21 Cdo 5097/2016 — Nejvyšší soud

21 Cdo 5097/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 8. 2017 Spisová značka:21 Cdo 5097/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.5097.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Pracovní volno Pracovněprávní vztahy Výpověď z pracovního poměru Skončení pracovního poměru Náhrada mzdy Překážky v práci Neplatnost právního úkonu Dotčené předpisy:§ 2 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 29.12.2011 § 2 odst. 2 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 29.12.2011 § 2 odst. 3 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 29.12.2011 § 38 odst. 1 písm. a) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 29.12.2011 § 69 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 29.12.2011 § 191 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 29.12.2011 § 199 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 29.12.2011 § 199 odst. 2 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 29.12.2011 § 1 předpisu č. 590/2006Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:6. 11. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 5097/2016 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce Mgr. T. K., zastoupeného JUDr. Evou Janíkovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, Farní č. 19, proti žalované Masarykově Základní škole a mateřské škole Hnojník 120, okres Frýdek-Místek, příspěvkové organizaci se sídlem v Hnojníku č. 120, IČO 75026708, zastoupené Mgr. Tomášem Jakubíkem, advokátem se sídlem v Českém Těšíně, Hrabinská č. 498/19, o 905 310 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 47/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. prosince 2015 č. j. 16 Co 192/2015-216, takto: Rozsudek krajského soudu (s výjimkou výroku, jímž byl zrušen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1. června 2015 č. j. 17 C 47/2014-165 v části, v níž byla žaloba zamítnuta co do 100 590 Kč s úroky z prodlení, a ve výroku o náhradě nákladů řízení) a rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1. června 2015 č. j. 17 C 47/2014-165 v části, v níž byla žaloba zamítnuta co do 354 522 Kč s úroky z prodlení, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne 11. 10. 2013 (změněnou se souhlasem soudu) domáhal, aby mu žalovaná zaplatila 905 310 Kč s úroky z prodlení z částky, ve výši a za dobu, jež specifikoval. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 6. 8. 2002 byl u žalované zaměstnán jako učitel, že dne 16. 6. 2004 byl s účinností od 1. 8. 2004 obcí H. jmenován do funkce ředitele žalované, že dne 20. 4. 2011 byl na schůzi rady obce H. usnesením č. 8 ze své funkce ke dni 31. 5. 2011 odvolán, že poté mu byla žalovanou doručena výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce ve spojení s § 73 odst. 6 zákoníku práce, a to „podáním“ ze dne 2. 6. 2011, že žalobce s odvoláním z funkce ředitele vyslovil nesouhlas a „taktéž považoval a považuje za neplatnou výpověď z pracovního poměru“, že přípisem ze dne 10. 6. 2011 doručeným žalované dne 27. 6. 2011 žalobce oznámil žalované, že trvá na tom, aby byl i nadále zaměstnán sjednanou prací a ve stejném místě podle pracovní smlouvy, že rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 12. 2012 č. j. 16 C 110/2011-201 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2013 č. j. 16 Co 67/2013-282 bylo „stanoveno“, že uvedené odvolání žalobce z funkce ředitele žalované je neplatné, a že rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 17 C 96/2011-85 bylo rozhodnuto, že výpověď daná žalobci žalovanou „podáním“ ze dne 2. 6. 2011 je neplatná. Žalobce je přesvědčen, že mu náleží náhrada „ušlého výdělku“ z důvodu neplatného odvolání z funkce ředitele školy ve výši odpovídající platu ředitele školy za období od 1. 6. 2011 do zaplacení „ušlého výdělku“, což ke dni podání žaloby představuje celkem 905 310 Kč, neboť pro stanovení výše „ušlého výdělku“ je nutno vycházet z platového výměru žalobce ze dne 17. 1. 2011, ve kterém byl stanoven měsíční plat ve výši 33 530 Kč. Žalovaná zejména namítala, že žalobci byl platovým výměrem ze dne 17. 1. 2011 stanoven plat v celkové výši 32 800 Kč (nikoli ve výší 33 530 Kč, jak tvrdí žalobce) a platovým výměrem ze dne 4. 