Okresní soud v Liberci 19 C 76/2026-33 – Postoupení smlouvy

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy čerpal žalovaný úvěr celkem ve výši , částka, , a to dne , datum, bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, . Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do , datum, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši , částka, . Žalobce proto požaduje zaplacení pohledávky v celkové výši , částka, . Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, .2. Žalobce dále tvrdil, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě jeho tvrzení o příjmech a výdajích, lustrací v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registrech SOLUS, NRKI a BRKI a úvěrové historie.3. Žalovaný se k žalobě ani k věci samé nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru číslo , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník. Podle této smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalovanému převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, částku , částka, dne , datum, , což bylo zjištěno z výpisu z účtu žalobce. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit poskytnutý úvěr spolu s úrokem , částka, do , datum, . Žalovaný však ničeho neuhradil, dostal se do prodlení, byl proto upomínán výzvou k úhradě a následně mu bylo dopisem „poslední možnost dohody na úhradě“ oznámeno zesplantnění úvěru. Před podáním žaloby pak žalobce dne , datum, odeslal žalovanému předžalobní upomínku, o čemž svědčí poštovní podací lístek.5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.6. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ či „o.z.“). Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal.7. Strany sjednaly sazbu úroku. Pokud jde o ujednání o úročení úvěru, soud neshledal úrokovou sazbu jako nepřiměřenou. Poplatek za čerpání úvěru, byl sjednán v mezích § 1 odst. 2, § 1725 o.z. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o.z.).8. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .10. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, . Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů z úvěrových smluv, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b.11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.