Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne , datum, se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalobce, poskytl žalovanému částku 8 700 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy dne , datum, . Tato smlouva byla uzavřena registrací žalovaného prostřednictvím on-line formuláře, který sdělil žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaný vyplnil na internetových stránkách žalobce požadované údaje. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a smluvený úrok ve výši 3 132 Kč žalobci do , datum, . Žalovaný nevrátil předmětnou částku ve výši 8 700 Kč, smluvní úroky ve výši 3 132 Kč řádně a včas ani po výzvě žalobce. Žalovaný částku ve shora uvedené výši nezaplatil do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou.2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne , datum, , neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán.3. Soud provedl listinné důkazy.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud naznal, že mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena smlouva o úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 700 Kč. Žalovaný se dle smluvních podmínek zavázal vrátit úvěr a úroky ve výši 3 132 Kč, Žalovaný tuto smlouvu úvěrovou nestvrdil svým podpisem.5. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, soud naznal, že žalobce zaslal žalovanému částku ve výši 8 700 Kč dne , datum, .6. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, , soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky ve výši 13 554,39 Kč do tří dnů.7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.9. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.10. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.11. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.12. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.13. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.14. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.15. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.16. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:19. Žalobce na účet žalovanému zaslal dne , datum, částku 8 700 Kč.20. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:21. Pokud jde o tvrzení žalobce, že s žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, tak v této části se žalobci jeho tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobce k důkazu navrhl a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobce, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a byly jim písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného byl připojen jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „NOZ“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by účastníky skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobcem. Z tohoto důvodu žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy. Žalobce se soudem poskytovaných poučení dle § 118a o. s. ř., dobrovolně vzdal tím, že se k jednání soudu po omluvě nedostavil, a jde proto jen k jeho tíži, že mu příslušná poučení poskytnuta být nemohla. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 8 700 Kč, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Žalobcem byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 8 700 Kč). Soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne po lhůtě určenou předžalobní upomínkou tj. , datum, . Soud přiznal úroky z prodlení (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto výrokem I. uložil žalovanému tuto částku i s úroky z prodlení žalobci zaplatit. Protože nebyla uzavřena smlouva o úvěru, nemůže žalobce požadovat smluvní úroky ve výši 3 132 Kč, neboť soud nemá za to, že byla tvrzená smlouva označenými smluvními stranami uzavřena. Soudu nebyla prokázána žalobcem tvrzená splatnost úvěru ke dni , datum, a proto také ohledně zbývající části ohledně úroků z prodlení od , datum, až , datum, z částky 8 700 Kč, soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výrokové části pod II.22. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí.23. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.24. Souhrn žalobcem požadovaných částek ke dni vyhlášení rozsudku činí 11 832 Kč, souhrn soudem přiznaných částek k témuž dni činí 8 700 Kč. Žalobce měl tedy ve věci úspěch v rozsahu 73 %, žalovaný měl úspěch ve výši 27 %. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobce má právo na náhradu 46 % účelně vynaložených nákladů řízení, neboť na úspěch žalobce je nutno započítat úspěch žalovaného.25. Náklady v plné výši představují uhrazený ve výši ve výši 2 252 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst.5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %.26. Náklady žalobce tedy představují 46 % tj. 1 035,92 Kč.27. Dle § 160 odst. 1 věty prvé soud stanovil lhůtu k plnění v zákonné lhůtě v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.