Žalobou doručenou soudu dne 13. 11. 2025 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 54 899 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 668,86 Kč od 17. 10. 2023 do 30. 10. 2023, z částky 1 868,86 Kč od 31. 10. 2023 do 6. 11. 2023, z částky 2 268,86 Kč od 7. 11. 2023 do 9. 11. 2023, z částky 54 299 Kč od 10. 11. 2023 do 19. 1. 2024, z částky 54 499 Kč od 20. 1. 2024 do 25. 1. 2024 a z částky 54 899 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, uzavřena rámcová nájemní smlouva, na jejímž základě žalovaný využíval službu krátkodobého pronájmu vozidel provozovanou žalobcem. Dne 16. 10. 2023 si žalovaný pronajal vozidlo , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, . V průběhu pronájmu došlo k dopravní nehodě, při níž bylo vozidlo poškozeno. Podle žalobce žalovaný porušil smluvní podmínky, když vozidlo předal k řízení třetí osobě, která k jeho užívání nebyla oprávněna, a dále nesplnil další povinnosti vyplývající ze všeobecných obchodních podmínek žalobce. Žalobce proto po žalovaném požadoval náhradu škody ve výši 36 413,71 Kč, administrativní náklady ve výši 4 406,06 Kč, náklady pohotovostního výjezdu ve výši 1 210 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, dlužné nájemné ve výši 1 668,86 Kč a poplatky za upomínky v celkové výši 1 200 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Dle ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o. s. ř. V souladu s citovaným ustanovením soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobce a žalovaný neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání v soudem určené lhůtě žádné připomínky.5. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil zejména všeobecné obchodní podmínky účinné od 7. 8. 2023, výstup ze systému žalobce – kartu žalovaného, přehled pronájmů žalovaného, přehled neuhrazených plateb, přehled stržených plateb, vyčíslení škody č. , hodnota, , vyrozumění o výši způsobené škody ze dne 26. 10. 2023, urgenci žalobce ze dne 19. 12. 2023 a předžalobní výzvu ze dne 27. 2. 2024 včetně podacího lístku.6. Z provedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný se u žalobce řádně registroval jako uživatel služby sdílených vozidel, přičemž v rámci registrace poskytl žalobci své osobní údaje, identifikační doklady, kontaktní údaje a platební údaje a akceptoval všeobecné obchodní podmínky žalobce. Soud má dále za prokázané, že dne 16. 10. 2023 žalovaný prostřednictvím aplikace uzavřel dílčí nájemní smlouvu k vozidlu , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , a že během jeho užívání došlo k dopravní nehodě, při níž bylo vozidlo poškozeno.7. Ze žalobcem předložených listin, zejména z vyčíslení škody a výstupů z jeho systému, soud zjistil, že škoda na vozidle byla kalkulací č. , hodnota, vyčíslena částkou 36 413,71 Kč bez DPH, že žalobce v návaznosti na vznik škody účtoval administrativní náklady ve výši 4 406,06 Kč, náklady pohotovostního výjezdu ve výši 1 210 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za porušení povinností při užívání vozidla, jakož i dlužné nájemné za pronájem ve výši 1 668,86 Kč. Soud má rovněž za prokázané, že žalobce žalovanému účtoval poplatky za upomínky k úhradě dlužného nájemného ve výši 200 Kč a 400 Kč a za upomínky k úhradě škody ve výši 200 Kč a 400 Kč.8. Soud dále zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o výši způsobené škody dne 26. 10. 2023 a vyzval jej k úhradě dlužné částky, následně jej znovu urgoval a podáním ze dne 27. 2. 2024 jej prostřednictvím právního zástupce předžalobně vyzval k zaplacení celé pohledávky. Žalovaný na výzvy nereagoval a dluh neuhradil ani zčásti.9. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upravujících nájem, dále podle § 1724 a násl. téhož zákona o uzavírání smluv, § 1751 odst. 1 občanského zákoníku o obchodních podmínkách, § 2913 odst. 1 občanského zákoníku o povinnosti nahradit škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti, § 2048 občanského zákoníku o smluvní pokutě a § 1970 občanského zákoníku o úroku z prodlení.10. Mezi účastníky byl založen smluvní vztah, jehož součástí se staly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Z nich vyplývala mimo jiné povinnost žalovaného užívat vozidlo osobně, nepřenechat je k řízení třetí osobě, dodržovat pravidla silničního provozu, poškození vozidla bezodkladně hlásit a vozidlo vrátit v řádném technickém stavu. Soud má za prokázané, že žalovaný tyto povinnosti porušil, v důsledku čehož vznikla žalobci majetková újma a další nároky sjednané pro případ porušení smluvních povinností.11. Nárok žalobce na zaplacení částky 36 413,71 Kč představující náhradu škody na vozidle je důvodný, neboť škoda vznikla v příčinné souvislosti s porušením smluvních povinností žalovaného. Důvodný je rovněž nárok na úhradu dlužného nájemného ve výši 1 668,86 Kč, neboť žalovaný žalobci cenu za poskytnutý pronájem neuhradil. Pokud žalobce dále uplatnil administrativní náklady ve výši 4 406,06 Kč, náklady pohotovostního výjezdu ve výši 1 210 Kč, poplatky za zaslané upomínky v celkové výši 1 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, shledal soud i tyto nároky důvodnými, neboť jejich vznik a výše byly opřeny o všeobecné obchodní podmínky, které se staly součástí smluvního ujednání mezi účastníky, a žalobce je v řízení doložil.12. Celková žalovaná jistina 54 899 Kč tak odpovídá součtu shora uvedených jednotlivých nároků. Jelikož žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení. Žalobci proto vzniklo i právo na zákonný úrok z prodlení, a to ve výši a za období uvedená ve výroku I rozsudku.13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má tak proti žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 745 Kč a náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 3 300 Kč dle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb., včetně paušální náhrady hotových výdajů 2× 300 Kč a 1× 450 Kč a daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Soud proto přiznal žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 15 995 Kč, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku, a stanovil, že tato částka je splatná k rukám právní zástupkyně žalobce.