Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 26.5.2026 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 20.11.2014 úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 72 404,17 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena. Žalovaný byl povinen vyčerpané finanční prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami, což nečinil řádně a včas. Dluh žalovaného činí částku 15 150,87 Kč a nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř.Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla.V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 20.11.2014 úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši celkem 72 404,17 Kč, který se zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami (prokázáno předsmluvními informacemi, úvěrovou smlouvou, úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, sazebníkem, kopií dokladů, dokladem o proplacení smlouvy). Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena (prokázáno kartou klienta). Vzhledem k prodlení žalovaného se splátkami došlo k zesplatnění úvěru (prokázáno upomínkami, výzvou ke splacení celého úvěru, podacími archy). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího archu).Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Žalobkyně na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru a po ověření jeho úvěruschopnosti poskytla žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal splatit sjednaným způsobem, což však neučinil. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 800 Kč a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 400 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 2 ve spojení s ust. § 14b odst. 4 a s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.), a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 615 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).