostech neuvádí žádný z toho plynoucí příjem. Za této situace má i odvolací soud pochybnosti o pravdivosti tvrzené finanční situace žalovaného. Soud prvního stupně tak správně při hodnocení poměrů žalobce nepřihlédl pouze k jeho doloženým příjmům, ale k jeho celkové majetkové situaci, která vyplývá z významné účasti žalobce na podnikání více společností, finančních toků na jeho bankovních účtech, z vlastnictví nemovitostí či způsobu jeho života. Soudní praxe v této souvislosti již dříve zaujala stanovisko, že u osob povinných k plnění vyživovací povinnosti, které mají příjem i z jiné než závislé činnosti, soudy nehodnotí pouze evidenční údaje o hospodaření, ale jejich celkovou životní úroveň, na které děti mají právo se podílet podle § 915 odst. 1 o. z. (viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k problematice rozhodování o výživném pro nezletilé děti ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. Cpjn 204/2012). Žalobce přes poučení podle § 118a o. s. ř. soudem prvního stupně (na jednání konaném dne 20. 2. 2025) věrohodným způsobem jím tvrzenou změnu svých majetkových poměrů od poslední úpravy výživného v roce 2021 neprokázal, přičemž i jeho tvrzené zdravotní problémy sám datuje ještě do doby předchozí úpravy výživného. Žalobcem navržené důkazy přitom byly provedeny v řízení vedeném Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , který k důkazu provedl odvolací soud, vysoká hodnota nemovitostí nebyla v zásadě mezi účastníky sporná, a navržené výpisy z účtů zahraničních společností žalobce nebyly dostatečně označeny a ani předloženy, soud prvního stupně je tak provést nemohl.23. Z výše zjištěných skutečností tak nelze uzavřít, že by (i vzhledem k zvýšení odůvodněných potřeb žalované) došlo k relevantní změně majetkových poměrů na straně žalobce, jež by odůvodňovala snížení výživného na žalovanou. Žalobce má hodnotný nemovitý i movitý majetek, prostřednictvím různých společností vykonává významnou podnikatelskou činnost a využívá i jejich hmotný majetek. I po zohlednění přetrvávající vyživovací povinnosti k synovi , jméno FO, (navíc existující již v době poslední úpravy výživného na žalovanou, byť pouze v soudem neupravené podobě) je žalobce schopen i nadále hradit výživné žalované v dosavadní částce 30 000 Kč měsíčně. Uvedená částka podle názoru odvolacího soudu zohledňuje všechny rozhodné skutečnosti (popisované výdaje žalované, výdělkové možnosti a majetkové poměry její matky i majetkové poměry a celkovou životní úroveň žalovaného), tak, jak byly zjištěny soudem prvního stupně a odvolacím soudem a odůvodňují ponechání výživného v dosavadní výši.24. Na základě shora uvedeného odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. podle § 219 o. s. ř. potvrdil, když soud prvního stupně správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení specifikovanou v bodě 8. tohoto rozsudku.25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.; v odvolacím řízení zcela úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 4 719 Kč. Ta se skládá z odměny advokáta za dva úkony právní služby po 1 500 Kč podle § 6 odst. 1, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu ve znění účinném po 1. 1. 2025, za vyjádření k odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem dne 18. 8. 2026, dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném po 1. 1. 2025 a náhrady za daň z přidané hodnoty, které je zástupce žalované plátcem.26. Lhůta k plnění náhrady nákladů odvolacího řízení byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.