12 C 84/2026-17 – Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně dne 28. 1. 2026 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 30 774 Kč s příslušenstvím, představující nedoplatek na podnájemném za byt užívaný žalovaným na základě Smlouvy o podnájmu uzavřené dne 10. 7. 2025, přičemž tento závazek se žalovaný zavázal uhradit v dohodě o ukončení podnájmu ze dne 29. 8. 2025 nejpozději do 5. 9. 2025. Žalovaný však dlužnou částku ani přes následnou předžalobní výzvu ze dne 16. 1. 2026 neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně se nejedná po věc uvedenou v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Žalobkyně jako podnájemce (resp. osoba oprávněná přenechat byt do podnájmu) uzavřela se žalovaným jako podnájemcem dne 10. 7. 2025 Smlouvu o podnájmu bytu, jejímž předmětem bylo přenechání bytové jednotky o velikosti 3+kk, o podlahové výměře 85 m² nacházející se na adrese , adresa, do užívání žalovaného. Podnájem byl sjednán na dobu určitou, a to ode dne 10. 7. 2025 do dne 9. 7. 2026 s vyloučením možnosti automatického prodloužení doby podnájmu, přičemž žalovaný se zavázal hradit žalobkyni sjednané podnájemné ve výši 18 624 Kč měsíčně, splatné vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za které se podnájemné platí, jakož i úhrady za plnění spojená s užíváním bytu, tedy měsíčně zálohy na vodné a stočné ve výši 800 Kč, dodávku plynu ve výši 3 000 Kč a dále na elektřinu společných částí budovy ve výši 160 Kč, úklid společných částí budovy ve výši 500 Kč a internet ve výši 140 Kč, tj. celkem 4 600 Kč za služby (viz Smlouva o podnájmu bytu ze dne 10. 7. 2025). Žalovaný přestal plnit svou povinnost hradit sjednané podnájemné řádně a včas, když za období od 10. 7. 2025 do 31. 8. 2025 neuhradil podnájemné v celkové výši 30 774 Kč. Tímto jednáním se žalovaný dostal do prodlení se splněním svých peněžitých závazků vůči žalobkyni. Následně účastníci uzavřeli dne 29. 8. 2025 písemnou Dohodu o ukončení podnájmu, na jejímž základě byl podnájemní vztah ukončen ke dni 31. 8. 2025 a mezi účastníky došlo k vypořádání jejich vzájemných vztahů, přičemž existence dluhu žalovaného na podnájemném tím nebyla dotčena a trvala i po skončení podnájemního vztahu. Žalovaný se zavázal uhradit dlužné nájemné na bankovní účet žalobkyni nejpozději do 5. 9. 2025 (viz Dohoda o ukončení podnájmu bytu ze dne 29. 8. 2025). Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2026 (odeslaná dne 16. 1. 2026), v níž žalovaného vyzval k zaplacení částky 38 823,44 Kč ve lhůtě do 7 dnů od obdržení výzvy a současně jej upozornil na možnost soudního vymáhání pohledávky v případě nesplnění. Výzva byla žalovanému doručována prostřednictvím datové schránky žalovaného a dne 19. 1. 2026 byla zpráva doručena, tedy že byly splněny podmínky doručení ve smyslu příslušných právních předpisů (viz Kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění ze dne 15. 1. 2026, doručenka datové zprávy). Žalovaný na tuto předžalobní výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku žalobci neuhradil ani zcela, ani zčásti. Ke dni podání žaloby tak činil dluh žalovaného vůči žalobci částku 30 774 Kč představující dlužné podnájemné za shora uvedené období.6. Z jiných, než ze shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.7. Podle ustanovení § 2215 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu. Užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.8. Podle ustanovení § 2217 o.z nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích.9. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 o.z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.10. Podle ustanovení § 1745 o.z., je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.11. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 a 2 o.z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Není-li doba plnění ujednána, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť měl na základě provedeného dokazování za prokázané, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah založený podnájemní smlouvou. Žalobkyně splnila povinnosti, které jí z tohoto smluvního vztahu vyplývaly, když žalovanému přenechala do užívání bytovou jednotku na adrese , adresa, a umožnil mu její řádné užívání, zatímco žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, neboť sjednané podnájemné a úhrady spojené s užíváním bytu nehradil řádně a včas, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 30 774 Kč. Dlužná částka je tvořena dlužným podnájemným za období od 10. 7. 2025 do 31. 8. 2025. Navzdory tomu, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby řádně vyzvala k úhradě dlužné částky kvalifikovanou předžalobní výzvou, žalovaný svůj dluh dobrovolně nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou částku dosud neuhradil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, a žalobkyni tak vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení jistiny rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z částky 30 774 Kč od 6. 9. 2025 až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady činí celkem 11 359,70 Kč a sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 232 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, které sestávají z odměny za zastupování ve výši 7 020 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 11 odst. 1 písm. a), d) této vyhlášky za 3 úkony právní služby po 2 340 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a z náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Náklady zastoupení v částce 8 370 Kč byly dále zvýšeny o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 757,70 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).