4. 2011 plat v celkové výši 30 000 Kč, že žalobce dopisem ze dne 6. 4. 2011 požádal žalovanou jako svého zaměstnavatele o udělení „neplaceného volna“ v době od 25. 8. 2011 do 24. 8. 2012, že následně sám žalobce – tehdy ještě jako ředitel žalované – této své žádosti ze dne 6. 4. 2011 vyhověl přípisem žalované ze dne 26. 4. 2011, že v období od 1. 6. 2011 do 30. 9. 2011 žalobce obdržel od žalované 51 688 Kč, že žalobce byl na nemocenské v období od 3. 6. do 30. 6. 2011 a od 1. 7. do 15. 7 2011, že v období od 18. 7. do 31. 7. 2011 a od 1. 8. 2011 do 31. 8. 2011 čerpal dovolenou, že žalovaná dne 12. 3. 2012 nabídla žalobci pracovní místo učitele, které žalobce odmítl, a že náhrada platu žalobci náleží pouze v období od 1. 6. 2011 do 24. 8. 2011. Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 1. 6. 2015 č. j. 17 C 47/2014-165 uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 450 198 Kč s úroky z prodlení z částek, ve výši a za dobu, jež specifikoval, zamítl žalobu co do 455 112 Kč s úroky z prodlení z částek, ve výši a za dobu, jež specifikoval, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vycházel ze zjištění, že rozhodnutím soudu bylo určeno, že odvolání žalobce z funkce ředitele žalované ze dne 20. 4. 2011 ke dni 31. 5. 2011 je neplatné, že byla soudem určena i neplatnost výpovědi, kterou dala žalovaná žalobci dne 2. 6. 2011, že přípisem ze dne 10. 6. 2011 doručeným žalované „v době běhu výpovědní lhůty“, která uplynula dnem 31. 8. 2011, žalobce oznámil žalované, že trvá na tom, aby byl dále zaměstnáván v souladu s pracovní smlouvou, že již od 9. 3. 2012 se žalobce opakovaně domáhal, aby mu žalovaná umožnila pokračovat v práci, že proběhlo jednání, jehož předmětem mělo být jeho pracovní zařazení, které však zůstalo bezvýsledné, že ze záznamu o jednání ze dne 12. 3. 2012 ani z výpovědí svědků nevyplývá projev vůle žalované žalobce zaměstnat a že v období od 25. 8. 2011 do 24. 8. 2012 žalobce „čerpal neplacené volno“, které si udělil sám ještě z pozice ředitele žalované, když přijal jiného učitele jako zástup za svou osobu. Dospěl k závěru, že žalobce má nárok na náhradu platu z neplatného rozvázání pracovního poměru až od 1. 9. 2011, neboť nárok na náhradu mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru vzniká až dnem následujícím po uplynutí výpovědní doby, že rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je 1. čtvrtletí 2011, neboť výpověď byla žalobci doručena v červnu 2011, že jeho průměrný hrubý měsíční výdělek tak činí 34 061 Kč, že nelze paušálně vycházet z platového výměru žalobce, ať již na částku 33 530 Kč, anebo na částku 32 800 Kč, nýbrž je nutno vycházet ze skutečně dosažených příjmů a z odpracované doby, a že za období od 25. 8. 2011 do 24. 8. 2012, kdy čerpal „neplacené volno“, žalobci náhrada platu nenáleží, neboť pracovník, který náhradu žádá, musí být nejen schopen, ale i ochoten pracovat; soud prvního stupně proto žalobci přiznal náhradu platu za dobu od 25. 8. 2012 do 30. 9. 2013 ve výši 450 198 Kč. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 12. 2015 č. j. 16 Co192/2015-216 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, v níž byla zamítnuta žaloba co do 354 522 Kč s příslušenstvím, zrušil jej v části, v níž byla zamítnuta žaloba co do 100 590 Kč s příslušenstvím, a ve výroku o náhradě nákladů řízení a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud dovodil, že žalobce jako ředitel žalované byl oprávněn sám sobě udělit „neplacené volno“, zvlášť za stavu, kdy zajistil po dobu svého „neplaceného volna“ chod školy tím, že na tuto dobu přijal dalšího učitele. Zdůraznil, že nelze přehlédnout časovou souvislost jednotlivých úkonů, zejména skutečnost, že ještě v době, kdy nebylo rozhodnuto o odvolání žalobce z funkce, dne 6. 4. 2011 žalobce podává z osobních důvodů žádost o „neplacené volno“ v souvislosti s ukončením funkce ředitele žalované na dobu od 25. 8. 2011 do 24. 8. 2012, a uzavřel, že touto žádostí a vyhověním této žádosti žalobce projevil zcela jednoznačně vůli, aniž věděl, co bude následovat, tedy že bude odvolán z funkce, případně že mu bude dána výpověď, v období od 25. 8. 2011 do 24. 8. 2012 pro žalovanou nevykonávat práci, a nebyl tedy ochoten a připraven v tomto